Rozdíly v odměňování přetrvávají i mezi medicínskými profesemi

Vedoucí oddělení Gender a sociologie AV Alena Křížková upozorňuje, že ačkoliv v dobách ekonomických krizí by mohli zaměstnání ztrácet spíš muži v průmyslové výrobě, stavebnictví a dalších oborech, kde je jich převaha, situaci může zásadně změnit reakce vlády. Křížková uvádí jako příklad, že pokud stát podpoří automobilový průmysl, ale na druhou stranu bude snižovat mzdy ve státní správě, nebo sociální dávky, bude to mít dopad naopak na ženy, které ve státní správě pracují častěji a častěji taky odchází na mateřskou dovolenou.

Ženy taky v současné situaci spíš zůstávají doma kvůli péči o děti, podle České správy sociálního zabezpečení během března vzrostl počet osob, které pobírají ošetřovné na 333 tisíc. To je ale jen 60 procent mzdy a jde tak o zásadní výpadek v příjmu domácnosti, který zase nejvíce dopadne na samoživitelky. Muži OSVČ pracují častěji jako řemeslníci a pracovníci na stavbách, takže se jich opatření nemusela dotknout tak zásadně jako žen OSVČ, které častěji pracují v oborech jako kadeřnictví, kosmetika, nebo rehabilitační péče, které přestaly po opatřeních vlády fungovat úplně.

Důležité je také rozložení zaměstnanosti populace v různých sektorech, nyní krize dopadá na restaurace, hotely nebo cestovní ruch, přičemž například mezi průvodci v cestovním ruchu nebo recepčními v hotelích je asi 80 procent žen a jejich mzdy tvoří asi 80 procent mužů se stejnou prací.

Pay gap pak dopadá i na profese „v první linii“ například na ženy lékařky s 78 procenty průměrného platu mužů, a ještě hůř jsou na tom praktické lékařky, které mají jen 75 procent mzdy svých kolegů, přestože je jich 69 procent. Krize by ale v tomto ohledu mohla mít podle akademiků za následek uznání včetně finančního ohodnocení těchto profesí jako jsou dlouhodobě podhodnocené zdravotní sestry.

Převzato z týdeníku Euro. Autor článku: Eliška Halaštová