Země se zajímá také o bezpilotní prostředky, kybernetický boj nebo umělou inteligenci. Nový řecký střednědobý plán výzbroje na léta 2025 až 2036 bude podle dostupných informací zahrnovat celkem 68 zbrojních programů v hodnotě přes čtvrt bilionu eur.

Řecko bude pokračovat ve velkých akvizicích, jako jsou francouzské fregaty nebo americké stíhačky F-35, bude ale rozvíjet také například bezpilotní prostředky, kybernetický boj a aplikace umělé inteligence – stejně jako obranu proti nim.

ExportMag.cz: Exportní aliance? Staví vzorové chytré město, šíří slávu českého piva

Achillův štít bude pokrývat protiponorkovou, protiraketovou, protileteckou a protidronovou ochranu. Náklady na něj se budou pohybovat okolo 2,8 miliard eur a převážná část by měla být dokončena do roku 2027. Řecko aktuálně disponuje patrioty, není ale vyloučen nákup nového systému v horizontu čtyř až pěti let. Země zkoumá možnosti spolupráce zejména s Izraelem a s Německem. Ve hře je i zapojení domácího protidronového systému Centaur.

Modernizace fregat i stíhaček

Posílení vojenského námořnictva by mělo zahrnovat pořízení nebo modernizaci fregat, pobřežních hlídkových plavidel, ponorek a raketových lodí. Dále modernizaci radarových a elektronických systémů čtyř fregat typu MEKO, ponorek typu 214 (tzv. „tišší lovci“ východního Středomoří) a raketových lodí Super Vita. Zřejmě se uvažuje také o nákupu dvou použitých fregat typu Bergamini od italského námořnictva.

Řecko plánuje nákup dvaceti bojových letounů F-35 s opcí na dalších dvacet kusů a upgrade letounů F16 Block 50 na letouny F16 Viper. Dále se počítá s nákupem pětatřiceti transportních vrtulníků UH-60M Black Hawk. V oblasti bezpilotních prostředků Řecko pracuje na výrobě svých vlastních dronů, včetně útočných bojových verzí. Bezpilotní prostředky také nakupuje v zahraniční – například se chystá pořídit 600 amerických dronů Switchblade 300 a 600 v hodnotě 75 milionů dolarů.

V sektoru zbraní a munice se podle médií rozhoduje mezi upgradem amerických MLRS a pořízením 36 nových odpalovačů raket Puls od izraelské firmy Elbit. Řecko také údajně uvažuje o nákupu amerického systému Himars. Média také spekulují také o obměně vozového parku a o modernizaci tanků Leopard 1 a 2.

Prosazování domácího průmyslu

Podrobnosti o konkrétních programech stále nejsou známy. Předpokládá se, že budou zveřejňovány postupně při jednotlivých tendrech, které vyhlašuje ministerstvo obrany. Známo je nicméně to, že Řecko bude do některých nových tendrů prosazovat zapojení domácího průmyslu a služeb, například pomocí výroby komponent nebo jejich montáže, alespoň ve výši 25 procent hodnoty projektu. Pro české firmy může jít o zajímavou pobídku pro nalezení partnera v Řecku. V zemi aktuálně podle Katalogu řeckého obranného průmyslu působí kolem 250 firem. Mají zkušenosti zejména s výrobou součástí plavidel, ponorek, obrněných vozidel a munice. Postupně přibývají výrobci bezpilotních prostředků.

Vláda by také chtěla podpořit domácí obranný výzkum a vývoj. Řecké centrum pro obranné investice (Hellenic Center for Defence Innovation) ministerstva obrany se snaží vytvořit domácí ekosystém inovativních startupů. V oblasti výzkumu se Řecko zajímá zejména o aplikace umělé inteligence, bezpilotní prostředky a elektronický boj. Na své projekty by rádo získalo podporu z evropských fondů, například nástroje SAFE (Security Action for Europe). V případě zájmu českých firem je české velvyslanectví v Athénách připraveno poskytnout další informace.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Athénách (Řecko). Autorky: artina Dočkalová, ekonomická diplomatka, Jitka Chromcová, ekonomická specialistka.