„Lednový výsledek průmyslové produkce byl jen mírně pod úrovní předchozího měsíce i loňského ledna. Největší vliv měla výroba motorových vozidel, kde pokračoval pokles v segmentu výroby dílů a příslušenství pro motorová vozidla,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Aktuální rozpracovanost dlouhodobých zakázek měla vliv na pokles ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, zejména kolejových vozidel. Nárůst produkce naproti tomu zaznamenala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, na tempo růstu zapůsobila zčásti i nižší srovnávací základna v lednu 2024.

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v lednu 2025 ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 1,0 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 1,3 %, tuzemské nové zakázky klesly o 0,4 %. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 2,3 %. „Pokles hodnoty nově uzavřených průmyslových zakázek ovlivnila zejména výroba motorových vozidel. K poklesu zakázek přispěl i chemický průmysl nebo výroba základních kovů, hutnictví a slévárenství,“ komentuje Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Zvýšila se dynamika růstu hodnoty nových zakázek ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Nové zakázky získaly i podniky ve výrobě strojů a zařízení.

„Bohužel průmyslová produkce pokračovala v červených číslech i v úvodu roku. Navázala tak na poslední dva roky poklesu, kde po loňském meziročním poklesu o 1,4 % se v podstatě vrátila zpátky pod úroveň roku 2018. Letošek tak zůstává pro firmy nejistý. Firmy se stále potýkají s nedostatkem domácích i zahraničních zakázek a s náročnými výrobními podmínkami v Evropě. Pokles nových zakázek dle dat ČSÚ v novém roce zasáhl především automotive, kde je patrný již třetí měsíc po sobě. I na něj již doléhá situace v Evropě a ve světě. Některé, především subdodavatelské, firmy zmiňují jako důvod pokračující hospodářské problémy Německa a stagnaci odvětví na hlavních evropských trzích včetně nenaplněné poptávky po elektrických vozidlech. Na druhou stranu, tento sektor dokázal v předchozích dvou letech překonat předkrizové úrovně a dosáhnout příznivých výsledků oproti průmyslu jako celku,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.

„Propad produkce v energeticky náročných odvětvích se sice během loňského roku zastavil, ale s citelnějším oživením výrobní aktivity letos příliš počítat nelze. Slabší bude pravděpodobně letos produkce motorových vozidel, což je v rámci zpracovatelského průmyslu dominantní odvětví,“ říká Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v lednu 2025 meziročně snížil o 2,1 %.

Dle Eurostatem zveřejněných údajů v prosinci 2024 meziročně klesla průmyslová produkce v EU27 o 1,7 %. Největší meziroční pokles zaznamenalo Rakousko (o 9,5 %) a Itálie (o 7,1 %). Německý průmysl klesl o 4,0 %, výkon českého průmyslu se snížil o 2,7 %. Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce klesla výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (o 14,6 %) a nejvyšší růst zaznamenala výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (o 21,6 %).

„Navzdory pokračujícímu útlumu se zárodky či náznaky oživení českého průmyslu přeci jen začínají objevovat. Za prvé, sentiment v českém průmyslu, meřený indexem PMI, ukázal za únor nejvyšší hodnotu od června 2022. Za druhé, v německém průmyslu, který je pro výrobu v Česku stěžejní, se útlum produkce postupně zmírňuje. A za třetí, stále rychlejší růst spotřeby domácností v ekonomice vytváří předpoklady pro silnější poptávku v průmyslu. Šance na zotavení průmyslu však může zhatit případné zavedení cel na unijní zboží ze strany USA. S odhadem růstu produkce v letošním roce proto zůstáváme opatrní a stanovujeme ho na pouhé půl procento,“ uvádí Patrik Rožumberský, ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.

Redakčně upravená tisková zpráva doplněná o komentáře