Po 70 letech budou mít Češi znovu své mistry v řemeslných oborech



Národní ústav pro vzdělávání společně s Hospodářskou komorou ČR a Agrární komorou dokončuje přípravné práce na pilotáži, která už od letošního podzimu otestuje mistrovskou zkoušku pro její zavedení do české vzdělávací soustavy.

„Naším zájmem je, aby byly mistrovské zkoušky zavedeny co nejrychleji. Už jsem o tom jednal s ministrem školství Plagou i s podnikateli. Pan ministr slíbil, že na jejich rychlé spuštění osobně dohlédne. Zkoušky jako takové budou v gesci příslušného profesního sdružení, cechu nebo například Hospodářské či Agrární komory. Důvodem je, že na trhu práce i služeb dlouhodobě chybějí schopní řemeslníci. Sami řemeslníci o zavedení mistrovských zkoušek usilují a je škoda, že se to nepodařilo uskutečnit už dříve,“ uvedl pro časopis Komora předseda vlády Andrej Babiš po jednání s ministrem školství.

Mistrovské zkoušky v ČR úspěšně fungovaly do roku 1949, kdy byly zrušeny. Od 90. let bylo učiněno několik pokusů o jejich znovuzavedení. „Ale chyběla evidentně politická vůle je prosadit. My tu vůli rozhodně máme,“ dodal premiér.

Řemeslníci mají zájem

První vlna pilotního ověření mistrovských zkoušek se uskuteční od září do února. Až testy v roce 2021 skončí, chce Ministerstvo školství projekt vyhodnotit. Už teď je o získání mistrovské kvalifikace mezi řemeslníky velký zájem, o její složení se přihlásilo téměř tři sta řemeslníků. První zkoušky bude skládat šedesát z nich ve třech vlnách pilotáže. Budou přitom muset prokázat nejen to, že jsou schopni samostatně navrhnout a vytvořit mistrovské dílo s významným podílem ruční práce a za použití specializovaných nástrojů, ale také prokázat dovednost zpracovat zakázku na klíč, správně rozvrhnout rozpočet a potřebný materiál.

Garance kvality

Zkouška tak bude mít tři části. Odborně praktickou, odborně teoretickou a všeobecnou část, která prověří, zda uchazeč má také odpovídající provozně-ekonomické a personální znalosti potřebné pro podnikání. Ověřovat tyto kompetence proto bude tříčlenná komise složená z odborného praktika nominovaného cechem nebo svazem, odborníka nominovaného školou a odborníka v ekonomice a personalistice. Podmínkou také bude, aby uchazeč měl alespoň pět let praxe v odpovídajícím povolání. K přípravě na mistrovskou zkoušku přitom bude moci dobrovolně využít vzdělávací programy a lektora.

Harmonogram pilotáže

„Mistrovská zkouška tak bude určena pro fachmany v oboru, tedy pro ty, kteří umí své řemeslo, svoji profesi lépe a kvalitněji než živnostník s výučním a živnostenským listem,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory ČR Roman Pommer, který se společně se zástupci cechů a Národního ústavu pro vzdělávání podílí na samotném konceptu mistrovské zkoušky i vzdělávacích programů. Od zavedení mistrovské zkoušky si slibuje, že občan nebo veřejný zadavatel zakázky budou mít garanci, že držitel mistrovské zkoušky odvede práci důkladně a s náležitou odborností.

Výkonný ředitel Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů Pavel Žatečka považuje za klíčové, že mistrovská zkouška umožní řemeslníkům zvýšit si kvalifikaci, protože v současné době po vyučení už nemají možnost profesního růstu. „Šikovní řemeslníci své řemeslo milují a váží si těch, kteří něco umí, proto je velký zájem o složení mistrovské zkoušky i mezi chlapy, kteří mají pár let do důchodu. Dokonce máme zájemce i z řad důchodců, a to snad hovoří za vše… Hrdost k řemeslu,“ uvedl.

Jeho slova potvrzují i odborníci na vzdělávání, podle kterých budou v prvních letech o zkoušku mít zájem především starší řemeslníci. „Budou chtít mistrovskou zkouškou završit svoji profesní dráhu a potvrdit svoje mistrovství,“ uvedl školský expert Bohumil Janyš, který o zavedení mistrovských zkoušek usiluje už od 90. let.

Víc než maturita

Mistrovská zkouška bude představovat vyšší kvalifikační úroveň, než jakou má například maturita, která je deklarována v naprosté většině zemí EU na úrovni EQF 5. Výjimku tvoří mistrovská zkouška v Německu, Rakousku a Švýcarsku, kde mají mistři EQF 6.

Zatímco v řadě evropských zemí, třeba v Německu, Rakousku, ale i třeba v Maďarsku nebo Chorvatsku mistrovskou zkoušku mají a je v řadě případů podmínkou k tomu, aby se řemeslník mohl ucházet o veřejné zakázky, v České republice dosud chyběla. Ačkoliv byla zrušena komunisty před 70 lety, stále se nepodařilo ji uzákonit. To by se mohlo změnit, neboť současná vláda ji považuje za důležitou. „Jedním z benefitů by měla být možnost držitelů mistrovské zkoušky založit si živnost v zemích EU,“ podotkl ministr školství Robert Plaga.

Podle Janyše je neexistence mistrovské kvalifikace v České republice překážkou, která řemeslníkům zabraňuje působit i na dalších trzích EU. „Odstranili jsme sice železnou oponu, ale zůstaly její pozůstatky, které řemeslníkům dodnes brání svobodně zakládat svoje živnosti v západních zemích EU, kde je prakticky ve všech státech mistrovská zkouška podmínkou založení živnosti v klíčových řemeslech,“ uvedl.

Evropské uznání

Mistrovské zkoušky jsou zpravidla vzájemně uznávány úřady a zaměstnavateli kupříkladu ve Francii, Německu, Rakousku, Norsku, ale také v Polsku, Maďarsku nebo Chorvatsku. To je také důvod, proč někteří členové projektového týmu v listopadu loňského roku odcestovali načerpat zkušenosti s mistrovskou zkouškou do Slovinska a Chorvatska a provedli analýzu mistrovských zkoušek v několika zemích.

Z ní vyplývá, že v Evropě je standardní, že za organizaci mistrovské zkoušky, dohled nad zkouškou i přípravnými kurzy nejčastěji ručí hospodářské komory nebo komory řemesel. Její obsah je přitom vytvářen ve spolupráci se sociálními partnery, ústavy pro odborné vzdělávání a řemeslnými cechy. Je zpravidla uzákoněna jako součást školského zákona nebo zákona o řemeslech či živnostech.

To je i příklad Chorvatska, kde se o složení mistrovské zkoušky v 62 oborech každoročně hlásí průměrně 1 200 zájemců. Zkušební komise má pět členů a samotná státem uznávaná mistrovská zkouška, kterou organizuje Chorvatská komora řemesel, se skládá ve čtyřech zkouškových termínech stanovených v měsíci únoru, květnu, září a listopadu, nebo i v jiném termínu, pokud je nejméně 10 přihlášených v jednom povolání. Cena se pohybuje okolo 9 000 korun a náklady si hradí uchazeč.

Náročnost zkušebního procesu a snaha udržet jeho kvalitu na požadované úrovni se samozřejmě odrazí i v ceně zkoušky také v ČR, přičemž cena bude různá podle oboru. V tomto směru například Úřad vlády spoléhá na aktivní zapojení samotných profesních sdružení.

Podle vyjádření ministerstva školství a ministerstva průmyslu a obchodu je ke zvážení, jaké další benefity účastníkovi nabídnout, aby byl k této zkoušce motivován. „Navrhujeme proto zvážit zavedení například finanční půjčky na tuto zkoušku, kterou by absolvent začal splácet až po dosažení určitého zisku či mzdy. Je též třeba zvážit zavedení slevy na dani pro uchazeče a současně plátce mistrovské zkoušky, konkrétně zajistit možnost odečíst od základu daně z příjmů úhradu mistrovské zkoušky, obdobně jako tomu je v případě profesních kvalifikací,“ uvedla některé návrhy ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Miroslav Diro