Stavebnictví bylo poraženým minulé krize. Po koronaviru může naopak tlumit pád ekonomiky

Podle ekonomů může propad průmyslu uvolnit pro stavebnictví tolik potřebné pracovní síly. Včetně kvalifikovaných profesí, které v oboru také chybějí. Důležité bude také to, zda vláda zrychlí investice do dálnic a železnic.

Když přišla dosud největší ekonomická krize na přelomu let 2008 a 2009, málokdo čekal, jak hluboce se podepíše na českém stavebnictví. To se stalo její největší obětí. Ještě v roce 2015 například objem stavební produkce zaostával za předkrizovým rokem 2008 o více než 15 procent.

S odstupem dvanácti let by se však podobný scénář nemusel opakovat. Odborníci věří, že při současné, koronavirové krizi by mohlo právě stavebnictví patřit k motorům, které potáhnou ekonomiku ze dna vzhůru. Nebo alespoň zpomalí její pád.

„Stavebnictví totiž vykazuje jistou setrvačnost, vyšší než průmysl. Projekty se plánují na léta dopředu. Povolovací a jiná stavební řízení jsou příliš dlouhá, což právě nutí podnikatele ve stavebnictví plánovat na dlouho dopředu,“ konstatuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

V lepší kondici, než průmysl

Poměrně krátký útlum ekonomiky, nebo i její krátkodechá recese, by tak podle něj měly stavebnictví poškodit méně než průmysl. „Podnikatelům ve stavebnictví či developerům koronavirus ‚usnadní život‘ v tom smyslu, že snáze najdou vhodnou českou pracovní sílu, často půjde o lidi propuštěné v průmyslu. Tito pracovníci by mohli do značné míry nahradit výpadek způsobený odlivem pracovníků zahraničních, například Ukrajinců,“ dodává Lukáš Kovanda.

Právě dopad nedostatku pracovníků na obor potvrzují stavební i developerské společnosti. „České stavebnictví je totiž už mnoho let závislé na zahraničních pracovnících, převážně z Ukrajiny. Ti vykonávají nejen pomocné dělnické práce, ale také mnoho vysoce kvalifikovaných profesí. Bez těchto zahraničních zaměstnanců by se v Česku nepostavila žádná větší stavba,“ upozorňuje Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol.

Právě propouštění firem z průmyslu by mohlo pomoci podnikatelům ve stavebnictví udržet mzdové náklady pohodlně na uzdě a být konkurenceschopní. „To zase umožní, aby stavebnictví snáze přežilo citelný útlum ekonomiky, ba recesi, které Česko nyní čekají.  Stavebnictví může opravdu být tlumičem důsledků hluboké recese, do které padá průmysl. Není tak závislé ani na zahraničním obchodu, což by mu mělo umožnit relativně obstát i tehdy, pokud koronavirus způsobí recesi nejen v ČR či v Evropě, ale recesi celosvětovou,“ zmínil Lukáš Kovanda.

Zájem o stavebnictví roste

Také personální agentury vidí možnost zajištění dostatku pracovníků ve stavebnictví optimisticky. „Podle našich údajů je nabídka míst ve stavebnictví po skokovém nárůstu mezi lety 2017 a 2018 stabilní a mírně roste. Pozitivní je to, že roste i zájem o nabízená místa. Zatímco v roce 2018 přišlo na vypsanou pozici ve stavebnictví v průměru 4,6 reakcí, v loňském roce to bylo už 7,7 a letos zatím 9,4. Čísla ČSÚ ukazují, že počet zaměstnanců ve stavebnictví se v lednu meziročně zvýšil o 0,8 procenta,“ uvádí konkrétní údaje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Stavební firmy přitom neshánějí jen řemeslníky a zedníky. „Pokud se podíváme na zájemce o práci ve stavebnictví, v posledním roce hledali práci prostřednictvím Profesia.cz nejčastěji zedníci, montážní dělníci, malíři a natěrači, ale také projektanti. Nejvíce reakcí jsme zaznamenali u profesí sádrokartonář, malíř a natěrač, montážní dělník, potrubář a stavební zámečník,“ dodává Michal Novák.

Za celý letošní rok lze předpokládat propad stavební výroby o zhruba deset procent, zatímco propad průmyslu může činit až dvacet procent.  To, že se stavebnictví do nástupu koronavirové krize dařilo, ukazují čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) za únor, kdy meziročně vzrostla o 5,3 procenta. Výrazný nárůst zaznamenalo hlavně inženýrské stavitelství, které v porovnání s loňským rokem posílilo o 21,9 procenta, zatímco pozemní stavitelství přidalo 2,1 procenta. Velmi se dařilo také bytové výstavbě, firmy v celém Česku v únoru začaly stavět celkem 3228 bytů, což představovalo meziroční nárůst o 26,8 procenta.

V hlavní roli stát

Pokud má stavebnictví zafungovat jako sektor, který ztlumí celkový ekonomický propad, bude muset hrát hlavní roli stát jako investor. A urychlit dokončení klíčových dopravních staveb. „Růst investiční aktivity firem byl už v závěru minulého roku v podstatě nulový a aktuální situace naopak ještě více odradí firmy od nových investic,“ upozorňuje František Táborský, ekonom Komerční banky.

O tom, jak se skutečně bude stavebnictví dařit přitom rozhodne nejen investiční apetit vlády, ale také legislativní prostředí, které připraví. Obor totiž na roky ovlivní nový stavební zákon, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). S předloženou variantou ale nejsou podnikatelé spokojení.

Nesplní totiž podle nich základní záměr, podle kterého původní návrh vznikal, tedy princip 1 úřadu, 1 razítka a 1 povolení. „Jak v médiích sama paní ministryně Dostálová opakovaně říká, musíme se ze současné krize proinvestovat. S aktuální podobou stavebního zákona se ale recesí spíše protrápíme. Apeluji na paní ministryni, aby se navrátila ke konceptu stavebního zákona z ledna letošního roku, který vzešel z dohod uzavřených panem premiérem a odpovědně odmítla veškeré změny prosazované jejími úředníky oproti věcnému záměru stavebního zákona,“ říká Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory.

Za rok má být jasno

Podle ministerstva je ale kritika neoprávněná. „Současný stavební zákon představuje kompromis. Kompromis mezi zájmy stavebníků a veřejnými zájmy,“ říká Vilém Frček z odboru komunikace MMR.  

„Proklamace, že zákon nic nezjednoduší, protože to je kočkopes a stejně zůstane ne jedno, ale spousta razítek, jsou jen marketingové výkřiky. Zákon přináší řadu principů, které povolování jednoznačně urychlí a zjednoduší, ať už jde o tlak na dodržování lhůt prostřednictvím fikce souhlasu nebo opatření proti nečinnosti stavebního úřadu, jedno řízení, redukci typů stavebních úřadů,“ dodává Vilém Frček.

Podle něj bude stavební zákon v praxi znamenat, že se stavebník dozví výsledek žádosti maximálně za 345 dnů včetně odvolání a přezkumu u jednodušších staveb a za 375 dnů u záměru, kde je třeba posouzení vlivu na životní prostředí.

Dalibor Dostál




• Oblasti podnikání: Stavebnictví a stavební materiály
• Teritorium: Česká republika