Průměrná délka pobytu dosáhla 3,38 dne. Nejvíce návštěvníků i přenocování zaznamenala Praha, následovala ji Jihomoravský a Jihočeský kraj. V počtu přenocování se za Prahou umístil Karlovarský a Jihomoravský kraj.

Zahraniční návštěvníci nejčastěji tradičně přijíždějí z Německa (665 tisíc), Slovenska (269 tisíc) a Polska (259 tisíc). Ve větším počtu než loni dorazili také turisté z USA, Velké Británie a Rakouska.

Metropole v čele, regiony posilují

Praha si udržuje pozici nejoblíbenější destinace v Česku – ve druhém čtvrtletí přivítala přes 2,2 milionu návštěvníků, tedy více než třetinu všech příjezdů. Jihomoravský (625 tisíc) a Jihočeský (494 tisíc) kraj se drží na dalších příčkách díky kulturním akcím, vinařskému turismu nebo třeba přírodním krásám.

Karlovarský kraj má nejdelší průměrnou délku pobytu (4,67 dne), což odpovídá jeho lázeňskému charakteru. Kratší pobyty jsou typické pro Jihomoravský kraj (2,88 dne) a Prahu (3,27 dne). Do těchto destinací turisté často míří na prodloužené víkendy.

Cestovní ruch v Česku nabírá na síle. Turistů bylo loni stejně jako před covidem

Vývoj od roku 2012 potvrzuje stabilní růst příjezdů i přenocování napříč Českem, který přerušila pouze pandemie. Návštěvnost se rychle obnovila nejen v Praze, ale i v regionech s lázeňskou péčí a rekreačními oblastmi. Zahraniční návštěvníci k nám míří tradičně nejčastěji ze sousedních zemí.

Řadu tuzemských regionů, včetně lázeňských měst, objevují i turisté z Asie či Blízkého východu. Návštěvníci z Kazachstánu, Izraele a Saúdské Arábie zůstávají nejdéle, zatímco evropští sousedé u nás tráví kratší čas.

Meziroční růst a skokani roku

Oproti stejnému období roku 2024 stoupl počet příjezdů o 5,6 % a přenocování téměř o sedm procent. Počet příjezdů domácích hostů se zvýšil o 5,1 %, zahraničních pak o 6,2 %. Nocí strávených v ubytovacích zařízeních přibývalo rychleji v případě cizinců než u rezidentů. Nejvýznamnější procentní nárůst mezi zahraničními trhy zaznamenalo Irsko (+33,6 %), Argentina (+28,6 %) a Japonsko (+23,4 %). Ve srovnání s rokem 2019 dosáhlo výrazného navýšení například také Turecko, Řecko či Izrael.

„Druhé čtvrtletí potvrzuje, že Česko láká turisty po celý rok a do všech regionů. Počet příjezdů i přenocování roste u domácích i zahraničních hostů. Tradiční sousední trhy si drží silnou pozici, ale vidíme prudký růst ze vzdálenějších destinací – od Irska přes Argentinu až po Japonsko. Oproti roku 2019 některé trhy výrazně překonávají tehdejší čísla,“ shrnuje ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism František Reismüller.

Růst statistici evidují i v méně známých regionech a postupně se opět prodlužuje délka pobytů zahraničních návštěvníků. „Naší prioritou je udržet tento pozitivní trend, prodloužit délku pobytů a zvýšit útraty turistů. Mezi nejbonitnější země aktuálně patří Německo, USA, Velká Británie a Itálie. Zároveň cílíme na vzdálené trhy, jako je Čína, Kanada nebo arabské státy,“ dodává František Reismüller.

Pozitivní čísla navazují na růst z počátku roku

“Od ledna do června dorazilo do Česka téměř 10,5 milionů návštěvníků a strávili v tuzemsku přes 25,6 milionu nocí. Pokud tento trend přetrvá, může se rok 2025 zařadit mezi nejúspěšnější za poslední dekádu. Rostoucí zájem vzdálených trhů, návrat asijských turistů a stabilní domácí poptávka vytvářejí silný základ pro další rozvoj cestovního ruchu v celé zemi,” říká František Reismüller.

eTurista: Digitální registr hostů je potřeba, revoluce v krátkodobém ubytování se ale odkládá

Hotely zůstaly v ČR ve druhém čtvrtletí 2025 jasnou jedničkou mezi ubytovacími zařízeními – využilo je 4,4 milionu hostů, tedy 70 % všech návštěvníků. Oproti loňsku si polepšily o 4,1 %, přičemž počet domácích hostů vzrostl o 3,7 % a zahraničních o 4,4 %.

Více než polovina hotelových hostů (2,5 milionu) přijela ze zahraničí. Přenocování v této kategorii se meziročně zvýšilo o 6,1 % na celkem 10 milionů nocí – z toho 4 miliony připadly na Čechy a 6 milionů na cizince.

Stabilní zájem potvrzují i penziony, které hlásí shodný růst počtu hostů i přenocování o více než pět procent. Nejrychleji rostla návštěvnost kempů – meziročně přilákaly o 6,8 procenta více hostů a počet přenocování se zvýšil o 11,5 procenta. Turisté využívali více také chatové osady a turistické ubytovny.