Zaměstnavatelům by podle odborníků pomohlo využití flexibilních forem práce. Zvýšit by se měl například počet částečných úvazků, kterých je v tuzemsku stále minimum.  

Firmy by mohly efektivněji využívat potenciál lidí, kteří pracovat chtějí, ale najít smysluplné zaměstnání je pro ně složité: například rodičů na rodičovské dovolené.

Ukrajinci pomohli, stále to nestačí

V české ekonomice se v poslední době výrazně zvýšil počet zaměstnanců, je jich zhruba o 150 tisíc víc než před třemi lety. Jedná se přitom převážně o ženy, které vyhnala z domova ruská agrese a našly v Česku azyl.

Statistika: Přístup českých žen s malými dětmi na trh práce je horší než jinde v EU

Nezaměstnanost přesto zůstává na podobných číslech jako v roce 2022. „Novým silným impulzem byl příchod zhruba 400 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří u nás získali status dočasné ochrany. Podstatná část z nich (asi tři čtvrtiny) v ekonomicky produktivním věku u nás pracovala nebo pracuje,“ shrnuje Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti Alma Career.

Ukrajinci se české ekonomice vyplácejí, jejich příchod ale nevyřešil palčivý problém tuzemských podniků, který se navíc s ohledem na demografický vývoj prohlubuje – nedostatek kvalifikované pracovní síly.

Na českém pracovním trhu stále neexistuje mnoho možností, jak najít nové lidi. Dostupných zaměstnanců je vzhledem k poptávce nedostatek, obzvláště v některých oborech.

Firmy nevyužívají potenciál žen

Mimořádný potenciál se skrývá v ženách, především v matkách malých dětí na rodičovské dovolené. Firmy je často zbytečně opomíjejí.

„Potřebujeme výrazně pohnout se schopností zaměstnavatelů neplýtvat potenciálem žen. Kdybych to výrazně zjednodušil, máme v Česku aktuálně neobsazených asi 3,4 procenta pracovních pozic. Řádově je to stále 150 tisíc lidí, kteří na trhu práce – tady a teď – chybějí,“ upozornil Dombrovský na konferenci Ženy zítřka: Jak udělat z Česka zemi pro rodiče?, která proběhla 23. května v Praze. 

„A není to 150 tisíc lidí, kteří jsou pro firmy nedostupní. Je to 150 tisíc žen, které by měly být lépe zapojeny, a které by zaměstnavatelé neměli opomíjet ani ztrácet na zbytečně dlouhou dobu (tři až čtyři roky na rodičovské dovolené), navíc s velkým kariérním propadem po návratu. V tom máme velké rezervy,“ dodává analytik.

Že je v Česku stále nedostatek flexibilních pracovních úvazků potvrzuje také Andrea Bohačíková, zakladatelka a CEO organizace M.arter, která konferenci pořádala. Více si přečtěte v rozhovoru pro BusinessInfo.cz.

V posledních letech přece jen dochází k posunu a částečných úvazků v Česku zvolna přibývá. Mnozí zaměstnavatelé si uvědomují, že jim flexibilní trh práce nabízí výhody. Navíc došlo k některým pozitivním legislativním změnám.

„Říkejme tomu mírný pokrok v mezích zákona. Částečné úvazky loni využívalo už dokonce 14 procent žen. Celkově se od roku 2023 počet částečných úvazků zvýšil asi o tři procenta. To je na české poměry neobvyklý posun. Průměr v Evropě je ale mezi ženami asi 30 procent, takže jsme za vyspělejšími zeměmi extrémně pozadu,“ připomíná Dombrovský.

Data společnosti Alma Career ukazují, že drtivá většina maminek na rodičovské pracovat chce, jen polovina ale má tuto možnost. Většina by ocenila práci na částečný úvazek (jen 13 procent na full time). Alarmující je, že 48 procent matek malých dětí nemá práci vůbec.

Co a proč se změnilo k lepšímu…

Česko se v poslední době dočkalo několika novel zákonů a legislativních úprav, které měly rozhýbat rigidní trh práce a umožnit firmám a organizacím flexibilnější přístup.

Takzvaná flexinovela zákoníku práce, která platí od 1. června, zajišťuje podle Hospodářské komory ČR vyváženější vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Největší tuzemská podnikatelská organizace ji oceňuje jako první krok k modernímu pracovnímu trhu v Česku.

„Dosud byly ženy zvyklé, že jim zaměstnavatel držel stejné místo pouze do ukončení mateřské dovolené, tedy půl roku. Díky flexinovele mají firmy nově povinnost držet konkrétní pozici pro rodiče až do dvou let věku dítěte,“ připomíná Andrea Bohačíková jednu z výhod. 

Flexinovela platí od června. Co přinese firmám i zaměstnancům, na co se mají připravit?

Zaměstnavatelé navíc mohou už dva roky využít pětiprocentní slevu na sociálním pojištění u zaměstnanců, kteří pracují na zkrácené úvazky.

Nedávno vznikl institut sousedského hlídání v rámci novely zákona o dětských skupinách. V Česku letos vznikají první sousedské dětské skupiny, které uleví rodičům, již chtějí pracovat.

Kde nás ještě tlačí bota?

Česko má v rámci Evropy jednu z nejvyšších zaměstnaností ve věkové skupině 20 až 64 let. Platí to napříč obory. V této skupině pracuje v tuzemsku 83,5 procenta lidí. Srovnatelné s ČR jsou pouze Švýcarsko, Nizozemsko a Dánsko, všechny ostatní evropské země za námi výrazně pokulhávají.

„Bohužel to má jeden háček. Pokud jde o muže od 25 do 60 let, ti pracují téměř všichni respektive 95 až 97 procent. Ve skupině mladých žen 25-40 ale dochází k obrovskému propadu zaměstnanosti, který v tuto chvíli činí nějakých 12 až 13 procent a jde ruku v ruce právě s malou dostupností částečných úvazků,“ upozorňuje zástupce Alma Career.

Podnikání jako osobnostní rozvoj na steroidech. Bývalá novinářka učí ženy leadershipu

Rodičovský příspěvek dnes pobírají z 98 procent ženy a jen ve dvou procentech případů muži. Přestože někteří otcové na rodičovskou odcházejí, péče o malé děti stále připadá téměř výhradně na matky.

Tato kariérní brzda trvá v Česku podle analytika Alma Career příliš dlouho. Ve vyspělejších zemích navíc fungují částečné úvazky jako ‚přechodový nástroj´, který usnadňuje lidem návrat do práce.

„Můžete si úvazek na rodičovské snížit, nebo dokonce ze zaměstnání odejít, ale rychleji než u nás se na pracovní trh přes částečný úvazek zase vrátit a navýšit si ho na plný ve chvíli, kdy se to můžete dovolit, kdy máte zajištěné služby péče o dítě,“ shrnuje Dombrovský.

Dochází k vytěsnění žen ve středním věku z pracovního trhu a existují velké rozdíly mezi platy žen a mužů na stejných pozicích. Kariérní pauzy a záseky vedou k poklesu na profesní dráze.

Soumrak home office?

Jednou z flexibilních forem práce je také práce z domova. K jejímu boomu došlo během epidemie covid-19.

Zatímco v roce 2018 využívalo home office pouze 10 procent zaměstnanců, na vrcholu pandemie to bylo 40 procent lidí. Od té doby došlo opět k poklesu a aktuálně má možnost pracovat na HO asi čtvrtina Čechů.  Časovou flexibilitu a volnou pracovní dobu (možnost rozvrhnout si práci v čase po svém) má asi 40 procent zaměstnanců.

Mnoho firem stále nebere home office jako standard, ale jako extra výhodu pro zaměstnance a jejich vedení se obává snížení produktivity práce.

Podle Andrey Bohačíkové je to ale falešný pohled: „Home office není benefit, je to plnohodnotná forma práce. Dokud jej budeme brát jako zaměstnanecký benefit, nikam se neposuneme. Nikdy se neprokázalo, že by byla u těch, kteří pracují doma, nižší produktivita práce“

Když budu každý den v kanceláři, tak vám neodvedu sto procent práce, ale rozhodně méně, dvacet procent času vám zabere sezeníčko, kecáníčko, kuchyňka, kafíčko s kolegy…

Cena práce proklatě nízko

Podniky v České republice těží i 35 let po revoluci z nízké ceny práce. HDP na hlavu je v dnes v tuzemsku na 91 procentech unijního průměru, hodinové náklady na práci jsou ale zhruba na úrovni 55 procent.

„To je jeden z největších nepoměrů mezi HDP na hlavu a hodinovými náklady práce v EU. Jsme relativně levní, s vysokou výkonností, firmy mají velké marže. Z pohledu investorů je tedy Česko velmi výhodnou destinací. Proto i v dobách ekonomické stagnace či zpomalení růstu se v ČR zaměstnává o sto šest, málokdy se ve větší míře propouští. Další firmy přicházejí a vytvářejí pracovní místa,“ upozorňuje Dombrovský.

Nový akcelerátor nabízí matkám šanci na skloubení byznysu a rodiny

Zaměstnavatele ve dvacátých letech netěší, že do produktivního věku přicházejí populačně slabší ročníky. Ty silnější naopak odcházejí do důchodu a ty nejpočetnější (lidé narození v 70. letech) půjdou do penze zhruba za 15 let.

„Už poslední tři čtyři roky přicházejí na trh absolventi z generace Z, a to jsou řádově stotisícové ročníky. A do penze míří 120tisícové ročníky. Nebýt příchodu Ukrajinců, tak by měl náš pracovní trh už dnes výrazný problém s nedostatkem lidí,“ upozornil Dombrovský na květnové konferenci.

S jeho slovy souhlasí i ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská: „Máme smrskávající se zásobu mladých lidí, talentů, kteří vstupují na trh práce. Každý rok skutečně nastupují slabší a slabší ročníky. Nových lidí na trh práce bude v blízké budoucnosti bohužel méně než těch, kteří ho opouštějí.“

Zaměstnanci v Česku stárnou, průměrný věk zaměstnance je dnes 46 let. Třetina jsou čtyřicátníci a 30 procent lidé 50+

Protiváhou těmto trendům může být zavádění moderních technologii, digitalizace a především rozvoj umělé inteligence, která bude zřejmě schopna část lidí nahradit.

Geniální české zlepšováky

Stát by měl podle Heleny Horské především méně zdaňovat nízké příjmy. To ostatně NERV doporučuje české vládě.

„Neodrazujeme lidi, kteří mají nízké příjmy, od aktivity, a nenuťme například samoživitele, aby měli dva pracovní úvazky. Samoživitelé jsou vyčerpaní, jdou z práce do práce, a ještě se starají o děti. Z toho vyplývají sociální a ekonomické problémy. Tento model je neudržitelný. Pokud ale snížíme celkové odvodové zatížení nízkých příjmů, pak namotivujeme i rodiče vrátit se do zaměstnání na část. úvazky a zároveň pomůžeme single rodičům, kteří jsou ohroženi chudobou,“ upozorňuje Horská.

V České republice v současnosti pracuje asi 5,3 milionu lidí. Z toho je 720 tisíc živnostníků na hlavní činnost a dalších 500 tisíc na činnost vedlejší. Statisíce lidí si tak k zaměstnání, kde mají nízké příjmy, přivydělávají podnikáním. Díky fungujícímu švarcsystému navíc polovina živnostníků na hlavní činnost pracuje pro jednoho zaměstnavatele.  

„My Češi v rámci vysoké poptávky na trhu, ale nízké flexibility máme několik geniálních zlepšováků. Jedním z nich je i zmíněný švarcsystém, na který často narazíte, když se budete vracet do práce po rodičovské. Firmy vám místo zaměstnaneckého úvazku nabídnou práci na švarcsystému, aby ušetřily na odvodech,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský.

Ženy ve středním věku nebo ženy těsně po rodičovské se často přes DPP či DPČ dostávají k méně kvalifikované práci, a už se často na kvalifikované pozice ve firmách nevracejí

„Málokdo si uvědomuje, k jak velkým problémům to vede v rámci nemocenského pojištění, ve vztahu k budoucím důchodům a podobně,“ dodává analytik.

Peklem je podle jeho slov zneužívání dohod, které extrémně kanibalizuje částečné úvazky kmenových zaměstnanců. Lidem během nebo po rodičovské se často vyplatí pracovat na DPP či DPČ. Klasické částečné úvazky u nich pak ekonomicky postrádají smysl.

Jakub Procházka