Pokud okolnosti nasvědčují tomu, že pracovník vykonává závislou práci, má se předpokládat existence pracovněprávního vztahu a bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali opak. Návrh zároveň posiluje práva pracovníků při algoritmickém řízení. Algoritmické řízení znamená, že úkoly, kontrolu a hodnocení pracovníků zajišťují počítačové algoritmy či umělá inteligence.

Jedním z hlavních prvků návrhu je takzvaná vyvratitelná domněnka základního pracovněprávního vztahu. Pokud budou existovat skutečnosti nasvědčující tomu, že jde o závislou práci podle zákoníku práce, bude se mít za to, že pracovník je v pracovněprávním vztahu k platformě nebo zprostředkovateli.

„Pro pracovníka může být zásadní právě změna v dokazování. Pokud jsou splněny podmínky pro uplatnění zákonné domněnky, bude na platformě nebo zprostředkovateli, aby prokázali, že o pracovněprávní vztah nejde,“ říká advokátka kanceláře Dostupný advokát Kateřina Poláková.

Platformová práce se v Česku netýká jen rozvozu jídla nebo taxislužeb. Přes digitální platformy lidé zajišťují také úklid, řemeslné práce, péči o děti, vzdělávání nebo on-line služby. Podle dostupných dat si touto formou alespoň jednou měsíčně vydělává zhruba 150 tisíc lidí a stále jich přibývá. Pro mnohé z nich jde o přivýdělek vedle studia, rodičovské dovolené nebo jiného zaměstnání.

Pracovník se bude moci obrátit na inspekci práce

Platformový pracovník, který má za to, že fakticky pracuje jako zaměstnanec, bude moci podat písemný podnět inspekci práce a uvést skutečnosti svědčící o tom, že vykonává závislou práci. Inspekce vyzve platformu nebo zprostředkovatele k vyjádření. Pokud dostatečně věrohodně nevysvětlí, proč nejde o pracovněprávní vztah, provede kontrolu.

Návrh zákona se zaměřuje také na způsob, jakým platformy organizují práci prostřednictvím digitálních systémů. Platformy dnes často pomocí algoritmů přidělují zakázky, hodnotí výkon nebo upravují odměny. Nová pravidla proto počítají s větší transparentností, s povinností informovat o fungování těchto systémů a s lidským dohledem nad klíčovými rozhodnutími.

Domněnka se má uplatnit také v příslušných správních, daňových a soudních řízeních a při kontrolách, v nichž se posuzuje smluvní status pracovníka. Výjimkou budou trestní řízení a řízení ve věcech sociálního zabezpečení. „Pro platformy proto nebude rozhodující jen typ uzavřené smlouvy. Budou muset být schopny obhájit skutečné nastavení spolupráce a doložit, proč podle nich nejde o závislou práci,“ dodává Kateřina Poláková.

O zrušení účtu už nebude moci rozhodnout pouze algoritmus

Návrh podrobně upravuje také algoritmické řízení. „Platformy budou muset informovat pracovníky o automatizovaných systémech, které je monitorují nebo hodnotí a ovlivňují například přidělování práce, odměnu nebo jejich smluvní status,“ vysvětluje Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.

Rozhodnutí o omezení nebo ukončení smluvního vztahu, zrušení či omezení uživatelského účtu nebo rozhodnutí se srovnatelně nepříznivým účinkem bude muset učinit člověk. U rozhodnutí přijatých nebo podpořených automatizovaným systémem návrh za stanovených podmínek počítá také s právem na vysvětlení a lidský přezkum.

SOCR vítá zákon o platformové práci. Potřebujeme jasnou hranici mezi podnikáním a zaměstnáním 

„Algoritmus může v platformové ekonomice fakticky přidělovat zakázky, vyhodnocovat výkon nebo ovlivňovat přístup k další práci. Nová pravidla proto posilují odpovědnost platformy za rozhodnutí, která její systémy dělají nebo podporují,“ doplňuje Anna Kevorkyan.

Platformový pracovník získá také právo na přenositelnost některých osobních údajů vzniklých při práci v souvislosti s automatizovanými systémy, včetně hodnocení a recenzí. Na jeho žádost je platforma předá přímo třetí straně.

„Platformy budou muset rovněž umožnit pracovníkům vzájemnou komunikaci a kontakt se zástupci pracovníků prostřednictvím komunikačních kanálů, k jejichž komunikaci platforma nebude mít přístup ani ji nebude moci sledovat,“ připomíná CEO portálu JenPráce.cz.

Spor o definici závislé práce. Zástupci podnikatelů nesdílejí obavy odborů

Změny se chystají také v zákoníku práce

Samotný návrh zákona o platformové práci míří na digitální pracovní platformy a jejich pracovníky. Zavádí obecnou domněnku pracovněprávního vztahu s možností jejího vyvrácení prokázáním absence alespoň jediného znaku závislé práce.

Důvodová zpráva ale odkazuje na souběžný změnový zákon, který má novelizovat také zákoník práce. Výslovně zmiňuje změnu definice závislé práce, s níž je domněnka u platformových pracovníků provázána.

Jaký dopad může mít tato změna na běžné zaměstnavatele a jejich spolupráci s OSVČ, ukáže až konkrétní podoba změnového zákona. Návrh zákona o platformové práci počítá s účinností od 1. ledna 2027. Do té doby jej ještě čeká parlamentní projednávání.

Redakčně upravená tisková zpráva portálu JenPráce.cz