„Průmyslová produkce v červnu meziročně stagnovala. Mírně kladný výsledek byl podpořen zejména nárůstem ve výrobě motorových vozidel a navazujících odvětvích: výrobě pneumatik nebo elektrických zařízení,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Růst zaznamenaly i podniky v odvětví výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, zejména u výrobků určených pro stavebnictví. Záporným směrem k vývoji průmyslové produkce působila v červnu zejména výroba elektřiny, kde se snížila produkce především v uhelných elektrárnách. Pokles pokračoval i v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu: v chemickém průmyslu, ve výrobě strojů a zařízení nebo výrobě oděvů, obuvi a kožedělných výrobků.

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v červnu 2025 ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 3,3 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 6,0 %, tuzemské nové zakázky zaznamenaly růst o 1,7 %. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 2,9 %. „Hodnota nových průmyslových zakázek klesla zejména ve výrobě motorových vozidel. Pokles pokračoval v chemickém průmyslu, výrobě kovů, hutnictví a slévárenství nebo výrobě oděvů,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Hodnota nových zakázek se naproti tomu meziročně zvýšila ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků nebo výrobě elektrických zařízení.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v červnu 2025 meziročně snížil o 1,9 %.

Český automobilový průmysl 2025: Záchrana, nebo zánik?

„Pro zajištění dlouhodobého růstu potřebuje český průmysl nové zakázky, jejich hodnota ale v červnu meziročně klesla o 3,3 %. Domácí zakázky si meziročně polepšily o 1,7 %, nicméně exportní příležitosti zůstávají slabé – nové zakázky ze zahraničí zaznamenaly pokles o 6,0 %. Průmyslníky navíc bude slabší poptávka v Evropě tížit i nadále,“ upozorňuje Petr Kymlička z poradenské skupiny Moore Czech Republic.

„Ze širšího pohledu pak průmyslová výroba dosahuje intenzity, jakou jsme zaznamenali již v květnu roku 2017, tedy před dlouhými osmi lety. Přibližně tak dlouho tedy již trvá de facto stagnace s mírnými výkyvy oběma směry,“ říká Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika.

A dodává: „Celkem tak letos podle nás průmysl míří k nepatrnému meziročnímu růstu kolem 0,5 procenta.“

Dle Eurostatem zveřejněných údajů v květnu 2025 meziročně vzrostla průmyslová produkce v EU27 o 3,4 %. Nejvíce vzrostl průmysl Irska (o 40,7 %) a Finska (o 5,9 %). Výkon českého průmyslu se zvýšil o 2,2 %. Průmyslová produkce v Německu vzrostla o 1,9 %. Největší meziroční pokles zaznamenala Belgie (o 7,3 %) a Bulharsko (o 6,5 %). Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce vzrostla výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (o 28,2 %), nejvyšší pokles zaznamenala výroba oděvů (o 6,6 %). Údaje za červen 2025 zveřejní Eurostat podle předběžného harmonogramu 14. 8. 2025.

„Český export je stěžejně svázaný se svými obchodními partnery v EU, jejich ekonomická situace ale stále není příliš růžová. Odhad letošního hospodářského růstu sedmadvacítky se pohybuje pouze okolo 1 % a Německo čeká opětovný pokles. Nejistý je také další vývoj klíčových sektorů tuzemského průmyslu, jako je automotive či strojírenství, které negativně reagují na situaci na zahraničních trzích,“ popisuje Milan Klempíř ekonom-analytik Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Pro tuzemské firmy nyní bude zásadní věnovat pozornost dopadů na obchodní řetězec v EU, kdy mohou některé evropské firmy tlačit české dodavatele ke snížení cen a marží,“ dodává Milan Klempíř. 

„Sjednání obchodní dohody mezi USA a EU odbouralo jednu velkou nejistotu pro evropské a potažmo české výrobce. Dohoda však sama o sobě bude stěží impulsem pro rozjezd výrobní činnosti. Tím by naopak mohla být silnější důvěra mezi spotřebiteli, kterou může podpořit solidní růst mezd a ustálení inflace na nižších hodnotách,“ uvádí Patrik Rožumberský, ekonom UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.

Detailnější informace o vývoji průmyslové produkce v 1. pololetí 2025 naleznete v na webu ČSÚ.

Redakčně upravená tisková zpráva doplněná o komentáře