Tátův sad vrátil život rozpadlému statku a učí Čechy pít cider

Mezi alkoholické nápoje, které se v Česku začaly prosazovat především v posledních letech, patří také cider. Jablečný nápoj vyráběný řízeným kvašením jablečného moštu je populární především v západní Evropě, ale postupně svou cestu k zákazníkům nachází i v Česku.

Základem všeho jsou v Tátově sadu jablka. | Foto: Tátův sad

Právě na výrobu cideru vsadila rodinná firma Tátův sad, kterou v Líšnici v okrese Praha-západ založili manželé Abtovi. „První myšlenka na výrobu cideru vznikla v našich hlavách někdy začátkem roku 2014 a téhož roku na podzim jsme vylisovali a zkvasili prvních ‚zkušebních‘ čtrnáct tisíc litrů,“ popisuje Jan Abt a dodává: „Věřili jsme, že stoupající obliba nízkoalkoholických nápojů i nadále poroste, stejně jako příklon k přírodním nápojům a potravinám. A nápad na pěstování jablek a výrobu cideru byl na světě.“

Příběh rodinné firmy se ale začal psát ještě výrazně dříve. „To se musíme vrátit o dobrých patnáct let zpět. Do doby, kdy jsme nedaleko Prahy koupili rozpadlý statek a po základní rekonstrukci obytné budovy začali přemýšlet, jak by se dalo živit v místě tak, abychom nemuseli denně dojíždět za prací do Prahy. Časem se nám podařilo přikoupit pár hektarů zemědělské půdy, při cestách po Francii a Anglii nám zachutnal cider. Uvědomili jsme si, že jablka do české krajiny historicky patří, avšak v dnešní nabídce exotického ovoce hrají spíš roli takové Popelky,“ vzpomíná Jan Abt.

Nejtěžší bylo přesvědčit okolí

I když cider nikdy předtím nevyráběli, úplní nováčci v oboru nebyli. „S podnikáním jsme měli zkušenosti. Také jsme měli dobře zmapovaný terén pražských barů a hospod, znali jsme dobře obor konzumace, ale výroba nápojů pro nás byla úplná novinka,“ popisuje Jan Abt.

Zakladatel firmy Tátův sad Jan Abt. | Foto: Tátův sad

Přesto nebyl rozjezd firmy vždy snadný. Co bylo na začátku nejtěžší? „Přesvědčit úplně všechny okolo. Manželku, která chtěla vyrobit na začátek jen tak něco na zkoušku. Úřady, že něco takového jako cider existuje, že to není jabčák. Jiné úřady, že má smysl sázet a pěstovat staré odrůdy jablek na zpracování. Hospodské, že to lidem zachutná. A kromě toho jezdit po různých streetfoodových akcích, dávat ochutnávat, vysvětlovat co to vlastně cider je. Zkrátka jsme vjeli na pole neorané…,“ zmiňuje zakladatel firmy Tátův sad.   

Na 85 procent nápojů, které podnik vyrobí, vypijí zákazníci ve svém oblíbeném bistru, restauraci nebo baru. „Tedy tím naším nejpřímějším zákazníkem jsou právě tyto podniky. Nechceme růst do rozměrů průmyslových hal a tak se s ohledem na kapacitu zaměřujeme především na region, který máme nejblíže – na Prahu a okolí. Díky našemu exkluzivnímu distributorovi pro Moravu však máme čím dál více zákazníků i v Brně,“ říká Jan Abt. 

Rodina přináší do podnikání nasazení

O konkurenci má poměrně jasno. „V zimě víno a v létě pivo… Ne to je nadsázka. Tím že stavíme s dalšími řemeslnými výrobci cideru úplně nový segment na trhu, tak zatím nemáme čas koukat, kdo by nám mohl konkurovat. Snažíme se všichni dělat dobrý cider, aby se s ním lidé seznamovali v jeho nejlepší podobě. Naopak doufáme, že výrobců dobrého cideru přibude, aby lidé při prvním ochutnání nezažívali zklamání a aby byl trh pestřejší a zajímavější,“ popisuje podnikatel pionýrské období zavádění nového typu nápoje na český trh.

Tátův sad pomáhá Čechům objevovat cider. | Foto: Tátův sad

Rodinná firma si vystačí se dvěma zaměstnanci a na léto se dvěma brigádníky. Právě spojení rodinného života a podnikání přináší podle Jana Abta řadu výhod. „Hlavním rozdílem je podle mého nasazení a snadná spolupráce. Málokdy se vám stane, že byste svého obchodního společníka znal do morku kostí více než dvacet let a chtěl se s ním bavit o práci i na společné dovolené. Také cíle jsou dlouhodobější. Nejde jen o obrat v dalším kvartálu – budujeme něco, co v ideálním případě předáme našim dětem. Tím, že podnikáme v prostorách a na pozemcích rodinného statku, tak se naše práce se soukromým životem zcela prolíná. Výhodou je, že o všem víme, každou várku cideru osobně ochutnáme, i v noci můžeme v pyžamu skočit zkontrolovat kvašení,“ vypočítává Jan Abt přednosti rodinného podnikání.

A připojuje další. „Myslím, že díky rodinnému nasazení je i naše značka Tátův sad tak nějak více opravdová. My si na Tátův sad nehrajeme, my ho vážně děláme. Ale stejně tak jsme rádi, že naše děti vyrůstají v prostředí, kde vidí, co je práce a že peníze nepadají z bankomatu,“ podotýká Jan Abt.

Dlouhodobé sucho stromům nesvědčí

Řada rodinných firem si časem musela určit hranici, kdy už se o práci nebaví, aby mohly „normálně fungovat“. Abtovi však podobné mantinely stanovovat nemuseli. „Neuvědomuji si, že bychom si museli nastavovat nějaká pravidla nebo že by jednomu či druhému nevyhovovalo, jak často pracujeme nebo jak často o práci mluvíme. Možná, kdybychom vyráběli hliníkové profily, tak to bude jiné. Ale komu by vadilo bavit se o dobrém pití…?“ usmívá se zakladatel firmy Tátův sad.

Základem úspěchu je dobrá úroda. | Foto: Tátův sad

Naopak, z rodinného soužití firma výrazně těží. „Myslím, že se docela dobře doplňujeme jako partneři a to se nám prolíná i do společného podnikání. Jsme si i přirozenými oponenty. Hlavně manželka se mě stále snaží brzdit, držet při zemi, ale já se tak úplně nedám,“ zmiňuje Jan Abt.

A tak zatímco ponorková nemoc se v Tátově sadu nekoná, těžkosti způsobuje spíše počasí. „Současné dlouho trvající sucho společně s teplým obdobím samozřejmě neprospívá pěstování mladých stromů a staré oslabuje, takže hodně trpí na různé parazity a nemoci. Zase nás to donutilo k racionálnějšímu hospodaření, dáváme velký důraz na biodiverzitu a přirozenou rovnováhu škůdců a jejich predátorů, žádná kapka vody nesmí odtéct zbytečně pryč. Věnujeme se i zájmovému chovu koní, a tak můžeme zkvalitňovat půdu dodáváním hnoje a kompostů,“ popisuje Jan Abt citlivé hospodaření na statku.

Právě na něm své hospodaření založil. „Známe zem, na které hospodaříme a prospíváme našemu životnímu prostředí, protože do půdy vracíme víc, než si z ní vezmeme. Když máme jablek málo, tak holt musíme nějaká dokoupit,“ zdůrazňuje Jan Abt.

Podnikání dusí rostoucí byrokracie

Kromě počasí si zemědělci v Česku dlouhodobě stěžují také na ubíjející a často nesmyslnou administrativu. Ani Jan Abt není v této věci výjimkou. „Moje zkušenost je bohužel nedobrá. Administrativy oproti slibům přibývá a stát přenáší další odpovědnosti na své lidi. Není divu, že se do podnikání příliš mladých nehrne. Je to o velké odpovědnosti, kterou musí podnikatelé a živnostníci nést na rozdíl od zaměstnanců. Někde jsem slyšel, jak velmi důležitou roli hraje živnostník ve fungování hospodářství státu. Je samostatnou tvůrčí jednotkou, která nepotřebuje podporu státu, vytváří hodnoty, hledá inovace, přizpůsobuje rychle svou činnost a ještě umí zaměstnávat lidi z okolí. Škoda, že pro politiku je důležitější ‚člověk volič‘ než ‚člověk tvůrce‘,“ posteskl si Jan Abt.

Dobré počasí rozhoduje, jestli bude surovina k výrobě jablečného nápoje. | Foto: Tátův sad

Podobná skepse je v českém zemědělství dlouhodobě spojená také s čerpáním dotací. „Dotace nám určitě s rozjezdem pomohly. Pravda je, že křiví trh a mnohdy kvůli jejich pravidlům člověk dělá balast zbytečných věcí, které nejsou potřeba. Jejich získání je komplikované. Úředníci se snaží dalšími a dalšími pravidly zabránit nepoctivcům v podvodech, což ale vede k nepřehledné změti podmínek, povinností a dvojsmyslů. Takže když chcete získat dotaci, většinou potřebujete nějakého poradce a k tomu ideálně právníka. No a pak zjistíte, že když bude dotace na Váš projekt za 100 tisíc, tak z toho co získáte jako podporu, akorát zaplatíte náklady na administraci,“ líčí Jan Abt absurditu českého dotačního systému.


I přes tyto těžkosti má podle něj obor, do kterého se pustil, veliké perspektivy. „Touha lidí po věcech normálních pořád stoupá. Nápoje z přírodních surovin již dělají konkurenci průmyslovým výrobkům z trestí a cukru. Zákazníky zajímá, co jedí a co pijí. In cider we trust!“ uzavírá Jan Abt.

Dalibor Dostál

Firma Tátův sad v kostce

Jan a Kateřina Abtovi vysadili v Líšni v orese Praha-západ přes 8 hektarů sadů se speciálními anglickými a francouzskými odrůdami jabloní. Pronajali si také zanedbané a chemicky neošetřované jabloňové sady v okolí a začali o ně pečovat. Ve firmě Tátův sad vyrábějí cidery a limonády.  

Pravidelné novinky e-mailem