Toulky Českem budoucnosti přináší dávku inspirace, technických zajímavostí i lidských příběhů, a to jak na obrazovkách, tak i v iVysílání.

Třetí díl: Češi, kteří přetvářejí čas

Třetí díl letošního pořadu Toulky Českem budoucnosti nás zavede do světa času. Seznámí nás s příběhy hodinářů Prokop & Brož, Luďka Seryna a také se společností L. Hainz, která se už téměř 2 století věnuje výrobě a rekonstrukci věžních hodin a pečuje o slavný Staroměstský orloj. V době, kdy většina světa sází na sériovou výrobu, se tito mistři rozhodli jít opačným směrem. Vsadili na řemeslo, detail a osobní příběh.

Premiéru můžete sledovat ve čtvrtek 6. listopadu 2025 ve 21:00 na ČT1, reprízu v sobotu 8. listopadu 2025 v 9:45 na ČT 1 nebo kdykoliv na iVysílání.

Dva muži, jeden čas

Jan Prokop a Martin Brož se potkali při tvorbě „pivního orloje“ pro Plzeňský Prazdroj. Z toho, co začalo jako test spolupráce, vznikla v roce 2012 manufaktura Prokop & Brož. Jeden přinesl obchodní a designérský cit, druhý mistrné řemeslo. Společně vytvořili značku, která vyrábí hodinky na míru. Každé jiné, každé s vlastním příběhem.

Jejich modely překvapují nejen vzhledem, ale i technikou. Nabízejí retrográdní mechanismy, jednoručkové ukazatele i slavné hodinky Spirála, kde se neotáčí ručičky, ale celý číselník. Díky speciálnímu sklu dokonce dokážou házet duhové odlesky. Vznikají tak kusy, které jsou víc než jen měřidlem času, jsou to malé šperky s duší.

Jejich nejnovější projekt? Limitovaná edice Laurin & Klement k 130. výročí mladoboleslavské automobilky. Hodinky ukrývají unikátní řešení sekundové ručičky, které nemá ve světě obdoby. Každý kus vzniká v pražské dílně, ručně zdobený, rytý a laděný k dokonalosti.

Firma L. Hainz: tradice, která přežila staletí

Firma L. Hainz byla založena Ludvíkem Hainzem v roce 1836 a patří mezi nejvýznamnější výrobce a restaurátory věžních hodin v České republice. V letech 1865, 1945, 1994, 2005 a 2018 provedla generální opravy Staroměstského orloje, o jehož chod se stará dodnes – stejně jako o více než 80 věžních strojů jenom v Praze. Mezi rekonstruovanými a udržovanými hodinami najdeme i ty z Chrámu sv. Víta, sv. Mikuláše či Klementina. Společnost při dodržování klasických hodinářských principů vyrábí nové věžní, uliční, zahradní i interiérové hodiny s minimálními nároky na údržbu.

Luděk Seryn: muž, který čas nejen měří, ale také tvoří

Luděk Seryn nikdy nestudoval slavné švýcarské školy, a přesto se stal světovým fenoménem. Vyučený hodinář a zlatník si na své konto připsal nejdražší české hodinky Imperátor i revoluční model Karel Rotation, kde celý strojek rotuje po obvodu.

Jeho touha mít pod kontrolou každý šroubek ho dovedla až k vlastní konstrukci strojku včetně patentovaného systému tří nezávislých částí pro nátah, seřizování a samotný chod.

Model Karel Rotation ho katapultoval do elitního klubu AHCI, kde působí jen hrstka nejlepších nezávislých hodinářů světa. Jeho nejnovější dílo Adam Rotation posouvá hranice znovu, tentokrát díky cykloidní převodovce známé spíš z robotiky. Každý jeho projekt trvá roky, ale výsledek stojí za to.

Nová éra českého hodinářství

Ať už jde o dvojici Prokop & Brož, vizionáře Seryna nebo tradiční společnost L. Hainz, jedno mají společné: odvahu jít proti proudu a dokázat, že i v Česku může vznikat něco, co obstojí v nejvyšší světové lize. Jejich hodiny a hodinky nejsou jen přesné, ale i osobní, jedinečné a věčné.

Zpět na začátek

Druhý díl: Zpracování léčivých bylin

Tématem druhého dílu pořadu Toulky Českem budoucnosti budou byliny a zhlédnout ho můžete ve čtvrtek 30. října 2025 ve 21:00 na ČT1 (premiéra), v sobotu 1. listopadu v 9:45 na ČT1 (repríza) nebo kdykoli na iVysílání.

Byliny provázejí léčitelství na našem území od nepaměti a ani moderní doba jim neubrala na důležitosti. Zřejmě nejznámějším bylinářem 20. stol. byl Jan Mikolášek, který se dostal i na filmová plátna. 90. léta přinesla renesanci tohoto oboru. Objevilo se mnoho malých rodinných farem pěstujících bylinky ekologicky, vznikly specializované obchůdky s bylinami a čaji. Lidé se začali vracet k přírodním prostředkům, které zažívají boom jak v léčbě, tak v prevenci.

Ve 2. dílu Vám představíme kout Valašska, kde vzduch voní bylinami. Manželé Zuzana a Radek Fryzelkovi zde vybudovali oázu ekologického zemědělství. Na dvou hektarech farmy Květomluva pěstují přes 20 druhů bylin, bez chemických hnojiv, bez postřiků. A jak říká paní domu, největší zbraní ekologického zemědělce proti plevelům je motyka.

Ze záchrany staré sušírny vznikla Květomluva. Unikátní farma na bylinky prošla i těžkým obdobím

Fryzelkovi ručně sbírané byliny mění v čaje, medy, oleje, krekry a RAW tyčinky – vše bez lepku, cukru a konzervantů. Navíc své produkty dělají podle AIP, tedy autoimunitního protokolu, díky čemuž jsou vhodné pro lidi s autoimunitními onemocněními, kteří dodržují přísnou dietu bez lepku, laktózy, ořechů, luštěnin či lilkové zeleniny.

Jejich byliny i výrobna samotná mají cerfitikaci na ekologický provoz. Získali titul Nejlepší ekofarma roku 2023 a ocenění Česká biopotravina roku 2020.

Seznámíme Vás také s paní Jarmilou Podhornou, přední odbornicí na bylinnou terapii. Její firma s názvem Naděje vyrábí přírodní bylinné tinktury, masti a oleje bez chemických přísad, zaměřené na podporu zdraví a prevenci. Pěstuje byliny, pořádá semináře pro veřejnost i lékaře a vydala několik knih.

V roce 2021 získala ocenění Živnostník roku Olomouckého kraje a titul Srdcař roku za překonání životních překážek. Její příběh je obdivuhodný. Bylo jí 56 let, když se pustila na svou úplně novou životní cestu. Na své zahrádce začala pěstovat byliny a ve sklepě svého rodinného domu experimentovala s výrobou prvních tinktur, které nejdříve rozdávala jen po známých. Nárůst zájemců byl raketový. Dnes má J. Podhorná vlastní relaxační a zdravotní centrum a je známá svým odhodláním pomáhat lidem přírodní cestou.

Zpět na začátek

První díl: Lodní průmysl

První díl Vás zavede do lodního průmyslu. Moderátorská dvojice Iveta Toušlová a Josef Maršál ukáže, že i bez moře máme k vodě pořádně blízko.

Dozvíte se něco z historie: od šroubu Josefa Ressela přes Suezský průplav až po vynález lodního kontejneru. Právě ten, ač obyčejný na pohled, způsobil největší revoluci v globální dopravě.

Nemáme moře, ale máme moře příběhů

Mladší ročníky možná netuší, že československé lodě kdysi brázdily světové oceány. Jejich jména jako Berounka, Třinec, Blaník nebo Jan Hus nesly hrdě naši vlajku. Na přelomu 80. a 90. let působilo na moři přes tisíc československých námořníků, jejichž profesionalita byla proslulá, a naše flotila patřila mezi největší vnitrozemské na světě.

Zpět do současnosti

Seznamte se s Richardem Vojtou, kapitánem, kterého láska k vodě dovedla k založení společnosti Prague Boats – jednoho z lídrů říční dopravy v Evropě. Zároveň stojí v čele Pražské paroplavební společnosti, která letos slaví 160 let a pečuje o naše poslední provozuschopné parníky Vyšehrad a Vltava, dnes kulturní památky. Provozuje také vlastní elektrické lodě. Vojtovy lodě ročně přepraví téměř milion pasažérů.

A to není všechno! Poznáte i Martina Horáka, který vyrábí skládací plachetnice. Z jeho hobby se stala firma Minicat, která patří mezi světové lídry v této oblasti. Katamarány z Bílovic dnes plují od Kanady až po Havaj. Loď o délce tří metrů váží sotva 27 kilogramů, vejde se do kufru auta a doma ji klidně uskladníte do skříně.

Odvážní Češi vyvážejí ukrajinské obilí po moři do Afriky

Řeky ožívají

Česko má přes 300 kilometrů splavných řek a legendární Baťův kanál se brzy prodlouží o polovinu. Říční doprava zažívá svou renesanci a s ní přichází i technologie budoucnosti: autonomní lodě a navigační systémy řízené umělou inteligencí. Příkladem je norská Yara Birkeland, první plně elektrická nákladní loď, která pluje bez kapitána.

Ať už jste milovníci lodí, techniky nebo jen rádi objevujete nové české příběhy, nenechte si ujít první díl Toulky Českem budoucnosti.

Zpět na začátek