Ekonomy zářijová čísla pozitivně překvapila, v prvním podzimním měsíci totiž většinou lidí bez práce přibývá. Vyšší nezaměstnanost navíc naznačovala i většina prognóz.

Úřady práce na konci září evidovaly 368 377 uchazečů o zaměstnání, což je o 5514 méně než v srpnu. Naopak počet volných pracovních míst narostl o 5085 na 104 359 nabízených pozic. Údaje zveřejnil počátkem října Úřad práce ČR.

V letošním roce se nezaměstnanost stabilně pohybuje kolem pěti procent, loni to bylo méně, přesně před rokem bylo bez práce 4,5 procenta Čechů v produktivním věku.

„Zářijová nezaměstnanost zůstala na pěti procentech. Počet nabízených pracovních míst oproti srpnu vzrostl a na jedno volné místo nyní připadá v průměru 3,5 uchazeče. Zároveň ale vidíme, že situace na trhu práce není ve všech regionech stejná,“ říká ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Vláda proto vyhlašuje, že bude cíleně podporovat zaměstnanost v regionech, kde je shánění práce obtížnější, konkrétní recepty ale nenabízí.

Průzkum STEM: Obavy z nezaměstnanosti má 40 procent Čechů a Češek

Mezi uchazeči o práci logicky přibývá absolventů

V evidenci Úřadu práce přibylo především absolventů škol, což je ale obvyklý obrázek, který se v září opakuje každý rok.

„Nárůst počtu absolventů v evidenci je v září běžnou součástí období, kdy mladí lidé dokončují studium a hledají své první zaměstnání. Začátek kariéry pro ně bývá náročný, protože jim často chybí pracovní zkušenosti nebo jasná představa o dalším profesním směřování,“ vysvětluje generální ředitel Úřadu práce ČR Roman Chlopčík.

Ve srovnání regionů zůstala v září nezaměstnanost nejvyšší v Ústeckém kraji se 7,3 procenta, následoval Moravskoslezský se sedmi procenty a Karlovarský kraj s 5,8 procenta. Nejnižší byla nezaměstnanost v Praze na úrovni 3,9 procenta, v Pardubickém kraji byla bez práce čtyři procenta lidí.

Český trh práce čeká největší proměna za posledních 30 let

Tradičně nejnižší nezaměstnanost je v okresech Praha-východ, Praha-Západ a Rychnov nad Kněžnou, kde stále zůstává pod třemi procenty.

Rekvalifikace pomohou, ale samy problém nevyřeší

„Pět procent třetí měsíc po sobě může působit jako zpráva, že se na trhu práce nic nemění. Pod stejným zaokrouhleným údajem ale v září vidíme pokles počtu uchazečů a růst nabídky volných míst. To je příznivý posun, který bychom však neměli zaměňovat za obrat v dlouhodobějším vývoji,“ shrnuje manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz Michal Španěl.

„Rekvalifikace může pomoci překonat rozdíl v dovednostech, sama ale nevyřeší situaci, kdy vhodná práce v regionu chybí nebo se cesta za ní finančně nevyplatí,“ upozorňuje Michal Španěl.

Před rokem byla nezaměstnanost 4,5 procenta, takže lidé dnes hledají práci v obtížnějším prostředí než loni. Teprve další měsíce ukážou, zda zářijové zlepšení vydrží.

Michal Španěl, JenPráce.cz

Například na Karvinsku připadá na jedno volné místo dvacet uchazečů. Evidence úřadu práce navíc nepokrývá celou nabídku zaměstnání a jednotlivé pozice se zásadně liší požadavky i lokalitou.

„Vyšší nezaměstnanost tak může existovat současně s obtížným obsazováním některých míst. Pro zaměstnavatele je to důvod přehodnotit, které dovednosti skutečně potřebují od prvního dne a které mohou člověka naučit. Příliš úzké požadavky mohou zbytečně vyřadit i uchazeče, kteří by práci po zaškolení dobře zvládli,“ dodává analytik.

Také podle ekonoma Lukáše Kovandy zářijová nezaměstnanost přžekvapila pozitivním výsledkem. „Nezaměstnanost v Česku v září dosáhla pěti procent, a dopadla tak lépe, než předpokládali analytici. Jejich mediánová prognóza podle agentury Bloomberg činila 5,1 procenta. Trh práce však nadále vykazuje známky ochlazování a strukturálních problémů,“ říká Lukáš Kovanda.

Meziroční nárůst o půl procentního bodu přesto podle ekonoma ukazuje, že tuzemský trh práce už není tak napjatý jako v předchozích letech.

Zářijová data představují příznivý signál svědčící o odolnosti českého trhu práce, nikoli však důkaz, že jeho postupné ochlazování skončilo.

Lukáš Kovanda, ekonom

„Zaměstnavatelé se při nabírání nových pracovníků chovají obezřetněji a část podniků, zejména průmyslových, nadále pociťuje důsledky vysokých energetických nákladů, slabší konkurenceschopnosti evropského průmyslu a nejistoty ohledně zahraniční poptávky,“ tvrdí Kovanda.

Také Kovanda připomíná, že konec letních prázdnin tradičně přináší nárůst absolventů škol v evidenci ÚP, zároveň se ale vrací část rodičů na pracovní trh a přes určitý útlum pokračují sezónní práce ve stavebnictví, zemědělství či cestovním ruchu.

„Významným problémem českého trhu práce zůstává rostoucí nesoulad mezi kvalifikací uchazečů a požadavky zaměstnavatelů. Firmy mohou současně hlásit nedostatek pracovníků a úřady práce přitom vykazovat zvýšenou nezaměstnanost. Jde o projev strukturálních problémů ekonomiky,“ upozorňuje Kovanda.  

Zaměstnavatelé nadále potřebují kvalifikované technické pracovníky, specialisty, řidiče či zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách, kterých není na trhu práce dostatek.

Z pohledu České národní banky představuje vývoj nezaměstnanosti jeden z důležitých ukazatelů domácích inflačních tlaků.

Lukáš Kovanda, ekonom

„Postupné ochlazování trhu práce může omezovat tlak na růst mezd, a tím i cen služeb. Zářijový výsledek však sám o sobě důvod k rychlejšímu snižování úrokových sazeb nepředstavuje. Rozhodující bude zejména další vývoj jádrové inflace, mezd a cen ve službách,“ uzavírá ekonom, který do konce roku očekává nárůst nezaměstnanosti zhruba na 5,2 procenta.

V průmyslu přibývá zaměstnanců nejrychleji od roku 2022

„Hlavním důvodem zářijového poklesu nezaměstnanosti na 4,97 (ze srpnových 5,05%) procenta byl poměrně silný odchod lidí z evidence úřadů práce do zaměstnání. Očekávaná vlna absolventů na úřady práce sice dorazila, avšak podzimní nábory ji více než vykompenzovaly,“ shrnuje analytik CitFin Miroslav Novák.

Podle něj je pozitivní zprávou především solidní meziroční nárůst počtu volných pracovních míst. Těch je ve srovnání s loňským zářím o 8 600 více. „Růst pracovních nabídek může souviset s vyšší poptávkou po pracovnících v průmyslu. Zářijový průzkum PMI ve výrobním sektoru například ukázal nejrychlejší zvyšování zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu od dubna 2022,“ doplňuje analytik.

To může podle Novákových slov znamenat, že nezaměstnanost letos na podzim přestane růst. Také průzkum náborových plánů pro 4. čtvrtletí vyznívá příznivě. Více než třetina oslovených zaměstnavatelů plánuje počet pracovníků zvýšit a jen třináct procent snížit.

„Za celý rok 2026 lze podle mě očekávat průměrný podíl nezaměstnaných osob na 5,0 %. Silnější růst domácí ekonomiky a obnovení podzimních náborů by měly další růst nezaměstnanosti brzdit,“ nešetří optimismem ekonom.

Rizikem zůstává ochlazení hospodářského růstu v návaznosti na vyšší ceny energií a případné zhoršení zahraniční poptávky.

Miroslav Novák, CitFin

Vliv AI na juniorní pozice 

Podle analytičky Raiffeisen Bank Terezy Krček bližší pohled do útrob nezaměstnanosti ukazuje na pokračující strukturální změny na trhu práce.

Na jedné straně meziročně přibývá volných pracovních míst, ale zároveň se zvyšuje podíl nezaměstnaných. Celková zaměstnanost se přitom stále drží na vysoké úrovni.

 „Trh práce přitom stále více poptává profese vyžadující specifické dovednosti, kterým uchazeči často neodpovídají a jejichž doplnění není možné zvládnout v krátké době rekvalifikací. Mladí lidé do 24 let se potýkají především s nedostatkem pracovních zkušeností, v některých oborech mohou být juniorské pozice plně nebo částečně nahrazovány umělou inteligencí,“ shrnuje analytička.

Aktuálně ubývá juniorních pracovních míst zejména v administrativě, službách a IT sektoru. Lidé do 24 let tvoří přibližně téměř 16 procent všech nezaměstnaných. Lidé nad 55 let ale přibližně 27 % všech nezaměstnaných.

Na opačné straně spektra stojí podle Krček lidé nad 50 let, kteří sice disponují pracovními zkušenostmi, zároveň ale čelí strukturální a dlouhodobé nezaměstnanosti. Rychlá digitalizace a automatizace vytváří podle ní tlak na průběžné doplňování dovedností a rychlou rekvalifikaci, zatímco firmy se často zaměřují spíše na mladší pracovníky, u nichž vidí větší perspektivu a nižší náklady.

jap