Jak ukázal Index prosperity a finančního zdraví Česka za rok 2023, během čtyř měsíců (předcházejícím sběru dat) se rekvalifikačního kurzu účastnilo pouze 8,3 procent Čechů ve věku 25 až 74 let. Unijní průměr je zhruba o třetinu vyšší – má hodnotu 12,7 procent.
Od montovny k mozkovně
Autoři této datové analýzy připomínají, že vyšší vzdělání a specializace pomáhají odklánět tuzemskou ekonomiku „od principu montovny směrem k mozkovně“. Situaci v dosavadním využívání rekvalifikačních kurzů by mohla zlepšit větší podpora ze strany zaměstnavatelů, a to i s ohledem na specifické věkové skupiny zaměstnanců nebo jiných zájemců o rekvalifikace.
Letošní čísla přitom opravňují k mírnému optimismu. Data Úřadu práce ČR říkají, že v prvním pololetí roku 2024 nastoupilo na rekvalifikaci 20 118 lidí. V meziročním srovnání je to o 39 procent uchazečů víc. Bezmála polovina rekvalifikací se uskutečnila v rámci digitálního vzdělávání financovaného prostřednictvím Národního plánu obnovy. Souvisí to i s klesajícím zájem zaměstnavatelů o nízkokvalifikované profese.
Získat nové nebo prohloubit současné dovednosti tak nejčastěji chtějí lidé se základním vzděláním, vyučení a lidé s úplným středním odborným vzděláním s maturitou, ale bez vyučení.
Půlka firem využívá interní rekvalifikace, je to administrativně jednodušší
„Každý, kdo se neustále vzdělává, zdokonaluje nebo učí něco nového a přizpůsobuje se dynamice trhu práce, je vždycky o krok napřed. Platí to o zaměstnancích, OSVČ i maminkách a tatíncích na rodičovské dovolené. S takovým přístupem jdou ruku v ruce šance na lepší práci v daném oboru, vyšší pozici, případně i práci v oboru úplně jiném. Rekvalifikační kurzy mohou být výtahem k pozitivní změně osobní, a nakonec i společenské a ekonomické,“ vysvětluje Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Uklízečka i profesionální sportovec. Další vzdělávání dává šanci všem
Nejsou to ale pouze rekvalifikace, které pro mnohé představují posun vpřed. Do hry vstupují i jiné kurzy, programy celoživotního vzdělávání nebo třeba dálkové maturitní studium.
„Studuje u nás například paní uklízečka, která si dodělává maturitu, protože chce změnit profesi. Ráda by se věnovala dětem ve speciální škole. Studium bere opravdu velmi vážně a pro jeho úspěšné dokončení dělá maximum. Měli jsme tu světově proslulého hokejistu, který díky maturitě mohl získat trenérskou licenci. A mezi maturanty najdeme i ty, které inspirovaly jejich studující děti. Tito dospěláci byli natolik úspěšní, že někteří z nich pak pokračovali i ve studiu na vysoké škole,“ říká Ilona Pilařová, jednatelka Střední školy Spektrum Mladá Boleslav, která je členem skupiny Moore Czech Republic.
Rekvalifikace pro IT pozice: Znevýhodněné ženy mohou získat stipendium
Na této škole se stále více promítají do online výuky tematické bloky zaměřené na základy AI a její efektivní a praktické využití. Ovládání nástrojů opírajících se o systémy umělé inteligence se stává nezbytnou způsobilostí nejenom v osobním, ale i v pracovním životě. A rekvalifikační kurzy a další studium jsou zcela zásadním článkem v této digitální transformaci společnosti.
Starší jsou pokročilí. A trhu práce mají co nabídnout
Podle údajů Úřadu práce ČR se více než polovina účastníků rekvalifikací pohybuje ve věkovém rozmezí od 35 do 55 let. Je ale nutné neopomíjet ani ty, kterým už 55 let bylo.
„Jedná se o kvalifikovanou pracovní sílu, která má zkušenosti, chuť se vzdělávat a je loajální. Personalisté by je ve vlastním zájmu rozhodně neměli přehlížet a měli by jim umět nabídnout podmínky vyhovující jejich potřebám. To ostatně potvrdil i náš vlastní dubnový průzkum, kterého se účastnilo 600 zaměstnanců starších 55 let. Při hledání uplatnění na trhu práce je pro 29,3 procent respondentů důležitá flexibilní pracovní doba, 28,6 procent dotázaných by ocenilo podporu v podobě školení nebo jiné formy vzdělávání, která by jim byla nápomocná při zvládání nových technologií,“ připomíná Radovan Hauk z Moore Czech Republic.
Každodenní praxe vzdělávacích institucí upozorňuje i na důležitost osobní motivace a odvahy vypořádávat se s nastalými změnami. „U studentů se občas setkáváme s nedostatečnou podporou ze strany zaměstnavatele nebo dokonce i rodiny. Problémem bývá také nedostatek financí a času na studium nebo strach z návratu do vzdělávacího procesu. Lidé mají často pocit, že už jsou na učení staří a obávají se i nových technologií. Nicméně zastávám názor – a výsledky našich studentů jsou toho nejlepším příkladem – že nikdy není pozdě a překážky jsou od toho, aby se překonávaly,“ uzavírá Ilona Pilařová.