Cílem legislativní normy je dostat rychleji vědecké výsledky do praxe, umožnit vědeckým týmům lépe reagovat na aktuální potřeby společnosti, celkově zlepšit práci vědců a tím podpořit inovace a konkurenceschopnost ČR.

Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí předložil ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek. Česká republika za poslední dvě dekády začala ztrácet svou konkurenceschopnost i kvůli neaktualizovanému systému na podporu výzkumu a vývoje. Nový zákon to má změnit.

„Jde o klíčový krok k tomu, aby česká věda lépe reagovala na aktuální potřeby společnosti a ekonomiky. Při investici jedné koruny do výzkumu a vývoje dostaneme čtyři koruny zpátky, takže čím dřív tyto investice podpoříme, tím lépe. Návrh zákona je navíc výsledkem dlouhodobé debaty s vědeckou obcí a dotčenými institucemi, během které jsme řešili na 1500 připomínek,“ uvedl ministr Marek Ženíšek.

Transfer znalostí jako základ úspěchu

Zásadní novinkou je začlenění transferu znalostí jako systémového prvku. Výzkumné organizace i poskytovatelé podpory budou nově muset mít strategii, jak vědecké poznatky převádět do praxe – například formou licencí, spin-off firem nebo spolupráce s podniky.

Vláda chce zjednodušit daňové odpočty na výzkum a vývoj a zvýšit jejich atraktivitu

„Bylo by skvělé, kdybychom se konečně mohli posunout k systémovější podpoře přenosu vědeckých výsledků do praxe. Nová pravidla podporující vznik spin-off firem jsou krok správným směrem. Česká věda má obrovský potenciál, ale potřebujeme nastavit pravidla tak, aby se dobré nápady a jejich aplikace neztrácely v systému,“ sděluje Martin Fusek, přední odborník na transfer technologií z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Transfer znalostí se tak nově stává způsobilým nákladem a zákon kromě dotací umožní i nízkoúročené půjčky. „Chceme docílit toho, aby znalosti nezůstávaly jen v laboratořích, ale aby co nejrychleji a nejefektivněji sloužily lidem i ekonomice. Uzákoníme best practices a dáme výzkumným organizacím jasný rámec, jak s výsledky naložit,“ vysvětluje Ženíšek.

Zákon má zlepšit podmínky pro práci vědců

Významnou část zákona tvoří podpora lidského potenciálu v oblasti výzkumu a vývoje. Posiluje se rovnost příležitostí, zejména pro mladé vědkyně a vědce v rané fázi kariéry. Zavádí se také možnost příspěvku na péči o děti v době pracovních cest, podpora mobility a zákon iniciuje i vznik nových kariérních programů pro začínající výzkumníky.

Transfer znalostí čeká systémová podpora a praktické nástroje

„Snažíme se odstranit některé bariéry, které vědecké kariéře komplikují start. Chceme, aby bylo snazší skloubit vědu s péčí o rodinu a současně podpořit návrat do výzkumu po přerušení kariéry,“ prozrazuje ministr.

Zákon také umožní přenositelnost projektů, prodloužení jejich trvání nebo financování nákladů na rozvoj pracovníků.

 „Mám radost, že nový zákon o výzkumu zlepší postavení mladých vědkyň a vědců. Stejně tak je důležité, že se věnuje tématu komercializace výzkumu – tedy oblasti, která se konečně začíná vnímat jako legitimní a důležitá součást vědecké činnosti. Bez strategické podpory vědců, vědeckých oborů a inovací není možné dlouhodobě udržet konkurenceschopnost ani prosperitu Česka,“ říká Alexandra Kala, majitelka společnosti PROFIMED a vedoucí pracovní skupiny Věda a výzkum Druhé ekonomické transformace.

Bez strategické podpory vědců, vědeckých oborů a inovací není možné dlouhodobě udržet konkurenceschopnost ani prosperitu Česka

Alexandra Kala, PROFIMED

Rychlejší reakce na krize?

Pandemie covidu podle vlády ukázala, že český systém vědy neumí dostatečně pružně reagovat v krizových situacích.

Nový zákon proto umožní vládě v naléhavých případech připravit specifický program podpory ve zrychleném režimu. Zákon zavádí také povinnost výzkumných organizací řídit rizika a zamezit zneužití výsledků výzkumu v rozporu s bezpečnostními zájmy ČR. Hodnocení programů účelové podpory se bude více zaměřovat na reálné dopady a efektivitu vynaložených prostředků.

Zákon aktuálně ve třetím čtení schválila Poslanecká sněmovna. Čeká se ještě schválení v Senátu a podpis prezidenta. Podle ministra Ženíška by měla nová legislativa vstoupit v platnost v roce 2026. Vědecká komunita očekává, že přinese větší jistotu, efektivitu a také větší uplatnění výsledků výzkumu v reálném životě.