Rumunská ekonomika se vrací na úroveň před krizí

Jde o třetí po sobě jdoucí čtvrtletní oživení po mezičtvrtletním poklesu o 11,8 % zaznamenaném ve druhém čtvrtletí 2020 uprostřed nouzového stavu. V zásadě tak jde o návrat do předkrizového stavu.

Nezaměstnanost se nejeví v tuto chvíli jako zásadní problém, oproti lednu nepatrně poklesla. Rumuni se neobávají trendů regionalizace obchodu a zkracování dodavatelsko-odběratelských řetězců, spíše je vnímají jako příležitost. Hrozbou je ovšem měnová nestabilita, problémem začíná být výše inflace, která překračuje 3% cíl, a nárůst veřejného dluhu, který v květnu 2021 dosáhl již 49,9 %.

Evropská komise v červenci 2021 změnila prognózu letošního růstu rumunského HDP z 5,1 % na 7,4 %. Rumunská národní banka se vyjádřila v podobném smyslu, že růst bude vyšší, než byl původně očekáván. Centrální bankéři to uvedli poté, co Rumunský statistický úřad oznámil právě výsledky HDP za první čtvrtletí.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj zvýšila prognózu letošního růstu na 6 %, stejné očekávání má Mezinárodní měnový fond. Světová banka očekává v roce 2021 růst HDP o 4,3 % a pro rok 2022 o 4,1 %. Jde o signifikantní změnu, neboť původně banka předpovídala pouze 3,5% růst HDP.

Inflace se podle Rumunské národní banky v květnu dostala na úroveň 3,75 %. Inflační cíl byl překročen především kvůli nárůstu cen energií.

Míra nezaměstnanosti činila letos v květnu 5,5 %, což znamená 449 tisíc lidí bez práce. Výsledek je o něco nižší než v lednu, kdy podle Národního statistického institutu nezaměstnanost dosáhla 5,6 %.

V souvislosti s důsledky pandemie se hovoří o trendech regionalizace, deglobalizace, zkracování dodavatelsko-odběratelských řetězců a přesunu výroby do jiných zemí či regionů.

Rumuni si jsou těchto výzev vědomi. Poradenská společnost Deloitte Romania například v kontextu quasi studené války mezi USA a Čínou poukazuje na potenciál Rumunska stát se evropským outsourcingovým centrem. Rumunsko může v procesu přesunu výroby ze vzdálenějších oblasti sehrát podle názoru analytiků Deloitte Romania významnou roli i vůči partnerům ze západní Evropy. Významná část mezinárodního obchodu se realizuje prostřednictvím námořní dopravy, a proto je klíčové, že Rumunsko disponuje potřebnými přístavy.

Zhruba třetina rumunské populace je zaměstnána v zemědělství. Rizikem v této oblasti není ani tak pandemie covid-19 a její důsledky, jako klimatické změny.

Pokud jde o další klíčový sektor národního hospodářství, odhady asociace výrobců automobilů ukazují, že automobilový průmysl loni kvůli výpadkům výroby ztrácel 124 milionů eur za den. Za prvních devět měsíců roku 2020 dosáhla celková výroba automobilů necelých 305 tisíc vozů, což je o 14 % méně než ve stejném období roku 2019.

Na druhou stranu podle vlivné poradenské společnosti KeysFin vzroste obrat v rumunském farmaceutickém průmyslu – včetně výroby, distribuce a maloobchodu. Dalšími průmyslovými odvětvími, která by podle KeysFin měla růst, jsou maloobchod s potravinami, zdravotnictví a sociální péče, informační a komunikační technologie, zemědělství, distribuce energie, plynu, rozvod vody a hygiena. Rumunsko je čistým vývozcem elektrické energie. Země má jednu z největších rafinérských kapacit ve východní Evropě a těží zemní plyn v Černém moři.

Zásadní hrozbou pro Rumunsko je rapidní nárůst veřejného dluhu. Ten na konci roku 2019 činil 35,2 % HDP, v srpnu 2020 dosáhl 42,8 % HDP (tedy 92,3 miliardy eur) a v květnu 2021 již činil 49,9 % (107,5 miliardy eur).

Panují také obavy z výkyvů měny. Dále přetrvává problém nedostatečné institucionální kapacity pro řešení problémů veřejného zdravotnictví.

Ambasáda v Bukurešti oslovila přední české investory v Rumunsku s žádostí o zhodnocení dopadů současného ekonomického vývoje v zemi. Obecně podle nich platí, že investiční aktivity podléhají zvláštním předpisům a autorizacím. V tuto chvíli však nejsou známy žádné relevantní informace, které by se týkaly překážek pro působení českých firem na rumunském trhu.

Komoditní struktura vzájemného obchodu zůstává dlouhodoběji bez větších změn, zásadní vliv neměl ani covid. Rumunsko chystá masivní investice, které mají pomoci překonat koronavirovou krizi, s využitím finančních prostředků EU. Doporučujeme proto věnovat pozornost strategickým příležitostem v následujících odvětvích:

• Obranný sektor – vláda dodržuje závazek výdajů na obranu ve výši 2 % HDP a obrana je jedním ze strategických pilířů.
• Zdravotnický a farmaceutický průmysl – i kdyby opadl zájem o ad hoc zdravotnické potřeby, stále bude dostatečný prostor pro účast na racionalizaci rumunského zdravotnictví.
• Zemědělství a potravinářský průmysl – země je 7. největším výrobcem zemědělských produktů v Evropské unii. Rozvoj venkova je rumunským strategickým imperativem.
• Informační a komunikační technologie – v Rumunsku je značný potenciál.
• Dopravní průmysl a infrastruktura – rumunská vláda přikládá této oblasti velký význam, do rozvoje infrastruktury bude vkládat nemalé prostředky.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bukurešti (Rumunsko). Autor: Rudolf Opatřil, ekonomický diplomat.