Tuzemské HDP se v prvním čtvrtletí roku 2025 zvýšilo podle Českého statistického úřadu o dvě procenta a výběr daní podle ministra Zbyňka Stanjury tento trend potvrzuje.

„Meziroční zlepšení salda státního rozpočtu o 27 miliard korun je potěšující. Na příjmové straně se pozitivně projevují změny nastartované loni vládním ozdravným balíčkem v kombinaci s růstem ekonomiky, výdajová strana rozpočtu zůstává umírněná. Inkaso daně z příjmu fyzických osob je díky růstu mezd a platů meziročně vyšší o 13 procent, výběr daně z příjmů právnických osob stoupl o šest procent a výběr DPH o osm procent,“ shrnuje ministr.

Větší prohloubení schodku státního rozpočtu během dubna je každoroční jev. „Duben je měsíc, do kterého se mimo jiné promítá i vracení části záloh na daně poplatníkům, kteří podávají daňové přiznání v březnu. Letos bylo toto zhoršení salda dokonce mírnější než loni v dubnu, a to o 13 miliard. Také celkový schodek rozpočtu za první čtyři měsíce roku výrazně klesá a je o 74 miliard nižší proti roku 2023, než byl balíček spuštěn,“ dodává Stanjura.

Česká ekonomika: Oživení při nízké inflaci pokračuje, trvají ale nejistoty a rizika

Příjmy se zvýšily o více než třicet miliard

Příjmy státního rozpočtu byly na konci dubna meziročně vyšší o 5,2 procenta (30,8 miliard korun). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo i přes pokles výnosu daně z neočekávaných zisků o 7,7 % (21,6 miliardy) a výběr pojistného se navýšil o 7,2 procenta (17,5 mld. Kč). Prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů naopak bylo ve srovnání s loňským dubnem méně, a to o 7,1 miliardy korun.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,5 %) se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (snížení hranice pro druhou sazbu daně či úprava zdanění vybraných nepeněžních benefitů), které se v minulém roce projevily až v únoru 2024.

Pozitivní dopad na inkaso měly i další změny přijaté v konsolidačním balíčku, například zrušení či omezení vybraných slev na dani, jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.

O výběru dalších daní si přečtěte na stránkách MF ČR

Inkaso daně z přidané hodnoty, která je mezi daněmi dlouhodobě nejvýznamnějším příjmem státní pokladny, bylo vyšší o více než 10 miliard a pozitivně ho ovlivnil růst nominálních výdajů českých domácností. Na meziroční srovnání mají dopad také legislativní změny účinné od roku 2024 včetně úpravy sazeb DPH.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce podle ministerstva dotčeny změnou sazeb povinného odvodu ani dalšími legislativními změnami, které by měly výraznější dopad na jejich výnos. Objem pojistného tak meziročně vzrostl o 7,2 procenta.

Výdaje jsou také vyšší, ale jen nepatrně

Za rok narostly nejen příjmy, ale také výdaje. Ty ale pouze o půl procenta meziročně. Jejich tempo zrychlovaly hlavně běžné výdaje na financování vzdělávání, obsluha státního dluhu či sociální dávky.

Deficit státního rozpočtu překročil 200 miliard, přes povodně se schodek za rok 2024 vejde do limitu

Na růstu výdajů na sociální dávky se nejvíce podílely výplaty důchodů (meziročně výdaje stouply o 3,4 miliardy). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 procenta, ale také zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu.

Dynamiku běžných výdajů naopak snižovala ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-10,0 miliard korun). Investiční aktivita státu meziročně klesla o 11,4 miliardy korun.

Z ostatních dávek (kromě zmíněného důchodu) nejvíce vzrostl příspěvek na péči, a to téměř o tři miliardy korun, což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku. Vyšší byly také výdaje na příspěvek na bydlení (+0,8 mld. Kč), ostatní dávky sociální pomoci (+0,8 mld. Kč), podporu v nezaměstnanosti (+0,6 mld. Kč) a nemocenskou (+0,6 mld. Kč). O 600 milionů naopak ubylo státních peněz, které jdou na rodičovský příspěvek.

Další výdaje státního rozpočtu v dubnu 2025

Nejvýrazněji narostly takzvané neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 100,7 miliardy, což je nárůst o více než osm procent. Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 75,2 miliard korun zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Příspěvek státního rozpočtu a Evropské unie na financování projektů řízených územními samosprávami se zvýšil přesně o miliardu.

Podnikatelé a firmy dostaly v meziročním srovnání od státu na dotacích a kompenzacích o 6,5 miliardy korun méně. Důvodem je nicméně primárně ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-8,7 miliardy korun) a dotací provozovateli přenosové soustavy. Ty se jako pomoc s vysokými cenami energií vyplácely ještě na počátku minulého roku.

Dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši vzrostly o 1,4 miliardy. Klesla ale podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám, a to o 1,2 miliardy. Je to zejména v důsledku nižšího zapojení prostředků Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+.

S využitím tiskové zprávy MF ČR