English version
Ministerstvo financí předložilo v úterý 2. listopadu návrh na zvýšení limitu vládě. Pokud jej ministři schválí, musí změnu odsouhlasit Evropská Unie.
„Chceme zvednout limit pro povinné plátcovství daně z přidané hodnoty nad dva miliony. V současnosti je příliš nízký. Poté, co návrh schválí vláda, pošleme jej do Bruselu,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
Limit pro plátce DPH se v Česku neměnil sedmnáct let. Inflace mezitím zvýšila ceny téměř o polovinu a průměrná mzda narostla na dvojnásobek.
SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2024
Zástupci podnikatelů tlačí na změnu už déle
Na zvýšení limitu tlačí několik měsíců Hospodářská komora ČR i další zástupci podnikatelské veřejnosti.
„Česká republika tento práh, dnes na úrovni jednoho milionu korun, nezměnila od svého vstupu do EU, čímž se nezohlednil mzdový ani cenový vývoj v uplynulých 17 letech,“ uvedla Komora letos v září.
Úpravu chtěla HK ČR požadovat po nové Sněmovně zvolené v říjnových volbách. Dvoumilionovou hranici navrhovala zavést od ledna 2022. V současnosti je situace nejistá.
HK ČR: Od nové sněmovny budeme chtít zvýšení limitu pro registraci k DPH i pro paušální daň
Ministryně financí se sice původně vyjádřila, že změnu nechá až na nové vládě, teď si to ale rozmyslela.
Zástupci podnikatelských svazů změnu požadují i kvůli limitu pro paušální daň. Také podle ministryně financí chce její úřad snížit administrativu a zjednodušit podmínky pro podnikání v Česku.
Zvýšením limitu na dva miliony korun se skutečně výrazně navýší i počet živnostníků v režimu paušální daně. Ta byla schválena loni a znamená, že mohou OSVČ od letošního roku odvádět státu pouze jednorázovou měsíční platbu, která obsahuje zdravotní a sociální pojištění a minimální daň z příjmů ve výši 100 korun. Zároveň nemají povinnost odevzdávat každoročně daňové přiznání a přehledy pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu.
Kdo, kdy a proč platí DPH. Průvodce labyrintem daňové legislativy
Veřejné rozpočty zhubnou
Podle odhadů MF ČR zvýšením limitu ubyde v Česku zhruba 105 tisíc plátců daně z přidané hodnoty. Veřejné rozpočty by tak přišly až o devět miliard korun.
Daň přitom tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Stát vybere na DPH každoročně více než 400 miliard korun.
K platbě DPH je nyní v Česku registrováno přes půl milionu podnikatelů. Výnosy z ní nejdou pouze do státního rozpočtu, ale přerozdělují se i do rozpočtů krajů, měst a obcí.
Minčič si myslí, že nám dá EU zelenou
„Zvýšení prahu na dvojnásobek je legitimní změnou, jak živnostníkům a drobným podnikatelům snížit administrativní náročnost podnikání,“ řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Pokud se podnikatel stane plátcem DPH, přibydou mu nové povinnosti a zákazníkům zvyšují cenu zboží nebo služeb o daň z přidané hodnoty. Musí řádně zaevidovat daňové doklady, v průběhu roku zpracovávat a pravidelně podávat daňová přiznání k DPH, sestavovat kontrolní hlášení a v některých případech i souhrnné hlášení pro EU. To zvyšuje režijní náklady podnikatele a časovou náročnost podnikání.
„Pravděpodobnost úspěšné notifikace v Bruselu hodnotím jako poměrně vysokou, protože taková možnost již je součástí platného práva EU, i když s účinností až od roku 2025,“ uvedl ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.
Členské státy EU budou mít podle směrnice, která se týká zvláštního režimu podpory malých a středních podniků, nově možnost se od roku 2025 svobodně rozhodnout pro vznik plátcovství DPH až na 85 000 eur, aniž by o to musely žádat EU.
Práh pro registraci k DPH přitom v posledních letech zvyšuje řada zemí, aby drobným podnikatelům snížila zátěž související s daňovou agendou a také administrativní zátěž finančních úřadů. Příkladem je Francie s limitem až 2,2 milionu korun. Vyšší limit, než který je v současnosti v ČR, mají dlouhodoběji nastaven např. i na Slovensku, ve Slovinsku, v Itálii, Irsku nebo ve Velké Británii či Švýcarsku.
jap
