English version
Premiér Petr Fiala už v důsledku vláky na Ukrajině a následné uprchlické vlně připustil, že bude výsledný schodek na konci roku vyšší než plánovaných 280 miliard.
Za výrazně lepším čtvrtletním výsledkem než loni je podle ministerstva financí ukončené rozpočtové provizorium (doprovázené nižším předfinancováním), ukončení restrikcí spojených s epidemií covid-19 a nižší kompenzace podnikatelům. Zvýšily se také daňové výnosy, a to o téměř 14 procent.
Více se vybralo zejména na dani z přidané hodnoty (DPH) o 13,5 miliardy, a to kvůli rostoucím cenám i oživení ekonomiky, na sociálním pojištění (o 6,2 miliardy) a na spotřebních daních (o 4,3 miliardy korun). Menší bylo zejména inkaso u daně z příjmů fyzických osob placené plátci (-2,1 miliardy)
S ohledem na aktuální a budoucí důsledky invaze ruských vojsk na Ukrajině lze však ve zbývající části roku očekávat spíše pesimističtější vývoj, připouští rezort.
Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (a výdajů na ně) činí schodek na konci března 55,3 miliard.
Zbyněk Stanjura, ministr financí
„O 66 miliard korun lepší výsledek než loni touto dobou je třeba vnímat optikou rozpočtového provizoria a zhruba z jedné čtvrtiny lepším inkasem daní a pojistného. Rozpočtové provizorium skončilo k 21. březnu, jak jsme slíbili. Jasně se ukázalo, že veškeré opoziční strašení před kolapsem hospodaření státu bylo liché,“ říká k výsledku hospodaření ministr financí Zbyněk Stanjura.
Ministerstvo aktuálně vnímá potřebu nových výdajů v řádu miliard korun, a to především na řešení uprchlické krize a obranu státu. Schodek se tak zřejmě bude zvyšovat rychleji.
Schodek a jeho struktura: Podrobnější informace na stránkách Ministerstva financí
„Realizujeme také konkrétní kroky pomoci domácnostem ohroženým rostoucími cenami energií. Tato pomoc ale musí zůstat adresná a směřovat skutečně potřebným,“ doplňuje Stanjura.
Z dat statistického úřadu vyplývá, že nová vláda převzala veřejné finance s deficitem 5,9 % HDP. Podle maastrichtských kritérií přitom musí být podíl deficitu státního rozpočtu na HDP menší než 3 procenta. Návrat k této hranici je podle Stanjury dalším cílem vlády.
„Aktuálně je to bezmála dvojnásobek fiskálního pravidla EU, ke kterému chceme znovu směřovat. A to určitě nepůjde, budeme-li přijímat líbivá krátkodobá řešení za desítky miliard korun. Takový luxus si nyní jednoduše nemůžeme dovolit,“ dodává ministr.
