Průmysl se zotavuje. V krizi je stavebnictví

„Žijeme v zemi, kde linky metra končí v polích. Přesto je extrémně složité vybudovat dostatek nových bytů, které by zvýšily dostupnost bydlení ve hlavním městě. Jde o fatální selhání veřejné správy, o kterém politici vědí, ale dlouhodobě ho nedokážou řešit,“ připojuje kritický komentář hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Stavební produkce se v červnu propadla o 11,5 procenta. Špatné výsledky hlásí pozemní stavitelství, kde došlo k poklesu produkce dokonce o 15 procenta. Propad bude podle Štěpána Křečka snižovat nabídku na realitním trhu, což by mohlo vést k růstu cen nemovitostí. „Na druhou stranu by další zvyšování cen nemovitostí mohlo stimulovat stavební produkci v budoucnu,“ doplňuje ekonom.

Stavebnictví výrazně zasáhla koronavirová krize také proto, že je extrémně závislé na pracovnících ze zahraničí. „Bez nich se žádná větší stavba v Česku nepostaví. Urychlený odchod pracovníků domů za hranice a jen velmi pozvolný návrat vedl k odkládání stavebních prací a nárůstu zpoždění,“ upozorňuje generální ředitel společnosti Ekospol Evžen Korec.

„Kromě koronaviru stavebnictví opakovaně sráží dlouhá léta neřešené problémy v čele s nesmírně složitou legislativou. Kvůli ní je proces povolování nových staveb prakticky zablokovaný. Získat stavební povolení trvá roky a u složitějších infrastrukturních staveb si na něj musí investor často počkat i více než celé desetiletí,“ doplňuje Korec.

Průmysl a stavebnictví zažívají těžké časy (květnová čísla)

Podle odborníků se tato situace nezmění ani po skončení epidemie. Experti včetně Evžena Korce se obávají, že peníze, které vláda pumpuje na podporu české ekonomiky nikomu v sektoru nepomůžou. „Pokud nebude připraveno dostatečné množství kvalitních projektů, tak ani velký investiční balík trn z paty českého stavitelství nevytrhne. Bez všech povolení se totiž stavět nedá, ani kdyby měl investor v měšci sebevíc zlaťáků,“ varuje Evžen Korec.

Probouzení z kómatu

Průmyslová výroba zmírnila v červnu svůj meziroční propad na 7 procent (bez očištění). Pokles po očištění byl vzhledem ke dvěma pracovním dnům navíc hlubší  – a to o 11,9%, nicméně i tento údaj zaznamenal citelné zlepšení oproti předchozím dvěma měsícům. Za celý druhý kvartál se průmysl meziročně propadl o 23,7%. 

K neblahým číslům nadále výraznou měrou přispívá výroba automobilů – i tady ale dochází k pozvolnému oživení. Výrazný pokles zaznamenalo i odvětví výroba strojů a zařízení, které se propadlo o 22,6 procenta. Konjunkturu naopak zažívá výroba léků a dalších farmaceutických výrobků – zde byl zaznamenán růst o 17,7 procenta.

Tržby z průmyslové činnosti klesly v červnu o necelých šest procent a hodnota nových zakázek spadla o 3,4 procenta. Oproti dubnu a květnu jde o výrazné zlepšení, což naznačuje, že se český průmysl zotavuje. Pomalu se začíná zvyšovat domácí i zahraniční poptávka. To by mohlo vést k dalšímu zlepšení ve druhém pololetí 2020.

„Červnové zlepšení bylo způsobeno hlavně zmírněním poklesu výroby dopravních prostředků, který se dostal do jednociferných hodnot. Na tento vývoj reagovala pozitivně i související odvětví, například výroba plastů. Ke zlepšení mimo uvedený impuls došlo v farmaceutické výrobě, výrobě potravin a výrobě nábytku,“ potvrzuje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Zaměstnanost v průmyslu postupně reaguje prohlubujícím se poklesem na omezení výroby z minulých měsíců. Červnové snížení počtu zaměstnanců meziročně o stále mírných 3,8% ovšem naznačuje, že bude proces dále pokračovat. Mzdy v průmyslu prakticky stagnovaly a za celý kvartál meziročně klesly – mnoho pracovníků ale během krize nepracovalo na plný úvazek.

Z červnových dat se na první pohled zdá, že má průmysl nejhorší za sebou. Situace má ovšem podle analytika daleko k optimismu. „Zlepšení poptávky po autech může souviset s dramatickým omezením z předchozích dvou měsíců a zájem se tedy může rychle vyčerpat. Průmyslová výroba jako celek zůstane v meziročním poklesu, dokud se neobnoví tendence tuzemských i zahraničních firem investovat, což může být až záležitostí příštího roku. Pro celý letošní rok počítáme s propadem průmyslové výroby o 9 až 10 procent,“ doplňuje Sobíšek.

red