Radost nemohou mít ani ti, kteří využívají režim paušální daně. Těm s nejnižšími příjmy se paušální daň zvedla o závratných 1 268 korun měsíčně. Za celý rok si tak připlatí více než patnáct tisíc korun.

Kromě zvýšení průměrné mzdy, která je pro stanovení záloh určující, došlo nedávno ještě k dalším změnám v rámci vládního konsolidačního balíčku, které minimálně do letošního roku zvedají minima razantněji než obvykle.

Zvýšení základu? Zatím o pět procent každoročně

Tou nejdůležitější úpravou je navýšení takzvaného minimálního vyměřovacího základu.

„Ten do přijetí konsolidačního balíku představoval 25 procent průměrné mzdy. Z rozhodnutí vlády se ale každý rok zvyšuje o pět procent. V roce 2026 se dostává až na úroveň 40 procent průměrného výdělku,“ přibližuje poradce Michal Dvořáček.

Úměrně tomu samozřejmě rostou i odvody většiny podnikatelů státu. Stejný základ pro OSVČ, které mají podnikání jako vedlejší činnost, zůstal v roce 2026 na 11 procentech průměrné mzdy.

SPECIÁL: Daně z příjmů za rok 2025

Odvody vyšší nejen u minima?

Dopady konsolidačního balíku už v nepocítili OSVČ s vyššími příjmy (týká se i plátců paušální daně ve zbývajících dvou pásmech). U těchto podnikatelů zůstává letos vyměřovací základ na 55 procentech daňového základu tak jako v loňském roce. K jeho zvýšení došlo naposledy v roce 2023.

Nové minimální zálohy na zdravotní pojištění jste byli povinni uhradit už za leden, tedy do 8. února 2026. Je to o 163 korun měsíčně více než loni. U sociálního pojištění záleží na termínu odevzdání přehledů o příjmech a výdajích (následuje až po daňovém přiznání)

Minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění

Živnostníci v Česku si už zvykli, že je zvyšování plateb standardem. Za posledních patnáct let narostly u zdravotního pojištění asi na dvojnásobek a u sociálního dokonce ještě výrazněji. V roce 2026 se bohužel dočkali zejména u plateb pro ČSSZ nejvyššího nárůstu v historii samostatné ČR.

Pokud si podnikatel platí dobrovolně nemocenské pojištění, přesáhnou minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění dokonce hranici deseti tisíc korun měsíčně. Jinak narostly u odvodů pro sociálku oproti loňsku o 934 korun až na 5 720 Kč, což bude v součtu se zdravotním 9 026 korun za měsíc (o 1 079 korun měsíčně více než letos).

Minimální zálohy na zdravotní pojištění se pak zvýší ze současných 3 161 korun na 3 306 Kč měsíčně.

Letos byla průměrná mzda stanovena na 48 967 korun. Roční hrubý zisk plátců minimálních záloh tedy bude muset být do budoucna nižší než 587 604 Kč (48 967 x 12). Pokud bude váš roční příjem vyšší, minimální zálohy se vás týkat nebudou a zaplatíte odvody vyšší.

„Princip pro výpočet sazeb jinak zůstává stejný jako v uplynulých letech. V případě minimálních záloh to je u zdravotního pojištění 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy. U sociálního pojištění šlo letos o 29,2 procenta z 35 procent průměrné mzdy, od roku 2026 půjde o stejný díl z 40 procent průměrného výdělku,“ popisuje daňová poradkyně ze společnosti Forvis Mazars Gabriela Ivanco.

Kdo a kdy platí zálohy na povinná pojištění. Jak vyplnit přehledy a jaké sankce hrozí opozdilcům?

Nevýhodou pro drobné podnikatele je výrazné zvýšení průměrné mzdy na rok 2026, která zvedá minima ještě více než loni.

Ještě připomeňme, že začínajících podnikatelů se navyšování minimálního vyměřovacího základu (MVZ) v prvních třech letech netýká. Jejich minimální záloha je odvozena od MVZ odpovídajícího 25 procentům průměrné mzdy a pro příští rok tedy bude ve výši 3 575 korun.

Průměrná mzda (PM) se stanovuje jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za předchozí rok (2025) a koeficientu pro úpravu VVZ. Rozhodná průměrná mzda v roce 2026 bude výše zmíněných 48 967 korun. Pro hlavní výdělečnou činnost bude činit minimální měsíční vyměřovací základ u soc. pojištění nově 40 procent z průměrné mzdy. Měsíční záloha je 29,2 procenta z této částky. U zdravotního pojištění je to stále 13,5 procenta z poloviny PM.

Jak přesně se zvednou zálohy?

Minimální měsíční zálohy u odvodů pro ČSSZ se tedy v roce 2026 zvyšují ze 4 759 na 5 720 korun. Jinými slovy: drobní živnostníci, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na zálohách o 961 korun měsíčně víc než loni. 

Méně narostou minimální zálohy na zdravotní pojištění. Od ledna hradíte měsíčně o 163 korun více než loni, a to 3 306 korun (13,5 % z poloviny průměrné mzdy).

Pro placení zdravotním pojišťovnám platí, že se zvýšené pojistné platí od začátku nového roku. Zálohy fungují zpětně, takže novou sazbu uhradíte zdravotní pojišťovně již v únoru. Splatnost minimální zálohy je vždy do osmého dne následujícího měsíce.

Účast na zdravotním pojištění je ze zákona povinná a nemůže být nahrazena komerčním pojištěním. Na trhu nicméně působí sedm zdravotních pojišťoven a jednou za rok je možné zdravotní pojišťovnu změnit. Pokud jste plátci vyšších než minimálních záloh, ty se vám zvyšují (případně snižují) na základě předložení nového přehledu o příjmech a výdajích za daný rok.

Podnikáte-li prvním rokem, platíte minimální zálohu automaticky.

Brutální zvýšení paušální daně, ale ne pro všechny

O 1 268 korun je v roce 2026 vyšší měsíční paušální daň v 1. pásmu (pro ty s nižšími příjmy do milionu korun). V ostatních dvou zůstane stejná jako v roce 2025.

Od roku 2021 mohou OSVČ s určitým ročním příjmem plnit své daňové povinnosti týkající se daně z příjmu, sociálního pojištění a zdravotního pojištění formou jedné platby – tzv. paušální daně. V roce 2023 se příjmový limit zvedl na dva miliony korun ročně a byla stanovena tři pásma paušální daně.

Ti, kteří fungují v paušálním režimu neodevzdávají (kromě daňového přiznání) ani přehledy ČSSZ a zdravotní pojišťovně. Na druhou stranu tito živnostníci ztrácejí možnost uplatňovat slevy na dani, daňová zvýhodnění a nezajímají je ani nezdanitelné položky.

OSVČ stále využívají paušální výdaje. Komu se při výpočtu daně i po změnách vyplatí?

Paušální odvod se nadále skládá z minimální částky zdravotního pojistného, 1,15násobku minima sociálního pojistného a daně ve výši 100 korun měsíčně.

V roce 2026 tak paušální daň v 1. pásmu vyšplhala z 8 716 korun měsíčně až na 9984 Kč (6 578 korun navýšené sociální, 3 306 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů).

Průměrná mzda a nemocenské pojištění

Vedle důchodového pojištění se v posledních letech zvyšuje i rozhodný příjem, tedy hranice minimální výše sjednaného příjmu pro účast na nemocenském a důchodovém pojištění. V roce 2022 činila tato hranice 3 500 korun za měsíc, předloni se zvýšila na 4 000 korun a pro rok 2025 na 4 500 korun. Pro rok 2026 ale zůstává ve stejné výši.

Dvojnásobek této hodnoty je pak minimálním vyměřovacím základem u nemocenského pojištění pro OSVČ, v roce 2026 je tedy jeho výše 9 000 korun. I zde ale zvednul konsolidační balík vlády sazbu pro výpočet minimálního pojištění z min. vyměřovacího základu z 2,1 na 2,7 procenta. Minimální měsíční záloha na nemocenské pojištění pro OSVČ tedy narostla z 216 na 243 korun měsíčně.  

Minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) se odvozují od výše minimální mzdy pro daný rok (činí 13,5 % MM) a zaokrouhlují se na celé koruny nahoru. Pro rok 2026 tedy minimum pro OBZP činí 3 024 korun měsíčně.

Ještě dodejme, že se zvedá i maximální vyměřovací základ, a to na 2,35 milionu Kč. Rozhodná částka pro účast na pojištění u vedlejší činnosti pak představuje v roce 2026 nově 117 521 korun (111 736 korun letos).

Jakub Procházka