Jaké dokumenty, v jakých termínech a jakou formou musejí daňoví poplatníci finančnímu úřadu odesílat, si přečtěte v následujícím textu na BusinessInfo.cz.

Legislativní úpravy se od roku 2021 opakovaně dotkly zejména daní z příjmů a DPH. Letos vstoupila v platnost rozsáhlá novela zákona o DPH, která přinesla stovky změn. Více poplatníků než do roku 2023 musí také přiznávat a hradit daň z nemovitých věcí.

Daně z příjmů fyzických a právnických osob

Podnikateli nejsledovanější povinností je každoročně vyplnění přiznání k daním z příjmů a jejich zaplacení.

Většina osob samostatně výdělečně činných podávala až do roku 2023 přiznání k dani z příjmů fyzických osob do začátku dubna (v papírové podobě), respektive do prvního květnového dne elektronickou cestou.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele 2025

Změnu přineslo povinné zavedení datových schránek pro OSVČ. Od té doby tedy pro majitele aktivních datovek platí jediný deadline, a to první pracovní květnový den. Příští rok půjde až o pondělí 4. května (pátek 1. 5. je svátek).

Termín počátek dubna nicméně zůstal zachován – daňové přiznání (DP) v něm může být podáno podle paragrafu 136 odst. 1 daňového řádu. Ti, kterým vyplňuje přiznání daňový poradce, mají čas až do počátku července.

„Má-li poplatník povinný audit nebo mu přiznání zpracovává daňový poradce, prodlužuje se mu lhůta na podání přiznání vždy do počátku července,“ potvrzuje daňová poradkyně Blanka Štarmanová.

Přiznávat daně nemusejí ti, kteří za předchozí rok vykázali nižší příjmy než 50 tisíc korun. Pokud měl zaměstnanec vedlejší příjmy z podnikání nebo i další, příjmový limit se mu snižuje na dvacet tisíc korun.

Hranice příjmů pro podání přiznání se zvýšila

Donedávna byl minimální příjem pro přiznání daně 15 tisíc korun (šest tisíc u zaměstnanců s vedlejšími příjmy). Nový padesátitisícový limit bude samozřejmě platit i v dalších letech.

Připomínáme, že zdanitelné nejsou jen výdělky z hlavní samostatně výdělečné činnosti. Patří sem i příjmy z pronájmu, kapitálového majetku, příjmy z výher či prodeje nemovitosti či vedlejší závislé činnosti (paragrafy 8 až 10 zákona o daních z příjmů).

Zástupci firem nesmějí zapomenout na přiznání k dani z příjmu právnických osob, a to ve stejných termínech. Letos poprvé platili daň ve výši 21 procent. Do loňského roku byla daň z příjmů PO devatenáctiprocentní.

Jak se v roce 2025 zvýšila paušální daň? Přihlásit se k ní můžete vždy do 10. ledna

Pro úplnost dodáváme, že mnozí živnostníci dnes využívají výhod takzvané paušální daně, která znamená, že jim úplně odpadla povinnost podávat přiznání i přehledy o ročních příjmech a výdajích zdravotním pojišťovnám či sociálce.

Poté, co se loni posunul příjmový roční limit na dva miliony korun, navíc do paušálního režimu vstoupilo mnohem více živnostníků a podnikatelů. Nyní jde zhruba o 130 tisíc lidí.

Paušální daň je pro OSVČ často výhodná i finančně. Pro jistotu nicméně připomínáme, že jsou pro poplatníky s příjmy do dvou milionů tři pásma a v každém je paušální daň jinak vysoká, proto se mohou některým podnikatelům vyplatit i takzvané výdajové paušály.

Sankce za zpoždění

Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu. Pokud neplní své povinnosti včas, naskakují jim také úroky z prodlení (viz níže).

Finanční úřad navíc může do tří let od nepodání daňového přiznání zahájit daňovou kontrolu. V některých případech si může posvítit dokonce i na starší hříchy. Na základě zákonem vymezených důvodů může být lhůta pro stanovení daně prodloužena až na období deseti let. Podrobnosti najdete v daňovém řádu.

Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně či odpočtu (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně.

Pokud daňové přiznání vůbec nepodáte, a to ani dodatečně na výzvu berňáku, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas. Maximální výše pokuty je 300 000 korun.

Z nedávné novely daňového řádu nicméně vyplývá, že Finanční správa ČR vymáhá jen pokuty vyšší než 1000 korun. Díky tomu většinou nedochází k uložení pokuty tam, kde je povinnost splněna se zpožděním a základ pro výpočet pokuty je nízký (například u majetkových daní).

Úrok z prodlení u dodatečného přiznání (doplácení daně)

V případě, kdy poplatník podává dodatečné daňové přiznání na daň vyšší, než která byla stanovena v řádném přiznání, je povinen uhradit úrok z prodlení za každý den, kdy k prodlení došlo, a to z částky, o kterou je nově zjištěná daň vyšší.

Úrok z prodlení začíná běžet od čtvrtého kalendářního (nikoli pracovního) dne, který následuje po dni původní splatnosti daně (§ 252 daňového řádu).

Procentuální výše úroku z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den v pololetí, ve kterém došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. V současnosti je repo sazba na 3,75 %.

Daňový řád do konce roku 2014 stanovil, že úrok se uplatní nejdéle za pět let prodlení. V současnosti už ale žádné v zákoně podobné omezení není.  OSVČ připomínáme, že existuje možnost prominutí postihu. Úředníci vám ale rozhodně neodpustí sankci automaticky, musíte si na váš FÚ podat žádost, za níž zaplatíte správní poplatek ve výši 1000 korun.

O tom, jaká jsou další podání na finanční úřad k dani z příjmu, například elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za příslušné zdaňovací období, si přečtěte v daňovém kalendáři.

Daň z přidané hodnoty (DPH)

V poslední době je jedním nejdiskutovanějších odvodů do státní kasy daň z přidané hodnoty. Zákon o DPH doznal v uplynulých letech mnoha změn, nejvýznamnější novelizací (s platností od 1. 1. 2025) prošel loni. Některé změny navíc vstoupily v platnost ještě v červenci 2025. Více si přečtěte v článku Poplatky, energetika či DPH: Mnoho změn pro podnikatele platí od července

DPH ovšem zajímá jen omezený počet podnikajících subjektů. Aktuálně je jich v tuzemsku přes půl milionu a především kvůli zvýšení limitu pro povinné přihlášení k dani jich po roce 2023 ubylo.

Do roku 2023 jste se ze zákona stali plátcem DPH, pokud váš obrat překročil milion korun, a to kdykoli během dvanácti uplynulých měsíců. Následně se limit zvýšil z jednoho na dva miliony korun.

Plátce DPH čekají od ledna změny (nejen) v povinné registraci k dani. Co přináší novela?

Od letošního ledna navíc došlo k další revoluční úpravě. Nově existují dva příjmové limity a změnily se příslušné lhůty pro registraci k dani.

Plátce daně už si nepočítá obrat za každých dvanáct bezprostředně předcházejících měsíců, ale pouze od prvního dne kalendářního roku – to jest výhradně za leden až prosinec. Překročí-li tedy dvoumilionový limit v roce 2025, budete platit DPH od ledna 2026.

Pozor! Pokud v daném kalendářním roce překonáte i další novou hranici obratu, to jest částku 2 536 500 korun (100 tisíc euro), stanete se plátcem DPH od druhého dne po dosažení tohoto limitu.

Od roku 2025 dopadá nová právní úprava kromě tuzemských osob povinných k dani (českých podnikatelů) také na podnikatele z EU, kteří jsou ve svém členském státě registrovaní do režimu pro malé podniky pro ČR.

K tomu, aby se stal podnikatel povinným plátcem DPH, mohou být i jiné důvody (než překročení obratového limitu). Můžete se například stát členem sdružení, jehož některý z dalších členů je plátcem daně, nabýt majetek privatizací nebo prodejem podniku, pokračovat v podnikání po zemřelém, který DPH platil atd.

„Upozorňujeme, že zaregistrovat se musíte do 15 dnů po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém překročíte zákonem stanovený obrat, případně, kdy se stanete povinným plátcem z jiného důvodu,“ popisuje poradce Michal Dvořáček.

Kdo je takzvanou osobou povinnou k dani (DPH) si přečtěte v textu Daň z přidané hodnoty na BusinessInfo.cz.

Na závěr dodejme, že některé sankce u DPH jsou přísnější než u jiných daní. Souvisí to především se specifickými povinnostmi plátců, například kontrolním hlášením. U přiznání jde ale o stejné sankce jako například u daní z příjmů. Více si přečtěte v článku Citelné pokuty. Při neplnění povinností k DPH jsou postihy přísnější

Dobrovolný vstup do režimu plátce DPH

Pokud osoba povinná k dani po překročení obratu dva miliony korun nechce s plátcovstvím čekat až do dalšího kalendářního roku, může podat přihlášku k registraci a pokud ji podá v zákonné lhůtě, stane se plátcem hned druhý den po překročení dvoumilionového obratu (a to kdykoli během roku). Zákon nicméně vyžaduje tuto registraci podat do deseti pracovních dnů od momentu, kdy byl obrat překročen.

A jak často musejí podávat podnikatelé daňové přiznání k DPH? Aktuálně platí, že buď jednou měsíčně, nebo jednou za čtvrtletí, od roku 2016 navíc s vyplněným kontrolním hlášením.

Pokud je obrat za kalendářní rok vyšší než 10 milionů korun, má subjekt povinně měsíční zdaňovací období – a daňové přiznání k DPH i kontrolní hlášení musí odevzdat poprvé 25. února (a každý další měsíc ke stejnému datu).

Kdo, kdy a z jakých důvodů platí DPH? Provedeme vás labyrintem daňové legislativy

Pokud je váš obrat do 15 milionů, můžete si dobrovolně zvolit, zda budete platit daň a posílat na úřad daňové přiznání jednou za měsíc nebo jednou za čtvrtletí. Do loňského roku byl tento limit na deseti milionech.

Měsíční plátce se může rozhodnout pro čtvrtletní zdaňovací období, pokud:

• jeho obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhl 15 milionů korun (10 milionů do roku 2024),
• není nespolehlivým plátcem
• není skupinou

Přechod na kvartální přiznávání DPH ušetří plátci čas, náklady spojené s obsáhlejší administrativou v rámci měsíčního plnění a lepší plánování cash-flow (platby na finanční úřad se provádí pouze jednou za tři měsíce).

Jste-li plátcem kvartálním, odevzdáváte daňové přiznání i kontrolní hlášení do 25. dubna, 25. července, 25. září a konečně za čtvrté čtvrtletí 2025 do 26. ledna 2026 (první pracovní den po 25.1.). Jak je to v případě souhrnného hlášení?

To, jak často podnikatelský subjekt DPH platí, ovlivnila i změna pravidel před dvanácti lety. Od roku 2013 už jsou automaticky registrováni pouze měsíční plátci.

Měsíční nebo kvartální plátce? Co je povinné a co se vyplatí?

Chcete-li se stát měsíčním plátcem (a dosud jste odevzdával přiznání jednou za tři měsíce), oznámíte to bernímu úřadu vyplněním příslušného kódu v oddíle A daňového přiznání k DPH za poslední čtvrtletí předcházejícího roku.

Pokud váš obrat nebyl vyšší než 15 milionů korun a nejste takzvaný nespolehlivý plátce, můžete přejít i opačně na plátce čtvrtletního. V takovém případě oznámíte změnu zdaňovacího období vyplněním kódu Q na první straně daňového přiznání k DPH za prosinec, v kolonce „Kód zdaňovacího období následujícího roku“. Změny jsou možné každoročně jen k 1. lednu.

Silniční daň

Jednou z prvních povinností, kterou by neměli plátci opomenout po Novém roce, je podání přiznání k dani silniční a její zaplacení. Standardně tak musí učinit do konce ledna.

Ti, kteří využívaji v tomto roce nákladní auto k podnikání, přiznají a doplatí roční daň do 2. února 2026. (první pracovní den po 31.1. 2026). Přiznání se totiž podává pouze jednou ročně a neplatí se ani zálohy.

Připomínáme, že předloni nastala zásadní změna. Zrušena byla silniční daň pro majitele a provozovatele osobních vozidel. Vyšší než nulovou daň platí pouze majitelé takzvaných zdanitelných vozidel nad 12 tun.

Silniční daň přiznejte a zaplaťte do 31. ledna. Pro osobní vozy je zrušena, týká se aut nad 12 tun

Také u silniční daně platí ochranná lhůta pět pracovních dní, kdy můžete své opomenutí napravit. V roce 2026 to půjde až do 9. února. Po tomto datu už zaplatíte pokutu případně úroky z prodlení.

Od loňského roku podávají podnikatelé, kteří jsou majiteli vozů, přiznání výhradně elektronicky, protože mají povinné datové schránky. Kdo má povinnost elektronického přiznání a poruší ji, musí počítat s pokutou ve výši 1000 korun.

Na rozdíl od daně z příjmu fyzických osob, u které je v případě, že máte ze zákona povinný audit nebo využíváte služeb daňového poradce možné odevzdat DP se zpožděním, plátci silniční daně musejí splnit svou povinnost ve zmíněném termínu všichni a bez výjimky.

Pozor! Přiznání musíte na finanční úřad podat i v případě, že je vozidlo od daně osvobozeno.  Která vozidla daně jsou od daně osvobozena zjistíte v paragrafu 3 zákona č.16/1993 Sb.

Pokud v daném období vaše auto stojí v garáži a k podnikání ho nevyužíváte, platit samozřejmě nemusíte.

Spotřební daň a další odvody

Velmi specifickou daní je daň spotřební. Jedná se o odvody z minerálních olejů, z lihu a alkoholických nápojů včetně vína a meziproduktů, a daň z tabákových výrobků. Komu vzniká povinnost zaplatit tuto daň, se dočtete v textu Spotřební daň na BusinessInfo.cz. Obecně ovšem platí, že je plátcem ten, kdo zmíněné produkty vyrábí na území EU, a tím pádem je uvádí do oběhu, nebo je do Unie dováží.

„Plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň celnímu úřadu, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla,“ uvádí finanční správa.

Protože se zdaňovacím obdobím (až na výjimky) rozumí kalendářní měsíc, v praxi to znamená, že plátci spotřební daň přiznávají 25. dne každého měsíce, pokud toto datum nevychází na sobotu či neděli. Pak se příslušná lhůta opět posouvá na následující pondělí.

Například v lednu 2026 bude příslušným datem pondělí 26.1. (první pracovní den po 25. lednu), následující měsíc pak tradičně středa 25.2.

K témuž datu platíte spotřební daň z lihu za měsíc předcházející tomu uplynulému, ostatní spotřební daně hradíte už na počátku měsíce. Daň je totiž splatná do 40. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Příklad: Daň za září 2025 musíte uhradit do pondělí 10. listopadu. Všechny informace o termínech najdete v daňovém kalendáři 2025.

Podrobnosti o takzvaném dodatečném daňovém přiznání ke spotřební dani a o termínech, dokdy je daň splatná najdete v paragrafu 18 zákona o spotřebních daních. Ještě dodejme, že při dovozu výrobků se za DAP považuje celní prohlášení.

Daň z nemovitých věcí

Přiznání k dani z nemovitých věcí podávají majitelé domů, bytů či pozemků přiznání do konce ledna, ovšem pouze v případě, že v předchozím kalendářním roce nemovitost koupili či dostali.

Tato povinnost neplatí automaticky každoročně, ale daň samozřejmě každý rok zaplatit musíte, a to do konce května. Konsolidační balíček vlády nicméně k 1. 1. 2024 přinesl některé změny. Těch, kteří musejí daň přiznat, oproti minulým letům přibylo.

Kdo musí vyplnit a podat daňové přiznání?

• Majitel stavebního pozemku – kdo získal stavební povolení nebo staví na pozemku, kde již stojí jiná budova, musí podat přiznání. To, že na stejném pozemku stojí jiná budova, nehraje roli.
• Vlastník zpevněné plochy – daň přiznává ten, kdo má pozemek, na kterém se nachází zpevněná plocha (a není evidován jako ostatní plocha nebo jako zastavěná plocha a nádvoří) a má ho zařazen v obchodním majetku
• Majitel garáže – kdo má objekt, který je v katastru nemovitostí zapsán jako garáž (L), by si měl zkontrolovat, zda jej opravdu uvedl v posledním přiznání jako garáž. Pokud ne, musí tak učinit nyní.

Dále musejí přiznat daň nikoli majitelé, ale uživatelé pozemku, které vlastní Státní pozemkový úřad, uživatelé nemovité věci, kterou vlastní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a také uživatelé budovy nebo jednotky, jejichž vlastník není znám.

A konečně se změna dotkla těch, kteří pronajímají v obytném domě nebo v bytě místnost například přes Airbnb a zároveň s tím poskytují další služby (úklid, vynášení odpadků apod.).

Pro úplnost dodejme, že daň z nemovitých věcí není totéž, co daň z příjmů z prodeje nemovitosti. Kdy a kdo musí platit tuto daň si přečtěte v následujícím textu: Prodáváte dům nebo byt? Kdy nemusíte platit daň z příjmu z prodeje nemovitosti

Pokud jde o ostatní v textu nezmiňované daně, prostudujte si podrobně Daňový kalendář pro rok 2025 na BusinessInfo.cz.

Jakub Procházka