Schillerová chce posunout limit pro plátce DPH na dva miliony. Rozhodnou vláda a EU

V současnosti musejí DPH povinně platit všichni podnikatelé, jejichž obrat za uplynulých dvanáct měsíců překročil milion korun. Odcházející vláda Andreje Babiše to ale zřejmě změní. Limit by se měl posunout na dva miliony.

Ministerstvo financí předložilo v úterý 2. listopadu návrh na zvýšení limitu vládě. Pokud jej ministři schválí, musí změnu odsouhlasit Evropská Unie.

„Chceme zvednout limit pro povinné plátcovství daně z přidané hodnoty nad dva miliony. V současnosti je příliš nízký. Poté, co návrh schválí vláda, pošleme jej do Bruselu,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Limit pro plátce DPH se v Česku neměnil sedmnáct let. Inflace mezitím zvýšila ceny téměř o polovinu a průměrná mzda narostla na dvojnásobek.

SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2022

Zástupci podnikatelů tlačí na změnu už déle

Na zvýšení limitu tlačí několik měsíců Hospodářská komora ČR i další zástupci podnikatelské veřejnosti.

„Česká republika tento práh, dnes na úrovni jednoho milionu korun, nezměnila od svého vstupu do EU, čímž se nezohlednil mzdový ani cenový vývoj v uplynulých 17 letech,“ uvedla Komora letos v září.

Úpravu chtěla HK ČR požadovat po nové Sněmovně zvolené v říjnových volbách. Dvoumilionovou hranici navrhovala zavést od ledna 2022. V současnosti je situace nejistá.

HK ČR: Od nové sněmovny budeme chtít zvýšení limitu pro registraci k DPH i pro paušální daň

Ministryně financí se sice původně vyjádřila, že změnu nechá až na nové vládě, teď si to ale rozmyslela.

Zástupci podnikatelských svazů změnu požadují i kvůli limitu pro paušální daň. Také podle ministryně financí chce její úřad snížit administrativu a zjednodušit podmínky pro podnikání v Česku.

Zvýšením limitu na dva miliony korun se skutečně výrazně navýší i počet živnostníků v režimu paušální daně. Ta byla schválena loni a znamená, že mohou OSVČ od letošního roku odvádět státu pouze jednorázovou měsíční platbu, která obsahuje zdravotní a sociální pojištění a minimální daň z příjmů ve výši 100 korun. Zároveň nemají povinnost odevzdávat každoročně daňové přiznání a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.

Kdo, kdy a proč platí DPH. Průvodce labyrintem daňové legislativy

Veřejné rozpočty zhubnou

Podle odhadů MF ČR zvýšením limitu ubyde v Česku zhruba 105 tisíc plátců daně z přidané hodnoty. Veřejné rozpočty by tak přišly až o devět miliard korun.

Daň přitom tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Stát vybere na DPH každoročně více než 400 miliard korun.

K platbě DPH je nyní v Česku registrováno přes půl milionu podnikatelů. Výnosy z ní nejdou pouze do státního rozpočtu, ale přerozdělují se i do rozpočtů krajů, měst a obcí.

Minčič si myslí, že nám dá EU zelenou

„Zvýšení prahu na dvojnásobek je legitimní změnou, jak živnostníkům a drobným podnikatelům snížit administrativní náročnost podnikání,“ řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. 

Pokud se podnikatel stane plátcem DPH, přibydou mu nové povinnosti a zákazníkům zvyšují cenu zboží nebo služeb o daň z přidané hodnoty. Musí řádně zaevidovat daňové doklady, v průběhu roku zpracovávat a pravidelně podávat daňová přiznání k DPH, sestavovat kontrolní hlášení a v některých případech i souhrnné hlášení pro EU. To zvyšuje režijní náklady podnikatele a časovou náročnost podnikání.

„Pravděpodobnost úspěšné notifikace v Bruselu hodnotím jako poměrně vysokou, protože taková možnost již je součástí platného práva EU, i když s účinností až od roku 2025,“ uvedl ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

Členské státy EU budou mít podle směrnice, která se týká zvláštního režimu podpory malých a středních podniků, nově možnost se od roku 2025 svobodně rozhodnout pro vznik plátcovství DPH až na 85 000 eur, aniž by o to musely žádat EU.

Práh pro registraci k DPH přitom v posledních letech zvyšuje řada zemí, aby drobným podnikatelům snížila zátěž související s daňovou agendou a také administrativní zátěž finančních úřadů. Příkladem je Francie s limitem až 2,2 milionu korun. Vyšší limit, než který je v současnosti v ČR, mají dlouhodoběji nastaven např. i na Slovensku, ve Slovinsku, v Itálii, Irsku nebo ve Velké Británii či Švýcarsku.

jap

• Oblasti podnikání: Daně, účetnictví, pojištění
• Teritorium: Česká republika