English version
„V první fázi jsme v rámci konsolidačního balíčku zredukovali k 1. červenci 2025 počet celních úřadů z patnácti na šest. Nyní vláda schválila druhou část reformy, jejímž cílem je provést organizačně-kompetenční změny v právních předpisech upravujících působnost celní správy,“ dodává ministr financí Zbyněk Stanjura.
Celnický balíček zahrnuje také důležité organizační a kompetenční změny a posílení digitalizace.
„Balíček upravuje naše kompetence tak, abychom mohli efektivně vykonávat činnosti související s naším posláním a je součástí širšího projektu transformace celní správy. Ta by měla zpřehlednit naše činnosti, snížit administrativní zátěž podnikatelů a přinést plánované úspory v podobě zrušení až 300 míst celníků v příštím roce,“ doplňuje slova ministra financí generální ředitel Celní správy ČR Marek Šimandl.
Celní úřady budou mít méně práce
Návrh zákona je souborem novel celkem 117 zákonů a upravuje kompetence celní správy, zejména v podobě předání nebo naopak převzetí vybraných dílčích kompetencí ve vztahu k jiným orgánům. Celní úřady by například nově neměly provádět kontrolu zaměstnávání cizinců nebo zajišťovat sběr hlášení od osob pěstujících mák setý a rostliny konopí a provádět v této oblasti kontroly.
Bez náhrady bude zrušena oznamovací povinnost osob příležitostně prodávajících alkohol (například na hasičském plesu) vůči celnímu úřadu, což sníží administrativní zátěž pro veřejnost, aniž by toto zrušení mělo reálný dopad na výkon kontrolní činnosti celní správy.
Upravený konsolidační balíček platí od ledna 2024. Jaké změny přináší?
Úprava rovněž sjednocuje kompetence celní správy zadržet věc, obal nebo dopravní prostředek, pokud porušují právní předpisy. Dále se rozšiřuje oprávnění celní správy v oblasti vybírání a vymáhání pokut uložených v režimu správního řádu jinými orgány, obcemi či kraji, a místních poplatků.
Snížení nákladů pro dlužníky?
Výsledkem bude lepší vymahatelnost a snížení nákladů pro dlužníky (neboť daňová exekuce je z pohledu výše exekučních nákladů výrazně méně zatěžující) a rovněž dlouhodobá provozní úspora na straně státu. Tuto cestu nastoupil již konsolidační balíček, když převedl na celní úřady vymáhání justičních pohledávek od 1. ledna 2024.
Dalším cílem návrhu zákona je provést dílčí změny v daňovém řádu a dalších procesněprávních normách v oblasti správy daní a působnosti orgánů Celní správy především v návaznosti na zkušenosti z aplikační praxe a navázat na změny provedené v rámci tzv. konsolidačního balíčku.
Nabytí účinnosti návrhu zákona, který nezakládá nové požadavky na státní rozpočet, se předpokládá dnem 1. července 2025 s tím, že vybraná ustanovení by měla nabýt účinnosti k 1. lednu 2026.
Souhrn úprav v návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti správy daní a působnosti Celní správy České republiky (tzv. „celnický balíček“)
Obsah návrhu zákona – klíčová témata a zákony z oblasti celnictví
1) Integrace vybírání a vymáhání peněžitých plnění pod celní správu
Cílem je zajistit vybírání či vymáhání obecným správcem daně (celním úřadem) v dalších případech, kdy dosud tuto agendu zajišťují různé orgány veřejné moci samostatně. Výsledkem bude lepší vymahatelnost a snížení nákladů pro dlužníky (neboť daňová exekuce je z pohledu výše exekučních nákladů výrazně méně zatěžující) a rovněž dlouhodobá provozní úspora. Tuto cestu nastoupil již konsolidační balíček, když převedl na celní úřady vymáhání justičních pohledávek od 1. ledna 2024. Návrh zákona nyní rozšiřuje působnost celních úřadů v těchto oblastech dělené správy:
- peněžitá plnění uložená v režimu správního řádu – sjednocení vybírání, resp. vymáhání celním úřadem namísto státních orgánů v případech, kdy příslušné rezorty s převodem souhlasily, a dále jako fakultativní možnost na žádost obcí a krajů,
- místní poplatky, příp. jakákoli daň dle daňového řádu – na žádost správce daně nebo poplatku (včetně obcí a krajů).
2) Zákon o Celní správě ČR – obecné oprávnění zadržet věc
Návrh zákona předpokládá sjednocení právní úpravy zadržování věci porušující právní předpisy orgánem Celní správy ČR, která je dosud nejednotná a roztříštěná v řadě zákonů. Nově bude procesní postup upraven jednotně v zákoně o Celní správě ČR. Současně bude upravena kompetence celního úřadu zadržet při své činnosti věc, která je předmětem porušení povinnosti podle jiného zákona s tím, že celní úřad nově bezodkladně informuje o zadržení orgán veřejné moci, který je příslušný k řízení ve věci porušení právních předpisů, a věc mu předá (nepřevezme-li příslušný orgán věc do 10 pracovních dnů ode dne obdržení informace o zadržení, celní úřad věc vrátí).
Tento koncept umožňuje zpřehlednění a sjednocení právní úpravy,zefektivnění činnosti orgánů Celní správy ČR a jejich koncentraci na kmenové agendy, zachování klíčové kontrolní schopnosti Celní správy ČR v terénu (kde celník disponuje speciálními pravomocemi a jeho využití je efektivní a logické) a naopak předání návazné agendy (správa zadrženého majetku, vedení přestupkového řízení atd.) jiným příslušným orgánům, neboť zde již využití příslušníků bezpečnostního sboru není efektivní (a nejedná se o kmenové agendy orgánů Celní správy ČR).
3) Kontrola zaměstnávání cizinců
Jedná se o sdílenou kontrolní pravomoc celního úřadu se Státním úřadem inspekce práce a oblastními inspektoráty práce – nově tuto kompetenci nebudou celní úřady vykonávat, přičemž kontroly bude nadále vykonávat Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty; z hlediska orgánů Celní správy ČR bude nově upravena možnost asistenční činnosti v jejich prospěch.
4) Zákon o lihu
Navrhuje se, aby současné kompetence Ministerstva zemědělství k určování složení denaturačního prostředku pro obecně denaturovaný líh, k povolování výjimek z denaturace, k povolování individuálních norem ztrát lihu a k vydávání stanovisek k žádosti o koncesi na výrobu lihu, které úzce souvisí se správou spotřebních daní, nově vykonávaly orgány Celní správy ČR.
5) Zákon o povinném značení lihu
S ohledem na změny v organizaci orgánů Celní správy ČR se navrhuje, aby výkon působnosti související s objednáváním, prodejem nebo vracením kontrolních pásek vykonával pouze Celní úřad pro Středočeský kraj.
6) Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
Navrhuje se bez náhrady zrušit povinnost osoby příležitostně prodávající lihoviny nejpozději pět dnů před prodejem splnit oznamovací povinnost o tomto prodeji vůči celnímu úřadu, což již není nezbytné z hlediska správy spotřebních daní a současně tím dojde ke snížení administrativní zátěže subjektů i celního úřadu.
7) Agenda máku a konopí
Současné kompetence orgánů Celní správy ČR ve vztahu k ohlašovací povinnosti osoby pěstující mák setý nebo rostliny technického konopí, a to včetně vedení řízení o uložení sankce za nesplnění této povinnosti, by nově měl vykonávat Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
8) Rybolov – ověřování úlovku
Navrhuje se, aby současné kompetence orgánů Celní správy ČR v oblasti administrace postupu ověření osvědčení o úlovku nově vykonávalo Ministerstvo zemědělství.
9) Zákon o podporovaných zdrojích energie
Navrhuje se, aby současné kompetence orgánů Celní správy ČR kontrolovat splnění povinnosti zajistit minimální množství biometanu v dopravě a povinnosti zajistit v dopravě minimální množství elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje energie, popřípadě sankcionovat nesplnění těchto povinností, nově vykonávala Státní energetická inspekce.
10) Kompetence pověřeného celního orgánu – trestní řád
Navrhuje se z důvodu hospodárnosti, efektivity a posílení právní jistoty rozšíření kompetence k prověřování skutečností, zda byl spáchán trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 trestního zákoníku) a legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti (§ 217 trestního zákoníku), a to výhradně v situaci, kdy zdrojovým trestným činem je některý z trestných činů, k jehož prověřování je pověřený celní orgán již dnes příslušný.
11) Další dílčí změny – příklady
Úprava vinařského zákona – vypuštění obsoletního ustanovení o vystavování průvodních dokladů.
Působnost v oblasti ochrany duševního vlastnictví – fakultativnost zadržení porušujícího zboží.
Daňový řád – stručný přehled významnějších změn (řazeno dle systematiky zákona)
Významnou část návrhu zákona tvoří novela daňového řádu tvořená souborem dílčích změn, které z části bezprostředně souvisejí s reformou Celní správy ČR (např. oblast dělené správy) a z části představují reakci na vývoj v navazujících oblastech práva (např. oblast daňové exekuce), reakci na judikaturu v různých oblastech či reakci na řadu dílčích podnětů z aplikační praxe. Jako významnější změny lze uvést:
- změny v oblasti doručování – zefektivnění doručování do ciziny,
- změny v oblasti činění podání – možnost omezit podání na e-mailovou adresu správce daně s ohledem na kybernetickou bezpečnost i snazší spravovatelnost,
- vyjasnění pojmu struktura formulářového podání – reakce na vývoj judikatury v této oblasti spočívající v rozlišení na obsahovou strukturu (stanovenou vyhláškou Ministerstva financí) a datovou strukturu (určenou a zveřejněnou správcem daně),
- změny v oblasti dělené správy – možnost dožádat celní úřad o vymáhání daně, poplatku či jiného obdobného peněžitého plnění (využitelné např. u místních poplatků); precizace procesních pravidel ve vztahu k žádostem o výkon správy placení celním úřadem, o změny v oblasti daňové exekuce – precizace vztahu k subsidiárnímu použití občanského soudního řádu; implementace nových institutů (např. předražek, soupis podle evidence, chráněný účet či exekuce virtuálních aktiv),
- změny v oblasti úroků a penále – vyloučení anatocismu (vznik „úroku z úroku“) jako obecné pravidlo pro všechny úroky; rozšíření možnosti prominout penále – v současné době lze individuálně prominout maximálně 75 % penále, zatímco nově bude možné jej prominout i zcela, o nová koncepce institutu hromadného prominutí nebo posečkání daně nebo jejího příslušenství, kdy namísto stávajícího rozhodnutí ministra financí bude realizováno z úrovně vlády,
- výkon jiné působnosti, než je správa peněžitého plnění, postupem podle daňového řádu – explicitní potvrzení možnosti využívat daňový řád i na „nedaňové“ agendy, které se řeší zpravidla v souběhu s agendami daňovými (vyskytuje se v oblasti působnosti orgánů Celní správy ČR či v rámci návrhu nového zákon o účetnictví).
Novelizace dalších souvisejících zákonů
Návrh zákona dále zahrnuje několik dílčích souvisejících novel, které byly do materiálu zařazeny zejména s ohledem na návaznost na konsolidační balíček, na řešení provazeb kompetencí a procesních agend Ministerstva financí s oblastí úpravy civilního letectví či s ohledem na snahu vyhnout se paralelnímu projednávání v legislativním procesu více novel jednoho zákona. Jako příklad lze uvést následující:
- Spotřební daně – pouze technické změny navazující na kompetenci celního úřadu k zadržení věci.
- AML zákon a zákon o mezinárodních sankcích – pouze technické změny navazující na kompetenci celního úřadu k zadržení věci.
- Silniční daň – navrhuje se úprava sazeb daně tak, aby zohledňovaly vzduchové odpružení a jeho ekvivalenty, které mohou mít v souladu s evropskou legislativou nižší zdanění, či úprava slevy za kombinovanou dopravu tak, aby přesněji odpovídala evropské legislativě.
- Zákon o vlastnictví letiště Praha/Ruzyně – navrhuje se bližší vymezení území letiště Praha/Ruzyně, přizpůsobení právní úpravy novému občanskému zákoníku či úprava nabídkové povinnosti ve prospěch státu a jím vlastněných právnických osob.
- Zákon, jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití – změny usilují o formální adaptaci na příslušné evropské nařízení.
