Chybí systémová podpora částečných úvazků, role v rodinách se stále často rozdělují podle zažitých stereotypů a flexibilita je v praxi spíš výjimkou než pravidlem.

Konference Ženy zítřka: Jak udělat z Česka zemi pro rodiče, která proběhla v květnu v Praze, otevřela témata, která bolí, ale také inspirují ke změně. Přinesla informace, které nelze přehlížet, i osobní příběhy rodičů, kteří mění zažité vzorce. Mluvilo se o budoucnosti rodičovství, rovných příležitostech a potřebě přepsat nejen systém, ale i naše vlastní očekávání.

Neptejme se jestli, ale jak to změnit

Letos se účastníci neptali „jestli“, ale jak to změnit. Při snaze skloubit kariéru a rodinu vyplouvá na povrch mnoho ožehavých témat, o kterých se konečně začíná mluvit.

Nezisková organizace M.arter společně se společností Heineken uspořádaly v pořadí druhý ročník konference Ženy zítřka, tentokrát s podtitulem Jak udělat z Česka zemi pro rodiče.

Analytik společnosti Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský na úvod popsal aktuální situaci na pracovním trhu. Česká republika má dlouhodobě jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU a vysokou zaměstnanost mužů ve věku 25 až 60 let (95–97 %). Obrovský rozdíl však existuje u žen ve věku 25 až 40 let, kde nízká dostupnost částečných úvazků omezuje jejich návrat na pracovní trh po rodičovské dovolené.

Bohačíková: Rodičovská nesmí být brzdou, trh práce je třeba změnit od základu

Zatímco v jiných zemích EU jsou částečné úvazky běžným nástrojem pro sladění práce a péče o děti, v Česku je jejich využití stále nízké. Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV, upozornila na nutnost zaměstnávat i starší pracovníky nad 50 let a zdůraznila význam flexibility a péče o zdraví pro prodloužení pracovní aktivity.

První panelová diskuze nesla název Budoucnost rodičovství v Česku: co je potřeba změnit. Do diskuze se zapojili T. E. Dombrovský, Helena Horská, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková a CEO M.arter Andrea Bohačíková.

Klára Šimáčková Laurenčíková se ke konferenci připojila i ve druhém ročníku a opět nad ní převzala záštitu. V panelové diskuzi navázala na téma, co může udělat stát pro samoživitele nebo pro rodiny, kde je výdělečně činný jen jeden rodič.

„Potřebujeme zvyšovat porozumění politiků a veřejných činitelů, jak moc záleží na dobrém a bezpečném dětství. Dětem se nebude nikdy dařit, pokud se nebude dařit jejich rodičům. Realita sólo rodičů je opravdu rozdílná. Všechny děti bez rozdílu mají právo na to prožít dobré dětství,” sdělila Šimáčková Laurenčíková.

Nedávné legislativní změny podpořily flexibilitu

Podle ní se v poslední době podařilo schválit některé pozitivní legislativní změny a podpořit tak flexibilní formy práce. Patří mezi ně například zákon o podpoře bydlení, které má šanci dostat do běžného bydlení ty nejchudší skupiny.

Panel „Máma a táta v 21. století: Jak měnit zažité vzorce?“ nabídl otevřený pohled na sdílené rodičovství a proměnu rolí v rodině. Michaela Aira Fibichr (podnikatelka), Jiří Doležal (kouč, mentor, konzultant), Lucie Zelinková (influencerka) a Jan Brejla (influencer a otec) společně otevřeli témata, která se týkají každodenní reality rodičů – férového rozdělení péče, komunikace, stereotypů i proměny očekávání vůči matkám a otcům.

Zaměstnanců přibývá, firmám přesto chybějí lidé. Jak nás brzdí rigidní trh práce?

Zaznělo, že role v rodině by se neměly odvíjet od pohlaví, ale od energie, dohody a možností obou partnerů. Důraz byl kladen na potřebu nenásilné komunikace, na rovné partnerství i na to, aby otcové měli podmínky k tomu, aby mohli trávit čas se svými dětmi přirozeně a sebevědomě. Zazněla také potřeba nových vzorů aktivních otců, osvěty mezi ženami i mužských obav ze ztráty vlastní identity.

Třetí panel s názvem „Rodičem za dva: Jak najít odvahu a oporu jako rodič samoživitel?“ přinesl upřímnou a lidsky silnou diskusi. Své příběhy sdílela například Anna Kovačič (fotografka), která se ocitla v roli samoživitelky dokonce dvakrát. Peter Olah (designer, architekt) popsal život otce s plnou péčí o dceru. Klíčovým nástrojem pro zvládnutí nové reality byl pro něj částečný úvazek.

Rodičovství jako brzda profesního rozvoje

Dita Maciel Jacobson (Corporate Affairs Manager v Heineken) otevřela téma rodičovství z pohledu zaměstnavatelů. V Heinekenu začali před pěti lety cíleně řešit genderovou rovnost a narazili na to, že právě rodičovství bývá významnou brzdou profesního rozvoje.

Petra Drahoňovská (kariérová poradkyně) přinesla do debaty vhled do pracovních výzev sólo rodičů. V její praxi se často objevují klienti, kteří mají sice zajištěné základní potřeby, ale chtějí se posunout dál – často směrem k podnikání, protože právě to jim nabízí potřebnou flexibilitu.

„Konferenci Ženy zítřka jsme uspořádali, protože nerovnosti na trhu práce, nedostatek flexibility nebo vyloučení rodičů z pracovního prostředí nejsou jen statistiky – jsou to každodenní zkušenosti. Pokud chceme spravedlivější budoucnost, musíme otevřeně mluvit o tom, co nefunguje, a hledat společná řešení,” říká Andrea Bohačíková, CEO M.arter.

„Chceme, aby se o rodičovství mluvilo bez předsudků a s respektem. Sdílená péče, zapojení otců a rovnováha mezi prací a rodinou nejsou jen ženská témata – jsou to otázky pro celou společnost. Pokud má být Česko zemí pro rodiče, musíme přestat vnímat flexibilitu a partnerské rodičovství jako výsadu,“ dodává.

Redakčně upravená tisková zpráva M.arter