Problém jménem kurzarbeit

Ani na čtyřech jednáních se vláda nedokázala shodnout na podobě a parametrech kurzarbeitu natolik, aby svůj návrh mohla poslat do sněmovny. Většina zainteresovaných stran přitom vyjadřuje buďto potřebu, nebo ochotu schválit tuto novinku českého práva co nejrychleji, aby od listopadu mohla nahradit současný program Antivirus.

Aktualizace: Na konci září začala kurzarbeit projednávat Poslanecká sněmovna.

Už v tom je skryt první problém. Kurzarbeit není pomocí zaměstnancům ani osobám samostatně výdělečně činným, je to jiný právní instrument. Jeho hlavním úkolem je udržet zaměstnanost v době dočasné nepohody, kdy by za normálních okolností muselo přijít propouštění. Racionální jádro tohoto opatření je v tom, že pro stát je levnější a pro zaměstnavatele výhodnější udržet zaměstnance na pozicích po přechodnou dobu, i když pro ně není dostatek práce. Pracují tedy jen část běžného úvazku a neodpracovaný čas v určeném poměru platí stát.

Úskalí dobrého úmyslu

Historicky poprvé bylo opatření kurzarbeitu využito před sto deseti lety, kdy byla v Německu utlumována těžba a zpracování draselných solí. Zalíbilo se natolik, že o pár let později se stalo součástí trvalé německé legislativy o podpoře v nezaměstnanosti. Jak již bylo řečeno, racionální jádro opatření má. Otázkou je, zda ho má v každé době. Jinými slovy, zda je například účelné držet zaměstnance na stávajících pozicích v době, kdy ekonomika daného regionu či země – jako je tomu v současné době v Česku – zoufale postrádá pracovní sílu na desetitisících jiných pozic.

Ať je to totiž jak chce, podstatou kurzarbeitu je mzda za nepráci. Druhou otázkou je, zda a s jakou přesností lze odhadnout dočasnost propadu ekonomiky a jak jej měřit. Tuzemský návrh obsahuje vágní pravidlo, že v případě závažného ohrožení ekonomiky státu nebo jejího odvětví a na základě relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulých a očekávaných hodnot může vláda nařídit, že bude vyplácena podpora takzvané částečné zaměstnanosti.

Důvodem závažného ohrožení bude například živelní pohroma, epidemie, kybernetický útok či jiná mimořádná situace. Problém je, že žádné konkrétní pravidlo není stanoveno, nikdo tedy neví, jaké ekonomické ukazatele ani jaké jejich změny povedou k vyhlášení kurzarbeitu.

Shutterstock

A také, že opatření může fungovat plošně, segmentově, či regionálně. Jednotlivým podnikům v krátkodobé krizi však pomoci nedokáže. A to je jedna ze zásadních námitek Hospodářské komory, jíž ovšem předkladatel zákona, tedy Ministerstvo práce a sociálních věcí, v připomínkovém řízení nevyhověl. Přestože krize velkého podniku v regionu může přinést na trhu práce extrémní lokální výkyvy a sociální problémy.

„Mohou nastat situace, kdy nějaká mimořádná okolnost – živelná pohroma nebo sankce vůči nějaké zemi – dostanou do problému pouze jednu či několik firem a sektorová či regionální aktivace kurzarbeitu nebude dávat smysl. Navrhujeme proto, aby bylo možné kurzarbeit spustit i pro konkrétní firmy v problémech,“ odkazuje na německou zkušenost Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Na tuto výzvu však vláda nereagovala. Hospodářská komora s výhradami

Hospodářská komora kurzarbeit – přestože některé její námitky nebyly akceptovány – podpoří. Na základě podnětů zaměstnavatelů adresovala Ministerstvu práce a sociálních věcí 12 zásadních požadavků a dva doporučující: „Zavedení kurzarbeitu do legislativy považujeme za správný krok, nicméně ke konkrétní úpravě máme řadu připomínek. Je mimo jiné důležité upřesnit, podle jakých kritérií se bude rozhodovat o aktivaci kurzarbeitu v konkrétním odvětví a regionu a jaké ekonomické ukazatele prokážou, že zásah vyšší moci měl dopad na konkrétního zaměstnavatele,“ komentoval stanovisko pro média prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Zároveň upozornil, že návrh neřeší situace, kdy se provozy zaměstnavatelů úplně uzavřou. „Předpokládáme, že pro tyto situace bude v budoucnu operativně spouštěna obdoba dnešního programu Antivirus – režim A. Ministerstvo by proto mělo alespoň deklarovat, třeba v Důvodové zprávě, že je připravené řešit i takovéto mimořádné situace,“ říká Dlouhý.

Oficiální stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí z připomínkového řízení říká, že osm připomínek HK bylo akceptováno, ve dvou případech Hospodářská komora bere na vědomí vysvětlující stanovisko ministerstva a pouze dvě připomínky akceptovány nebyly.

„V obecné rovině je HK ČR s vypořádáním spokojena. Ale to neznamená, že tam, kde nám nebylo vyhověno, nebudeme i nadále prosazovat náš názor, neboť vysvětlení nepovažujeme za dostatečné. Proč má být například umožněno zaměstnancům hned od prvního měsíce vyplácení vyšší náhrady mzdy, pokud se přihlásí jako zájemci o práci na Úřad práce? Jsme toho názoru, že první tři měsíce podpory mají směřovat k záchraně pracovního místa i zaměstnavatele a poskytování vyšší náhrady od prvního měsíce tak nedává smysl. Obdobně se domníváme, že by měl existovat mechanismus pro poskytování podpory jedné firmě. Rozporujeme také navrhovanou výši odvodu zdravotního pojištění,“ říká k tomu na dotaz redakce časopisu Komora Kateřina Kozáková, právnička Úřadu Hospodářské komory, která měla připomínky a jejich vypořádání na starosti.

Flexibilita nade vše

Zajímavým příspěvkem do debaty o kurzarbeitu může být průzkum agentury Hofmann Personal na vzorku 206 respondentů z výrobních a logistických firem a společností s více než 100 zaměstnanci z oboru obchodu a služeb.

Jednoznačně z něj vyplývá, že přestože 24 % firem muselo v posledním půl roce propouštět své zaměstnance, více než polovinu českých zaměstnavatelů stále trápí nedostatek uchazečů o jejich volné pracovní pozice. Nejvíce jim chybí odborné profese a operátoři výroby. Třetina firem se obává, že na podzim budou kvůli rostoucímu počtu neschopenek, OČR a karantén čelit nedostatku pracovníků.

„Většina firem považuje za nepravděpodobné, že by musely začít výrazněji propouštět dokonce i po skončení vládní podpory, jako je Antivirus nebo kurzarbeit, kterou do současnosti využilo až 60 procent dotazovaných firem,“ uvádí Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal.

Naopak 34 % respondentů průzkumu vyjádřilo obavy, že během podzimu a zimy budou v jejich provozech chybět pracovníci, kteří zůstanou doma z důvodu nemoci, OČR či karantény. Jasný plán, jak tuto situaci řešit, má ovšem připravený pouze každá pátá firma. Celkově výsledky průzkumu ukazují, že se firmy nadcházejícího období nebojí. Pokud znovu nedojde k pozastavení celé ekonomiky jako na jaře, většina podniků krizi ustojí.

Důležitá pro ně v tomto ohledu je však flexibilita pracovního trhu, tedy faktor, který tuzemský pracovní trh zrovna nenabízí.

Co znamená kurzarbeit pro firmy a podnikatele?

To vysvětluje Kateřina Kozáková: „Návrh je očekávaně spojen s administrativním zatížením zaměstnavatelů. Připomínkovali jsme zejména krátkost lhůt a ty byly dle našeho návrhu upraveny. Původních 5 dnů pro předání přehledu nároků a 5 dnů na vyplacení podpory zaměstnancům bylo upraveno na 10 dnů. Pokud jde o nastavení celého procesu, ze současného návrhu vyplývá, že zaměstnavatel bude nejdříve posílat žádost, kde uvede své identifikační údaje, místo a předmět podnikání, počet zaměstnanců, důvod pro poskytnutí podpory, předpokládané období čerpání podpory a předpokládaný počet zaměstnanců, kterým má být podpora poskytnuta. Poté do 10. kalendářního dne měsíce následujícího po měsíci, za který má podpora být vyplacena, bude předávat Úřadu práce konkrétní skutečné údaje. Obojí bude předkládáno elektronicky.

Kromě administrativní zátěže spojené přímo s žádostí bude mít poskytování podpory dopady i do evidence, kterou vede zaměstnavatel pro účely sociálního zabezpečení. Z pohledu Hospodářské komory jde sice o zřejmou administrativní zátěž, ale v zásadě ji považujeme za odpovídající účelu.

Shutterstock

Za normálních okolností se administrativní zátěž nijak nezvýší, v takzvaném normálním období má zaměstnavatel vůči Úřadu práce pouze minimum povinností, v zásadě jen hlášení o zaměstnávání cizinců a možnost zveřejnit volná pracovní místa.“

Otázkou je, nakolik vládní návrh změní poslanci v Parlamentu. Odbor legislativy, práva a analýz HK ČR prozatímní poslední známé nastavení parametrů (ohledně rozsahu „nepráce“, výše podpory, doby podpory a podobně) hodnotí jako efektivnější a méně finančně zatěžující, než byl a je Antivirus. Ambicí ukotvení kurzarbeitu není úplné nahrazení programu Antivirus. Na rozdíl od něj totiž není kurzarbeit pojat jako kompenzace mzdových nákladů podnikatelů a nemá být státní pomocí v situacích, kdy zaměstnanci vůbec nepracují.

Jde o přímý jmenovitý příspěvek vyplácený prostřednictvím zaměstnavatele jednotlivým zaměstnancům za dobu, kdy nepracují. Zásadní je, že tito zaměstnanci musí měsíčně minimálně 20 % pracovní doby pracovat. Stát bude moci i nadále v mimořádných situacích spouštět podobné programy, jako je Antivirus.

„Hospodářská komora má stále výhrady zejména k zpojistnění podpory na straně zaměstnavatelů – zaměstnavatel bude muset odvádět pojistné na sociální zabezpečení a doplácet část zdravotního pojištění. Tím reálně dojde k prodražení podpory pro zaměstnavatele, podle předběžných propočtů Hospodářské komory se může jednat o částky od 38 korun výš za každých 100 korun, které obdrží zaměstnanec. Stále také postrádáme v parametrech stanovení určitých finančních či ekonomických ukazatelů prokazujících nárok na zavedení kurzarbeitu při aktivaci na regionální nebo odvětvové úrovni. Pokud takové ukazatele nebudou zavedeny, není zřejmé, jak bude zabráněno nadužívání výhod kurzarbeitu.

A na druhé straně v návrhu chybí možnost aktivace pro konkrétní jednotlivou firmu, protože i takovou situaci si lze představit, například u výrobců nebo poskytovatelů služeb, jejichž postavení je v rámci české ekonomiky exkluzivní,“ uzavírá téma Kateřina Kozáková.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban




• Témata: Legislativa
• Teritorium: Česká republika