V kalendáři na rok 2026 si podtrhněte pondělí 16. února. Do tohoto data byste měli roční zúčtování daně podepsat v účtárně. Je ale také nutné dodat veškeré doklady o případných slevách na dani nebo odečitatelných položkách.

Zúčtování daně je souhrnným přehledem vyplacených mezd, záloh na daň a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Zajištují jej mzdoví účetní firem, které vás zaměstnávají. „Roční zúčtování ale není automatické, zaměstnanec o něj musí svého zaměstnavatele požádat, a to vždy do poloviny února,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele 2025

Zúčtování za předchozí rok provádí podnik vždy do konce února. Do poloviny druhého měsíce roku ale musí mít mzdová účtárna hotové všechny podklady. Zúčtování se netýká těch, kteří vedle zaměstnání provozují ještě takzvanou vedlejší činnost a podnikají, případně mají jiné vedlejší příjmy.

Zaměstnanec může požádat o roční zúčtování, nemá-li jiné příjmy například z podnikání z vedlejší činnosti, pronájmu, kapitálového majetku a podobně (viz níže). Zároveň nesmí mít více zaměstnavatelů a nemá povinnost podávat daňové přiznání z jiného důvodu, například kvůli úrokům z hypotéky.

Kdy dostanete přeplatek?

Pokud zaměstnanec požádá firmu o roční zúčtování, zaměstnavatel za něj vyřídí veškeré daňové povinnosti a nároky včetně slev a odpočtů a dále nemusí podávat klasické přiznání.

„Roční zúčtování daně je třeba podepsat v účtárně k výše zmíněnému datu, ke kterému je ale nutné také dodat účetním veškeré doklady o případných slevách na dani nebo odečitatelných položkách,“ doplňuje poradce.

Případné přeplatky obdrží zaměstnanec v březnové výplatě. Má tedy daně z příjmu vyřešeny dříve než OSVČ, které přiznávají daně do počátku května, a to vzhledem k tomu, že mají povinné datové schránky a musejí tedy podávat přiznání elektronicky. Příští rok by měl deadline připadnout na 1. května (první pracovní den v pátém měsíci).

Nejzazší termín pro odevzdání papírového daňového přiznání je tradičně na počátku dubna, v roce 2026 ve středu 1. 4. Výjimku tvoří ti, kteří využívají služeb daňového poradce. Ti mají čas až do počátku července (v roce 2026 do středy 1.7.).

Při ročním zúčtování daně může vzniknout daňový přeplatek a poplatník má následně nárok na vyplacení peněz. Dochází k tomu v případě, že je reálně zaplacená daň z příjmu (v průběhu předchozího roku) vyšší než částka, kterou vám mzdoví účetní vypočítají při zúčtování.

„Typicky jde o situace, kdy jste některou z daňových slev neuplatňovali po celý rok, nebo kdy poplatník využívá daňovou slevu, jíž je možné uplatnit výhradně jednou ročně. Daňová vratka může také vzniknout, máte-li nárok na nezdanitelné položky, které se také uplatňují pouze jednou ročně,“ vypočítává poradce.

Jaká zvýhodnění a kdy můžete uplatnit?

Pokud uplatňujete daňové zvýhodnění na dítě nebo více potomků, máte nárok na daňový bonus, tedy přeplatek od státu.

Roční zvýhodnění na jednoho potomka je v současnosti na 15 204 korunách (1267 Kč měsíčně), daňová sleva na druhé dítě se od roku 2022 zvýšila z 19 404 na 22 320 korun ročně (měsíčně 1 860 korun) a zatím zůstává ve stejné výši.

Rodiče tří a více potomků si zatím mohou odepsat od daní až 27 840 korun ročně. Limit na maximální výši daňového bonusu byl navíc před časem zrušen

Měsíční vs. roční slevy

U daňových slev pro zaměstnance je poněkud jiná situace než v případě OSVČ.

I v těchto případech doložíte mzdové účtárně nárok na danou měsíční slevu. Při ročním zúčtování se tyto slevy neprojeví a nárok na daňovou vratku nevzniká.

Výjimkou je situace, kdy poplatník nepracoval pro daného zaměstnavatele celý rok a v některých měsících zmíněné slevy nevyužil. Pak se zvýhodnění započítá do ročního zúčtování a poplatníci se v březnové výplatě v následujícím roce odměny ve formě přeplatku dočkají.

Kromě daňových slev, které se uplatňují každý měsíc, existují či existovala i zvýhodnění, jež jste dosud mohli využít pouze jednou za rok:

• školkovné (zrušeno 2024),
• sleva na vyživovanou manželku (nebo manžela).

V rámci konsolidačního balíku bylo zrušeno tradiční školkovné, u slevy na vyživovaného partnera, kterou lze stále využít, pak došlo k úpravám parametrů. Primárně ji dnes můžete využít už pouze u partnera/partnerky, kteří pečují o dítě pouze do tří let věku.

Jaké slevy na daních můžete stále využít? Podnikatelé se dočkali mnoha změn

Na rozdíl od základní slevy, které se pro zdaňovací období 2022 zvýšila na 30 840 korun (platí to i pro zdaňovací období 2025), zůstává sleva na manželku na 24 840 korunách ročně.

Tyto bonusy se tedy započítávají pouze jednou za rok a je třeba je doložit při ročním zúčtování (opět do poloviny února). Nárok na slevu na manželku (manžela) bez zdanitelných příjmů je potřeba doložit písemným čestným prohlášením.

Jak je to s nezdanitelnými položkami?

Kromě slevy na dani můžete v rámci ročního zúčtování uplatnit i tzv. nezdanitelnou část základu daně.

Tyto odečitatelné položky tedy snižují nikoli samotnou daň, ale daňový základ, ze kterého se odvádí daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 procent. Také zde došlo nedávno k určitým změnám. Více si přečtěte v článku Chcete letos ušetřit na daních? Využijte odpočty z darů, hypoték či dárcovství krve

• Jaké odečitatelné položky nyní obsahuje paragraf 15 Zákona 586/1992 Sb.

O přeplatek, který zaměstnavatel zaměstnanci vrátí, sníží zaměstnavatel nejbližší odvod záloh finančnímu úřadu (nejpozději do konce roku), nebo požádá finanční úřad o vrácení částky přeplatku.

Daňové přiznání zaměstnanců

Jak bylo zmíněno výše, zaměstnanci musejí odevzdávat daňové přiznání (a nemusejí řešit zúčtování), pokud měli jiné zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo z ostatních daňových příjmů.

Zaměstnanci mající roční zdanitelné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o dani z příjmů (ze samostatné výdělečné činnosti, kapitálových příjmů, z nájmu nebo ostatních příjmů) nemají povinnost podat daňové přiznání pouze v případě, že jejich další příjmy nepřesahují 20 tisíc korun.

Může jít i o případ, kdy v některém měsíci roku 2025 budou pracovat současně pro dva (více) zaměstnavatele a z obou zaměstnání jim bude odvedena zálohová daň z příjmu. V takovém případě se jich skutečně nebude týkat roční zúčtování daně.

Příklad:

Pan Novák pracoval celý rok pro zaměstnavatele A na klasickou pracovní smlouvu s hrubou měsíční mzdou 42 000 korun a v květnu až červenci 2025 si brigádně přivydělával pro zaměstnavatele B na dohodu o pracovní činnosti s hrubou odměnou 20 000 korun. Ani jednoho ze zaměstnavatelů pak nemůže na počátku následujícího roku požádat o provedení ročního zúčtování daně a sám si musí podat daňové přiznání (alespoň v jednom měsíci měl totiž od dvou zaměstnavatelů zdaněný příjem zálohovou daní z příjmu).

Příklad č.2:

Pan Dvořák bude zaměstnán od ledna do října. Od listopadu začne podnikat, zahájí tedy samostatnou výdělečnou činnost. Přestože bude mít za daný rok příjmy z podnikání pouze 25 tisíc korun, opět bude povinen sám v roce následujícím podat daňové přiznání (nově od ročního výdělku 20 tisíc korun) a ani on nepožádá bývalého zaměstnavatele o roční zúčtování daně.

Jakub Procházka