English version
Ve střednědobém výhledu navrhuje ministerstvo schodek ve výši 250 miliard pro rok 2024 a zhruba 230 miliard v roce 2025.
Vláda se bude návrhem zabývat na svých zářijových jednáních a konečné parametry rozpočtu se tak ještě mohou změnit. Schválit a odeslat do Sněmovny ho kabinet musí do 30. září.
„Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně,” komentoval návrh ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ve srovnání se schváleným státním rozpočtem pro rok 2022 pracuje návrh s příjmy vyššími o 136,3 miliardy, ale zároveň výdaji vyššími o 126,3 miliardy korun. Odhadovaný deficit by byl nižší o 10 miliard korun.
Na daních se vybere o desítky miliard víc
Oproti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard. Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou hlavní změnou o 54,6 miliardy vyšší odhadované příjmy z DPH (celkem 380,8 miliardy) díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen. O 35 miliard by pak mělo být v roce 2023 vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob a výrazně více získá státní kasa také z daně z příjmů fyzických osob (celkem 133,7 miliardy). Vyšší inkaso lze příští rok očekávat také u spotřebních daní.
Na výdajové straně rozpočtu na rok 2023 jsou hlavními změnami vyšší výdaje pro kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí (o více než 100 miliard), která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na mimořádné valorizace důchodů a rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel. Další hlavní dodatečnou výdajovou položkou je téměř 21 miliard korun navíc pro Ministerstvo obrany na nezbytnou modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v kontextu pokračující války na Ukrajině.
Česko má největší schodek v historii. Státní rozpočet skončil s deficitem 420 miliard
Rezort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou rovných 110 miliard korun a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 % z letošních 1,3 %. Významným dodatečným výdajem rozpočtu také bude 10 miliard navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce, čímž transfer ze státního rozpočtu vzroste na bezmála 142 mld. Kč.
V navrženém státním rozpočtu na příští rok dále rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 miliardy v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly Státní dluh posíleny na částku 65 mld.
„Volební rok 2021 v podání hnutí ANO, ve kterém již většina evropských zemí tahala za brzdu, se Česko zadlužovalo vůbec nejrychleji v celé Evropě, jak nedávno potvrdil i NKÚ. Důsledkem je dnes další prodražování obsluhy státního dluhu, která v roce 2025 přesáhne 80 miliard korun. To jsou peníze, které mohly být například použity na investice nebo ke zvýšení životní úrovně našich občanů,“ uzavírá Zbyněk Stanjura.
