Návrh totiž podle svazu nepředstavuje věcnou změnu podstaty závislé práce, ale pouze zpřesnění a sjednocení dlouhodobě ustálených závěrů judikatury soudů. Klíčový znak závislé práce prý zůstává plně zachován, cílem návrhu je zvýšit právní jistotu, a ne vytvářet prostor pro obcházení předpisů. V Česku živí práce přes aplikace devět pracujících z tisíce.

Ministerstvo návrh předkládá s deklarovaným cílem posílit právní jistotu zaměstnanců i zaměstnavatelů a předcházet obcházení pravidel. Svaz průmyslu proto nesdílí obavy, že by navrhovaná úprava vedla k legalizaci tzv. švarcsystému nebo k masivnímu přesouvání zaměstnanců mimo pracovněprávní vztahy.

Důvodová zpráva podle SP ČR i vlády předpokládá, že „okruh vztahů naplňujících znaky závislé práce zůstane v zásadě stejný jako dnes“. Návrh vytváří jednotný a stabilní rámec pro všechny aktéry pracovního trhu, čímž předchází roztříštěnosti právního prostředí a posiluje rovné podmínky mezi různými typy podnikatelských modelů.

Trh práce se zásadně nepromění, není důvod k obavám

„Jakýkoliv zásah do zákoníku práce budí obavy, ale v tomto případě je nesdílíme. Návrh představuje pouze zpřesnění klíčového znaku závislé práce nadřízenosti a podřízenosti. Cílem návrhu je zvýšení právní jistoty a transparentnosti pro posuzování, zda konkrétní pracovní vztah nese znaky závislé práce, nikoliv vytvořit prostor pro obcházení pracovněprávních předpisů. Není důvod čekat, že se kvůli tomu zásadně promění pracovní trh,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Český pracovní trh čeká největší proměna za posledních 30 let

Klíčovým přínosem návrhu je podle zástupců podnikatelů jeho univerzálnost. Nevytváří zvláštní režimy pro jednotlivé segmenty ekonomiky, ale stanovuje obecná pravidla pro posuzování vztahů mezi účastníky trhu práce.

„Zásadní je, že jde o jednotná pravidla pro celý trh práce. Nevznikají zvláštní režimy pro platformy, start-upy nebo digitální služby. Kdyby se definice neupřesnila, hrozí, že si každý obor začne prosazovat vlastní. A to je pro zaměstnance i pro firmy horší varianta než jasná společná pravidla,“ dodává viceprezident Svazu průmyslu Bohdan Wojnar.

Zpřesnění zmíněné definice navíc může podpořit právní jistotu investorů, zaměstnavatelů, zaměstnanců i nově vznikajících podnikatelských projektů, protože poskytne předvídatelná pravidla bez ohledu na odvětví či formu podnikání.

Stovky tisíc zaměstnanců na živnost nepřejdou

Odhady, podle kterých by na živnost přešly stovky tisíc zaměstnanců, považuje Svaz průmyslu za nepodložené. Podle studie CETA je práce prostřednictvím platforem hlavním zdrojem příjmů jen pro 0,9 procenta pracujících. Alespoň polovinu příjmů tvoří jen u 0,5 % lidí. Skupina lidí, kterých by se změna vůbec mohla dotknout, je tedy podle Svazu výrazně menší, než se uvádí.

Mileniálové a generace Z proměnili pracovní trh. Vstupujeme do revoluční doby

Proti hromadnému přesunu do režimu OSVČ mluví podle Svazu i to, že Česká republika už dnes patří mezi země s nadprůměrným počtem živnostníků, mezi průmyslovými zeměmi je v tomto ohledu na špici.

Prostor pro další výrazný nárůst je proto omezený. Nerozhoduje totiž jen ochota lidí na živnost přejít, ale i to, kolik takové práce ekonomika reálně nabízí.

Z pohledu zaměstnavatelů je proto konkretizace závislé práce vhodným kompromisem mezi zachováním ochranné funkce pracovního práva a potřebou reagovat na měnící se charakter zaměstnání v moderní ekonomice.