Zprávy navíc působí velice věrohodně. Častou formou podvodu jsou emailové zprávy, které obsahují podvržený odkaz, na který byste nikdy neměli kliknout.
Časopis Time nedávno nazval dnešní dobu zlatým věkem podvodů. Lidé prý nikdy nebyli tak snadno a v takovém objemu vystavováni nejrůznějším pokusům o obelhání za účelem krádeže jejich financí, případně osobních údajů.
Podle autorky článku Welcome to the Golden Age of Scams Alany Semuelsové, jsou navíc dnešní podvody propracovanější než kdykoli předtím a jsou schopny oklamat i ty nejskeptičtější jedince.
Existují romantické podvody, investiční podvody, podvody s falešnou nabídkou práce a samozřejmě i pokusy o vylákání peněz maskované žádostí o pomoc v nouzi. Vedle klasických papírových dopisů využívají podvodníci čím dál častěji přímé telefonáty a emailové nebo SMS zprávy. Oslovený je telefonickou žádostí zaskočen a nepřipraven, takže snadno reaguje zbrkle. Emailová žádost je často sestavena lákavě, takže výsledek může být podobný: Oslovený podvodníkovi podlehne. Nedávno jsme tomuto druhu mimořádně aktuálních rizik věnovali samostatné video.
Stručně řečeno podvodníci počítají s lidskou dobrotou, rozechvělostí a samozřejmě i s naivitou. Kdo by nechtěl rozumnou částkou pomoci druhým? Nebo dokonce: kdo by se nechtěl zároveň dostat i do slosování za zajímavé ceny? A kdo by případně nechtěl přispět několika miliony, které se údajně netečně válí na zapomenutém účtu prasynovce majitele krnovské dýhárny kdesi v africké Nigérii…
Pozor na podvržené odkazy v emailech
Jednou z nejčastějších forem úspěšných podvodů jsou emailové zprávy, které obsahují podvržený odkaz. Co to je? Předpokládejme, že dostanete email, který bude vypadat jako spolehlivá zpráva od důvěryhodné státní instituce nebo od vaší banky. Žádnou takovou zprávu sice nečekáte, ale uvnitř bude výzva, že v rámci pomoci vyplaveným domácnostem a potřebným lidem probíhá finanční sbírka, na kterou máte možnost také přispět.
Kdo by samozřejmě nechtěl pomoci. Čtenář se nad takovým altruismem v dnešním egoistickém světě rychle dojme a když vidí, že jediné, co musí, je kliknout na následující odkaz, snadno podlehne a klikne.
Přetrvává problém falešných poptávek. České firmy přicházejí o statisíce
Jenže je tu problém. Zdánlivě bezpečný odkaz je totiž podvrh a vede na stránku, která jen na první pohled vypadá, že je oficiálním webem deklarované instituce. V jiném případě odkaz směřuje úplně do neznáma. Výsledkem je zavirovaný počítač nebo krádež vašich financí a osobních údajů. Jak tedy můžete podvržený odkaz poznat?
Klíčové je neklikat na nic ukvapeně
Když na odkaz v emailu najedete kurzorem myši (neklikejte na něj, ale jenom na něj najeďte kurzorem), v bublině se vám zobrazí adresa, na kterou odkaz směřuje. I kdyby vypadala věrohodně, pamatujte na to, že důvěryhodné instituce by s vámi výše popsaným způsobem nikdy nekomunikovaly. Když si adresu v bublině přečtete pozorně, většinou se vám to potvrdí. Povětšinou je v ní uvedeno něco, co by vás mělo zarazit. Proto vám rezolutně doporučujeme neklikat!
Falešnou žádost navíc můžete dostat nejen emailem, ale také formou SMS zprávy. A obecně řečeno, u esemesek jsou lidé ještě méně obezřetní. S mobilem je navíc složitější manipulace, nežli s tabletem a počítačem, takže se cokoli mnohem hůř kontroluje.
Nechcete přijít o přihlašovací údaje a soukromé informace? Na jaké podvody si dát pozor
Řada uživatelů proto raději na žádný podezřelý text v mobilu nekliká a vše si nejprve ověří přes počítač. A jsou i tací, kteří podezřelé emailové zprávy a SMSky bez další analýzy přes mobil rovnou smažou. To může být vůbec nejbezpečnější.
Ujistěte se, že webové stránky mají správnou adresu
Obezřetnosti ale není nazbyt ani na webových stránkách, na které se dostanete přes běžný vyhledávač. Dejme tomu, že třeba cíleně hledáte nějakou platformu, přes kterou můžete přispět na odstraňování povodňových škod. Vyhledávač vám nabídne několik možností. Otevřete stránky, které mají nějaké známé a důvěryhodné logo. Znamená to ale, že jsou takové stránky automaticky důvěryhodné? Určitě ne.
Než někam přispějete, ujistěte se, že společnost, která má na nějakém charitativním webu své logo, o takové akci vůbec ví. Také se podívejte, jaké zabezpečení web má. Neváhejte těmto kontrolám věnovat dostatek času. Jinak vám hrozí riziko ztráty peněz i osobních údajů. Vytvořit webový formulář, který bude sbírat data o bankovních kartách, je dnes pro zkušeného odborníka záležitostí několika desítek minut.
Teď jste třeba na webu BusinessInfo.cz. Jak si tím ale můžete být jisti? Díky logu a grafice? Nebo díky odkazu v patičce webu na státního provozovatele? Ale kdeže. Důležitým vodítkem spolehlivosti je adresa v horní části internetového prohlížeče. Pokud tam vidíte adresu https://www.businessinfo.cz/, je to v pořádku. Pokud by tam ale bylo cokoli jiného, třebaže podobného – a může jít o drobné detaily – něco je špatně.
A stejné je to i s weby vaší banky, státních institucí apod. Než někam klikněte, než něco odešlete, podívejte se, zdali web běží na adrese, na jaké běžet má. Pozor na drobné odchylky, jinou koncovku, chybu v adrese, pomlčku mezi slovy a další ošidnosti.
Pokud si něčím nejste jisti, zastavte se. Raději si všechno dvakrát ověřte. Nepodléhejte žádnému vnitřnímu nátlaku. Přílišná důvěra může mít nedozírné následky. Další informace o podvodech, na které si máte dávat pozor, najdete v článcích:
- Jak nenaletět online podvodníkům ani vlastní zbrklosti
- Kybernetické útoky: Pozor na phishing, smishing a vishing
- Buďte obezřetní, šíří se podvodné faktury
- Podvody při nákupu na sociálních sítích
Nedejte se oklamat triky podvodníků, které míří na vaše slabosti. Buďte obezřetní, podvodníci cíleně vyhledávají naivní oběti. Podvodníci sází na to, že se necháte unést okamžitým pocitem uspokojení nebo jiným ziskem. Nepodléhejte naivním slibům ze zdánlivě spolehlivých zdrojů, které jsou příliš pohádkové, než aby byly reálné. Nezapomeňte, že žijeme ve zlatém věku podvodů.