Podrobný obsah
- Insolvenční řízení
- Zásady insolvenčního řízení
- Výjimky z působnosti insolvenčního zákona
- Zahájení insolvenčního řízení a podání insolvenčního návrhu
- Záloha na náklady insolvenčního řízení
- Obsah insolvenčního návrhu
- Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení
- Výzva věřitelům
- Doručování v insolvenčním řízení
- Nakládání s majetkovou podstatou
- Moratorium
- Rozhodnutí o úpadku
- Účinky rozhodnutí o úpadku
Související právní předpisy:
- Listina základních práv a svobod
- Občanský soudní řád
- Občanský zákoník
- Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
- Zákon o soudních poplatcích
- Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
- Trestní zákoník
Související právní průvodci:
- Hospodářské trestné činy
- Jak na likvidaci s.r.o.?
- Konkurs
- Pohledávky
- Obchodní korporace – zrušení
- Obrana při nespravedlivém podání insolvenčního návrhu
- Vymahatelnost pohledávek
- Zajištění závazků
- Základy občanského soudního řízení
Úpadek
Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže (vyvratitelné domněnky platební neschopnosti):
- zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
- je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
- není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
- nesplnil povinnost, kterou mu uložil insolvenční soud, a to předložit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen, tj.:
- má-li více věřitelů a
- souhrn jeho závazků (nikoli jen splatných) převyšuje hodnotu jeho majetku.
Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.
Naopak se má za to, že dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, je schopen plnit své peněžité závazky, jestliže rozdíl mezi výší jeho splatných peněžitých závazků a výší prostředků, jimiž disponuje (tzv. „mezera krytí“ stanovená ve výkazu stavu likvidity) představuje méně než desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků, anebo pokud výhled vývoje likvidity osvědčuje, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých závazků.
Shora zmíněný výkaz stavu likvidity anebo výhled vývoje likvidity však musí být sestaveny auditorem, znalcem nebo osobou, která se zabývá ekonomickým poradenstvím v oblasti insolvencí a restrukturalizací.
Hrozící úpadek
Dlužník nebo osoba oprávněná za dlužníka (nikoli však věřitel) může podat návrh na insolvenční řízení nejen tehdy, když se dlužník ocitl v úpadku, ale i tehdy, kdy dlužníkovi úpadek teprve hrozí. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.