English version
Přes určité oživení byl v létě patrný meziroční pokles. Oproti stejnému období loňského roku bylo HDP letos od července do září nižší o 5,8 procenta.
Důvody k optimismu nejsou
Čísla za třetí kvartál jsou lepší, než ukazovaly prognózy, odhady se pohybovaly kolem pětiprocentního tříměsíčního růstu. Říjnové zpřísnění vládních opatření ovšem nedává důvod k optimismu.
„Růst HDP byl ze strany poptávky nadále brzděn soukromou spotřebou a investicemi. Na straně produkce obstaraly největší negativní příspěvek k meziroční změně průmysl, doprava, stravování a ubytování,“ shrnuje ekonom Pavel Sobíšek. „Pro čtvrté čtvrtletí čekáme hluboký mezikvartální pokles HDP a meziroční propad se zřejmě vrátí k dvojciferné hodnotě,“ obává se analytik.
Letní nárůst o 6,2 procenta vyrovnal asi polovinu propadu z předchozího pololetí. „Solidní výsledek třetího kvartálu byl nicméně výsledkem extrémně nízké základny z období, kdy velká část ekonomiky stála. V posledním kvartálu tuzemská ekonomika obnoví svůj propad. Ten může mezikvartálně dosáhnout až 10 procent. Záležet bude na tom, zda dojde do konce roku k uvolnění aspoň části současných restrikcí,“ dodává Sobíšek. Ekonom se obává, že se HDP vrátí na úroveň před pandemií až v roce 2023.
Propad o osm procent?
„Česká ekonomika podala ve třetím čtvrtletí nad očekávání dobrý výkon, úder ale může přijít teď,“ zmiňuje člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.
Česko v první vlně koronavirové pandemie obstálo epidemiologicky i ekonomicky. Během léta se podařilo udržet nízkou míru nezaměstnanosti, suverénně nejnižší v zemích EU. Také nárůst veřejného zadlužení byl v rámci EU podprůměrný.
„Bohužel, druhá vlna pandemie může na Česko dolehnout tíživěji. Česká ekonomika tak letos klesne výrazněji, než se – z dnešního pohledu optimisticky – předpokládalo ve třetím čtvrtletí. Pokles nebude činit šest procent, ale minimálně osm,“ myslí si Kovanda.
Dvouciferný propad ekonomiky by letos podle jeho slov nastal v případě, že by došlo v listopadu a prosinci k ochromení průmyslové výroby. „Toto riziko nyní každým dnem stoupá,“ obává se analytik.
K mezičtvrtletnímu oživení ekonomiky ve 3. čtvrtletí přispěly na poptávkové straně především zahraniční obchod a spotřeba domácností. Na straně nabídky došlo k významnému oživení průmyslu a začalo se dařit i sektoru služeb.
„Již nyní je ale jasné, že oživení domácí ekonomiky bude letos mít tvar W a o výsledku HDP za celý letošní rok rozhodne hloubka hospodářského propadu ve 4. čtvrtletí. V souhrnu za letošní rok očekávám pokles domácí ekonomiky v rozmezí 6,5 % až 7,2 % a to v závislosti od vývoje HDP ve 4. čtvrtletí,“ doplňuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
jap
