Insolvenční řízení

Insolvenčním řízením se rozumí soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. 

V první fázi insolvenčního řízení rozhodne soud, zda jsou splněny podmínky pro řešení majetkových problémů dlužníka tím, že rozhodne o úpadku. V druhé fázi následně soud rozhodne o způsobu řešení úpadku.

Obecně platí, že dlužník je v úpadku, pokud naplňuje současně tyto podmínky:

• má více věřitelů a
• peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a
• tyto závazky není dlužník schopen plnit

Průběh insolvenčního řízení

Zásady insolvenčního řízení

V průběhu insolvenčního řízení se uplatňují (s určitými odchylkami stanovenými zákonem) zejména tyto zásady:

• insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů;
• věřitelé, kteří mají podle insolvenčního zákona zásadně stejné nebo obdobné postavení, mají v insolvenčním řízení rovné možnosti;
• práva věřitele nabytá v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení nelze omezit rozhodnutím insolvenčního soudu ani postupem insolvenčního správce, nestanoví-li zákon jinak;
• věřitelé jsou povinni zdržet se jednání směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.

Výjimky z působnosti insolvenčního zákona

Postupu podle insolvenčního zákona a tedy insolvenčního řízení, nelze použít, jde-li o:

• stát,
• územní samosprávný celek (obce a kraje),
• Českou národní banku,
• Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky,
• Garanční systém finančního trhu a jím spravované fondy,
• Garanční fond obchodníků s cennými papíry,
• veřejnou vysokou školu,
• právnickou osobu, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek před zahájením insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil.

a dále, jde-li o:

• finanční instituci, po dobu, po kterou je nositelem licence nebo povolení upravující její činnost,
• zdravotní pojišťovnu zřízenou po dobu, po kterou je nositelem povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění,
• politickou stranu nebo politické hnutí v době vyhlášených voleb.

Zahájení insolvenčního řízení a podání insolvenčního návrhu

Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, k zahájení dojde v den, ve kterém insolvenční návrh došel věcně příslušnému soudu. Tu v případě insolvenčního řízení mají krajské soudy.

Je-li návrh podáván v listinné podobě, musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, jinak se k němu nepřihlíží, a tedy je posuzován, jako by nikdy podán nebyl. V případě elektronického podání je třeba připojit uznávaný elektronický podpis. Insolvenční návrh může být podán také prostřednictvím datové schránky. Povinnost podání insolvenčního návrhu do datové schránky soudu nebo v elektronické podobě s elektronickým podpisem mají osoby, kterým je zřizována datová schránka ze zákona (výjimka z tohoto pravidla je možná v ojedinělých odůvodněných případech).

Je-li insolvenční návrh podepsán pouze zástupcem insolvenčního navrhovatele, kterému byla udělena procesní plná moc, musí být tato plná moc připojena k insolvenčnímu návrhu. Navíc musí být podpis na této plné moci úředně ověřen, případně opatřen uznávaným elektronickým podpisem insolvenčního navrhovatele.

Obdobně se musí postupovat v případě, že za insolvenčního navrhovatele, kterým je právnická osoba, jedná jeho zaměstnanec (člen), který tím byl pověřen statutárním orgánem. Dále také, pokud je insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Ten navíc musí být za dlužníka sepsán a podán tzv. oprávněnou osobou podle insolvenčního zákona. Takovou osobou je:

• advokát,
• notář,
• soudní exekutor,
• insolvenční správce a
• právnická osoba akreditovaná pro poskytování služeb v oblasti oddlužení.

Výše uvedené osoby, které jsou dlužníkem zmocněny k podání insolvenčního návrhu, tento návrh ale pouze sepisují a podávají jej v zastoupení dlužníka, nestávají se tedy automaticky zástupci dlužníka v insolvenčním řízení.

Sám dlužník může insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podat jen, je-li sám fyzickou osobou s právnickým či ekonomickým vzděláním v magisterském studijním programu nebo vykonal-li zkoušku insolvenčního správce nebo pokud je dlužník právnickou osobou, za kterou jedná osoba splňující jednu z těchto podmínek.

Není-li insolvenční návrh podán některým z uvedených způsobů nebo ve stanoveném formátu, nepřihlíží se k němu a insolvenční soud o tom vyrozumí insolvenčního navrhovatele usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky. Navíc se návrh na povolení oddlužení musí vždy podat spolu s insolvenčním návrhem.

Insolvenční návrh jsou oprávněny podat tyto osoby:

• a) dlužník;
• b) osoba oprávněná za dlužníka v případě insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení, viz výše;
• c) věřitel.

V souvislosti se sepisem a podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na oddlužení rovněž insolvenčním zákonem fixně stanovená odměna pro oprávněné osoby, které tyto úkony vykonávají (advokát, notář, soudní exekutor a insolvenční správce). Taková odměna činí nejvýše 4 000 Kč bez DPH a v případě společného oddlužení manželů 6 000 Kč bez DPH; přičemž v odměně je také zahrnuta náhrada nákladů spojených se sepisem a podáním návrhu. Tato odměna jakožto pohledávka je postavena na roveň pohledávek za majetkovou podstatou a uplatňuje se písemně vůči osobě s dispozičními oprávněními. O uplatnění takové pohledávky věřitel vždy současně vyrozumí insolvenčního správce.

Akreditovaným osobám však odměna ani jiné plnění za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení, insolvenčního návrhu nebo poskytnutí jiné služby poskytované v oblasti oddlužení nebo v souvislosti s oddlužením nenáleží.

Insolvenční návrh je povinen podat:

• dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, a to:
  • bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku;
  • byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik;
• zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci.

Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. Věřitel, který vzal zpět insolvenční návrh, jej může pro tutéž pohledávku znovu podat až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí.

Záloha na náklady insolvenčního řízení

Podává-li insolvenční návrh věřitel proti právnické osobě, která je podnikatelem, je navrhovatel povinen složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50 000 Kč. Pokud podává insolvenční návrh proti právnické osobě, která podnikatelem není nebo proti

V případě, že navrhovatel podává insolvenční návrh proti právnické osobě, která není podnikatelem, nebo proti fyzické osobě, je povinností navrhovatele složit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 10 000 Kč.

Záloha je splatná spolu s podáním insolvenčního návrhu.

Zákonné výjimky z povinnosti složení zálohy na náklady insolvenčního řízení:

• v případě, že je insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích;
• v případě, že je insolvenčním navrhovatelem spotřebitel, jehož pohledávka spočívá v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy;
• v případě podání dalšího insolvenčního návrhu na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku.

Při podání insolvenčního návrhu dlužníka nebo osoby oprávněné podat návrh za dlužníka insolvenční zákon automaticky povinnost složit zálohu nestanoví, avšak insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do výše 50 000 Kč. Pokud je navrhovatelů více, hradí zálohu společně a nerozdílně.

Obsah insolvenčního návrhu

Insolvenční návrh musí obsahovat obecné náležitosti podání, které jsou vyjmenovány v občanském soudním řádu, tj. kterému soudu je podání určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno.

Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě. 

Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu.

Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje

V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit:

• seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků,
• seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, pokud není spojen návrh s návrhem na oddlužení,
• příp. seznam svých zaměstnanců,
• listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí.

V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést.

Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně.

Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Pokud podává insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku a k návrhu připojit její přihlášku; je-li dlužníkem právnická osoba, je insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci, povinen doložit pohledávku také jedním z následujících dokumentů:

• uznáním dlužníka s ověřeným podpisem;
• vykonatelným rozhodnutím;
• notářským nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti;
• potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje.

Jde-li o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou stejně jako pohledávky za majetkovou podstatou a jím rovnocenné.

Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení, přičemž takový návrh musí sepsat a podat za dlužníka pouze oprávněná osoba stanovená insolvenčním zákonem (blíže k oprávněné osobě v části tohoto článku s názvem „Zahájení insolvenčního řízení a podání insolvenčního návrhu“).

S insolvenčním návrhem je rovněž možné spojit návrh na povolení reorganizace. V těchto případech musí insolvenční návrh obsahovat i náležitosti předepsané pro tyto návrhy a musí k němu být přiloženy další pro ně požadované přílohy. I když s insolvenčním návrhem nejsou spojeny návrhy uvedené výše, může v něm být uvedeno, jak má být podle insolvenčního navrhovatele řešen úpadek dlužníka.

V případě, že je na majetek téhož dlužníka podán další insolvenční návrh ještě před tím, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je tento insolvenční návrh považován za přistoupení k řízení a to od okamžiku, kdy dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu. Osoba, která návrh podala, se považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele. Pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době přistoupení k řízení. Byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy insolvenční soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli.

Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takovému rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno.

K dalšímu insolvenčnímu návrhu podanému poté, co insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku, se nepřihlíží. Je-li součástí dalšího insolvenčního návrhu i návrh na způsob řešení dlužníkova úpadku, který byl podán dříve, než insolvenční soud o způsobu řešení dlužníkova úpadku rozhodl, zůstávají účinky návrhu na způsob řešení dlužníkova úpadku zachovány. Stejnopis dalšího insolvenčního návrhu podaného jinou osobou než dlužníkem se doručuje pouze dosavadnímu insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku, a to do vlastních rukou.

Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení

Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky v insolvenčním rejstříku. Účinky trvají zásadně do skončení insolvenčního řízení, a jde-li o reorganizaci, do schválení reorganizačního plánu.

Se zahájením insolvenčního řízení se spojují zejména tyto účinky:

• pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit jen přihláškou pohledávky;
• právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetku náležejícího do majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského nebo exekutorského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení; právo na uspokojení ze zajištění přitom náleží v případě zajištěné podmíněné pohledávky i dojde-li ke splnění odkládací podmínky pro vznik takové pohledávky po zahájení insolvenčního řízení; to platí obdobně v případě zajištěné budoucí pohledávky, dojde-li ke vzniku takové zajištěné budoucí pohledávky po zahájení insolvenčního řízení;
• výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 InsZ a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Pro pohledávky věřitelů na výživném ze zákona vzniklé po zahájení insolvenčního řízení však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci srážkami ze mzdy do prohlášení konkursu nebo schválení oddlužení, ledaže insolvenční soud rozhodne jinak kvůli důvodné pochybnosti, že takový výkon rozhodnutí nebo exekuce sleduje zneužití práva na úkor ostatních věřitelů. Není-li stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému;
• nelze uplatnit dohodou věřitele a dlužníka založené právo na výplatu srážek ze mzdy nebo jiných příjmů, s nimiž se při výkonu rozhodnutí nakládá jako se mzdou nebo platem.

Výzva věřitelům

Insolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky. Věřitelé dlužníka jsou však oprávněni uplatnit své pohledávky přihláškou již od zahájení insolvenčního řízení, a to i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek.

Věřitel, který je právnickou osobou a který nabyl svoji pohledávku za dlužníkem postoupením nebo obdobným způsobem teprve po zahájení insolvenčního řízení, případně v posledních 6 měsících před zahájením insolvenčního řízení, je povinen v příloze přihlášky pohledávky doložit čestné prohlášení, v němž uvede informaci o tom, kdo je skutečným majitelem věřitele podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a uvést důvod, pro který se podle tohoto zákona takový věřitel považuje za skutečného majitele pohledávky. Dokud věřitel tuto povinnost nesplní, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s pohledávkou.

Shora uvedené neplatí, pokud pohledávka takového věřitele nedosahuje částky 10 000 EUR; nebo pokud se na obchod, z něhož pohledávka věřitele vznikla, uzavřený mezi povinnou osobou podle zákona č. 253/2008 Sb. a věřitelem, nevztahuje povinnost provést kontrolu klienta podle zákona č. 253/2008 Sb.

Přihlášky pohledávek na základě výzvy mohou věřitelé podávat až do rozhodnutí o úpadku. Kratší lhůtu není insolvenční soud oprávněn stanovit.

Doručování v insolvenčním řízení

V insolvenčním řízení je řada písemností doručována pouze zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (tzv. doručení vyhláškou). Insolvenční rejstřík je on-line aplikace pro vyhledávání informací o insolvenčních řízeních dlužníků a lze ji nalézt na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR.

Písemnost doručuje insolvenční soud zvlášť (tedy nad rámec zveřejnění vyhláškou dle předchozího odstavce) následujícím osobám:

• dlužníku,
• insolvenčnímu správci,
• věřitelskému výboru,
• osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje (insolvenčnímu navrhovateli, přihlašovateli přihlášky pohledávky),
• osobám, které mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat.

Insolvenční soud má doručovat písemnosti určené insolvenčnímu správci přednostně do datové schránky insolvenčního správce. Pouze pokud doručení do datové schránky není možné, doručuje se standardním způsobem (poštou) na adresu sídla insolvenčního správce či na jinou adresu označenou insolvenčním správcem, případně na elektronickou adresu.

Obdobná situace platí u doručování věřitelskému výboru. Insolvenční soud přednostně doručuje písemnosti do datové schránky předsedy věřitelského výboru. Teprve pokud není doručení do datové schránky předsedy možné, lze doručovat předsedovi věřitelského výboru poštou nebo na základě žádosti lze doručovat též na jinou adresu nebo elektronickou adresu.

Nakládání s majetkovou podstatou

Od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, je dlužník povinen zdržet se nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek podle insolvenčního zákona.

Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné, ledaže si k nim dlužník nebo jeho věřitel předem vyžádal souhlas insolvenčního soudu.

Předběžné opatření

Je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Moratorium

Smyslem institutu moratoria je poskytnout dlužníkovi možnost, aby se s věřiteli vyrovnal ještě před proběhnutím celého insolvenčního řízení, a to tím, že po dobu jeho trvání nelze vydat rozhodnutí o úpadku.

Návrh insolvenčnímu soudu na vyhlášení moratoria může dlužník, který je podnikatelem, podat:

• do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu;
• do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu insolvenčním soudem, jde-li o insolvenční návrh věřitele.

Dlužník může u insolvenčního soudu podat návrh na moratorium i před zahájením insolvenčního řízení. Právo na podání návrhu na vyhlášení moratoria nemá právnická osoba v likvidaci.

Moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho vyhlášení v insolvenčním rejstříku. Hlavními účinky moratoria jsou:

• nelze vydat rozhodnutí o úpadku;
• zůstávají zachovány účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení.

I v době trvání moratoria mohou oprávněné osoby přistoupit k řízení a věřitelé uplatnit svá práva přihláškou pohledávky. Avšak účinky úkonů učiněných v době trvání moratoria nastávají až jeho zánikem.

Nakládání s majetkovou podstatou po dobu trvání moratoria:

• Závazky bezprostředně souvisící se zachováním provozu podniku vzniklé v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm je dlužník po dobu trvání moratoria oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky.
• Smlouvy na dodávky energií a surovin, jakož i další smlouvy o dodávkách zboží a služeb, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců, nemůže druhý účastník smlouvy po dobu trvání moratoria vypovědět nebo od nich odstoupit pro prodlení dlužníka s placením úhrady za zboží nebo služby, ke kterému došlo před vyhlášením moratoria, nebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka, hradí-li dlužník na základě těchto smluv řádně a včas alespoň závazky bezprostředně souvisící se zachováním provozu podniku.

Moratorium trvá po dobu uvedenou v návrhu na vyhlášení moratoria, nejdéle však 3 měsíce (s možností prodloužení soudem o 30 dnů dle ust. § 119 odst. 2 InsZ) a zaniká:

• uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno;
• rozhodnutím insolvenčního soudu o jeho zrušení.

Insolvenční soud zruší moratorium:

• navrhne-li to většina věřitelů, počítaná podle výše pohledávek, uvedených v seznamu závazků;
• jestliže dlužník uvedl v návrhu na moratorium nepravdivé údaje, nebo vyjde-li za trvání moratoria najevo, že dlužník vyhlášením moratoria sledoval nepoctivý záměr, zejména přednostní uspokojení jen některých jeho věřitelů.

Rozhodnutí o úpadku

Je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí, vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku.

Rozhodnutí o úpadku musí obsahovat:

• výrok o tom, že se zjišťuje úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek,
• výrok, jímž insolvenční soud ustanovuje insolvenčního správce,
• údaj o tom, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku,
• výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání,
• výzvu, aby věřitelé insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, s poučením, že jinak mohou odpovídat za škodu nebo jinou újmu vzniklou tím, že nebudou včas zjištěna práva; to neplatí, jsou-li tato zajišťovací práva zřejmá z veřejného seznamu,
• není-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, výrok, jímž se určí místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání; je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, výrok, jímž se uloží insolvenčnímu správci podat insolvenčnímu soudu ve lhůtě do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek zprávu o přezkumu, zprávu pro oddlužení a předložit soupis majetkové podstaty,
• výrok, jímž se uloží dlužníku, který tak dosud neučinil, aby ve stanovené lhůtě sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů,
• je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, rozhodnutí o úpadku obsahuje výzvu, aby přihlášení věřitelé v případě jejich zájmu sdělili insolvenčnímu soudu, že mají zájem o výkon funkce ve věřitelském orgánu,
• je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, rozhodnutí o úpadku obsahuje výzvu nezajištěným věřitelům, aby soudu ve lhůtě do 7 dnů od zveřejnění zprávy pro oddlužení v insolvenčním rejstříku navrhli konání schůze věřitelů.

V rozhodnutí o úpadku rozhodne insolvenční soud také o žádosti dlužníka o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu. V případě, že insolvenční soud rozhodl o úpadku, s nímž je spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, uloží dále dlužníku, aby platil zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

Pokud byl dříve ustaven předběžný správce, navazuje na jeho činnost insolvenční správce ustanovený v rozhodnutí o úpadku. Nejde-li o stejnou osobu, je předběžný správce povinen podat insolvenčnímu správci úplné informace o své dosavadní činnosti a předat mu její výsledky, jakož i doklady, které má k dispozici, a poskytnout mu potřebnou součinnost.

Účinky rozhodnutí o úpadku

Po rozhodnutí o úpadku (účinky nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku):

• účinky spojené s předběžným opatřením nařízeným insolvenčním soudem trvají,
• přerušují se soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkající se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (např. úroky, úroky z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí nebo náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení),
• nelze zahájit soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkající se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, nejde-li o incidenční spory, ani řízení o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení nespokojují,
• nelze nařídit nebo zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty,
• započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku.

Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele však není přípustné, jestliže dlužníkův věřitel:

• se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, nebo
• získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, nebo
• v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku, anebo
• dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.