Počet insolvencí klesá, zafungovala státní pomoc. To ale nestačí

Vlna bankrotů se Česku během pandemie covid-19 vyhnula. Třetí čtvrtletí roku 2021 přineslo naopak meziroční pokles počtu insolvencí o 15 %. Firmy a podnikatelé ale nemají přes příznivý vývoj na poli insolvencí vyhráno.

Češi totiž nyní musejí čelit rychlému zdražování zboží a vstupních surovin či materiálů. Rizika do budoucna leží také v prudkém nárůstu cen energií. Výzvou pro Česko navíc dál zůstává pokulhávající digitalizace v insolvenční oblasti.

Soudy ve třetím čtvrtletí obdržely 5 897 nových insolvenčních návrhů, což je ve srovnání se stejným obdobím 2020 pokles o 15 procent. Prozatím se tak nepotvrdily obavy ze zpožděného nárůstu počtu insolvencí v důsledku pandemie covid-19 (poté, co lidé vyčerpají všechny ostatní možnosti).

Zafungovala státní pomoc, říká odborník

„Státní pomoc zafungovala, jak měla a pomohla zabránit vzniku náhlé a výrazné vlny insolvencí. Řada subjektů dokázala potíže překonat, ty ostatní pak vstupovaly do insolvencí postupně,” popisuje výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008 Tomáš Valášek.

Přesto podle Valáška nemají Češi vyhráno. V případě fyzických osob hrozí potíže například majitelům rozestavěných nemovitostí, u nichž prudký růst cen materiálů způsobil či způsobí výrazné překročení původního rozpočtu.

„Pokud jim peníze na dostavbu domu nevystačí a budou se muset rozpracované nemovitosti i s pozemkem vzdát, může se s ohledem na situaci na trhu stát, že banka z prodeje projektu nepokryje ani hypotéku. V krajním případě to pak může vést i k exekucím či insolvencím,” říká Valášek.

Náklady firem rychle stoupají

Také firmy musejí – i v důsledku dodávání vládní finanční pomoci do ekonomiky – čelit mimořádně rychle rostoucím cenám vstupů a výpadkům v dodavatelských řetězcích. Nízká nezaměstnanost zároveň tlačí na svižný růst mezd, což náklady podniků dále zvyšuje.

„Není důvod čekat plošnou katastrofu, ale pro podniky, jež nedokážou pružně přenášet prudce rostoucí náklady na zákazníky, se riziko insolvencí v posledních měsících výrazně zvýšilo. Jde například o společnosti, jež mají zakázky nasmlouvané na dlouhou dobu dopředu, aniž by mohly upravit cenu,” popisuje Valášek.

Insolvence – úpadek a způsoby jejího řešení

Financování některých firem a domácností může dále zatížit také růst úrokových sazeb centrální banky. Ty 30. září vzrostly o 0,75 procentního bodu a měly by se zvyšovat i v dalších měsících. Od úrokových sazeb ČNB se odvíjí mimo jiné cena úvěrů pro firmy i fyzické osoby.

Další rizika pro očekávané oživení české ekonomiky se podle expertů skrývají také v drastickém nárůstu cen energií a zemního plynu, který se meziročně blíží 175 procentům, respektive 110 procentům.

„To extrémně zasahuje nejen náklady výrobních podniků, ale i celý sektor energetického trhu. Důvodem je daňová a dotační politika EU a současná politická situace v Rusku a Asii,” doplňuje ředitelka české pobočky úvěrové pojišťovny Atradius Markéta Stržínková.

Pokulhávající digitalizace, nedotažená legislativa

Výzvou pro oblast insolvencí v Česku zůstává rovněž rozpracovaná legislativa a pokulhávající digitalizace.

„Zatímco notáři či advokáti už mohou bez problémů pořizovat plnohodnotné zápisy nebo se účastnit výslechu na dálku za pomocí moderních technologií, insolvenční správci stále fungují v určitém právním vakuu,” upozorňuje Tomáš Valášek s tím, že IT řešení pro osobní jednání insolvenčních správců s klienty online jsou sice dostupná a vyzkoušená, ale pevné legislativní mantinely pro jejich využití chybí.

Čekat s digitalizací na novelu insolvenčního zákona, jež ale už do voleb nestihne projít legislativním procesem, a bude tak odložena minimálně do doby, než se jí začne zabývat nová vláda, však podle Valáška není třeba.

„O tom, že oblast insolvencí potřebuje úpravy, aby mohla efektivněji plnit svoji roli, není pochyb. Ztroskotání stávajícího návrhu novely dokonce dává šanci připravit tolik potřebné změny znovu, jinak a lépe. Na digitalizaci ale není nic složitého, proto není důvod s ní čekat další rok, dva nebo tři na komplexní změnu právní úpravy,” myslí si Valášek.

Prosadit potřebné změny by podle něj bylo možné například už při schvalování zákona o preventivní restrukturalizaci, který nyní míří do připomínkového řízení. Do českého právního řádu by měl s účinností od července 2022 zapracovat směrnici EU, jež zahrnuje nové nástroje k odvrácení hrozícího úpadku podnikatelům v přechodných finančních potížích.

Redakčně upravená tisková zpráva prpartners




• Teritorium: Česká republika