English version
„Náš tým věnoval výzkumu více než dva roky a vyvinul unikátní software, který dokáže pomocí umělé inteligence rozeznat očekávané i nečekané defekty na jakémkoliv povrchu a materiálu, a to bez lidského zásahu pomocí speciálních algoritmů analýzy obrazu. Software může být využíván při průmyslové vizuální inspekci a kontrole kvality a tyto procesy výrazně usnadňuje. Příkladem použití je výroba malých kovových dílů, textilií, dřeva, ale i léků či potravin,“ říká Petr Šmíd, zakladatel a CEO společnosti PEKAT VISION a dodává: „Díky vytrvalé práci se nyní náš software řadí mezi nejpřesnější a nejrychlejší v oblasti. Kromě jedinečnosti samotného řešení je zajímavé i jeho univerzální využití při různých výrobních procesech, čímž si naše společnost získává pozornost mnoha firem z různých odvětví napříč celým světem.“
V posledních měsících poznamenaných pandemií covid-19 se technologie PEKAT VISION ukázala jako nesmírně užitečná. Větší poptávka po automatizaci přicházela od farmaceutických a potravinářských společností, které musely fungovat nepřetržitě i během krize, a tak hledaly cesty, jak zajistit bezpečný provoz.
PEKAT VISION je zatím start-upem, ale již velice úspěšným. Společnost zvítězila v posledním ročníku AI Awards v kategorii start-up roku a stala se finalistou Startup World Cup. V současnosti má 15 zákazníků z celého světa, z nichž můžeme jmenovat například Basler AG, Techno Horizon Group a Störi Mantel. V následujících měsících se chystá otevřít zastoupení v Číně a Japonsku.
Využití v automotive
V německém Accenture Innovation Center v Garchingu PEKAT Vision otestovali konkrétní řešení pro automobilový průmysl – automatizovaný proces kontroly brzdových kotoučů. Využití unikátní technologie v automobilovém průmyslu je přitom daleko širší. Například při kontrole kvality dílů a komponent, odlitků, ale i kvality laků a nástřiků při finální úpravě.
Na výrobní lince Fischertechnik v inovačním centru Accenture probíhala simulace výroby brzdových kotoučů. Kvalitu ovšem vizuálně nekontrolují přímo pracovníci. Speciální kamera pořizuje snímky produktů, které jsou odesílány k analýze softwarem Pekat Vision. Pokud ten zjistil anomálie, označil je a výrobní linka produkt oddělila od bezchybných výrobků.
Algoritmus, který takto vznikl, dokáže provádět analýzu na světové úrovni. Celý proces má přitom velmi jednoduchý základ. Vybere výrobky, které jsou bezchybné a software se je naučí, což mu zabere řádově několik minut. Pak je porovnáním schopen rozeznávat defekty a anomálie na dalších výrobcích.
„To vše probíhá na uživatelsky jednoduchém rozhraní a podporuje snadnou implementaci do jakéhokoli výrobního procesu. Velkou výhodou řešení Pekat Vision je, že si vystačí s desítkami, maximálně stovkami snímků, přičemž běžné metody AI jich potřebují tisíce až milióny,“ říká Petr Šmíd, zakladatel a CEO společnosti Pekat Vision.
Rozpoznání řeči, konverzace s Alexou a další úspěšné projekty
Dalším úspěšným projektem je firma Phonexia, kterou založili studenti z brněnského VUT. Společnost vyvíjí technologii na strojové rozpoznávání řeči. Phonexii se podařilo jako prvním na světě mluvené slovo analyzovat výhradně za pomoci neuronových sítí, které využívá k biometrickému ověřování identity. Někteří podvodníci totiž dokáží pomocí hlasových modulátorů napodobit hlas a řeč konkrétních lidí a vydávat se za ně například při telefonické komunikaci s finančními institucemi. Phonexia však dokáže takové případy odhalovat, i přesto, že hlasové modulátory také neustále vylepšují svoje možnosti. Řešení je oceňováno také kriminalisty například při identifikaci únosců, kteří po telefonu žádají výkupné.
Za hranicemi České republiky se také výrazně prosazuje další brněnská společnost ThreatMark, která AI využívá zejména k ochraně klientů bank a finančních institucí. „Vyhodnocujeme, jakým způsobem uživatel hýbe s myší, jakou dynamiku mají jeho úhozy na klávesnici nebo jaké funkce nejčastěji využívá, když má otevřenou nějakou aplikaci,“ říká šéf ThreatMarku Michal Tresner. Typické chování sledovaného člověka pak vyhodnocuje speciální systém umělé inteligence. Pokud se přihlásí někdo s netypickým chováním, systém na tento fakt finanční instituci upozorní.
Úspěšná je také pražská společnost Alquist, která uspěla v prestižní mezinárodní soutěži The Alexa Prize. Tým studentů ČVUT vytvořil konverzační umělou inteligenci pro hlasového asistenta Amazon Alexa. Řešení umožňuje plynule si povídat s člověkem na běžná témata, jako jsou sport, filmy nebo hudba.
Dalším zajímavým projektem je společnost GoodAI, která se specializuje na řešení, které pomáhá zabránit škodlivosti autonomních strojů lidem.
Start-up Rossum zase vyvinul řešení, které dokáže přečíst a analyzovat oskenované verze papírových faktur či účtenek, s nimiž si klasické účetní programy neporadí.
„Je skvělé, že mají české firmy v oblasti umělé inteligence úspěch nejen doma, ale i v zahraničí. Myslím si, že to ukazuje, že dokážeme v tomto oboru, který má obrovský potenciál, držet krok se světovou konkurencí. Rád bych i do budoucna viděl, aby těch úspěšných tuzemských firem bylo ještě více. Vedle kreativity a tvrdé práce jim může pomoci angažování schopných studentů, například brněnská Masarykova obor AI vyučuje již velmi kvalitně,“ komentuje Petr Šmíd z Pekat Vision.
Redakčně upravená tisková zpráva start-upu PEKAT VISION
