Přepravci v Pobaltí symbolem ekonomické koronavirové krize?

Stejně jako ve většině zemí světa zasažených šířením nemoci covid-19 se i v Pobaltí výrazná restriktivní opatření jako první dotkla přepravních firem. Baltské státy jsou díky své výhodné geografické poloze (a několika mezinárodním nezamrzajícím přístavům) předurčeny k intenzivnímu využití pro mezinárodní přepravu. Subjekty, které jsou do této ekonomické činnosti zapojeny, se teď potýkají s nemalými problémy.

V případě Estonska se symbolem současné krize stala společnost Tallink – estonský námořní přepravce operující linky v severní části Baltského moře zajišťující osobní i nákladní přepravu (např. Tallinn – Helsinky, Riga – Stockholm, Tallinn – Stockholm aj.). Přerušení mezinárodní osobní přepravy donutilo firmu zakotvit nemalou část své flotily v přístavech, zbytek lodí využívat čistě pro nákladní přepravu.

Zástupci Tallinku společně s estonskou vládou jednají o poskytnutí pomoci v rámci estonského ekonomického podpůrného balíčku. Výše poskytnutých prostředků by měla činit téměř 150 mil. eur, tj. polovinu celkové částky vyčleněné estonskou vládou na podporu své ekonomiky. Tato půjčka na zajištění likvidity by podle estonského ministra financí mohla být později formalizována jako státní podíl ve firmě. Tyto kroky budou ale pravděpodobně vyžadovat dodatky k platným estonským zákonům.

Ztráty Tallinku se nedotýkají jen estonského hospodářství, ale výrazně je pociťují i obyvatelé Lotyšska. Vedení společnosti totiž rozhodlo o uvolnění na 500 lotyšských zaměstnanců obsluhujících spoj Riga – Stockholm na dvou plavidlech a v rižském přístavu.

Nejvýznamnější letecký přepravce v Baltských státech – lotyšská společnost airBaltic – se logicky rovněž nevyhnula potížím. Firma, v níž má 80,05% podíl lotyšský stát, musela kvůli vládním opatřením zrušit téměř 100 % svých letů. Ve statistikách za minulý rok přitom aerolinka oslavovala rekordní počet přepravených pasažérů a více než 80 obsluhovaných destinací.

aapsky / Shutterstock.com

Rovněž finančně si airBaltic vedl velmi dobře – jeho loňské tržby přesáhly 500 mil. eur a význam společnosti výrazně přímo i nepřímo ovlivňoval lotyšský HDP a zaměstnanost (airBaltic zaměstnává 1800 lidí, nepřímo ovlivňuje dalších cca 30 tis. pracovních míst). S ohledem na státní i regionální význam firmy rozhodla lotyšská vláda o poskytnutí airBalticu půjčky ve výši 36 mil. eur, jež vstoupí do základního kapitálu firmy. Celkově by státní pomoc airBalticu však mohla dosáhnout výše až 150 mil. eur, což bude předmětem dalších vládních jednání.

Navýšení základního kapitálu se dočká i státní akciová společnost Riga International Airport, a to ve výši 54,42 mil. eur. V oblasti letecké přepravy se s problémy potýká i společnost Nordica, které estonská vláda odsouhlasila pomoc ve výši 30 mil. eur (pozn.: Nordica je částečně ve vlastnictví polské letecké společnosti Lot).

Nákladní automobilová přeprava musí rovněž překonávat překážky, byť se většina zemí Evropy snaží ze svých restriktivních opatření mezinárodní přepravu zboží vyjmout. Například lotyšská Státní pohraniční stráž dokonce uvádí, že navzdory vyhlášenému výjimečnému stavu v zemi se objem nákladní automobilové přepravy zvýšil o více než 15 % (kvůli restriktivnějším opatřením v sousedních zemích).

Na druhé straně vrcholný zástupce lotyšské asociace pro nákladní a osobní automobilovou přepravu „Latvijas auto“ označuje současnou situaci pro lotyšské přepravce za horší než v roce 2008. Dle údajů asociace se zcela zastavily dodávky například nábytku, automobilů a náhradních dílů nebo dodávek pro stavebnictví. Zůstává pouze přeprava zdravotnického zboží a potravin, nicméně s cca 50% propadem.

O železniční přepravě se v regionu Pobaltí hovoří v posledních letech primárně ve spojitosti s projektem Rail Baltica. Již v předkrizové době realizace projektu nabírala zpoždění, dá se očekávat, že současná situace bude pro projekt znamenat další prodlení i ohrožení financování.

Na druhé straně ze železničního sektoru přichází i nadějné zprávy. Estonské železnice (Eesti Raudtee) se chystají investovat do modernizace svých systémů řízení a bezpečnosti dopravy. Použijí k tomu i prostředky (10 mil. eur), které firmě přidělil stát formou navýšení jejího základního kapitálu. V souvislosti s nákupem již byly zpracovány rozsáhlé projekty a zadávací dokumentace. Výběrové řízení by mělo být vyhlášeno v červnu letošního roku, smlouvy chce firma uzavřít v září.

Věra Všetičková, ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Pobaltí

Další informace o situaci v Pobaltí v souvislosti s pandemií naleznete v článku Prevence a pragmatismus, aneb jak přistupují ke koronaviru státy Pobaltí?

Pravidelné novinky e-mailem