Rozhýbe Fond Ukrajina vývoz českých firem do válkou zmítané země?

Ptala se moderátorka České televize Vendula Pokorná v pořadu 90’ ČT24 odvysílaného dne 15. srpna 2023.

Vendula Pokorná: Pane Havlíčku, jaký bude o program podle vás zájem?

David Havlíček: Máme dvě desítky žádostí, jejich celkový objem už činí přes 200 milionů korun. To znamená, že z celkové alokace je to již více než polovina. Nicméně tím, jak jednotlivé obchodní případy budou spláceny, využijeme danou kapacitu opakovaně. Předpokládáme, že celkový roční objem bude ve vyšších stovkách milionů korun.

Potřebujeme si ověřit, jaká bude reálná poptávka v delším horizontu, a také, zda ukrajinští odběratelé budou za své odběry platit. Na základě toho je poté možné diskutovat, zda je objem dostatečný. A pokud by vláda rozhodla o jeho navýšení, tak je EGAP samozřejmě připraven administrovat i větší objem prostředků. Myslím si ale, že pro danou fázi – to znamená „vracíme se opět na Ukrajinu“ – je ten objem dostatečný.

VP: A pane Ryčle, pokud se podíváme tedy konkrétně na vaši firmu, tak vy vyvážíte do více než čtyřiceti zemí. Jak důležitý je pro vás právě ten ukrajinský trh?

David Ryčl: Pochopitelně to je trh velmi důležitý. Ukrajina má 60 milionů hektarů zemědělské půdy. Když to porovnáme s Českou republikou, kde máme o něco více než 4 miliony hektarů, tak už jen ten podíl je na Ukrajině podstatně větší. Rozdíl je patnáctinásobný a potenciál zemědělské výroby na Ukrajině je tedy obrovský. Půdní a klimatické podmínky velmi nahrávají rostlinné výrobě a samozřejmě dobře víme, že Ukrajina je například světový exportér ječmene číslo jedna. V případě pšenice drželi před válkou šestou příčku.

První obchod s Fondem Ukrajina: Ke Lvovu zamíří zemědělské stroje BEDNAR

VP: Jak vám pomohlo, že EGAP spustil pojištění ex portu na Ukrajinu?

DR: Nám se obrovsky ulevilo a za Fond Ukrajina jsme vděční. Například v Německu a Polsku jsou podobné programy již spuštěny. V Česku podpora sice přichází později, ale přichází. To je velká výhoda. Bez ní by šest našich obchodních partnerů nebylo schopných poskytnout optimální podmínky našim nebo jejich zákazníkům, tedy těm zemědělským podnikům na Ukrajině. Dnes, především z důvodu konfliktu, bojují s kapitálovou nedostatečností a to, že naši klienti a dealeři jsou schopni dělat odklad splátek, tomu obchodu přispívá. To je obrovská pomoc.

VP: Pane Havlíčku, jak komplikované je pro české firmy splnit ty podmínky? Protože jedna z nich je dosavadní zkušenost žadatele s příjemcem. Je to tedy, řekněme, zaměřené spíše na to, aby tam vyvážely právě firmy, které už na Ukrajinu vyvážely? Není to tak, že tam jednoduše firmy začnou hledat nový trh?

DH: I toto je samozřejmě možné. Nicméně primárním cílem Fondu Ukrajina skutečně je udržet obchodní vztahy českých a ukrajinských obchodních partnerů tak, aby je válka, která se tam teď odehrává, nepřerušila. A v okamžiku, kdy skončí, byli schopni navázat a podnikat tam dále. Takže to byl primární účel.

Ale splnit podmínky může i nový exportér. Ty podmínky jsou v podstatě trojí. Jednak je to finanční zdraví ukrajinského odběratele, pak je to zkušenost z minulosti, ale to není podmínka nutná. A pak je to samozřejmě geografická poloha. To znamená, čím více je ukrajinský odběratel na západě, tím je větší šance takový obchodní případ podpořit.

VP: Přijali jste zhruba dvě desítky žádostí, to už jsme několikrát zmínili. Už jste nějaké zamítli nebo dá se možná předpokládat, jaké z těch podmínek budou těm firmám možná dělat největší potíže?

DH: Ano, ne všem žádostem se dá vyhovět, protože ne všechny splňují podmínky, o kterých jsem mluvil. Nicméně jsou to skutečně jednotky případů a objemově jsou to, řekněme, zanedbatelné položky. To znamená, že je tam určitý objem zamítnutí žádostí, ale není to nic výrazného. Určitě se nedá říct, že vzhledem k tomu, že Fond Ukrajina je specifický, tak například z hlediska vyhodnocení finančního zdraví ukrajinského odběratele bychom v tomto postupovali odlišně. To znamená, tady jsou podmínky standardní a čeští vývozci se nemusí obávat zažádat o tento typ pojištění. Můžou to učinit poměrně jednoduše i přes webové stránky egap.cz.

VP: Pane Ryčle, pojďme možná nahlédnout zpět zhruba o rok a půl. Jak vypadala spolupráce s ukrajinskými partnery poté, co začala válka na Ukrajině? Jak moc to zaprvé zkomplikovalo export vám, ale jak se to zkomplikovalo i na té ukrajinské straně.

DR: Válka přinesla obrovské množství utrpení, a to samozřejmě byznysu neprospívá. V ten moment je to obecně s byznysem velmi složité. My tam stále zaměstnáváme pět zaměstnanců, takže ty příběhy jsou nám blízké. Rodinám jsme pomáhali, byly tady. Bylo to obrovsky složité. Nejenom to, že padl EGAP druhý den po začátku války, což je logické. Samozřejmě i to, že v ten moment se všechno zastaví a problémy, které s tím jsou spojené, což je především otázka lidských osudů, to je vždy nad byznysem. My jsme dále na Ukrajině zůstali, svoje zaměstnance dále máme, držíme obchod, ovšem padli jsme z devíti, skoro deseti milionů na tři. Byla to taková v podstatě udržovací fáze. Doběhlo, co doběhnout mohlo, zbytek jsme samozřejmě museli složitě prodat jinam.

Fond Ukrajina je investice do českých firem. Jak bezpečně vyvážet na Ukrajinu?

VP: Pokud se podíváme na současnou situaci, to znamená, že program EGAP opět běží, vy už opět zajištěně exportujete na Ukrajinu. Jaké máte plány? Chcete se dostat na ta stejná čísla, na kterých jste byli před válkou na Ukrajině, nebo možná pomýšlíte ještě o něco víc a výš?

DR: Máme šest partnerů. Pět v programu bylo před válkou, to znamená, že máme potřebnou historii. Jsme v tom velcí optimisté a myslím si, že je potenciálně možné, že v letošním roce se na ty pozice vrátíme a v dalších letech, ale to samozřejmě souvisí s vývojem konfliktu, bychom mohli ještě výrazněji růst. Potřeba zemědělské techniky na Ukrajině rozhodně je.

VP: Pane Havlíčku, v jaké míře se podle vás české firmy na Ukrajinu vrátí?

DH: Musíme se podívat na aktuální období, kdy tam probíhá válečný konflikt, kdy je to ve fázi spíše udržovací, kdy jde o to zachovat si obchodní vztahy. V momentě, kdy válka skončí a nastane rekonstrukce, obnova Ukrajiny, tak v ten moment tam samozřejmě příležitosti pro české firmy budou značné, řekl bych až řádově větší. A v takový moment určitě i vláda a EGAP, pokud dostane mandát, budou při praveni podpořit firmy i ve větším rozsahu. Ale to se skutečně bavíme až o období, kdy válka skončí a teritorium bude v podstatě standardní z hlediska pojistných podmínek.

VP: A jak je právě tento program, který jste vy, tedy EGAP, znovu spustili, důležitý v tom, co jste naznačil? To znamená v tom, že se potom české firmy budou moci z větší míry podílet právě na té poválečné rekonstrukci Ukrajiny?

DH: Fond Ukrajina má i druhou úlohu, kterou jste zmínili, to znamená srovnat podmínky s některými evropskými zeměmi, které už poskytují podobnou podporu. Aby právě čeští vývozci v okamžiku, kdy válka skončí, byli na startovní čáře stejně a nebyli pozadu a nebylo tam nějaké časové prodlení. Takže to je i druhý důvod Fondu Ukrajina. A proto je důležité, že EGAP na základě rozhodnutí vlády, protože vláda musela tento program posvětit, poskytuje tuto podporu, aby čeští vývozci neztratili obchodní kontakty, a naopak na to mohli navázat právě v období obnovy Ukrajiny po válce.

VP: Pane Ryčle, vy už jste to akcentoval. Ukrajina je velice zemědělská ekonomika, pokud bychom se na to podívali jen z toho byznysového hlediska, dá se říct, jak se tam právě ve vašem oboru změnila konkurence za poslední dobu?

DR: Všichni tam jsou a všichni se tam velmi intenzivně snaží. Já jsem tam byl před 14 dny na jednom jejich významném polním dnu, který pořádali ve lvovské oblasti. Na poli jsem viděl veškerou naši konkurenci, od západní přes východní. Víme, že v Německu, jakožto majoritní zemi ve výrobě zemědělské techniky, už podpůrný program běží a už tam nějakou dobu běžně obchodují. To samé je na druhé straně v Polsku, kde jsou levnější stroje pro menší zemědělce. Takže na Ukrajině se válčí na určité oblasti. Kdybych to měl vyčíslit, může to být 20–25 % území, které je ovlivněno válkou. Zbytek, bavíme-li se o zemědělství, zjevně běží dál. Tam se život nezastavil a zastavit se nemůže.

VP: A jak je právě pro vaše ukrajinské partnery a pro Ukrajince jako takové, protože jste říkal, že na Ukrajinu jezdíte, důležité, aby tam právě firmy nejen z Česka, ale zmínil jste Německo, řekněme Polsko, zůstaly a jednoduše „nesekly s tím byznysem“ na Ukrajině?

DR: My tam přinášíme samozřejmě určité know-how. Naše technika je výrazně pokroková a pracuje produktivně v podmínkách vyšších cen všeho. Válka přinesla dvojnásobné zdražení nafty, osiv, hnojiv, přinesla i problémy s odvody pracovníků. Ten největší problém, kterému čelí, aby vůbec byly konkurenceschopní, je prodej komodit, které pěstují. K tomu potřebují produktivní techniku, takže zájem na jejich straně je enormní. Mají problém to ufinancovat, a to tento program umožňuje.

Neříkám, že se stane zázrak a bude se obchodovat ve velkém, na tom se asi shodujeme. Je to ale velký a velmi dobrý signál. Myslím, že to umožní tu správnou pomoc. To znamená, že díky programu si budou moci pomoci sami, nejen, že jim tady něco posíláme jako milodary. A to je cesta, která je nakonec výhodnější pro všechny.

Fond Ukrajina

Na základě usnesení vlády České republiky č. 525 ze dne 12. 7. 2023 ke kapitálovému posílení Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. (EGAP) za účelem pojištění vývozních úvěrových rizik na Ukrajinu a navazujícího pokynu Ministerstva financí České republiky, jako jediného akcionáře EGAP, je opět možné poskytovat pojištění vývozu zboží a služeb na Ukrajinu. Příjem žádostí o pojištění na Ukrajinu je spuštěn od 24. 7. 2023.

Přehled základních podmínek pojištění v rámci fondu Ukrajina:

Další podmínky:

• pozitivní zkušenosti s vývozcem a dovozcem;
• geografický aspekt – dovozce se nachází v době pojištění mimo válečnou zónu, stejně tak není dotčen způsob dopravy;
• spoluúčast ve standardní výši dle daného pojistného produktu s tím, že na částce spoluúčasti u produktu Bf se nebude muset podílet pojištěná banka a tuto může přenést na vývozce.

Vyhodnocení pojistitelnosti ukrajinského dlužníka bude probíhat dle standardní interní metodiky EGAP na základě:

• vyhodnocení aktuální finanční situace na základě účetních závěrek za poslední 3 roky,
•  udělení přijatelného interního ratingu a limitu EGAP,
• ověření existence dovozce a jeho sídla, resp. provozu mimo válečnou zónu.

Při posuzování rizika bude abstrahováno od aktuálního teritoriálního rizika Ukrajiny. Vzhledem k devizové regulaci na Ukrajině bude požadováno doložení skutečnosti, že kupující/dlužník má oprávnění ukrajinských úřadů hradit své závazky do zahraničí/ČR. Uvedená nabídka nepředstavuje příslib poskytnutí pojištění. Na pojištění vývozních úvěrových rizik není právní nárok.

Převzato z Magazínu ze světa exportu (33/2023). Autor: Jan Černý