Oproti letošnímu srpnu zaznamenala průmyslová produkce růst o 1,1 procenta. Podle některých analytiků je výsledek pozitivním překvapením. Zářijová čísla částečně kompenzují slabé léto, kdy se odvětví příliš nedařilo.

Nových zakázek přibylo v září 2025 meziročně o 4,5 procenta, nominální mzdy v průmyslu se zvýšily o 6,7 procenta. Počet zaměstnanců průmyslových firem se nicméně snížil o 1,6 procenta.

Meziroční produkci v září táhla výroba kovových konstrukcí, které se daří dlouhodobě. Po ní následovaly výroba pryží a plastů a elektrických zařízení, které rovněž (s výjimkou dovolenými ovlivněného srpna) vykazují stabilní růst. Poklesla naopak produkce elektřiny a výroba aut, které se naopak lépe dařilo během léta.

Z výrobních linek v červenci a v srpnu sjelo v Česku 206 tisíc nových osobních vozů, tedy o osm procent víc než ve stejném období minulého roku. Tento výsledek pomohl vyrovnat slabší začátek roku, kdy automobilky čelily utlumené poptávce na evropských trzích i neplánovaným přerušením výroby. V devátém měsíci jsou čísla méně příznivá.

Silné meziměsíční přírůstky zaznamenaly v září především ostatní dopravní prostředky (26,9 procent), strojírenství (9,2 %) a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (7,8 %).

Pozitivní vývoj zaznamenaly v září podle Českého statistického úřadu také stavebnictví a zahraniční obchod.

Srovnání v průmyslu zkreslují loňské podvodně

„Klíčovým segmentům české ekonomiky – průmyslu, zahraničnímu obchodu i stavebnictví – se v září dařilo lépe, než jsme očekávali,“ potvrzuje ekonom Lukáš Kovanda.

Průmyslová výroba sice meziročně slabě narostla, loňské září bylo ovšem neblaze poznamenané ničivými povodněmi, které zredukovaly srovnávací základnu.

Česká ekonomika roste stále rychleji. Pozitivní překvapení, říkají analytici

„Průmyslová výroba nadále vykazuje až překvapivou odolnost tváří v tvář náročnému mezinárodnímu prostředí, poznamenanému zaváděním cel Trumpovou administrativou či dýchavičností německé ekonomiky. Meziměsíčně se však zakázky českému průmyslu zvedly o solidních 8,8 procenta. Meziročně se zakázky ze zahraničí zvýšily rovněž, a to o poměrně silných 5,6 %,“ popisuje ekonom.

Českému průmyslu by podle Kovandy mohla v příštím roce pomoci uvolněnější rozpočtová politika nové tuzemské vlády a také obří investiční programy vlády německé.

Tyto impulsy mohou kompenzovat potenciálně neblahý dopad amerických  cel, který se zatím negativně neprojevil, ale podle ekonomů to může být na konci roku palčivější problém (kvůli odeznění efektu předzásobení v USA).

Nejvyšší soud USA možná ještě do konce roku 2025 shledá podstatnou část amerických cel, včetně většinově patnáctiprocentního cla na dovoz z EU, za protiprávní. To by samozřejmě českému průmyslu pomohlo.

Lukáš Kovanda, ekonom

Ekonom mírní pozitivní očekávání

Ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský přílišný optimismus mírní. Čísla za září byla sice lepší než v loňském roce, podle ekonoma přesto potvrdila slabou kondici českého průmyslu.

„Produkce po očištění o pracovní dny byla opět blízko meziroční stagnace, podobně jako tomu bylo v červnu a za oba prázdninové měsíce dohromady. Vzhledem k vzájemné provázanosti se českému průmyslu těžko může dařit bez oživení průmyslu v Německu,“ upozorňuje Rožumberský. Německá průmyslová výroba klesala i letos v létě.

Mzdy rostou rychleji než inflace. Výrobní sektor přesto bojuje s nedostatkem lidí

Celé tuzemské ekonomice se daří, tahounem je ale primárně vyšší spotřeba domácností. „Výsledky za celý třetí kvartál vypovídají o tom, že průmysl se na růstu ekonomiky nepodílel vůbec nebo jen malou měrou. Dlouhodobě nepříznivá situace se promítá do pokračujícího snižování stavu zaměstnanců v sektoru, ačkoli v celém hospodářství se zaměstnanost zvyšuje,“ dodává analytik. V průmyslu navíc rostou pomaleji (než v jiných odvětvích) nominální mzdy. 

Zda průmyslová produkce poroste – po stagnující výrobě v období od července do září – i v posledním kvartálu roku, není podle ekonoma jisté. Impulsem pro vyšší výrobu nicméně může být oživení spotřebitelské důvěry.

Energetika a těžba zklamaly

 „V září se vůbec nedařilo energetice a nic se nemění ani na pokračujícím útlumu v těžbě a dobývání,“ připomíná analytik společnosti CitFin Miroslav Novák.

Ten upozorňuje, že trojměsíční klouzavý průměr nových zakázek zatím zůstává pod průměrem z druhého čtvrtletí. „Z jednotlivých odvětví si silný meziměsíční růst zakázek připsala výroba motorových vozidel a například i strojírenství. Pozitivní je solidní růst zahraničních zakázek, ale opět s přihlédnutím ke slabému létu,“ říká Miroslav Novák.  

Průmyslová produkce v květnu meziročně vzrostla

V letošním roce lze podle jeho slov očekávat růst průmyslové produkce v rozmezí 0,5 až 1,0 procenta. I přes zářijové zlepšení lze prý dosavadní letošní výkon tuzemského průmyslu charakterizovat spíše jako stagnaci než udržitelné oživení.

Jsme na tom stejně jako v roce 2017

Analytik společnosti Investika Vít Hradil je přesvědčen, že se dal solidní meziměsíční růst v září očekávat.

„Meziročně se ale výroba zvýšila spíše nepatrně a průmysl tak z dlouhodobější perspektivy pokračuje v přibližné stagnaci. Jeho výkonnost je aktuálně zhruba stejná, jako byla již na jaře roku 2024, na konci roku 2020, ale také v květnu roku 2017, tedy před dlouhými osmi lety,“ vypočítává ekonom. Vyhlídky do blízké budoucnosti zůstávají podle něj nejisté. 

„Část indikátorů – konkrétně objem zakázek a také výsledky konjunkturálního průzkumu – ukazuje na blížící se oživení. Stejným směrem pak působí naděje vkládané do investičního impulzu avizovaného německou vládou. Na druhou stranu poslední výsledky indexu nákupních manažerů avizovaly opětovné ochlazení zpracovatelského sektoru,“ doplňuje analytik.

Část indikátorů – konkrétně objem zakázek a také výsledky konjunkturálního průzkumu – ukazuje na blížící se oživení.

Vít Hradil, analytik společnosti Investika

Osobně je Vít Hradil mírně optimistický. Letošní rok sice v průmyslu podle jeho slov přinese jen velmi nepatrný růst do jednoho procenta, v příštím roce ovšem věří v silnější oživení.

Stavebnictví těží z velkých projektů

Meziroční růst v září zaznamenal nejen průmysl, ale také stavebnictví, které vzrostlo ve srovnání s loňským zářím o 12,8 procenta, meziměsíčně však bylo nižší o 3,2 %. Růst táhlo především inženýrské stavitelství s meziročním nárůstem o 15,9 % a pozemní stavitelství, které bylo vyšší o 11 procent.

„Dokončeno bylo 2 960 bytů, což představovalo meziroční růst o 69,6 procenta, nicméně orientační hodnota vydaných stavebních povolení i počty zahájených bytů klesly. Stavebnictví tak těží z rozestavěnosti a velkých projektů, avšak počet nových zahajovaných projektů zůstává omezený,“ upozorňuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

red