Daň z nemovitých věcí musíte za běžných okolností zaplatit do konce května. Letos vychází poslední květnový den na sobotu, proto se deadline posouvá na první následující pracovní den, tedy pondělí 2. června.

Do 23. května našly statisíce poplatníků ve schránce složenky s nově vyměřenou daní. Ti, kteří dostávají upozornění e-mailem či do datové schránky, se dočkali do poloviny pátého měsíce.

Zvýšení základní sazby daně

Základní sazba daně z nemovitých věcí se výrazně zvýšila již v loňském roce. V některých obcích se to nicméně neprojevilo, nebo se úpravy promítly do výše odvodu až letos.

Někde se poplatníci dočkali dokonce snížení daně, a to kvůli odlišnosti místních koeficientů pro její výpočet, které může každá obec každoročně upravovat (viz níže).

Zaplaťte daň z nemovitých věcí. Čas máte do 2. června

Základní sazba se loni plošně zvedla o zhruba 80 procent. Například u bytu nebo rodinného domu se sazba zvýšila ze 2 korun na 3,50 za metr čtvereční. Od roku 2025 se odvod navyšuje automaticky podle inflace.

Obecní koeficienty, které sazbu mohou zvýšit (jejím násobením), se do přijetí legislativní úpravy pohybovaly v rozmezí 1 až 5, letos od 0,5 do 5.

Na základě novely zákona o dani z nemovitých věcí dochází od 1. ledna 2025 i k dalším změnám u koeficientů pro výpočet daně. Tyto novinky se neprojevily na povinnostech plátců, ale rovněž ovlivnily sazbu daně.

Přehled změn platných pro rok 2025

• Obce mohou měnit místní koeficient pro celou obec, nebo její jednotlivé části, katastrální území, skupinu nemovitosti nebo dokonce konkrétní nemovitost.
• Změny v koeficientech musí obec zveřejnit obecně závažnou vyhláškou nejpozději 1. října před zdaňovacím obdobím.
• Výše místního koeficientu má nové rozmezí 0,5 – 5.
• Pro stavby a stavební pozemky lze již základní koeficient pouze zvýšit.
• Vlastníci pozemků s ekologicky významnými prvky mohou být od placení daně osvobozeni, zrušeny byly ale některé další úlevy.

Pro obce jde o zcela zásadní zdroj příjmu, který využívají na financování veřejných služeb a rozvoj místní infrastruktury. Za loňský rok bylo na dani z nemovitých vybráno více než 23 miliard.

Některé obce daňovou zátěž letos dále zvýšily zejména u nemovitostí určených k podnikání (zákon to umožňuje). Pocítily to tedy zejména firmy.

Už loni se rovněž zvedla minimální celková daň za spoluvlastnický podíl na nemovité věci na 90 korun a hranice minimální výše daně, kterou je poplatník povinen uhradit, na 50 korun.

Mnohde daně obyvatelům snižují

Příkladem, jak novela zákona umožní změnit výši odvodu, může být město Bílina na Teplicku, kde s účinností od 1. ledna 2025 změnili obecně závaznou vyhlášku a snížili místní koeficient u bydlení (z 1 na 0,5). Tím došlo v katastrálních územích města ke snížení daně z nemovitostí pro bydlení o 50 procent oproti roku 2024 a dokonce o 10 procent v porovnání s rokem 2023.

Oproti loňsku ušetří majitelé například také ve Zlíně. „Srovnatelná města nakonec letos daň z nemovitosti nenavyšují, my jsme se ji rozhodli v roce 2025 oproti letošku snížit až o třetinu,“ sdělil primátor Jiří Korec.

Většina tuzemských obcí nicméně ponechala místní koeficient ve stejné výši jako loni, lidé tedy zaplatí stejně jako v roce 2024.

Obce již mohou stanovovat také místní koeficient pro zemědělské pozemky (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady či ovocné sady) v rozmezí 0,5 až 1,5.

Vyhledávání koeficientů pro výpočet daně

Od roku 2025 již zastupitelské úřady nemohou určovat místní koeficienty podle konkrétních parcel. Koeficienty je možné stanovit pouze pro celé obce, katastrální území, městské části nebo skupiny nemovitostí, například průmyslové stavby.

Pokud budou chtít město či ves upravit koeficienty pro konkrétní parcely, mají povinnost vydat opatření obecné povahy, jež musí být detailně zdůvodněné. Podle zákonodárců proto, aby se předešlo diskriminaci nebo zvýhodňování některých vlastníků.

U daně došlo ke zrušení některých dosavadních osvobození, například pro pozemky s přírodními útvary, jako jsou mokřady, rokle nebo skály. Vlastníci pozemků s ekologicky významnými prvky, například se stromořadími nebo skupinami dřevin, mohou být letos od daně osvobozeni, pokud jsou „tyto prvky zapsány v evidenci ekologicky významných prvků“.

Podrobnosti najdete v paragrafu 4 zákona 338/1992 Sb. o dani z nemovitých věcí.

Vyšší daň lze rozdělit do dvou splátek

Na úhradu daně je čas tradičně do konce května (letos do 2.6.), respektive do září (u zemědělců a chovatelů ryb). Vysoká daň může být rozdělena do dvou splátek a druhou máte povinnost uhradit stejně jako loni do konce listopadu.

Konsolidační balíček zavedl takzvaný inflační koeficient, který vychází z růstu cenové hladiny a má každoročně zamezit reálnému snižování daně v čase.

„Daň z nemovitých věcí se platí do konce května, v případě roční daně nad 5 000 korun potom ve dvou stejně vysokých splátkách. Během května, případně srpna uhradíte první splátku a na druhou máte čas do 1. prosince (první pracovní den po 30. 11.),“ upřesňuje daňová poradkyně společnosti Forvis Mazars Gabriela Ivanco.

Jaké změny se dotknou přiznání daně

Kdo bude muset vyplnit a podat daňové přiznání za nemovitost pořízenou v roce 2025 (do konce ledna 2026)?

• Majitel stavebního pozemku – kdo získal stavební povolení nebo staví na pozemku, kde již stojí jiná budova. To, že na stejném pozemku stojí jiná budova, nehraje roli.
• Vlastník zpevněné plochy – daň přiznává ten, kdo má pozemek, na kterém se nachází zpevněná plocha (a není evidován jako ostatní plocha nebo jako zastavěná plocha a nádvoří) a má ho zařazen v obchodním majetku.
• Majitel garáže – kdo má objekt, který je v katastru nemovitostí zapsán jako garáž (L), by si měl zkontrolovat, zda jej opravdu uvedl v posledním přiznání jako garáž. Pokud ne, musí tak učinit nyní.

Dále musejí přiznat daň nikoli majitelé, ale uživatelé pozemku, které vlastní Státní pozemkový úřad, uživatelé nemovité věci, kterou vlastní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a také uživatelé budovy nebo jednotky, jejichž vlastník není znám.

A konečně se jedna ze změn dotkla těch, již pronajímají v obytném domě nebo v bytě místnost například přes Airbnb a zároveň s tím poskytují další služby (úklid, vynášení odpadků apod.).

Kdo musí podat přiznání? Podrobnosti najdete na stránkách Finanční správy ČR

Přiznat daň bez nároku na osvobození mají povinnost rovněž ti, kteří vlastní jiný než lesní pozemek, na kterém se nacházejí ,hospodářské lesy pod vlivem imisí zařazené do pásma ohrožení A nebo B´.

Dejte si pozor na zpoždění a pokuty

V případě, že poplatníci nedodrží termín a nezaplatí včas, hrozí jim pokuta. Úředníci mohou být ze zákona shovívaví pouze týden, respektive pět pracovních dní. Sankce se vám tedy budou v roce 2025 počítat od 10. června.

Pokud nezaplatí včas, uhradí hříšníci 0,05 % vyměřené daně za každý den prodlení. Pokuta se přitom vyšplhá maximálně na pět procent vyměřené daně či daňové ztráty a nikdo nesmí být potrestán sankcí vyšší než 300 tisíc korun.

Citelné pokuty. Při neplnění povinností k DPH jsou postihy přísnější

Hrozí vám také úroky z prodlení, které činí aktuálně (v závislosti na repo sazbě ČNB, která je nyní na 3,50 procenta) 11,5 procenta z vyměřené daně za rok. Na rozdíl u výše zmíněné pokuty za pozdní podání daňového tvrzení – zde vzniká sankce od pátého pracovního dne po termínu pro placení.

Z nedávné novely daňového řádu ovšem vyplývá, že Finanční správa ČR vymáhá jen pokuty vyšší než 1000 korun. 

Pokud jde o přiznání daně, pokutu 1000 korun mohou dostat ti, již mají aktivní datovou schránku, ale odevzdají dokumenty v listinné podobě. V případě, že správce daně rozhodne, že jste mu nesplněním své povinnosti záměrně zkomplikoval práci, může vám napařit dokonce padesátitisícovou sankci.

Majitele aktivních datovek nečeká postih automaticky. Chybujícího plátce vyzve berňák ke korekci, a pouze v případě, že svůj omyl nenapraví, potrestá jej následně.

Jakub Procházka