„Výsledek meziročně klesl o 6,6 miliard korun, což beru jako další důvod k tomu, abych aktivně na měsíční bázi sledovala tempo čerpání evropských peněz napříč resorty, na což můj předchůdce bohužel rezignoval. Tím spíše, že rok 2026 je poslední, kdy můžeme využít Národní plán obnovy. Dobrou zprávou je, že již 75 % prostředků z české alokace pro programové období 2021-2027 je tzv. zazávazkováno a s jejich využitím už můžeme počítat,“ tvrdí ministryně financí Alena Schillerová.

V průběhu roku 2025 obdržela Česká republika z rozpočtu EU příjmy ve výši celkem 99,6 miliard, přičemž do evropského rozpočtu odvedla 68,4 miliard korun.

Za kladným saldem ČR vůči rozpočtu EU stály i nadále primárně příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ve výši téměř 63,6 mld. Kč a příjmy ze Společné zemědělské politiky ve výši 26,4 miliard.

Vedle příjmů z rozpočtu EU obdržela ČR v roce 2025 rovněž dodatečné prostředky na kohezi (Fond pro spravedlivou transformaci), Národní plán obnovy a vybrané investiční programy z Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 46,8 miliard korun.

Lidé přestávají věřit v pozitivní vývoj ekonomiky, podnikatelé jsou optimističtější

Vývoj čisté pozice od roku 2004

Celkově ČR od svého vstupu do Evropské unie 1. května 2004 do 31. prosince 2025 zaplatila do jejího rozpočtu 1 bilion korun a z unijních peněz získala 2,11 bilionu korun. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 1,11 bil. Kč. S tím, jak se české HDP blíží k průměru, kladné saldo se logicky zmenšuje.

Při započítání příjmů z NGEU jsou celkové příjmy dokonce o 200 miliard vyšší a celkové kladné saldo za dobu členství České republiky v EU 1,3 bilionu.

Za pozitivní čistou pozicí ČR k evropskému rozpočtu stojí dlouhodobě příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU. Dlouhodobý postupný nárůst odvodů ČR reflektuje jak rostoucí objem rozpočtu EU, tak i dlouhodobé posilování ekonomické vyspělosti ČR v rámci sedmadvacítky.