Hodnota nových zakázek v běžných cenách v březnu 2025 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 0,9 %. Růst o 0,9 % zaznamenaly i nové zakázky ze zahraničí a tuzemské nové zakázky. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek vyšší o 2,1 %.

Průmyslová produkce v březnu 2025 byla reálně meziměsíčně vyšší o 0,4 %. Meziročně vzrostla o 1,4 %. „K březnovému růstu průmyslové produkce přispěla především výroba elektřiny, kde se projevila nižší loňská srovnávací základna. Produkce ve zpracovatelském průmyslu stagnovala, mírné oživení můžeme pozorovat například u výroby stavebních hmot a materiálů,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ. Meziroční pokles produkce zaznamenala například výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení nebo farmaceutický průmysl.

„Hodnota nových průmyslových zakázek v březnu mírně vzrostla, a to zejména díky novým zakázkám v odvětvích výroba strojů a zařízení nebo výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde byly nasmlouvány významné dlouhodobé kontrakty,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Hodnota nových zakázek se meziročně (zčásti vlivem vyšší srovnávací základny) snížila ve výrobě motorových vozidel, přívěsů a návěsů a dále například ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení nebo v chemickém průmyslu.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v březnu 2025 meziročně snížil o 2,1%.

Předseda ČKAIT: Pokažená digitalizace? Ztráty mohou být obrovské, projeví se později

„Březnová data vypadala v průmyslu relativně nadějně. Meziroční nárůst objemu výroby podle nás není radno přeceňovat, jelikož zde výraznou roli sehrál výkon energetického sektoru, což patrně souviselo hlavně s počasím. Letošní březen byl totiž oproti tomu loňskému citelně chladnější, což zvyšovalo poptávku po dodávkách energií. Větší vypovídací hodnotu měl ovšem pokračující meziměsíční růst aktivity ve zpracovatelském sektoru, který dosáhl nejlepšího výkonu od dubna roku 2024. To by mohlo naznačovat, že po dlouhém paběrkování v pásmu „nerůstu“ se situace v průmyslu mohla pozvolna zlepšovat, což by bylo i v souladu s nedávno pozorovaným opatrným růstem optimismu v tomto sektoru. Z dlouhodobějšího pohledu ovšem stále není mnoho co slavit, když český průmysl dosahuje podobného objemu výroby jako v závěru roku 2017, tedy před více než sedmi lety,“ domnívá se Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika.

Dle Eurostatem zveřejněných údajů v únoru 2025 meziročně vzrostla průmyslová produkce v EU27 o 0,6 %. Největší meziroční růst zaznamenalo Irsko (o 38,8 %) a Litva (o 9,1 %). Český průmysl vzrostl o 1,5 %. Naopak nejvíce klesl maďarský průmysl (o 8,0 %) a bulharský průmysl (o 4,7 %). Výkon německého průmyslu se snížil o 3,7 %. Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce vzrostla výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (o 24,4 %) a nejvyšší pokles zaznamenala výroba usní a souvisejících výrobků (o 10,9 %). Údaje za březen 2025 zveřejní Eurostat podle předběžného harmonogramu 15. 5. 2025.

„Navzdory nadějnému začátku letošního však podle mě zatím v případě průmyslu přílišný optimismus není na místě. Údaje z letošního 1. čtvrtletí totiž nejsou zatížena cly, která mohou exportní výrobní sektor negativně zasáhnout v dalším průběhu letošního roku,“ říká Miroslav Novák, hlavní analytik společnosti Citfin.

„Český výrobní sektor je silně svázán s Německem a dalšími zeměmi EU. V případě, že se bude efektivní celní sazba na dovoz do USA pohybovat lehce nad 10 %, tak se k pokračujícímu oživování zpracovatelského průmyslu stavím dost rezervovaně,“ dodává.

Detailnější informace o vývoji průmyslové produkce v 1. čtvrtletí 2025 naleznete na webu ČSÚ.

Redakčně upravená tisková zpráva ČSÚ doplněná o komentáře