Navzdory rostoucím státním výdajům, které souvisejí především s výstavbou areálu a infrastruktury pro Expo 2027, se schodek státního rozpočtu až do letošního léta držel pod hranicí 3 % HDP. Parlamentem schválený rebalanc státního rozpočtu ze srpna 2026, související mimo jiné s jednorázovými finančními příspěvky obyvatelům před parlamentními volbami, však zvýšil plánovaný schodek pro rok 2026 na 3,5 % HDP.

K několikaprocentnímu hospodářskému růstu v posledních letech dochází navzdory tomu, že země čelí řadě více či méně intenzivních protestů namířených proti vládnoucí politické straně a zároveň i pokračujícím americkým sankcím vůči jedné z největších společností v zemi, NIS (Naftna Industrija Srbije).

ExportMag.cz: Koupili jsme farmy v Kolumbii a Panamě. Chceme umět kávu od zrna až po šálek, říká šéf Kofoly

NIS je v současnosti většinově vlastněna ruskými společnostmi Gazprom a Gazprom Něfť. Hospodářský potenciál země tak v posledních dvou letech nemohl být plně využit, a to vlivem kombinace domácích i zahraničních faktorů.

Význam Česka jako obchodního partnera Srbska skokově roste

Srbové velice oceňují vstřícnost české strany zejména díky podpoře, kterou jim prokazujeme při jednáních s EU. Růst vzájemné obchodní výměny, blížící se 2,5 miliardy eur, je poté kvitován oběma stranami. Zde je důležité zmínit, že pro Srbsko představujeme již 6. největší exportní trh a význam ČR jako obchodního partnera pro Bělehrad v posledních letech skokově narůstá.

Dobré vzájemné vztahy jsou vidět i na rostoucích českých investicích v této západobalkánské zemi. Českým velkým firmám se zde daří rozvíjet existující byznys, na trhu se objevují noví hráči a dochází i k tomu, že čeští podnikatelé mezi sebou soutěží o stejné srbské podniky, partnery či zakázky. Český podnikatel si v existujícím srbském prostředí plném výzev umí najít prostor.

Po návštěvě bývalého premiéra Petra Fialy v listopadu 2024 navštívil v červenci Bělehrad s početnou podnikatelskou delegací i premiér Andrej Babiš. Oba se ve svých veřejných vystoupeních shodli v jednom – Srbsko je pro ČR důležitým obchodním partnerem, jehož plně podporujeme na jeho cestě do EU. Andrej Babiš byl poté ve svých vyjádřeních ještě explicitnější, podle jeho názoru mělo být Srbsko členem EU již dávno.

Podobně na sebe navazovala i vystoupení prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka, doprovázejícího Petra Fialu, i prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje, který vedl podnikatelskou delegaci, jež do Bělehradu doprovodila Andreje Babiše s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem.

Srbové si těchto návštěv i aktivní české podpory při vyjednáváních s EU velice cení. I přes kritizované kontakty s Ruskem a jejich nevoli sladit sankční politiku s Bruselem je pro ně členství v EU, alespoň deklaratorně, stále strategickým cílem. Pozice ČR je v této věci viditelná, podobně silná slova podpory Srbové neslyší každý den. I proto je aktivita českých investorů v zemi intenzivně vítána. Srbský prezident Aleksandar Vučić v této souvislosti na posledním česko-srbském podnikatelském fóru v Bělehradě například poděkoval představitelům společností PPF a Mattoni za jejich působení v zemi.

Perspektiva dalšího rozvoje a příležitosti pro naše firmy

Kupní síla populace je v Srbsku cca třetinová v porovnání s ČR. Výhodou místního trhu je relativně nízká saturovanost, což pro české firmy představuje největší lákadlo. Když dále domyslíme to, že „značka Česka“ jakožto rozvinutého a historicky blízkého partnera má v Srbsku silnou odezvu, máme na čem stavět.

České společnosti tak činí a my se jako velvyslanectví za spolupráce s ostatními subjekty státní správy, zejména ministerstvy průmyslu a obchodu, zemědělství (v Srbsku působí jeden ze sedmi ekonomických diplomatů), obrany, životního prostředí či organizace CzechBusiness, snažíme být co nejvíce nápomocni.

Letos na podzim proběhne incomingová mise pro místní partnery zaměřenou na svoz komunálního odpadu. Na tuto akci naváže i tematický seminář zaměřený na nakládání s průmyslovým odpadem a cirkulární ekonomiku obecně, a to v prostorách Srbské obchodní komory (PKS). Komunální odpad a nakládání s ním je jednou z oblastí, kde Srbsko ani zdaleka nedosahuje unijních standardů.

Reálná potřeba řešení a produktů, stejně jako v případě čištění odpadních vod, ještě automaticky neznamená prostor pro úspěch. Srbské municipality v tuto chvíli ve skutečnosti nedisponují dostatečnou bonitou pro to, aby se z podnikatelského hlediska staly zajímavými zákazníky. Finančně zajímavé projekty spojené s komunálním odpadem či vodou jsou ty, které jsou financovány IFI’s a mají podporu srbské vlády.

Doporučení českým firmám je proto možné formulovat poměrně jednoznačně – sledujte projekty financované EBRD, EIB a dalšími organizacemi, nebojte se mezinárodního propojení a neopomínejte dobré vztahy a sebeprezentaci vůči místním autoritám.

Společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu se na podzim 2026 Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě soustředí na podporu sklářských firem. Tato aktivita souvisí s oslavou 180. výročí srbského sklářství, na jehož počátku byli skláři z našich končin. Sklo je zajímavé i z hlediska uplatnění na Expu. Zde je možné vyzvednout i několik úspěchů českých skláren, které se budou podílet na několika expozicích uvnitř areálu. Konkrétně budou tyto úspěchy zveřejněny v následujících měsících. MPO v Srbsku podporuje i řadu dalších akcí spojených s těžebním průmyslem, vodohospodářstvím či vzduchotechnikou.

V Srbsku je nepřehlédnutelný také český obranný průmysl. Investice CSG do výrobce nábojnic do velkorážové munice v Kruševaci (14. Oktobar) je jednou z nejviditelnějších v tomto oboru. Během posledního bělehradského veletrhu Partner zaměřeného na obranný průmysl (Partner 2025) i v rámci cesty premiéra Andreje Babiše byla poté zásadní tematika prodeje letounů Aero L-39 Skyfox i víceúčelových turbovrtulových letounů L 410 NG. Srbské letectvo, které na strojích L-39 Skyfox díky kontraktu s LOMem Praha již trénuje, projevuje o oba typy letounů dlouhodobý zájem.

V kurzu jsou i české strojírenské firmy se svými obráběcími stroji, které nacházejí zákazníky mezi velkými srbskými státními firmami. V této oblasti se počítá s organizací incomingové mise srbských představitelů do ČR.

Akcent na zemědělství

Spolupráce v zemědělství je dlouhodobě zajímavá pro obě země a vzájemný agrární obrat trvale roste, za rok 2025 dosáhl hodnoty přes 3 miliardy korun. Kromě strojů a technologií pro zemědělství a potravinářský průmysl vyvážíme do Srbska především potravinové přípravky a přípravky k výživě zvířat, násadová vejce, pivo, slad a živý skot.

Naopak Srbsko do České republiky dodává hlavně suroviny, a to semena řepky olejky, slunečnicový olej, přípravky používané k výživě zvířat, potravinové přípravky a v poslední době také vodu, sodovky a víno z čerstvých hroznů.

Právě v oblasti produkce vína udělalo Srbsko v posledních letech velký pokrok a vznikla zde řada nových a dnes již uznávaných vinařství. Země také pořádá významnou mezinárodní vinařskou akci „Wine Vision by Open Balkan“, která se letos bude konat od 10. do 12. října na bělehradském výstavišti.

Velvyslanectví České republiky v Bělehradě ve spolupráci s Národním vinařským centrem Valtice a Ministerstvem zemědělství plánuje podpořit v rámci projektu na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) účast českých vinařů na této prestižní akci, a to organizací společného stánku. Aktivita má napomoci poznání, že Česká republika má nejen výborné pivo, ale také vynikající vína a skvělá vinařství v turisticky přitažlivých oblastech, jako je například jižní Morava. Také by měla podpořit vinařství z ČR, která již dnes do Srbska vyvážejí svou produkci, a pomoci rozšířit jejich řady.

Možná rizika

Dlouhodobě diskutované nadcházející parlamentní volby vyvolávají v srbské společnosti silné emoce. Jejich pokojný průběh a následné stabilní vládnutí, které zachová proevropské směřování země, budou pro další hospodářský rozvoj Srbska klíčové.

Se vztahy s EU a podnikatelským prostředím úzce souvisí také potenciální protesty srbských řidičů v kamionové dopravě vyvolané přísnějším uplatňováním pravidel pro délku pobytu v schengenském prostoru. Srbští dopravci tento krok vnímají jako závažný problém a opakovaně hrozí blokádami hraničních přechodů pro nákladní dopravu. Pokud by k nim skutečně došlo, škody pro společnosti závislé na dovozu a vývozu zboží po silnici by podle většiny dostupných odhadů dosáhly několika desítek milionů eur denně.

Dalším faktorem, který může srbskou ekonomiku dlouhodobě ohrožovat, jsou americké sankce vůči společnosti NIS, většinově vlastněné ruskými subjekty. Sankce byly uvaleny již v lednu 2025, jejich účinnost však byla americkou administrativou opakovaně odkládána prostřednictvím zvláštních rozhodnutí. Tato nejistota negativně ovlivňuje srbský trh s pohonnými hmotami, a pokud by sankce byly definitivně uplatněny, mohly by mít významné dopady na celé hospodářství země.

Před Bělehradem tak stojí řada výzev. Jejich úspěšné zvládnutí nezávisí pouze na kvalitě domácího vládnutí, ale také na řadě geopolitických faktorů. Srbsko si nicméně nadále zachovává značný hospodářský potenciál a do velké míry bude záležet především na něm samotném, zda jej dokáže plně využít.

České stopy v Bělehradě: Jak mohou firmy těžit z nadcházejícího Expa 2027

I když odhady organizátorů počítající se čtyřmi miliony návštěvníků můžeme brát s rezervou, samotná účast zhruba 140 potvrzených zemí vytváří pro české subjekty výjimečný prostor k prezentaci. Česká republika bude na světové výstavě disponovat jedním ze 17 středně velkých pavilonů. S mottem „Objevujeme hvězdy“ se tematicky propojí s vesmírem a nabídne moderní, nadčasový design s důrazem na kreativní digitální formy prezentace. To otevírá dveře firmám, které cílí nejen na srbský trh.

Expo 2027 Bělehrad vygeneruje více než 50 tisíc obchodních schůzek

Návštěvnická obec se sice z velké části skládá z milovníků kultury a světového dění, ale povaha akce hraje do karet i byznysu. Takzvané „specializované“ Expo se od velkých výstav typu Expo Ósaka liší v mnoha ohledech. Zatímco klasické světové výstavy staví na samostatných pavilonech, specializované Expo se většinou odehrává v rozsáhlém zastřešeném areálu, kde jsou prostory integrovány pod jednou střechou.

Tato koncepce dává silný důraz na tematické týdny a na ně navázané konference, semináře a diskuze.

Šance pro české řečníky, kraje i instituce

Firmy uvažující o účasti v Bělehradě by si měly detailně nastudovat plánované tematické týdny. Zájmem České republiky je být během těchto týdnů co nejvíce vidět na akcích pořádaných přímo organizátory Expa 2027. Případně lze uspořádat také vlastní akce, přičemž aktivní mohou být nejen soukromé firmy, ale také kraje, města a státní instituce. Možné je to jak přímo na českém stánku nebo v areálu Expa, kde jsou jednací sály pro B2B setkání a prostory různých velikostí a uspořádání, které jsou účastnickým zemím poskytovány zdarma.

Rezervace probíhají přes kancelář komisaře a velvyslanectví aktivně usiluje o to, aby jich české subjekty využily v co největší míře – a to jak pro podnikatelské účely, tak pro kulturní vystoupení v gesci firem, regionů nebo měst.

Pro efektivní navazování kontaktů navíc organizátoři na podzim 2026 spustí specializovanou byznys aplikaci, kterou by si tuzemští podnikatelé měli včas osvojit.

Převzato z Internetového portálu TRADE NEWS. Autoři: Pavel Daněk a Vladimír Váňa.