Konkurs

V průběhu života fyzických osob i v průběhu existence osob právnických může nastat situace, kdy tyto osoby přestanou být schopny plnit své závazky. Tento stav nazýváme insolvencí (úpadkem) a jedním ze způsobů jeho řešení je konkurs. Článek seznamuje s podstatou konkursu a jeho následky pro dlužníka i pro jeho věřitele, popisuje nejen podmínky prohlášení konkursu a jeho účinky, ale také vliv na společné jmění manželů, postup zpeněžení majetkové podstaty, náležitosti nakládání s výtěžkem zpeněžení a další.

Související předpisy:

Související právní průvodci:

Úvod

Problematika insolvence je s účinností od 1. ledna 2008 upravena v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v plném rozsahu nahradil dřívější zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání.

Základní principy insolvenčního zákona jsou popsány v dokumentu nazvaném „Insolvence“. Insolvenční zákon obsahuje několik možných způsobů řešení insolvence; jedním z těchto způsobů je i konkurs, který je velmi často se vyskytujícím právním institutem.

Definice konkursu

Podle zákonné definice v ust. §244 insolvenčního zákona se konkursem myslí „způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak“. Majetkovou podstatou se rozumí majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů.

Podmínky prohlášení konkursu

Podmínkou prohlášení konkursu (stejně jako podmínkou pro užití jiných způsobů řešení úpadku) je v první řadě existence úpadku. Úpadek je insolvenčním soudem zjišťován v rámci insolvenčního řízení, které je zahájeno buď na návrh dlužníka, nebo věřitele.

Dlužník je v úpadku, jestliže je v platební neschopnosti, tedy splňuje-li současně následující podmínky:

  • má více věřitelů,
  • má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti,
  • tyto závazky není schopen plnit.

Má se za to, že dlužník je v platební neschopnosti (vyvratitelná právní domněnka), jestliže:

  • zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
  • je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
  • není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
  • nesplnil povinnost předložit seznamy svého majetku (včetně svých pohledávek), závazků (s uvedením svých věřitelů) a zaměstnanců, kterou mu uložil insolvenční soud.

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. Předlužení tedy není důvodem úpadku u fyzických osob – nepodnikatelů. O předlužení se jedná tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.

Ve většině případů rozhoduje insolvenční soud o způsobu řešení úpadku v samostatném rozhodnutí, které je vydáno do tří měsíců od rozhodnutí o úpadku. Výjimky z tohoto pravidla stanovuje §148 a násl. insolvenčního zákona.

Prohlášení konkursu a jeho účinky

Veškeré dále uvedené účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.

Prohlášení konkursu má zejména tyto následky:

  • přerušuje se likvidace právnické osoby, končí nucená správa, a pokud insolvenční soud nerozhodne jinak, zaniká předběžné opatření, bylo-li nařízeno;
  • na insolvenčního správce přechází oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou;
  • pokud dlužník nakládal s majetkovou podstatou poté, co toto právo přešlo na insolvenčního správce, jsou tato právní jednání vůči věřitelům neúčinná ze zákona; ;
  • po prohlášení konkursu mohou dlužníkovi věřitelé svá práva uplatnit jen v rámci konkursního řízení (nelze např. podat žalobu o zaplacení finanční částky proti dlužníkovi, resp. úpadci);
  • nesplatné pohledávky proti dlužníku se prohlášením konkursu považují za splatné, není-li zákonem stanoveno jinak;
  • zanikají všechny jednostranná právní jednání dlužníka (úpadce) týkající se majetkové podstaty (jde zejména o příkazy, pověření, plné moci, prokuru); to se netýká plných mocí udělených pro insolvenční řízení;
  • zanikají veškeré návrhy na uzavření smlouvy, které dlužník učinil a které nebyly dosud přijaty;
  • v případě existence smlouvy o vzájemném plnění (většina smluv), přičemž ani dlužník ani druhá strana smlouvu dosud zcela nesplnila, může insolvenční správce smlouvu splnit místo dlužníka a žádat protiplnění, nebo může odmítnout plnění;
  • je-li druhý účastník smlouvy o vzájemném plnění povinen z této smlouvy plnit první, je oprávněn takové plnění odepřít až do doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné;
  • uzavřel-li dlužník smlouvu o výpůjčce, je insolvenční správce po prohlášení konkursu oprávněn žádat vrácení věci i před uplynutím stanovené doby zapůjčení;
  • v případě nájemní smlouvy je insolvenční správce oprávněn takovou smlouvu vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou i v případě, že smlouva byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však může činit maximálně 3 měsíce; tím nejsou dotčena ustanovení občanského zákoníku na ochranu nájemců bytů;
  • prohlášením konkursu nekončí provoz dlužníkova podniku, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak; insolvenční správce bude naopak zkoumat možnost pokračování v provozu dlužníkova podniku.

Účinky prohlášení konkursu na probíhající řízení

Prohlášením konkursu se přerušují soudní a rozhodčí řízení, která se týkají majetkové podstaty, nebo v rámci kterých má dojít k uspokojení z majetkové podstaty, a jejichž účastníkem je dlužník (úpadce); pokud však zákon nestanoví jinak. Na tomto místě je možné též podotknout, že v době přerušení řízení neběží stanovené lhůty, které se řízení týkají. Jejich běh začíná znovu v okamžiku, kdy je rozhodnuto, že se v řízení pokračuje.

Prohlášením konkursu se ze soudních a rozhodčích řízení nepřerušují následující druhy řízení:

  • trestní řízení;
  • dědické řízení a řízení o pozůstalosti;
  • řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela;
  • řízení o výživném nezletilých dětí bez zřetele k tomu, zda v něm dlužník vystupuje jako osoba oprávněná nebo jako osoba povinná;
  • řízení ve věcech ochrany osobnosti a ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby; to neplatí, je-li dlužník podnikatelem nebo je-li požadováno peněžité plnění;
  • řízení ve věcech veřejných rejstříků podle zvláštního právního předpisu;
  • řízení ve věcech kapitálového trhu;
  • řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce;
  • řízení, ve kterých je dlužník jediným účastníkem.

V přerušených řízeních, ve kterých dlužník vystupoval jako žalobce (navrhovatel), může insolvenční správce dát návrh na pokračování v řízení; v takovém případě se insolvenční správce stává účastníkem řízení namísto dlužníka. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuční návrh se i nadále podává proti povinnému, nestanoví-li zákon jinak. Proti insolvenčnímu správci jej nelze podat, a to ani tehdy, pokud má být povinným dlužník.

V době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze nařídit nebo zahájit výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty. Toto neplatí pro nařízení nebo zahájení výkonu rozhodnutí nebo exekuce na základě rozhodnutí insolvenčního soudu, které je vydáno v souvislosti s žalobou věřitele na uspokojení pohledávky za majetkovou podstatou.

Účinky prohlášení konkursu na společné jmění manželů

Prohlášením konkursu společné jmění dlužníka a jeho manžela zaniká. Pokud byl vznik společného jmění vyhrazen až ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství. Po zániku společného jmění je třeba provést jeho vypořádání.

Prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohoda o vypořádání společného jmění uzavřená insolvenčním správcem podléhá schválení insolvenčním soudem.

V případě, že je společné jmění manželů (SJM) předluženo, tj. závazky dlužníka, které lze ze SJM uspokojit, jsou vyšší než majetek do něj náležející (což bude v praxi zřejmě časté), je třeba mít na mysli, že všechen majetek náležející do SJM bude zahrnut do majetkové podstaty. Pohledávka manžela dlužníka z titulu vypořádání společného jmění se považuje za pohledávku přihlášenou do konkursu a bude odpovídajícím způsobem uspokojena. Pohledávka manžela tedy není upřednostněna oproti pohledávkám ostatních věřitelů.

Po dobu trvání účinků prohlášení konkursu dlužník může uzavřít manželství, vznik společného jmění manželů je však vyloučen a je zákonem odložen až do okamžiku, kdy účinky prohlášení konkursu zaniknou.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem