English version
Podpora má být administrativně jednoduchá na straně podnikatelů i státní správy. Pomoc má řešit také problém, kdy stát kompenzuje jen část nákladů uzavřeným provozovnám, ale neřeší přežití podnikatelů. Situaci podle firem zhoršují celospolečenské mýty.
Jedním z mýtů je podle HK ČR to, že stát z avizované částky 1,2 bilionu korun vyplatil podstatnou část podnikatelům a plánovaný schodek státního rozpočtu je způsoben právě podporami pro firmy a OSVČ. Ve skutečnosti šla na kompenzace pouze desetina zmíněné částky.
Koronavirus a podnikatelé. Kde hledat (nejen státní) pomoc?
Úspory? Často jen odklad plateb
Hospodářská komora vypracovala analýzu vládní podpory podnikatelům za rok 2020. Z ní vyplývá, že z plánovaného celoročního schodku státního rozpočtu v částce 500 miliard korun tvořily ke konci listopadu kompenzace podnikatelům v ČR v souvislosti s koronavirem pětinu.
Z toho bylo ale fakticky adresováno firmám prostřednictvím výdajů veřejných rozpočtů pouhých 14,7 miliardy. Cestou daňových a pojistných úlev ušetřili podnikatelé 84,2 miliardy korun. Část těchto úspor je ale jen pouhým odkladem plateb, které podnikatelé budou muset stejně uhradit.
Analytici Hospodářské komory očekávají, že ke konci prosince 2020 vzroste celková podpora vlády podnikatelům v souvislosti s epidemií koronaviru na 105,3 miliardy. Na výdajové straně veřejných rozpočtů půjde o 16,6 miliardy a na příjmové straně 88,7 miliardy korun. Pro srovnání, zaměstnancům skrze programy Antivirus, by mohlo být v souvislosti s epidemií koronaviru za celý rok z veřejných rozpočtů vyplaceno celkem přes 26 miliard korun. Do těchto odhadů není zahrnuta avizovaná podpora kvůli dalšímu uzavření provozoven od 18. prosince.
Mýtus číslo 2
Podle druhého mýtu podnikatelé dostávají za uzavřené provozovny od státu peníze, které nahrazují příjem, kdyby neměli uzavřené provozovny. Podnikatelské organizace připomněly, že stát podnikatelům vyplácí jen část nákladů za uzavřené provozovny, jako je např. program Covid-Nájemné z 50 procent.
A na zbylé náklady jako nájem, splátky úvěrů, leasing na stroje, pojištění, energie a další výlohy si musí vydělat nebo mít dostatečné finanční rezervy. Stát jim ale provozovny uzavřel a finanční rezervy – navzdory tomu, že drtivá většina si je tvoří – se buď ztenčily, nebo už zcela vyčerpaly.
Podnikatelé přitom ale živí sebe a své rodiny nikoliv z nákladů na provoz restaurace, fitness centra nebo ubytovacího zařízení, ale ze zisku z podnikatelské činnosti.
Jediný, jednoduchý a spravedlivý
Podnikatelské organizace proto společně vyzvaly vládu k zahájení diskuse o nastavení jednoho spravedlivého kompenzačního programu. Dosáhli by na něj podnikatelé, kteří dosud propadali sítem jednotlivých podpor, zároveň by podnikatelům i úředníkům ulevil od administrativy. Do té doby označili v souvislosti s návratem země do 4. stupně protiepidemického systému za klíčové tyto programy:
- prodloužení programů Antivirus A+ a B po celou dobu platných omezení provozů;
- obnovení programu Antivirus C (odpuštění odvodů sociálního pojištění pro firmy do 50 zaměstnanců);
- prodloužení programu Covid-nájemné pro všechny uzavřené podniky bez dosavadních omezení;
- dokončení se rozpracovaných programů, jako je např. Covid Veletrhy / kongresy / eventy a program pro energeticky náročné provozy
- zvýšení kompenzačního bonusu pro živnostníky na 1 000 korun z dnešních 500 korun denně, protože 15 tisíc korun měsíčně možná pokryje některé náklady, ale rozhodně to nejsou peníze na přežití poté, co musí zaplatit nájem za provozovnu, splátky úvěrů či leasingů za stroje.
Inspirace německým modelem
„To vše přitom vnímáme jen jako dočasné řešení pro novou vlnu uzavření. Čas do konce roku by se měl využít k tomu, abychom společně připravili spravedlivý a systémový kompenzační program pro všechny zasažené podniky. Jestli to bude ve výši 50 nebo 80 procent obratu po vzoru Německa, nebo podle jiného klíče, o tom by vláda měla jednat a měla by vůbec připustit tuto diskusi,“ poznamenává prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ten zároveň odmítl argumentaci ministra Karla Havlíčka, proč nelze německý model podpory podle obratu v ČR zavést.
„Řada podnikatelů dosud nemá nárok na žádnou kompenzaci, přestože mají až devadesátiprocentní propad tržeb. A rozdíly ve způsobu podpory podnikatelů jsou pravděpodobně jedním z důvodů, proč růst české ekonomiky výrazně zaostává za ostatními zeměmi. Na zavedení kompenzací třeba podle obratu lze přitom uplatnit jednoduchou matematiku. Nárok na kompenzaci by měli podnikatelé po odečtení jakékoli poskytnuté kompenzace, jako je třeba Antivirus, kompenzační bonus nebo nejrůznější dotační programy Covid,“ nastínil možnou variantu Vladimír Dlouhý. Vyřízení žádosti o kompenzaci by podle něj mělo být i administrativně jednoduché na straně podnikatele i úředníka.
Podnikatelé dnes musejí žádat o podporu v různých programech na různých úřadech, což je podle Dlouhého chyba. „Když chcete pro zaměstnance náhradu mezd, musíte vyplňovat papíry na Úřadu práce. Když chcete záruku za úvěr, musíte vyplnit papíry na ČMRZB. Když žádáte o peníze v Covid-Nájemné, musíte se obrátit na ministerstvo průmyslu. A pro každý typ podpory znovu a znovu podstupovat administrativu. A pokaždé znovu, když vláda rozhodne o novém omezení třeba podle protiepidemického systému,“ upozorňuje Dlouhý, který by se inspiroval právě v Rakousku a Německu a vyvaroval se chyb, na které ministr Havlíček upozornil.
Pokud vláda odmítne otevřít diskusi o jednom kompenzačním programu, nemůže vyloučit, že podnikatelé a asociace budou podávat ústavní žaloby – protože jeden podnikatel má na kompenzaci nárok, a druhý ne; a také že se podnikatelé budou ve větší míře než dnes domáhat náhrady škod, které jim vláda způsobila; a nelze ani vyloučit projevy nerespektování vládních omezení ze strany podnikatelů i zákazníků, sdělila Komora
