Jak zjistil portál JenPráce.cz, mnoho zaměstnanců se mylně domnívá, že pokud si dovolenou nestihnou vybrat, mohou se se zaměstnavatelem domluvit na jejím proplacení. To ale zákoník práce neumožňuje – alespoň ne v době trvání pracovního poměru.
Náhradu za nevyčerpanou dovolenou může zaměstnavatel vyplatit pouze při jeho skončení, a to podle průměrného hodinového výdělku zaměstnance za každou nevyčerpanou hodinu dovolené. „V praxi se stále objevují případy, kdy zaměstnavatelé nabízejí zaměstnancům místo volna finanční kompenzaci. Tím ale porušují zákoník práce a riskují pokutu od inspektorátu,“ upozorňuje Kateřina Poláková, advokátka z kanceláře Dostupný advokát.
Dovolená má být především prostředkem regenerace, nikoli skrytým bonusem. Pokud zaměstnanec neodpočívá, roste riziko chyb a nemocnosti – a firmám se to nakonec prodraží. „Zaměstnavatelé by měli důsledně plánovat čerpání dovolené, nejen kvůli zákonu, ale i z čistě praktických důvodů. Přetížení lidé podávají horší výkon a častěji odcházejí,“ doplňuje Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.
Pravidla převodu dovolené jsou jasně daná
Dovolená se má podle zákoníku práce vyčerpat v roce, kdy na ni vznikl nárok. Pokud to ale není možné – například kvůli nemoci, mateřské, rodičovské dovolené nebo z vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele – automaticky se převádí do dalšího roku. V takovém případě musí zaměstnavatel nejpozději do 30. června následujícího roku určit, kdy bude převedená dovolená čerpána. Pokud to neudělá, může si termín určit sám zaměstnanec, ovšem písemně a s alespoň čtrnáctidenním předstihem.
Flexinovela platí od června. Co přinese firmám i zaměstnancům, na co se mají připravit?
„Zákon pamatuje i na případy, kdy zaměstnanec nemůže ani převedenou dovolenou vyčerpat kvůli nemoci nebo péči o dítě. Podle § 218 odst. 5 zákoníku práce musí zaměstnavatel určit čerpání až po skončení těchto překážek,“ vysvětluje Kateřina Poláková.
Podle portálu JenPráce.cz přibývá i zaměstnanců, kteří si písemně žádají převod nadstandardní části dovolené (nad zákonných 20 dní) – například kvůli plánované delší cestě nebo studiu. I v takovém případě je převod možný, ale pouze se souhlasem zaměstnavatele. „Zaměstnanci by měli vědět, že převod dovolené není nárokem, který vzniká ze zákona automaticky. Naopak – pokud dovolenou dlouhodobě nečerpají, přináší to rizika i pro ně. Zákon chrání jejich právo na odpočinek, ne na trvalé hromadění volna,“ dodává Anna Kevorkyan.
