Mnohem důležitější je otázka, jak se kvůli AI změní samotná práce. Co bude dál dělat člověk, co převezme technologie, co bude vznikat ve spolupráci člověka a AI, které činnosti zmizí, které se promění a které dnes ještě ani neexistují.

A protože změna jedné činnosti často zasáhne pracovní roli, odpovědnost, tým i způsob řízení, nejde ve výsledku jen o automatizaci. Jde o proměnu celé architektury práce.

Obrácená perspektiva: Proč už nedává smysl začínat od lidí

Právě tímto směrem se v posledních měsících posouvá i Gartner. Ve výzkumu From Workforce to Work: How HRBPs Should Adapt Strategic Workforce Planning for AI z 12. srpna 2026 popisuje, že změny práce vyvolané AI narušují tradiční strategické workforce planning. Doporučuje nejprve identifikovat změny workflow, přeložit je do potřebných schopností a teprve následně rozhodovat o kombinaci lidských a technologických zdrojů. (Gartner)

Zjednodušeně řečeno: firmy by neměly začínat otázkou, kolik lidí a s jakými dovednostmi budou potřebovat, ale nejprve pochopit, jak se změní samotná práce. Teprve potom dává smysl řešit, kdo nebo co ji bude vykonávat. Člověk, člověk s AI, asistent, agent, automatizace nebo externí partner? Na první pohled je to jen změna pořadí několika kroků. Ve skutečnosti je to ale zásadní změna perspektivy. Dříve jsme často vycházeli z existující organizační struktury a rolí a ptali se, jak do nich lidi lépe obsadit. Nově budeme stále častěji začínat u otázky, jaká práce má vůbec vzniknout, jakou hodnotu má vytvářet a jak má být poskládaná.

Stát podpoří rozvoj AI. Vláda zřídila novou radu a schválila návrh zákona

Stejnou logiku rozšiřuje Gartner i ve frameworku Enterprise Strategic Workforce Planning: A New Framework for Connecting Strategy, Work, Technology, and Talent. Organizacím doporučuje nejprve identifikovat klíčovou práci a potřebné schopnosti, následně určit, jak bude práce vykonávána, a teprve potom řešit případné mezery ve workforce. Jinými slovy, stále více se propojují čtyři vrstvy, které bývaly řízené odděleně: strategie, práce, technologie a lidé. (Gartner)

AI jako zrcadlo procesů a konec iluze o dlouhodobé stabilitě

První vlna používání generativní AI ve firmách byla poměrně logická. Vzali jsme existující činnosti a začali hledat, jak je dělat rychleji. Jak rychleji napsat text, připravit report, analyzovat data, vytvořit prezentaci nebo zpracovat administrativní úkol. To přináší produktivitu a v mnoha případech i okamžitou ekonomickou hodnotu. Jenže má to jeden háček.

Pokud byl špatně navržený už původní proces, AI může způsobit jen to, že ho budeme dělat špatně rychleji. Proto se podle mě budeme muset postupně posunout od otázky „Kde můžeme použít AI?“ k otázce „Jak by tato práce měla být navržena, kdybychom ji vytvářeli dnes?“ A teprve potom se ptát, která její část patří člověku a která technologii. Nejde tedy o to aplikovat AI na všechno, co už máme, ale znovu promyslet, co vůbec stojí za to zachovat.

Tento posun souvisí ještě s jednou změnou. Organizace byly historicky navrhované pro poměrně dlouhá období stability. Udělala se strategie, vytvořila organizační struktura, popsaly se pracovní role, nastavily procesy, zavedly systémy a několik let se vše postupně optimalizovalo. Jenže rytmus technologické změny už tomuto modelu přestává odpovídat. Nový AI model, agent nebo automatizace mohou během několika měsíců změnit ekonomiku části práce. A změna jedné činnosti nezůstane izolovaná. Ovlivní roli, změna role ovlivní odpovědnosti, odpovědnosti ovlivní tým a tým nakonec i rozhodovací pravomoci, kapacitu nebo způsob řízení firmy.

Gartner pro tento posun používá pojem dynamic redesign. Ve výzkumu Dynamic Redesign: The Next Evolution of Work Transformation uvádí, že AI dělá práci stále dynamičtější, zatímco většina organizací ji stále redesignuje pomocí periodických transformačních iniciativ. Udržitelné vytváření hodnoty proto podle Gartneru vyžaduje, aby se transformace práce a organizační design staly kontinuálními disciplínami. (Gartner)

Dlouho jsme byli zvyklí chápat transformaci jako projekt. Něco se vyhlásí, několik měsíců nebo let se mění procesy, role a systémy a potom se organizace znovu stabilizuje. Jenže co když už dlouhé období stability nepřijde? Co když se změna stane běžnou součástí fungování firmy? To neznamená, že bychom měli přijmout permanentní chaos. Právě naopak. Budeme potřebovat mnohem lepší schopnost chaosu předcházet. Firma musí průběžně vidět, co se skutečně děje, které činnosti přestávají dávat smysl, kde se role rozcházejí s realitou, kde se ztrácí kapacita, co může převzít technologie, kde musí zůstat člověk a co změna udělá s ostatními částmi organizace.

Tuto potřebu Gartner ještě konkrétněji formuloval 15. září 2026. Podle jeho predikce budou organizace, které do roku 2028 vybudují continuous work redesign jako klíčovou organizační schopnost, dvakrát pravděpodobněji schopné udržet transformaci práce poháněnou AI. Gartner zde definuje dynamic redesign jako schopnost průběžně měnit workflow, rozhodovací pravomoci, pracovní role a rozmístění talentu podle toho, jak se mění možnosti AI, business priority a realita exekuce. (Gartner)

Důležitý je ještě jeden detail. Podle Gartneru potřebuje dynamic redesign continuous visibility into work, tedy průběžný pohled na to, jak je práce skutečně vykonávána napříč lidmi, systémy a AI technologiemi. Tradiční procesní mapy podle Gartneru ukazují, jak by měla práce probíhat; modernější přístup má ukazovat, jak skutečně probíhá. Právě z této reality pak může vznikat průběžný redesign. (Gartner)

ČSÚ: AI používají v Česku tři čtvrtiny velkých firem, malé podniky zaostávají

Podobným směrem jde i samostatný červencový výzkum 3 Change Actions to Build a Continuous Work Redesign Capability. Gartner zde upozorňuje, že investice do AI často nedosahují očekávané hodnoty mimo jiné proto, že organizace považují redesign práce za jednorázovou změnovou iniciativu. Doporučuje z něj naopak vytvořit průběžnou, businessově řízenou schopnost a změnu zabudovat do každodenního fungování organizace. (Gartner)

Transformace se tak přestává podobat výjimečnému projektu a začíná se podobat nové manažerské schopnosti.

Zavést AI je ta snazší část. Kdo ale udrží firmu pohromadě?

Právě zde podle mě vzniká jeden z největších problémů současných organizací. Jednotlivé části firmy se začínají měnit různou rychlostí. IT zavádí nové nástroje, jednotlivci si vytvářejí vlastní AI workflow, týmy automatizují část operativy, management mění strategii, HR upravuje role a někde už vznikají první agentní systémy. Každá z těchto změn může sama o sobě dávat smysl, ale současně začíná mizet společný obraz celku.

A právě v takové chvíli lidé ztrácejí jistotu. Ne nutně proto, že by se báli jedné konkrétní technologie, ale protože vidí, že staré vazby přestávají fungovat a nový celek zatím nikdo nevysvětlil. Role přestávají odpovídat realitě, odpovědnosti se překrývají, některé činnosti zůstávají jen ze zvyku a jiné vznikají bez jasného místa v organizaci. Člověk pak velmi rychle získá pocit, že se systém kolem něj rozpadá.

Podle mě proto nebude největší výzvou příštích let samotné zavádění AI. Mnohem těžší bude schopnost vědomě vytvářet nový způsob fungování, který už bude v novém světě doma. A nemusí vznikat tak, že starý systém ze dne na den zboříme. Ve většině firem bude nový model pravděpodobně vyrůstat vedle toho starého. Začne v jednom týmu, jedné roli nebo jednom procesu. Postupně se ukáže, co funguje, co nefunguje a co je možné přenést dál.

Právě proto nedává smysl ednoduché dělení člověk versus AI. Gartner ostatně ve své zářijové analýze budoucnosti práce varuje před tím, aby firmy chápaly automatizaci práce jako hlavní cíl. Místo toho staví proti pouhé redukci workforce koncept workforce amplification a zdůrazňuje využití AI pro posilování lidského úsudku, kreativity, leadershipu a rozhodování. (Gartner)

Některé činnosti AI převezme, jiné výrazně urychlí, další zůstanou lidské a kolem celé řady vznikne úplně nový způsob spolupráce člověka s technologií. Pokud to chceme řídit dobře, musíme mnohem přesněji rozumět samotné práci, ne jen názvům pozic nebo organizačnímu diagramu.

Právě na tom dnes pracujeme i v PeopleBoard.ai. Když se díváme na pracovní roli, nestačí nám vědět, co má člověk napsáno v job description. Potřebujeme vidět, co skutečně dělá, za co odpovídá a jak jeho práce souvisí s ostatními částmi firmy. Teprve potom lze porovnat současnou realitu s tím, jak by práce měla fungovat dnes a jak bude pravděpodobně muset fungovat v budoucnu.

Právě mezi těmito obrazy vznikají otázky, které bude management řešit stále častěji: co už nedává smysl, co je potřeba přestat dělat, co předat, co automatizovat, kde člověka posílit AI, jaké nové činnosti vzniknou, jak se změní pracovní role a zda pro ni máme správného člověka. To není primárně technologická otázka. Je to otázka designu organizace.

Proto máme jednoduchý princip: nezačínejte AI, začněte prací.

Pokud nevíme, jakou hodnotu má daná práce vytvářet, jak souvisí s ostatními činnostmi a kdo za její výsledek odpovídá, je velmi obtížné správně rozhodnout, jak ji automatizovat. Technologie by měla být odpovědí na dobře pochopenou práci, ne naopak. Paradoxně to neznamená inovovat pomaleji. Firma, která své práci opravdu rozumí, může naopak experimentovat rychleji, protože ví, do čeho zasahuje a co změna může ovlivnit dál.

Možná právě v tom bude spočívat jedna z nejdůležitějších konkurenčních schopností příštích let. Ne v tom, že firma přesně předpoví budoucnost. To podle mě nedokáže nikdo. Výhodu budou mít organizace, které dokážou zvyšovat míru jistoty, se kterou se rozhodují v nejistotě. Budou schopné vidět současnou realitu, rozumět vazbám, včas poznat, co přestává fungovat, navrhnout nový způsob práce, propojit lidskou inteligenci s možnostmi technologií a potom ověřit, zda změna skutečně přinesla lepší výsledek. A celý cyklus zopakovat.

Starý svět byl postavený na relativně stabilních systémech práce a řízení. Nový svět bude potřebovat systémy, které se dokážou měnit spolu s prostředím. Ne chaoticky, ale vědomě. S využitím lidské inteligence i AI, s jasnou odpovědností a v souladu s hodnotami lidí, kteří v těchto organizacích pracují.

Právě schopnost průběžně redesignovat práci může být jedním z hlavních rozdílů mezi firmami, které AI pouze nasadí, a těmi, které kolem ní skutečně dokážou vytvořit nový způsob fungování.

Redakčně upraveno. Autor: Alžběta Ivančenková