Online dotazník MPO zjistil, jaké překážky firmám vadí na trhu EU

Mezi hlavní problémy na vnitřním trhu EU řadí podnikatelé například přílišnou byrokracii.

Díky zevrubnému šetření mezi zástupci českých firem získal stát (ministerstvo průmyslu a obchodu) data o spokojenosti i problémech na vnitřním unijním trhu. Nyní se s výsledkem obrací na odpovědné orgány EU.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spustilo loni v srpnu online dotazník pro české podnikatele, který je zaměřený na poskytovatele služeb, výrobce a distributory zboží na vnitřním trhu EU a v zemích Evropského hospodářského prostoru (EHP). Šetření se účastnilo 141 respondentů z řad českých podnikatelů. Online šetření je součástí dlouhodobé aktivity MPO na zlepšení fungování vnitřního trhu a snahy o zjednodušení a zefektivnění procesu přeshraničního podnikání v zemích EU.

Na vnitřní trh EU přitom míří téměř 85 procent českého exportu. Díky vnitřnímu trhu se úroveň blahobytu v Česku zvyšuje každý rok o téměř čtyři procenta, což v přepočtu znamená 17 tisíc korun ročně na každého obyvatele České republiky.

Výsledky ukazují sklon k nárůstu protekcionismu na vnitřním trhu EU ze strany některých členských států.

Na základě diskuzí s podnikateli je ovšem patrné, že situace není vždy ideální a české firmy stále čelí v celé řadě států EU mnoha překážkám. MPO tak pravidelně slýchá například o neopodstatněném vyžadování formuláře A1 a mnohdy též jeho překladu i při krátkodobých akcích a výjezdech, nebo kritiku na nejasný výklad unijní legislativy v jednotlivých členských státech EU. Obecně je zmiňován také sklon k nárůstu protekcionismu na vnitřním trhu EU ze strany některých členských států. Nicméně komplexní a ucelený datový souhrn stávajících překážek dosud chyběl, a proto se MPO rozhodlo pro zaplnění této mezery prostřednictvím online dotazníkového šetření.

Online dotazník byl sestaven tak, aby MPO od podnikatelů prodávajících zboží nebo poskytujících služby (případně obojí) přeshraničně či formou usazení v zemích EU a EHP získalo co nejvíce dat o překážkách na vnitřním trhu EU, stejně jako odpovědí na to, proč někteří podnikatelé nevyužívají výhod vnitřního trhu a co by se mělo zlepšit. Jedním z dalších cílů bylo rovněž vytvořit pro české firmy širší prostor k vyjádření názoru i nad rámec předem nastavených otázek.

Hlavní překážky na vnitřním trhu EU podle respondentů 

  • Nedostatečná předvídatelnost chování a komunikace ze strany místních úřadů
  • Nedostatek znalostí o daném trhu 
  • Problémy spojené s daněmi (DPH, daně z příjmu)
  • Podmínky a administrativní náročnost vysílání pracovníků a zaměstnávání místních pracovních sil 
  • Pomalé a složité povolování či registrace k poskytování služeb
  • Nepřiměřená správní praxe kontrolních orgánů (např. nepřiměřené sankce, diskriminančí přístup aj.)
  • Nejistota, zda OSVČ může přeshraničně poskytovat služby, nebo zda bude činnost posouzena jako nelegální zaměstnání

K problémům patří daňové otázky a byrokracie při vysílání pracovníků

Respondenti dotazníku hodnotili jednotlivé překážky na stupnici od jedné do pěti, kde 1 vyjadřuje názor, že překážka pro podnik nepředstavuje významný problém, zatímco překážky označené hodnotou 5 představují nejvýznamnější překážku pro podnikatele. U společností a podnikatelů, kteří podnikají přeshraničně, byly v oblasti prodeje zboží na vnitřním trhu EU z jejich odpovědí identifikovány problémy v oblasti daňových otázek (DPH, daně z příjmu), což podnikatelé průměrně hodnotili známkou 2,47. Dále také upozornili na nedostatek znalostí o daném trhu (známka 2,34), ale též na fakt, že je problematické účastnit se výběrových řízení a tendrů (2,34) a že problémem je také jazyková bariéra (2,26). Stejně jako v oblasti poskytování služeb i zde byla identifikována významná bariéra v podobě nepřiměřené správní praxe kontrolních orgánů.

Celkově bylo evidováno, že překážky na vnitřním trhu EU jsou vnímány jako více problematické pro společnosti, které obchodují se službami. Průměrné hodnocení jednotlivých překážek v případě služeb činilo 2,33 bodu, zatímco u zboží se jednalo o 1,87 bodu. Mezi největší překážky podle odpovědí respondentů při poskytování služeb na vnitřním trhu EU patří podmínky a administrativní náročnost vysílání pracovníků a zaměstnávání místních pracovních sil, což podnikatelé průměrně hodnotili na 3,21 bodu. Dále se podnikatelé často setkávají s faktem, že administrativní procedury spojené s přeshraničním poskytováním služeb jsou pomalé, složité nebo se často mění (2,92). Dále podnikatelé vnímají jako významnou překážku i nedostatečnou předvídatelnost chování a komunikace ze strany místních úřadů (2,89).

U přeshraničního poskytování služeb respondenti častěji zmiňují jako překážku i to, že proces získávání povolení či registrace k poskytování služby je pomalý anebo složitý a také daňové otázky (DPH, daně z příjmu). V některých sektorech podnikání, jako je například stavebnictví nebo informační a komunikační činnosti, je pro podnikatele obtížné rozlišit, zda OSVČ může přeshraničně poskytovat služby, nebo zda činnost bude posuzována jako nelegální zaměstnání.

V dotazníku odpovídalo na otázky více než 140 českých podnikatelů.

Velké firmy trápí daně

Analýza shromážděných dat také vzala v potaz velikost podniků při vnímání dopadů těchto překážek na jejich přeshraniční fungování. V případě obchodu se zbožím otázka daní sjednocovala podnikatele. Mikropodniky tuto překážku hodnotily známkou 2,62,
zatímco větší podniky známkou 2,78. Velké podniky však vnímaly jako problematické rozdílné požadavky na označení zboží (2,67) a pravidla pro recyklaci obalových materiálů nebo samotných výrobků (2,67). Menší společnosti a OSVČ naopak vnímaly jako podstatnou překážku také například nedostatek znalostí o daném trhu.

Všeobecně byly zaznamenány větší rozdíly ve vnímání významnosti překážek dle velikosti společnosti u podnikatelů, kteří na vnitřním trhu poskytují služby. Mikropodniky a malé podniky vnímaly jako nejvíce problematické podmínky a administrativní náročnost vysílání pracovníků a zaměstnávání místních pracovních sil, což mikropodniky průměrně hodnotily 3,05, malé podniky dokonce 3,74 bodu, což představuje velkou zátěž pro jejich přeshraniční působení. Tento rozdíl může být způsoben tím, že zatímco mikropodniky jsou z velké části OSVČ, kteří poskytují služby přeshraničně sami a nikoho nevysílají, malé podniky již musejí vysílat své zaměstnance a řešit veškerou související administrativu. Velké podniky se pak naopak setkávají především s problémy s administrativními procedurami (3,75) a s nepřiměřenou správní praxí kontrolních orgánů (3,75).

Co bude dál se získanými daty?

Nashromážděná anonymizovaná data jsou společně s dalšími odůvodněnými stížnostmi českých podnikatelů předána a projednávána s členskými státy EU a Evropskou komisí. Výstupy z tohoto online dotazníkového šetření byly poprvé prezentovány letos v lednu na semináři pro podnikatele, který pořádalo MPO ve spolupráci s partnery a taktéž za účasti zástupců Evropské komise a rakouské a německé státní správy. Klíčové výstupy byly v lednu prezentovány na workshopu v Bruselu pořádaného Evropskou komisí za účasti dalších vybraných členských států EU. 

Jaký byl vzorek respondetnů

Online dotazníkové šetření bylo otevřené všem typům podnikatelských subjektů. Mikropodniky s maximálně 10 zaměstnanci a obratem do dvou milionů eur byly v šetření zastoupeny nejpočetněji, a to podílem 45,7 procenta. Zahrnuty byly i malé podniky s maximálně 50 zaměstnanci a obratem do 10 milionů eur (24,3 procenta), střední podniky do 250 zaměstnanců a obratem do 50 milionů eur (17,9 procenta) a velké podniky s více než 250 zaměstnanci a obratem nad 50 milionů eur (12,1 procenta). V rámci sledování sektoru podnikání dle klasifikace CZ-NACE měly nejvyšší procentuální zastoupení společnosti podnikající ve zpracovatelském průmyslu (56 procent) a stavebnictví (21 procent).

Dotazník byl primárně zaměřen na společnosti a podnikatele, kteří podnikají přeshraničně, nicméně zhruba 7,9 procent společností v něm uvedlo, že přeshraničně nepodniká. Mezi nejčastější důvody uváděly, že je nejvíce odrazuje nepřiměřená administrativní zátěž ze strany zahraničních úřadů, nedostatek informací o pravidlech, požadavcích a administrativních postupech spojených s poskytováním služby či prodejem zboží v cílové zemi nebo také vysoké náklady na splnění administrativních požadavků.

Odkaz na On-line dotazník MPO pro podnikatele na vnitřním trhu EU

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Kolektiv autorů, Odbor evropských záležitostí a vnitřního trhu, Sekce Evropské unie a zahraničního obchodu, Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Rubrika časopisu na euro.cz

Pravidelné novinky e-mailem