Rozhovor SP ČR: Nový Evropský parlament více podpoří konkurenceschopnost

Stálé zastoupení ČR při EU je hlavním spojovacím článkem mezi českou vládou a orgány Evropské unie. Diplomaté ze Stálého zastoupení připravují jednání Výborů stálých zástupců vlád členských států EU, kterým se říká COREPER II a COREPER I (zkratka z francouzského Comité des représentants permanents).

Jak výbory stálých zástupců COREPER v Bruselu prakticky fungují?

Coreper jsou dvě tělesa, která se scházejí jednou až dvakrát týdně. Jejich společným cílem je prosazovat české zájmy, připomínkovat legislativní návrhy a dospět k co nejlepší podobě návrhu pro Českou republiku a připravit zároveň jednání pro ministry. To je i moje role jako velvyslankyně ve výboru COREPER I.

Jde tedy o dvě spolupracující tělesa – COREPER I a II, jaký je mezi nimi rozdíl?

COREPER II řeší hlavně politická témata, takže zahraniční otázky, justici, vnitro, finanční otázky i migraci. Naproti tomu COREPER I je více ekonomicky a technicky zaměřený, řeší se tam otázky spojené s konkurenceschopností, s vnitřním trhem, sociální otázky, životní prostředí, zemědělství atd. Kromě jednání u kulatého stolu sháníme podporu od ostatních členských států, vytváříme koalice a samozřejmě vyjednáváme s Komisí a Evropským parlamentem.

Během českého předsednictví v EU v roce 2022 jsme mohli ovlivnit řadu věcí. Co byste označila za největší úspěch?

Šlo určitě o energetickou oblast, kdy jsme kvůli vysokým cenám plynu museli zorganizovat pět mimořádných Rad pro energetiku. Přijímali jsme zastropování cen, řešili, jak se postavit k nákupům plynu, kde se dá ušetřit, apod. Druhá důležitá věc byl ale i balíček Fit for 55, známý jako Green Deal. I když je českou veřejností vnímán docela negativně, tak fakt, že jsme ho dojednali právě za českého předsednictví, znamenal, že se podařilo v maximální možné míře zohlednit zájmy České republiky.

Úspěchy českého předsednictví v Radě Evropské unie 2022

Blíží se konec současného institucionálního období. Jaké důležité zákony se mají šanci dotáhnout do konce a jaké jsou při pohledu do budoucna ty hlavní priority pro následující období?

Do konce legislativního období v květnu 2024 je určitě zájem jak ze strany Rady, tak Parlamentu uzavřít návrhy spojené s automobilovým průmyslem, kde jde hlavně o Euro 7. Dál to budou věci spojené s digitální ekonomikou, kde bude snaha dotáhnout v maximální možné míře otevřené návrhy k umělé inteligenci. No a budoucnost bude záviset, jak bude vypadat složení nového Evropského parlamentu, který asi bude trochu méně zelený a podle odhadů bude klást větší důraz na konkurenceschopnost a snížení administrativní zátěže.

Jaká je role českého stálého zastoupení v podpoře českého byznysu a obchodních zájmů v rámci EU. Máte za sebou i nějaké konkrétní aktivity, které se podařily?

Spolupráce s byznysem je samozřejmě velmi aktivní, ať už na různých akcích, které se na půdě Stálého zastoupení odehrávají, tak při zapojení byznysu do všech projednávaných návrhů. Dobře to fungovalo právě u Euro 7, kdy jsme byli s byznysem neustále v kontaktu. Když hájíte zájmy České republiky, potřebujete argumenty pro to, co hájíte, a ty vám samozřejmě nejlíp vysvětlí právě byznys, na který bude mít daný návrh největší dopad.

Když jste zmínila Euro 7. Často se mluví o rozdílném vlivu malých a velkých zemí při rozhodování v EU. Ukázal výsledek kolem normy Euro 7, že zásadní vliv mohou mít i malé země?

Pokud máte k vaší pozici argumenty a jasná čísla, tak ostatní členské státy mají vždycky tendenci naslouchat. Tohle bylo i u Euro 7, a navíc se mezi sebou podařilo propojit státní správu, byznys i Evropský parlament, dá se říct, že všichni byli za jedno. Důležité pak také bylo komunikovat i s ostatními členskými státy, a zároveň hledat maximálně možného společného jmenovatele. Ta spolupráce z mého pohledu fungovala na výbornou.

Na druhou stranu v podnikatelském prostředí se stále více zmiňuje sousloví regulatory breathing space, tedy názor, že firmy potřebují prostor, aby mohly co nejlépe fungovat a nejenom reagovat na stále se měnící regulatorní prostředí. Jaký je váš pohled z centra dění?

Konkurenceschopnosti určitě prospívá předvídatelné regulatorní prostředí bez zbytečné administrativní zátěže a Evropská unie obecně vnímá, že tady existuje prostor pro zlepšení. Předpokládám, že v této oblasti by toho měla udělat víc příští Evropská komise. My jako Česká republika bychom to téma měli formulovat a chtít po nové Evropské komisi, aby to byla jedna z priorit, na kterou by se měla zaměřit.

Podobnou oblastí asi bude i postoj k digitální ekonomice, protože to je jedna z oblastí, kde jsme byli v tomto institucionálním období svědky velkého množství nových legislativních návrhů. U některých témat, jako např. AI Act, mají firmy strach, že přílišná regulace zastaví další vývoj, a tím i konkurenceschopnost EU. Sdílíte tyhle obavy?

Evropská unie je první, která přichází s nějakou podobnou regulací, takže ta výhoda by měla být v tom, že můžeme nastavit standardy a ukázat směr. Na druhou stranu ta vyjednávání jsou velmi složitá a dlouhá, což je problém. Vývoj v této oblasti je totiž naopak velmi rychlý. Neměli bychom se proto snažit postihnout veškeré aspekty, protože tím překotným vývojem potom legislativa rychle zastará.

Cílem by proto mělo být dát nějaký rámec, ve kterém se lze pohybovat. Je tady ale rozdílná pozice Parlamentu, který má úplně jiný pohled na regulaci umělé inteligence, než má Rada, která je stále více byznysově nastavená než Evropský parlament. Takže uvidíme, jak nakonec ta vyjednávání dopadnou.

Převzato ze speciální přílohy časopisu Svazu průmyslu a dopravy České republiky Spektrum (3/2023). Autor: Ondřej Ševčík