Pracovní trh v době postcovidové: nejcennější je kvalifikovaný a zdravý zaměstnanec

Negativní dopady pandemie skloňujeme v posledních týdnech ve všech pádech. A trochu se zapomíná, že nutnost čelit nové hrozbě, jíž jsme byli vystaveni, v konečném důsledku přináší řadu příležitostí a pozitivních efektů. Trh práce je přesně takovým důkazem. Už nikdy nebude jako dřív. Ještě jsme si nestačili ani zvyknout na Zaměstnance 4.0 a máme tu inovaci. Nečekanou, nezamýšlenou, ale velmi reálnou.

Majitelé firem byli velmi ostře konfrontováni s možností, že v jejich provozech budou chybět lidé. Leckde je mohou nahradit stroje, leckde je možno dosud fyzicky probíhající procesy digitalizovat a přenést do online prostoru. Drtivá většina procesů si však o lidskou pracovní sílu říká. A pracovní trh je chudý, nic moc nenabízí.

Kde vzít odborníky, kteří nejsou? Jediná smysluplná rada zní: Vychovat si je. Téma celoživotního vzdělávání nabývá na významu. Digitalizace a automatizace předá strojům a algoritmům fyzicky namáhavé a opakující se rutinní procesy, nicméně firmy budou potřebovat armádu těch, kdo budou stroje programovat a pečovat o ně. A především si majitelé podniků už dnes začínají uvědomovat, že hlavní přidaná hodnota lidské práce je v kreativitě. Dynamický rozvoj kreativních pracovních pozic je jev, který zaznamenáme velmi brzy ve všech segmentech.

Ano, o tom všem se mluví již několik let. Krize nám ukázala, že je od strategií, koncepcí a vizí nutné přejít velmi rychle k činům. Ve zdravotnictví, školství i firemních procesech jsme se ze dne na den naučili využívat online nástrojů v měřítku tak masovém, že za běžného režimu bychom to nezvládli ani za dekádu. V řádu dní jsme uskutečnili to, o čem se diskutuje v řádu let. A pracovní trh objevuje znovu význam hodnot, na kterých stavěl už Baťa – kolektiv, spolupráce, důvěra, odpovědnost.

Nové slovo Outplacement

Recese a pandemie přinesly krizi, která v mnoha důsledcích bude hlubší než ta v letech 2008–2009. Svědčí o tom i slova ministryně Maláčové. Ta v červnu oznámila, že Úřad práce bude nově s lidmi komunikovat ještě dříve, než se stanou jeho klienty. Tedy předtím, než ztratí svá stávající zaměstnání.

Outplacement v praxi. Úspěšnost Úřadu práce v disciplíně Hledání pracovního místa ale příliš optimismu nedovoluje, v disciplíně Outplacement to stěží bude lepší. Přesto jde o fenomén, který má na trhu práce své místo. Aktivitu v tomto smyslu ale čekejme spíše od odpovědných firem.

„Pochopitelně si současná doba vyžádá v mnoha segmentech i hromadná propouštění zaměstnanců, a to jak z důvodu nedostatku zákazníků a zakázek, tak i propouštění na základě zcela jiných potřebných kompetencí, včetně manažerských. Dojde ke stabilizaci roztočené mzdové spirály, která zvláště v posledních třech letech byla mnohdy již za hranou možností mnoha společností.

Firmy se budou snažit zredukovat mnohdy přemrštěné mzdy svých zaměstnanců a zajisté dojde k jejich dočasnému nebo spíše trvalému snížení.

Již nyní se řada společností v rámci potřebných okamžitých úspor dohodla se zaměstnanci, nebo oznámila snížení mezd či nevyplácení bonusů. Trh se vrátí postupně do normálu, kdy mezi sebou budou soutěžit uchazeči, nikoliv, že firmy soutěží o uchazeče. Právě tady má své místo outplacement jako nástroj zmírňující dopady propouštění.

Proč by ho firmy měly využívat? Je to obraz celkové personální politiky společnosti, promítá se v něm úroveň firemní kultury a etiky. Společnosti, které outplacement využívají pro své odcházející zaměstnance, nebo ho mají mezi svými bonusy na rozloučenou, si rozhodně dlouhodobě udržují pozitivní image na trhu, posilují svou pověst dobrého zaměstnavatele a minimalizují si právní komplikace a konflikty spojené s ukončováním pracovního poměru.

A praxe ukazuje, že dokonce pomáhá v udržení pracovní morálky zůstávajících zaměstnanců či udržení sociálního smíru. Náklady v porovnání s přidanou hodnotou pro zaměstnance, kteří musí pro nadbytečnost nedobrovolně odejít, jsou minimální. Je to podaná ruka ve chvíli nouze, a to se nezapomíná. I při propouštění proto doporučuji myslet na budoucnost a možný fakt, že se situace může po čase na trhu práce opět změnit a propuštěné zaměstnance budeme potřebovat získat zpět,“ říká k tomuto tématu Ladislava Fialová, zakladatelka a majitelka společnosti ALTRO Management Consultants.

Zdraví jako nejvyšší benefit

Letošní statistiky praví, že za zdraví Česko v loňském roce utratilo více než 430 miliard korun. Bohužel, výdaje na prevenci představují pouhý zlomek této částky, fondy prevence zdravotních pojišťoven nedosáhnou ani jednoho procenta výše základních fondů. Přitom je zřejmé, že nekvalitní, opomíjená a zanedbaná prevence se v nákladech na zdravotnictví odráží vysokou měrou. Výdaje na zdravotnictví totiž každoročně rostou, největší díl nárůstu ovšem připadá na ambulantní péči.

Nejnákladnější jsou pro zdravotní pojišťovny léčby nemocí oběhové soustavy, jako jsou infarkty nebo mrtvice (28,5 miliardy korun), rakoviny (27,9 miliardy) a nemoci svalové, kosterní a pojivové tkáně (18,2 miliardy). Často nemoci, při nichž prevence hraje rozhodující roli.

Zvláště v posledních pandemických měsících si význam prevence uvědomili velmi ostře i podnikatelé. Kvalitní a kvalifikovaný zaměstnanec má totiž svou cenu pouze ve chvíli, kdy je zdravý. A tady je prostor pro benefity, z nichž budou mít užitek zaměstnanci i zaměstnavatelé. Dosud byly zdravotní programy a benefity obvyklé na úrovni top managementu, nyní je praxe posouvá k řadovým a výkonným zaměstnancům.

Firmy řeší dezinfekci a ochranné pomůcky, nastavují procesy tak, aby byla co nejvíce eliminována epidemiologická rizika. Hrozba druhé vlny obrací pozornost k očkování proti chřipce, vznikají nové preventivní programy.

Zdraví a prevence představují z hlediska benefitů zatím pouze málo využívaný prostor. Že má potenciál, dokazuje ještě jeden fakt – řada odborníků považuje český podíl privátních úhrad za nízký, průměrně si lidé u nás ze svého hradí podle Českého statistického úřadu asi pouze 13 % celkového objemu nákladů na zdravotní péči.

„Na rozdíl od aut či mobilních telefonů nejsou Češi ještě většinově zvyklí si zdravotní péči přímo kupovat. Nejsou ani zvyklí se na péči soukromě připojišťovat, berou to, co si předplácí cestou zdravotního pojištění,“ komentuje to expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál. A tady je prostor pro firmy – nejsou-li lidé zvyklí se o své zdraví postarat sami, mohou jim pomoci právě firmy. Nejen nepřímo, tedy edukací a motivací, ale především přímo, speciálními programy, bonusy, připojištěním. Zaměstnanec 5.0 to ocení. A vydělají na tom i samy firmy.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban

Pravidelné novinky e-mailem