English version
Kulturní i geografická blízkost k Evropě a ekonomická provázanost se zeměmi EU totiž činí z Tuniska důležitého partnera v oblasti severní Afriky. V roce 1995 byla mezi EU a Tuniskem uzavřena Asociační dohoda, která odstranila celní poplatky pro obchod s průmyslově vyráběnými výrobky.
Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno. Snad jen málokdo nezná větu, kterou své proslovy ve druhém století před naším letopočtem zakončoval římský senátor, řečník a spisovatel Marcus Porcius Cato. Ačkoliv se toho sám osobně nedožil, na jeho slova došlo. Rozvaliny dříve obávaného konkurenta mocného Říma dodnes lákají davy turistů – čímž značně pomáhají ekonomice Tuniska. Právě v jeho metropoli pozůstatky Hannibalova města najdeme.
Tunisko dlouhodobě uplatňuje zahraniční politiku založenou na neutralitě a ukotvení země v evropsko‑středomořském prostoru. Od převzetí výkonné moci prezidentem 25. července 2021 dochází k centralizaci politické moci a k návratu autoritativních praktik.
ExportMag: Světelný tunel nebo les ze skla. Česká svítidla září za mořem i v Arábii
Tuniská ekonomika prochází náročným obdobím po koronavirové pandemii a v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Navýšení cen energií a mouky se negativně promítlo do veřejných financí a vyzvedlo slabiny ekonomiky Tuniska, které se zdráhá přijmout nutné reformy. I tak soukromý sektor zde projevuje překvapivou odolnost.
Co mohou nabídnout Češi
Strategická spolupráce mezi Českou republikou a Tuniskem je delší dobu diskutována v oblasti vodohospodářství, obranného průmyslu nebo ve zdravotnictví, následovat by měl i sektor ICT nebo zemědělství. S Tuniskem byly podepsány dohody o hospodářské spolupráci, o zamezení dvojího zdanění a o vzájemné ochraně investic. Již páté zasedání smíšené komise pro česko‑tuniskou hospodářskou spolupráci by mělo proběhnout na konci září 2023, na jehož okraji bude zorganizováno i business fórum za účasti tuniských firem.
České firmy se mohou prosadit například v energetickém průmyslu. Využití obnovitelných zdrojů energie v Tunisku postupně roste, vláda má ambiciózní cíl dosáhnout až 30% podílu oproti fosilním palivům do roku 2030. Sektor přitahuje zajímavé investice ze strany zahraničních donorů a investorů a s nimi také místní poptávku po cenově dostupných technologiích. Světová banka i Evropská unie nedávno přislíbily investice do projektu ELMED, který má do pěti let propojit Tunisko a Itálii podvodním kabelem o 195 km s kapacitou 600 MW.
V Tunisku jsou žádané především technologie koncentrované solární energie (CSP) a koncentrované fotovoltaiky (CPV). Procento elektřiny vyrobené na bázi zemního plynu však stále tvoří 96 % veškeré produkce. Potřeby obměny a modernizace technologického zázemí pro zpracování plynu tak zůstávají aktuální. Vzhledem k bezpečnostní situaci v zemi nepřekvapí význam obranného průmyslu. Bezpečnostní sektor se navzdory tíživé ekonomické situaci v Tunisku těší prioritizaci napříč politickým spektrem, a státní investice jsou tak relativně stabilní. Důvodem je pokračující boj proti terorismu na tuniském území, nestabilní situace v regionu (Libye), ale také angažmá tuniské armády v zahraničních stabilizačních misích.
Zajímavý je i strojírenský průmysl. Hlavními tahouny tuniské ekonomiky jsou textilní, elektrotechnický, zemědělský a potravinářský průmysl, důležitou roli hraje také stavebnictví nebo zpracování fosfátů. Na výrobní kapacity jsou přitom kladeny stále vyšší požadavky z důvodu rostoucí poptávky, např. pro libyjský trh, a zavádění norem pro export produktů do zahraničí. Technologický upgrade výrobních linek pro různé průmyslové využití představuje nemalý potenciál.
Souhrnná teritoriální informace pro Tunisko
Příležitosti mají české firmy i ve vodohospodářském a odpadním průmyslu, a to zejména v oblasti technologií na průmyslové čištění odpadních vod, čištění vody pro její znovuvyužití v zemědělství, ale také v oblasti nakládání s komunálním odpadem. Kapacity tuniského odpadního průmyslu zdaleka nepokrývají místní potřeby, což se projevuje především během povodní způsobených sezonními dešti. Na druhé straně rekordně nízké srážky za poslední rok zvýšily povědomí o kritické úrovni hydrického stresu a o potřebách urgentních řešení pro zemědělství a pro další sektory náročné na vodu.
A vynechat nemůžeme zdravotnický a farmaceutický průmysl. Tunisko je populární destinací pro zdravotní turismus. Zdejší soukromé kliniky a nemocnice přitahují do země přes půl milionu pacientů ročně takřka ze všech zemí afrického kontinentu, ale také z Evropy. Obměna vybavení i rozšiřování nabízené péče představují příležitost pro celou škálu českých produktů a technologií. Tuniský farmaceutický průmysl je rovněž perspektivním sektorem pro export laboratorního vybavení a léčivých látek na výrobu generických léků, jejichž domácí spotřeba i export mají rostoucí tendenci.
Jak na tuniském trhu uspět
„Češi jsou známí tím, že se jedná o pohodové turisty, kteří nedělají problémy. Toto ovšem nic nevypovídá o kvalitě výroby či inovativnosti řešení,“ říká ekonomická diplomatka z Velvyslanectví České republiky v Tunisu Klára A. Bednářová. Jak tedy české firmy mohou na sebe upozornit? „Po prvním zmapování příležitostí v zemi by se firma měla připravit na cestu do Tuniska, aby si mohla vytvořit potřebné kontakty a posbírat informace přímo z terénu. Pro zastupitelský úřad je také mnohem jednodušší pomáhat firmám s domluvou fyzických schůzek nebo prezentací na místě než hledat potenciální partnery na dálku. Dobrou příležitostí pro takové cesty jsou veletrhy, ale nejsou podmínkou,“ radí ekonomická diplomatka.
Upozorňuje na konkurenci firem z Itálie, Německa, Francie, případně z Turecka nebo Číny: „Tuniský klient je spíše konzervativní, především jedná‑li se o státní sektor, a změna dodavatele nebo navýšení ceny musí být dobře podložené. Česká firma se tak musí prezentovat zajímavou nabídkou. Občas slýcháme, že české firmy nejsou ochotny vyjednávat o ceně u prvních zakázek, což je znevýhodňuje.“
Důležité je podle Bednářové komunikovat: „Považovat něco za automatické se příliš nevyplácí. Jiné návyky, neformálnější přístup k řešení problémů nebo prostě jiná předchozí praxe si vyžadují úzkou komunikaci o detailech s místními partnery, než se spolupráce rozběhne. Tuniský partner uvítá i komunikaci, která nutně není spojena s obchodním případem. Průběžně projevený zájem o dění v zemi nebo zaslání přání k oficiálním či náboženským svátkům je gestem respektu a zájmu.“
Obchodní jednání v Tunisku nejsou ničím zásadně odlišná od toho, na co jsou čeští obchodníci zvyklí, především u etablovaných firem a klientů s častými kontakty se zahraničím. „I když je angličtina stále více rozšířená, hlavním pracovním jazykem se zahraničím bývá francouzština. Byť je Tunisko kulturně liberální zemí, velká část populace například dodržuje půst během měsíce ramadánu a očekává se, že tuto skutečnost bude zahraniční partner respektovat. Je dobré mít na vědomí i společenskou rovinu pracovních jednání. Český partner by se měl připravit na časté změny požadavků a podmínek. Pro místní partnery je důležitý proces, v jehož rámci si zahraničního partnera oťukávají a poznávají,“ upozorňuje Bednářová.
Spolupráce s tuniskými firmami podle ní může být rovněž cestou na libyjský trh, protože tuniští obchodníci jsou připravení na specifické podmínky Libye, včetně již existujících obchodních, či dokonce rodinných vazeb. „Vstup na nový trh je vždy určitým dobrodružstvím, které otestuje odvahu a odhodlání obchodního partnera. Náš zastupitelský úřad je tu pro vás, abychom vás podpořili a pomohli vám, ovšem hlavním hybatelem jste vy,“ uzavírá velvyslanec České republiky v Tunisku Jan Vyčítal.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Daniel Mrázek
