MZV: Souhrnná teritoriální informace

Tuniská republika, známá jako populární destinace pro české turisty, je také zemí, kde tzv. Jasmínová revoluce v roce 2011 zahájila proces demokratizace navzdory bezpečnostním a ekonomickým výzvám. Kulturní i geografická blízkost k Evropě a ekonomická provázanost se zeměmi EU z Tuniska činí důležitého partnera v oblasti severní Afriky.

Tunisko představuje ekonomiku nižšího středního příjmu s levnou a kvalifikovanou pracovní silou s rozšířenou znalostí francouzského jazyka. Pilíři tuniské ekonomiky jsou služby (69,4 % HDP) s dominancí ICT a turistického ruchu, exportně orientovaný průmysl (21,6 %) a zemědělství (9,1 % HDP). Tunisko je také zdravotnickým zázemím a centrem farmaceutického průmyslu pro sousední Libyi a další státy subsaharské Afriky. Relativně přívětivé podmínky pro celoexportní (tzv. offshore) firmy z Tuniska činí zajímavou destinaci pro investory, působící převážně v textilním, strojním a elektrotechnickém průmyslu pro letectví a automobilový průmysl. Pro Evropskou unii, kam směřuje až 70 % tuniského vývozu, je Tunisko prioritním partnerem v jižním Středomoří. Ze členských států EU v Tunisku působí především Itálie, Francie, Belgie nebo Německo. V roce 1995 byla mezi EU a Tuniskem uzavřena Asociační dohoda, která odstranila celní poplatky pro obchod s průmyslově vyráběnými výrobky. Jednání o smlouvě DCFTA (známá pod fr. názvem ALECA) byla pozastavená. Posílení exportu na africký kontinent přispívá zapojení Tuniska do ZLECAF a členství v COMESA.

Strategická spolupráce mezi Českou republikou a Tuniskem probíhá v sektoru automotive, a je delší dobu diskutována v oblasti vodohospodářství, obranném průmyslu nebo ve zdravotnictví. Zásadní potenciál pro české firmy představuje rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jejichž podíl má do roku 2030 vystoupat na 30% ze současných 3 %, a zemědělství, které se potýká s nízkou produktivitou a nedostatkem vody. S Tuniskem byly podepsány dohody o hospodářské spolupráci, o zamezení dvojího zdanění a o vzájemné ochraně investic. Bilaterální hospodářská spolupráce je od roku 2009 diskutována v rámci tzv. Smíšené komise v gesci ministerstva průmyslu a obchodu ČR. České firmy, které mají zájem o obchodování s Tuniskem, by měly vzít potaz důležitost osobního kontaktu pro zahájení spolupráce.

Po krátkodobém oživení po pandemii covid-19 tuniskou ekonomiku zasáhl nárůst mezinárodních cen pohonných hmot a obilovin z důvodu ruské invaze na Ukrajinu a rekordní sucho, které vedlo k 11% poklesu zemědělské produkce a dalšímu omezení ekonomického růstu. Turistický ruch zaznamenává oživení a představuje důležitý zdroj zahraničních deviz za podmínek omezeného vstupu Tuniska na mezinárodní finanční trhy, nicméně bez zahraničního financování a strukturálních reforem bude rok 2025 pro ekonomiku země velkou výzvou. Zahraniční dluhová služba dosáhne rekordních 7,9 mld. USD bez jasných zdrojů financování nad rámec bankovního sektoru a mimořádné státní půjčky Centrální banky Tuniska. Dlouhodobě negativní saldo obchodní bilance (3,2 mld. USD) zatěžuje především energetický deficit, který zvyšuje urgenci Tuniska investovat do vlastních obnovitelných zdrojů energie. Urychlení ekonomického růstu bude podmíněno realizací potřebných strukturálních ekonomických reforem.

Po roce 2021 prošlo Tunisko významnou transformací, která vedla k výrazné centralizaci výkonné moci v rukou prezidenta Kaíse Saída. Politické změny, které započaly v červenci 2021, byly institucionalizovány přijetím nové ústavy v červenci 2022. Ústava výrazně posílila pravomoci prezidenta a upravila ústavní architekturu směrem k prezidentskému systému.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Tunisko (417.69 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Po více než deseti letech hybridní parlamentní-prezidentské demokracie Tunisko přešlo v červenci 2021 k centralizovanému, prezidentskému systému pod hlavičkou prezidenta Saída. Rozhodnutí prezidenta rozšířit pravomoci prostřednictvím dekretů a upravit ústavní systém bylo ostře kritizováno, ale zároveň měl silnou podporu u části veřejnosti, která očekávala rychlejší řešení ekonomických a bezpečnostních problémů. V prosinci 2022 se konaly první parlamentní volby podle nové ústavy z roku 2022, které však poznamenala velmi nízká volební účast – kolem 11 %.. V říjnu 2024 znovu obhájil prezident Saíd svůj mandát, přičemž získal přes 90 % hlasů, ale účast ve volbách byla pouze kolem 29 %. Tyto výsledky odrážejí určitou společenskou apatii a nedůvěru vůči politickému systému, přesto však prezidentova popularita zůstává relativně vysoká.

V březnu 2025 prezident odvolal premiéra Kamela Maddouriho, jmenovaného teprve v srpnu 2024, a do čela vlády dosadil Saru Zaafarani, dosavadní ministryni pro vybavení a bydlení. Jednalo se již o třetí výměnu předsedy vlády během dvou let. Prezident krok zdůvodnil neuspokojivou ekonomickou situací, stagnujícím růstem a rostoucím napětím kvůli migraci ze subsaharské Afriky.

Tunisko nadále setrvává ve stavu výjimečného stavu, který je od roku 2011 pravidelně prodlužován. V roce 2025 byl opět aktivován s odkazem na bezpečnostní hrozby, přičemž prezident jej v lednu prodloužil až do konce roku. Tento režim je kritizován za to, že slouží k oslabování parlamentního dohledu a upevňování mimořádných pravomocí exekutivy.

Podle tuniských monitorovacích organizací bylo v prvním pololetí zaznamenáno téměř 2 400 protestních akcí, což představuje meziroční nárůst o více než 106 %.

V pohraničních oblastech s Libyí a Alžírskem přetrvává napětí způsobené přítomností ozbrojených skupin, pašeráckých sítí a extremistických buněk. Bezpečnostní složky zde opakovaně provádějí zásahy, přičemž přístup zůstává omezený. Navzdory regionálnímu napětí (např. konflikt Izrael–Írán) je bezpečnostní situace v zemi nadále hodnocena jako stabilní a bezpečnostní riziko nízké.

1.2. Zahraniční politika země

Tuniská zahraniční upřednostňuje neutralitu, multilateralismus a neangažovanost, přičemž začíná být na diplomatickém poli při prosazování vlastních zájmů stále aktivnější. Tunisko se snaží udržet tradiční vazby se Západem, posiluje vazby se sousedními státy – především s Egyptem, Alžírskem, a stále více se hovoří o sbližování se zeměmi BRICS.

Vztahy mezi Tuniskem a Evropskou unií jsou nadále velmi intenzivní. V červenci 2025 uplynulo 30 let od přijetí asociační dohody EU-Tunisko. EU zůstává hlavním obchodním partnerem země, přičemž na evropské trhy míří přibližně 70 % tuniského zahraničního obchodu. Od roku 2011 EU poskytla Tunisku významnou finanční podporu v celkové výši přibližně 2,5 mld. eur. V červenci 2023 bylo podepsáno nové memorandum o porozumění mezi Tuniskem a Evropskou komisí, které se zaměřuje zejména na posílení kontroly nelegální migrace, zlepšení ochrany hranic a podporu ekonomického rozvoje. V prvním čtvrtletí roku 2025 vedla tato spolupráce k výraznému snížení počtu migrantů směřujících do Evropy.

V dubnu 2025 EU zařadila Tunisko na seznam „bezpečných zemí původu“, což umožňuje členským státům EU snazší vracení neúspěšných žadatelů o azyl do Tuniska.

Regionální stabilita a dobré sousedské vztahy s Libyí a Alžírskem jsou strategickým zájmem tuniské zahraniční politiky. Přes Tunisko vede plynovod z Alžírska do Itálie, ze kterého Tunisko doplňuje vlastní zásoby zemního plynu. Alžírsko rovněž poskytuje Tunisku ne vždy medializovanou finanční pomoc.

Tunisko patří mezi nejhlasitější obhájce palestinské věci v arabském světě. V červnu 2025 prošel přes jeho území konvoj „Soumoud“ do Gazy, který doprovázela výrazná podpora veřejnosti. Tunisko odsoudilo izraelské i americké útoky na Írán a jeho jaderná zařízení z června 2025. Navzdory kritickému postoji k americkým zásahům na Blízkém východě zůstávají vztahy Tuniska s USA v oblasti obrany pragmatické. S USA udržuje Tunisko strategické vztahy, aktivní především v oblasti bezpečnosti, ale také regionálního rozvoje. Tunisko a USA provádí např. společná vojenská cvičení, je také realizovaná řada rozvojových projektů v regionech.

Vztahy s Čínou rozvíjí Tunisko ve formátu strategického partnerství, které bylo vyhlášeno v roce 2024.

Africký rozměr zahraniční politiky Tuniska v posledních letech nabývá na důležitosti a Tunisko se cíleně snaží stát zemí, představující obchodní vstupní bránu na africký kontinent. Země aktivně rozvíjí vztahy na kontinentální úrovni, zejména prostřednictvím členství v Africké kontinentální zóně volného obchodu (AfCFTA), které získala v roce 2022, a také ve Společném trhu východní a jižní Afriky (COMESA), jehož je členem od ledna 2020. Tunisko rovněž usiluje o posílení diplomatických vztahů v subsaharské Africe, například otevřením nových ambasád v Burkině Faso a Keni a rozšiřováním leteckých spojení do dalších afrických destinací. V roce 2024 se v Tunisu uskutečnilo první investiční fórum COMESA, které přilákalo podnikatele a zástupce vlád z 21 afrických zemí, čímž země posílila svou roli regionálního obchodního a ekonomického centra. Země se i nadále snaží hrát aktivní roli v otázkách regionální bezpečnosti, včetně dlouhodobé účasti na mírových operacích OSN.

1.3. Obyvatelstvo

Poslední řádné sčítání lidu proběhlo v Tunisku v roce 2024, předběžné výsledky byly zveřejněny v květnu 2025:

Počet obyvatel: 11 972 000 (ženy 50,7 %, muži 49,3 %), oproti poslednímu sčítání v roce 2014 došlo k nárůstu o téměř 1 mil. obyvatel, což odpovídá ročnímu přírůstku 0,87 %. Zvyšuje se předpokládaná doba dožití, což současně se snižující se mírou porodnosti (2024 cca 1,7 dítěte/ženu vs 2014 cca 2,5 dítěte na ženu) přispělo ke zvýšení průměrného věku na cca 35 let. Poměr osob nad 60 let k dětem do 15 let (tzv. index stáří) se od roku 1966 dramaticky mění. Zatímco v roce 1966 činil tento poměr cca 11 %, v roce 2014 to již bylo cca 48 % a v současnosti se poměr blíží již 74 % (tj. 3 senioři na 4 děti).

Demografické složení: Arabové (98 %), Berbeři (1 %), menšiny Evropanů a Židů (méně než 1 %)

Vyznání: muslimské sunnitského typu (99 %), malé populace křesťanů, židů a ateistů (méně než 1 %)

Diaspora: Tuniská diaspora tvoří přibližně 10-12 % obyvatel Tuniska, tedy mezi 1,3-1,4 mil. lidí žijících v zahraničí. Více než 80 % těchto osob žije v Evropě, přičemž dominantní destinací je Francie (více než 50 %), následovaná Itálií (cca 15 %) a Německem (cca 7 %). Demograficky je diaspora relativně mladá, s vyšším podílem mladších ročníků (cca 25 % diaspory je mladší 16 let), což znamená, že jde často o druhou či třetí generaci narozenou již v zahraničí. Většinu diaspory hlásící se k tuniské národnosti tvoří muži (cca 74 %), byť podíl v závislosti na destinaci kolísá (v EU je v diaspoře zastoupen mírně vyšší podíl žen, např. ve Francii se uvádí podíl žen v diaspoře na úrovni až 38 %). Diaspora udržuje čilé hospodářské styky s domovinou. Remitence od Tunisanů v zahraničí představují cca 5-6 % HDP Tuniska a směřují převážně do podpory rodinných příslušníků žijících v Tunisu.

Úroveň negramotnosti: cca 17 %, více postihuje ženy (cca 22 %) než muže (cca 12 %), s mírou školní docházky přes 95 % postupně ustupuje

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

V roce 2024 rostla tuniská ekonomika mírným tempem 1,4 % HDP a docházelo tak k jejímu postupnému zotavování, přestože původní predikce byly vyšší. Předpokládá se, že v roce 2025 se růst ještě mírně zrychlí (na 1,8 %.), přičemž odhady tuniských autorit byly významně optimističtější. V prvním čtvrtletí roku 2025, i přes zvýšenou nejistotu ohledně revizí cel a dalších možných dopadů obchodního napětí ve světě, dosáhl růst 2,4 %. Po vzestupném trendu v prvním čtvrtletí roku 2025 se však růst zpomalil na 1,6 % (v meziročním srovnání) a vzdálil se tak hodnotě 3,2 %, se kterou kalkulovaly zákon o rozpočtu na rok 2025 i predikce tuniské vlády. Dílčím pozitivním signálem přesto je, že po několika čtvrtletích poklesu se zvolna vrací k růstu průmyslová produkce, a to díky oživení stavební činnosti a silné výkonnosti zemědělsko-potravinářského průmyslu. 

Míra inflace od dosažení vrcholu 10,4 % v únoru 2023 postupně ustupuje. V roce 2024 činila 6,3 %, v březnu 2025 pak 5,9 % a dubnu 2025 již 5,6 %. Toto zmírnění bylo důsledkem zpomalení jádrové inflace, měřené indexem spotřebitelských cen bez započítání čerstvých potravin a produktů s regulovanými cenami. Tento index z březnových 5,2 %, ovlivněných mimo jiné poptávkou během měsíce Ramadánu, poklesl na 4,8 % v dubnu 2025. V meziročním srovnání s hodnotou 7,6 % z dubna 2024 jde o pokles cca o třetinu. V reakci na trend uvolňování snížila tuniská centrální banka (BCT) svou klíčovou úrokovou sazbu na 7,5 procenta, což znamenalo první snížení sazeb za více než dva roky.

Schodek běžného účtu Tuniska se v roce 2024 snížil na 1,7 % HDP, k čemuž přispěly zlepšující se směnné relace a odolné příjmy z cestovního ruchu. Nedávné zvýšení dovozu energií a zpomalení objemu vývozu však zároveň prohloubily obchodní deficit v prvním čtvrtletí roku 2025, což představuje určité výzvy pro vnější rovnováhu. Na fiskální frontě se schodek v roce 2024 snížil na 5,8 % HDP, k čemuž přispěl nižší růst veřejných výdajů (+ 4-5 %) oproti růstu daňových příjmů (+9-10 %).

Nezaměstnanost v prvním čtvrtletí 2025 dosáhla v průměru 15,7 %, zvláště vysoká míra nezaměstnanosti i nadále zůstává u mladých lidí (v některých oblastech až 37 %).

Tunisko tradičně importuje více než vyváží, především kvůli závislosti na surovinách (ropa, energie). Po rekordním deficitu v letech 2021 – 2022 se situace mírně vyrovnala v roce 2023, od roku 2024 se nicméně deficit obchodní bilance dále prohlubuje. Dle vyjádření BCT z 30. května 2025 se obchodní deficit Tuniska ke konci dubna 2025 prohloubil na 2,5 mld. USD (z 1,6 mld. USD) a to jak v důsledku růstu dovozu (+ 8 %),  tak především kvůli poklesu vývozu (- 15 %). Propad obchodní bilance se, i přes růst příjmů z cestovního ruchu a příspěvky krajanů, propsal významně i do zhoršení deficitu běžného účtu, který na konci dubna 2025 dosáhl 1,14 mld. USD (1,8 % HDP), což je téměř trojnásobek hodnoty 0,4 mld. USD (0,6 % HDP) ve stejném období předchozího roku.

* predikce

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Schodek státního rozpočtu se snížil z 6,3 % HDP v roce 2023 na 5,8 % v roce 2024, nicméně některé daňové příjmy, zejména nepřímé daně, nedosáhly očekávání.

V rámci přípravy zákona o státním rozpočtu na rok 2025 představily tuniské úřady daňové reformy s progresivní charakteristikou. U fyzických osob došlo ke snížení sazeb pro nízko-středně příjmové skupiny, u vyšších naopak a počet daňových sazeb se zvedl z pěti na osm (0-40 %). U sazeb pro právnické osoby byla zohledněna jak výše obratu (firmy s nižším obratem mohou mít výhodnější sazby) tak odvětví, ve kterém působí.

Pod heslem ochrany národních zájmů a posilování národní suverenity se Tunisko odklání od relativně výhodných zahraničních půjček, spojených však s požadavky na nezbytné reformy, a spoléhá na domácí finanční zdroje, což vedlo k většímu využívání monetárního financování. Společně s rostoucím obchodním deficitem to přispívá k dalšímu poklesu devizových rezerv, které k 29. květnu 2025 dosáhly 22,7 mil. TND (ekvivalent 98 dnů dovozu) ve srovnání s 27,3 mil. TND (neboli 121 dny) ještě koncem roku 2024.

Zákon o rozpočtu na rok 2025 povoluje/nařizuje centrální bance půjčit až 7 miliard TND (cca 4 % HDP) a tyto prostředky se částečně používají na úhradu dluhu ve splatnosti. V tomto kontextu stojí za zmínku, že jen v prvním čtvrtletí 2025 emise státních dluhopisů dosáhly 4,16 mld. TND, oproti splátkám 2,78 mld. TND, což odpovídá „čistým“ novým úpisům ve výši 1,38 mld. TND. Ve stejném období roku 2024 byla bilance obrácená, vydané emise činily 3,85 mld. TND a splátky 4,12 mld. TND.

Celková míra zadlužení tuniského státu se i díky postupnému růstu HDP stále drží nedaleko 80 % a Tunisko své zahraniční závazky (jakkoliv na úkor vnitřního dluhu) relativně spolehlivě splácí. Ekonomickou stabilitu Tuniska v únoru 2025 ocenila i ratingová agentura Moody´s zlepšením ratingu z Caa2 na Caa1 stabilní. Splátky dluhů a úroků nicméně začínají rozpočet Tuniska zatěžovat a dluhová služba v roce 2024 již přesáhla 9 % HDP. Jakkoliv tedy v roce 2024 došlo k mírnému poklesu zadlužení, finanční situace Tuniska je stále velice křehká.

2.3. Bankovní systém

Bankovní systém Tuniska je stále silně centralizovaný a závislý na vládních aktivitách, což zvyšuje sektorové riziko. Hranice likvidity je napjatá a sektor čelí tlaku kvůli úlohám veřejného financování a regulatorním omezením. Samotný bankovní systém tvoří Tuniská centrální banka (BCT) a 22 bank, z toho 5 veřejných a 17 soukromých (vč. 9 zahraničních bank). Mezi nejvýznamnější banky patří Banque Internatioale Arabe de Tunise (BIAT), Banque Nationale Agricole (BNA), Société Tunisienne de Banque (STB) a Banque de l´Habitat (BH), které dohromady drží již téměř 50 % tržního podílu aktiv sektoru (37 % v roce 2012, 44 % v roce 2021). I když zahraniční banky tvoří poměrně významný podíl co do počtu subjektů (9 z 22), jejich podíl na celkových aktivech sektoru je odhadovaný na 5-10 %. Jakkoliv je jejich přítomnost významnější v segmentech jako devizové služby, trade finance či firemní financování, nepodílí se nijak významně na celkovém objemu úvěrů ani depozit.

Absence půjčky MMF a finanční potřeby státu odhadované na 7,9 mld. EUR na rok 2024 vytváří tlak na likviditu domácích tuniských bank vzhledem ke zvýšené potřebě domácího financování. Téměř všechny banky čelí slabé rentabilitě, regulatornímu tlaku (např. nižší úrokové marže, vyšší daně…) a vysoké expozici vůči tuniskému vládnímu dluhu. To se odráží i v negativním výhledu, který mezinárodní ratingové agentury bankám udělily (např. Moody´s „Caa2 negative“ pro BIAT či STB v 01/2023) a drží jej i přes revizi ratingu Tuniska/BTC (z Caa2 na Caa1 stabilní) z února 2025. Banky nicméně stále poskytují a proplácí dokumentární akreditivy tuniským importérům, byť za bližšího dohledu Centrální banky a celní správy.

Míra inflace od dosažení vrcholu 10,4 % v únoru 2023 postupně ustoupila na 5,6 % z dubna 2025. V reakci na trend uvolňování inflačních rizik snížila Tuniská centrální banka (BCT) svou klíčovou úrokovou sazbu na 7,5 procenta, což znamenalo první snížení sazeb za více než dva roky.

2.4. Daňový systém

Daňové zatížení v Tunisku je oproti EU relativně nižší, systém však prochází častými změnami. Informace na oficiálních stránkách úřadů nejsou vždy aktualizované. Doporučuje se tedy využívat široké sítě daňových poradců, kteří mohou poskytnout přesné informace o případných změnách nebo výjimkách.

S novým zákonem o státním rozpočtu pro rok 2025 byly zavedeny zásadní změny v daňovém systému. 

U fyzických osob došlo ke snížení sazeb pro nízko-středně příjmové skupiny, u vyšších naopak a počet daňových sazeb se zvedl z pěti na osm (0-40 %). Příspěvek na sociální zabezpečení odvádí zaměstnavatelé ve výši 9,68 % za zaměstnance, dalších 17,07 % je odváděno ze strany zaměstnavatele.

U sazeb pro právnické osoby byla zohledněna jak výše obratu (firmy s nižším obratem mohou mít výhodnější sazby) tak odvětví, ve kterém působí. Standardní daň z příjmu PO je 20%, snížená sazba ve výši 10 % platí pro vybraná odvětví (zemědělství, kultura či podniky v zónách regionálního rozvoje), zvýšená sazba 40 % se týká například finančního sektoru a velkých korporací. U plně exportních společností se rovněž ponechává zvýhodněné zdanění ve výši 10 %, jakož i osvobození od cla, DPH a spotřební daně při dovozu a nákupu zařízení a surovin nezbytných pro jejich činnost.

Základní sazba DPH ve výši 19 % platí pro většinu služeb a je doplněna formálně třemi sníženými sazbami. Osvobozeny (0 % sazba) jsou některé zcela nezbytné základní potraviny, vybrané položky z oblasti zdravotnictví a vzdělávání. Vstupní DPH si lze také odečíst nebo refundovat při exportu a vybraných investicích. Sazba 7 % se uplatňuje obecně na základní potraviny a nízkonapěťovou elektřinu, na dopravu zaměstnanců či na rezidenční výstavbu (do 400 tis. TND). Sazba 13 % bylo reformou v roce 2025 silně zúžena a zůstaly v ní zahrnuty specifické služby, jako je např. doprava zboží (s výjimkou zemědělských a rybích produktů), služby poskytované hotely a některé profesní služby (architekti, právníci, překladatelé, účetní, soudní exekutoři…).

Dá se očekávat, že za absence půjčky Mezinárodního měnového fondu bude tuniský stát dále navyšovat zdanění s cílem zvýšit státní příjmy. Výhody pro plně exportní společnosti Tunisko pravděpodobně ponechá vzhledem k významu těchto subjektů pro tuniský export, zaměstnanost a příliv PZI.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Tunisko dlouhodobě udržuje kladnou obchodní bilanci s ČR a toto saldo se v posledních dvou letech navýšilo. Hlavní složkou tuniského exportu do ČR zůstává elektrotechnika, v Tunisku mj. působí řada mezinárodních výrobců pro automobilový průmysl v EU. Do tohoto sektoru ČR dodává Tunisku součástky a technologie i hotová vozidla, jedná se tedy o vzájemně prospěšný obchod. Do ČR směřují také výrobky textilního a obuvnického průmyslu, které v zemi zaznamenávají spíše pokles.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Vzájemný obchod mezi Tuniskem a EU v roce 2024 zaznamenal kladné saldo obchodní bilance s EU a podpořil obrat trendu předchozích let. Je to dáno navýšením tuniského vývozu do EU za plné podpory tuniských státních úřadů i proexportních programů EU. Objem vývozu do EU, který představuje až 70 %, je rovněž vysvětlitelný přítomností mnoha firem z EU, které za zvýhodněných podmínek v Tunisku vyrábí a do EU exportují od elektrotechniky k oděvům (například z téměř 900 průmyslových podniků se 100%-ní zahraniční účastí jich více než 90 % plně exportuje zpět do EU).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

V porovnání s EU je obchod se zeměmi mimo EU mnohem nevyrovnanější, s hlubokým deficitem obchodní bilance Tuniska u zemí jako je Čína (10,5 % dovozu Tuniska), Rusko (8,18 % dovozu), Alžírsko (6,98 % dovozu) či Turecko (4,69 % dovozu). I navzdory tomu import ze zemí mimo EU vykazoval rostoucí tendenci, čímž uvedený deficit jen dále prohluboval. Tunisko však importuje významné objemy uhlí, ropy a plynu právě z Ruska, Čína a Alžírska, což importní deficit Tuniska se zeměmi mimo EU zvyšuje. Za zmínku stojí skokové navýšení (o 140 %) importu z Ruska v prvních deseti měsících roku 2023, kdy Tunisko zvýšilo dovoz obilovin, hnojiv, ropy a zejména plynu poté, co se stal levnější alternativou po uvalení sankcí EU a USA vůči Moskvě.

Zdroj: EIU, Eurostat

Tuniské exporty lze chápat jako západně orientované a EU zůstává pro Tunisko dominantním exportním partnerem (cca 70-71 % exportu Tuniska míří do EU). Naopak import je geograficky diverzifikovaný, když téměř polovina dovozu pochází z mimoevropských zemí (především Číny, Ruska Turecka a Alžírska). Tento obchodní profil vytváří strukturální deficit mimo EU a závislost na energetických a technologických dovozních řetězcích. Tunisko tak momentálně usiluje o zintenzivnění obchodních vztahů mimo Evropu, nejčastěji prostřednictvím dohod s USA, SAE, Tureckem či Marokem. Stejně tak Tunisko systematicky posiluje svoji regionální integraci a obchod mezi Tuniskem a Lybií posílil mezi lety 2019-2023 o 59 % (na 2,39 mld. TND). Hlavními tahouny byla těžební a průmyslová produkce, kovové a nerostné produkty vzrostly o 88 %, průmyslové stroje o 45 %.

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice (PZI) do Tuniska potvrzují zotavení po pandemickém propadu, kdy se PZI propadly v roce 2022 na zhruba 1,43 % HDP. V roce 2023 činil objem PZI přibližně 806 mil. USD (1,51 % HDP), v roce 2024 pak PZI dále vzrostly až na 935 mil. USD (1,6 % HDP), kdy oživení táhl především sektor energetiky. Hlavními investory zůstávají Francie (32-38 % FDI), Itálie (13-14 %), Německo (8-9 %) a Španělsko (7-8 %). Nejvýznamnějším neevropskými investory jsou Katar (cca 4 %) a USA (cca 3-4 %).

Největší podíl směřuje do průmyslu (cca 60 %), následovaného energetikou (24 %) a službami (14 %), zemědělství zůstává marginálním příjemcem.

V Tunisku působí cca 4.000 zahraničních firem (z toho cca 3.300 evropských), a to především v sektorech automotive, letectví, textilu, obuvnictví nebo ICT.

Tuniská vláda nabízí pobídky pro investice, které mají pozitivní dopad především na regionální rozvoj, vývoj technologií a produktů s vysokou přidanou hodnotou, VaV, inovace, nebo malé a střední podniky. Podporu investičního prostředí zajišťují instituce jako Tunisian Investment Authority či FIPA, navzdory řadě pobídek však v Tunisku trvají některé bariéry a rizika pro investory. Jsou jimi vládní autorizace vyžadované pro vybrané oblasti (přírodní zdroje, stavebnictví, námořní a letecká doprava, bankovnictví, finance nebo telekomunikace), byrokracie, zdlouhavé dovozní procedury nebo rizika spojená s repatriací zisku mimo Tunisko.

Investiční zákon z roku 2017 pracuje se dvěma investičními režimy: onshore, který cílí místní trh, a offshore, který cílí zahraniční trh alespoň ze 70 %, a těší se nižším daním PO ve výši 10 %, osvobození od cla a DPH na nákup surovin k výrobě. Většina offshore společností díky blízkosti Tuniska k Evropě vyváží zboží na trh EU.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Smluvní vztahy EU a Tuniska byly zahájeny rokem 1969, kdy byla uzavřena Obchodní dohoda, na kterou navázala Asociační smlouva v roce 1995 (platnost 1998). Asociační dohodu doplnil v roce 2009 i protokol o mechanismu řešení sporů. Zóna volného obchodu s průmyslovým zbožím, po zrušení cel ze strany Tuniska, platí od 2008. Další etapou prohloubení spolupráce mělo být sjednání Hloubkové a komplexní dohody o zóně volného obchodu (ALECA), která se začala projednávat 10/2015, jednání však nijak nepokročila, byla 2019 přerušena a zatím nedošlo k jejich obnově.

Smlouvy s ČR

První bilaterální dohody mezi Českou republikou (tehdy ČSSR) o vědeckotechnické, kulturní spolupráci byly podepsány již v roce 1963, následovaly dohody o hospodářské spolupráci a spolupráci v oblasti např. turistického ruchu. ČR má s Tuniskem smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku z roku 1990 a Smlouvu o podpoře a vzájemné ochraně investic (BIT) z roku 1997 (na kterou navázal v roce 2009 dodatek/protokol s cílem sladit BIT s právem EU, avšak z tuniských zdrojů není jasný status jeho ratifikace/platnosti). Mezivládní dohoda o hospodářské spolupráci ČR a Tuniské republiky (04/2009) pak dala nový rámec česko-tuniským vztahům vytvořením Smíšené komise pro česko-tuniskou hospodářskou spolupráci, v gesci MPO. Dosud poslední 5. zasedání této smíšené komise se uskutečnilo v září 2023 v Praze. V listopadu 2015 byla podepsána smlouva s Tuniskem o sociálním zabezpečení (účinnost od 12/2017).

V tunisko-české relaci dále existuje i několik dalších dohod o spolupráci mezi agenturami, např. dohoda CzechTrade s tuniským CEPEX či dohoda českého Svazu průmyslu a dopravy ČR s UTICA. V roce 2025 se také konalo česko-tuniské obchodní fórum ve spolupráci s tuniskou podnikatelskou konfederací Conect, a to na okraj návštěvy ministra zahraničí ČR v Tunisku. České velvyslanectví má dále, kromě zmíněných organizací, komor či sdružení, nastavené vazby také s průmyslovými komorami Tunis CCIT, Sfax CCIS a Bizerte CCINE.

3.4. Rozvojová spolupráce

Tunisko je z pohledu zahraniční rozvojové spolupráce ČR neprioritní zemí, přesto ČR financovala v posledním období transformační a rozvojové projekty, které umožnily i zapojení českého soukromého sektoru. Během let 2019 až 2024 bylo podpořeno pět rozvojových projektů ve výši 2,13 mil. CZK. Projekty cílí udržitelný rozvoj marginalizovaných regionů a podporu zaměstnanosti žen, technologické inovace v zemědělství nebo ochranu vodních zdrojů, z projektu z roku 2020 byl např. pořízen přístroj pro čištění odpadní vody za účelem jejího použití pro zavlažování. V roce 2025 probíhají dva malé lokální projekty, zaměřené na vodní hospodářství „Vodní hospodářství v Severním Kasserine“ a „Valorizace šedé vody pro zavlažování palmových hájů ve školách“ v regionu Tozeur. Projekty cílí na zachycování, čištění a využití dešťové vody (Kasserine) a na možnosti druhotného využití „odpadních“ vod pro zavlažování nově vysazených palmových hájů (Touzer). Oba projekty mají podporu místních autorit a snaží se šířit potřebnou osvětu ohledně nakládání vodními zdroji. Děje se tak jak samotnou realizací projektů ve školách (4 školy v Kasserine a 2 školy v Tozeur) a hospodářských spolcích, tak prostřednictvím místních médií. 

V rámci asistenčního programu pro Afriku, byly v Tunisku identifikovány tři vázané peněžní dary v souhrnné hodnotě 23,74 mil. Kč. Z projektů bylo zajištěno vybavení JIP a infekční jednotky nemocnice Ras Jebel (guvernorát Bizerte), nákup a instalace flotační jednotky na předčištění odpadních vod z jatek v obci Raoued/Tunis, a vybavení dětské nemocnice Bechir Hamza v Tunisu. V roce 2019 rovněž ČR poskytla podporu projektů B2B na rozvoj Smart Cities v Severní Africe nebo plánu k zavedení environmentálních technologií na tuniský trh.

Zapojení českých firem je možné skrze nabídku řešení tuniskému partnerovi v rámci malých lokálních projektů (v max. výši 500 tis. Kč), nástroje B2B České rozvojové agentury, nebo Aid for Trade Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetický průmysl

Využití obnovitelných zdrojů energie v Tunisku postupně roste, vláda má ambiciózní cíl dosáhnout až 30% podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 (min. 3 800 MW nové kapacity OZE, převážně solární a větrné parky i posílení přenosových sítí). Sektor přitahuje zajímavé investice ze strany zahraničních donorů a investorů, a s nimi také místní poptávku po cenově dostupných technologiích. Žádané jsou především technologie koncentrované solární energie (CSP) a koncentrované fotovoltaiky (CPV). Procento elektřiny vyrobené na bázi zemního plynu však stále zcela dominantní (95-97 % veškeré produkce). Potenciál má také obměna a modernizace technologického zázemí pro zpracování plynu.

▶ Obranný průmysl

Bezpečnostní sektor se navzdory tíživé ekonomické situaci v Tunisku těší podpoře napříč politickým spektrem a státní investice jsou tak stabilní. Důvodem je pokračující boj proti terorismu na tuniském území, nestabilní situace v regionu, ale také angažmá armády v zahraničních stabilizačních misích.

▶ Strojírenský průmysl

Hlavními tahouny tuniské ekonomiky jsou textilní, elektrotechnický, zemědělský a potravinářský průmysl, důležitou roli hraje také stavebnictví nebo zpracování fosfátů. Na výrobní kapacity jsou přitom kladeny stále vyšší požadavky z důvodu rostoucí poptávky (například pro libyjský trh) a zavádění norem pro export produktů do zahraničí. Potenciál představuje technologický upgrade výrobních linek pro různá průmyslová využití.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Příležitosti pro české firmy jsou v oblasti technologií na průmyslové čištění odpadních vod, čištění vody pro její znovuvyužití v zemědělství, ale také v oblasti nakládání s komunálním odpadem. Kapacity odpadního průmyslu zdaleka nepokrývají místní potřeby, což se projevuje především během povodní, které způsobují sezónní deště. Povědomí o nedostatku vodních zdrojů v zemi postupně sílí.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Země je populární destinací pro zdravotní turismus. Tuniské soukromé kliniky a nemocnice přitahují přes půl milionu pacientů ročně takřka ze všech zemí afrického kontinentu, ale také z Evropy. Obměna vybavení i rozšiřování nabízené péče představují příležitost pro celou škálu českých produktů a technologií. Farmaceutický průmysl je rovněž perspektivní sektor pro export laboratorního vybavení a léčivých látek na výrobu generických léků, jejichž domácí spotřeba i export mají rostoucí tendenci.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Tunisko patří k zemím s nejvyšším podílem absolventů oborů vědy, techniky, inženýrství a matematiky (tzv. STEM) na světě s více než 35 %, z čehož téměř polovinu tvoří absolventi inženýrství a technických oborů. Popularita technických oborů společně s rozšířenou znalostí francouzského a anglického jazyka umožňuje dynamický růst center pro výzkum a vývoj v rámci automobilového průmyslu nebo aeronautiky, ale také vznik úspěšných startupů, jako je InstaDeep nebo Enova Robotics. Prioritou je propojení výzkumu a průmyslu.

▶ Zemědělství a potravinářství

Zemědělství představuje strategický sektor pro tuniskou ekonomiku (10 % HDP) a zdroj formální i neformální zaměstnanosti (cca 20 %, v některých oblastech až 50 %). V roce 2023 se z důvodu sucha propadla zemědělská produkce o 11 %. S nízkou mírou zavlažování zemědělské půdy a zhruba 30 % produktivitou půdy je rozvoj zemědělství pilířem zahraničních rozvojových investic na dosažení potravinové bezpečnosti Tuniska. Požadované technologie zahrnují skladovací kapacity, cenově dostupné zavlažovací technologie i pro menší zemědělce, rezistentní odrůdy obilovin a efektivnější ochrany před nemocemi a škůdci.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Tunisko je součástí středomořského regionu a usiluje o kulturní a sociální blízkost k Evropě, jedná se však také o společnost s pevně zakořeněnou muslimskou kulturou. Na první pohled „sekulární“ Tunisan může dodržovat náboženské tradice (např. držet půst během Ramadánu), je nutné brát tuto možnost ve zřeteli. Na osobní úrovni jsou Tunisané velkorysí, respektují hierarchii a mají občas problém s odmítnutím návrhu, aby neurazili. Vyjádření respektu je totiž základním principem komunikace mezi místními představiteli, ať už státních institucí nebo firem. Tuto rovinu jednání doprovází také vysoká byrokratizace procesů, formalizace rozhodnutí a závazků je tak naprosto klíčová.

4.2. Oslovení

Nejlepší cesta, jak oslovit tuniské partnery, je přímá účast na jednom z tuniských nebo zahraničních veletrhů s tuniskou přítomností, nebo účastí na podnikatelské misi. Osobní kontakt je totiž nejspolehlivější forma pro navazování obchodních vztahů a vyhodnocení příležitostí i případných rizik. Dalším předpokladem zahájení spolupráce je prezentační materiál s nabízeným produktem nebo službou.

Firmy mohou vždy oslovit potenciální partnery formou úvodního emailu, ve kterém prezentují firmu a nabízený produkt. Je vhodné vyžádat si spojení na management firmy, aby komunikace nepůsobila jako „spam“, ale projevení opravdového zájmu na adekvátní úrovni hierarchie firmy. V případě nezodpovězení emailu se doporučuje zopakovat komunikaci formou telefonátu, případně požádat o asistenci ZÚ.

Pro identifikaci více kontaktů v daném sektoru je možné spojení s místní hospodářskou komorou: UTICA, CONECT, CCI Sfax nebo Bizerte, se kterými má Česká republika již existující partnerské vztahy. Ne vždy se však daří potřebné kontakty získat. O této komunikaci je užitečné informovat obchodní úsek ZÚ pro případnou podporu nebo poskytnutí doplňujících informací.

V případě státních podniků je vhodné s předstihem informovat ZÚ. Státní podniky, které spadají pod sektorová ministerstva, vyžadují oslovení cestou formální korespondence přes tuniské ministerstvo zahraničí.

4.3. Obchodní schůzka

Na obchodní schůzky je vhodnější zvolit termín v pracovním týdnu od pondělí do čtvrtka, pracovní doba obvykle trvá od 8 do 16h. Neděle je v Tunisku den odpočinku, řada firem a škol fungují i v sobotu, i když pracovní den bývá zpravidla kratší. Není vhodné navrhovat schůzky v pátek v poledne, kdy probíhá motliba.

Pro první obchodní schůzku je důležitá formální prezentace obchodního partnera nejlépe v prostředí firmy, jedná-li se o konkrétní nabídku spolupráce. Na takové setkání je vhodné přivézt malý dárek (ne alkohol). Setkání u příležitosti oběda nebo kávy je vhodný coby způsob zjištění, zda bude další pracovní kontakt na místě. Pro oba typy setkání je však vhodné formální oblečení a je nutné rezervovat dostatečný čas (cca. 2h). Samotná délka setkání se pak nezřídka odvíjí i od jeho „úspěšnosti“ a může na něj totiž navazovat návštěva závodu, nebo jiné lokality. Strana, která na oběd nebo večeři zve, se hosta většinou ptá, zda bude pít víno, či jiný alkohol. V takových případech je dobré pít, pouze pokud tuniský partner o alkohol vyjádří zájem.

Dochvilnost je základním vyjádřením respektu, i když ji nelze vždy očekávat od místních partnerů. Důvodem jsou časté dopravní zácpy nebo nedostatek parkovacích míst, především v hlavním městě Tunisu, kde hrozí okamžité odtažení vozidla. Sjednávání schůzek během měsíce Ramadánu je možné, ale doporučuje se jednání domlouvat na dopolední hodiny (pracovní den končí kolem 14h), a z respektu vůči osobě, která může držet půst, se během jednání vyhnout konzumaci vody, kávy nebo potravin. Ve většině případů však etablovaný tuniský partner z vlastní iniciativy nabídne zahraničnímu hostovi občerstvení. Na konferencích nebo větších akcích, které cílí především tuniské publikum, je nutné počítat s nedostupností nápojů a občerstvení. Během měsíce Ramadánu jsou večeře (pro osoby držící půst „iftár“ neboli „snídaně“, coby první jídlo dne) tráveny většinou s rodinou, nebo se využívají jako příležitost k pohoštění přátel a důležitých pracovních partnerů. Pozvání na něj ze strany tuniského partnera je tedy možné brát jako projev vážného zájmu o spolupráci.

Při jednání bude patrná přátelská hrdost místního partnera, kritika ze strany zahraničního hosta např. místních podmínek, dopravy nebo čistoty není vhodná, ale i přílišná sebekritika může být vnímána jako nedostatek respektu. Jednání ať již ve firmě nebo v prostředí restaurace je pro Tunisany příležitostí, jak ukázat to nejlepší z obchodní nabídky, ale také zaujmout společensky.

Pandemie COVID-19 otevřela možnosti on-line konferencí, které se staly přijatelnou formou komunikace i ve fázi „oťukávání“. Nic však nenahradí osobní kontakt, který zároveň vyšle signál o vážném zájmu strany navázat spolupráci. S otevíráním hranic a zjednodušením vstupních podmínek se fyzická absence obchodního partnera stala méně pochopitelnou.

4.4. Komunikace

Tunisané jsou v komunikaci spíše nepřímí – důstojnost je považována za hlavní cnost. Otevřené pochybování, kritika nebo přímá konfrontace je interpretována jako neúcta a může hluboce urazit, s rizikem ukončení profesionálního vztahu. Naopak verbální náznak souhlasu nemusí znamenat konečné stanovisko.

I když je Tunisko muslimskou zemí, není zde ve zvyku používat oslovení „al-Salámu aleikum“, časté pro jiné země regionu Blízkého východu. Naopak přání k muslimskému svátku je vítáno. Při písemné komunikaci je rovněž nutné brát v potaz, že arabská jména žen ne vždy končí příponou „-a“. Jednou z možností, jak v případě nejistoty postupovat, je ověřit si jméno přes internetový vyhledávač, nebo se v písemné komunikaci držet rodově neutrálního oslovení.

Při prvním kontaktu je vhodné zahájit komunikaci formou emailu v doprovodu s telefonátem, není však neobvyklé telefonátem komunikaci ze strany tuniského partnera zahájit. V případě osobních setkání se státními firmami nebo institucemi je písemná komunikace o to více důležitá. Ty mohou vyžadovat tzv. verbální nóty od zastupitelského úřadu, kterými se o schůzku formálně požádá. Tento typ korespondence trvá i několik týdnů, je tedy nutné včas pracovní cestu do země začít plánovat a případně s místním zastupitelským úřadem konzultovat. Doporučuje se vždy vyžádat číslo mobilního telefonu, nebo alespoň pevné linky, na osobu, která by následně mohla pomoci žádost „popotlačovat“, nebo zjistit její stav. Oproti zvyklostem v ČR je v Tunisku široce rozšířeno používání komunikační platformy WhatsApp, a to i pro obchodní a v některých případech i pro úřední komunikaci.

Co se týče znalosti jazyků, dá se říci, že valná většina Tunisanů, kteří pracují v obchodní sféře, ovládají francouzský a nezřídka i anglický jazyk alespoň na komunikativní úrovni. I tak je však vhodné si předem zjistit, v jakém jazyce se bude jednání odehrávat a případně zajistit tlumočení. To samé platí pro jakékoliv písemnosti, především pak samotné smlouvy nebo dokumenty k dodávanému zboží. Není překvapením, vyžádá-li si obchodní partner jejich předklad do francouzského nebo arabského jazyka, zejména pokud jde o smlouvy. Jedná se většinou o jeden z mnoha administrativních požadavků tuniských úřadů a je tedy nutné být na tuto variantu připraven. Zejména mezi mladší generací nicméně rychle roste zájem o angličtinu, vč. schopnosti jejího aktivního používání.

4.5. Doporučení

Podle zkušeností českých firem v Tunisku je pro rozvoj podnikání je efektivnější místní zástupce s výpomocí tzv. expert comptable (účetní poradce), kteří zajistí formální správnost transakcí i přístup k informacím a kontaktům mimo „formální“ síť. V prvopočátku je vhodné využít některého z poskytovatelů dovozních služeb, kterých zde působí celá řada a jsou specializovány podle portfolia produktů, například: MJ Honest, CERCO, N.E.W.S., Shirmann International Trade, Tunisia Medicine, STE Chahed International Trade, atd.

4.6. Státní svátky

Tunisko pro rok 2025 oficiálně uznává celkem 15 státních svátků, které mají historicko-politický i náboženský původ. V případě náboženských svátků (*) jsou dny určovány v závislosti na pozici měsíce a datum se může meziročně lišit o jeden až dva dny. Stejně tak se posunuje i začátek islámského měsíce půstu Ramadán, který trvá 30 dní, a je zakončen svátkem Eid al-Fitr.

Původní svátek 14. ledna oslavující konec režimu prezidenta Zine al-Abidine Ben Alího v roce 2011 byl prezidentem Kaisem Saidem zrušen, a nahrazen dnem revoluce 17. prosince, připomínající den sebeupálení prodejce zeleniny Mohameda Bouazízího a vypuknutí protestů proti režimu Ben Alího v roce 2010.

1. ledna – Nový rok

20. března – Den nezávislosti Tuniska 1956

31. března* – Eid al-Fitr (Svátek přerušení půstu, konec Ramadánu)

1. dubna* – Eid al-Fitr jour 2 (druhý den Svátku přerušení půstu)

2. dubna* – Eid al-Fitr jour 3 (třetí den Svátku přerušení půstu)

9. dubna – Den mučedníků (potlačení manifestací za nezávislost francouzskými vojsky v roce 1938)

1. května – Svátek práce

6. a 7. června* – Eid al-Adhá (Svátek oběti, obětování berana)

26. června* – Ras el-AM el-Hijri (Islámský nový rok, 1. muharram)

25. července – Den republiky (vyhlášení Tuniské republiky v roce 1957)

13. srpna – Den žen (přijetí série zákonů, tzv. Code du statu personnel, kodifikující rovnost žen a může v roce 1956)

4. září* – Mouled (narození Proroka Mohameda)

15. října – Den evakuace (odchod posledních francouzských vojsk z Tuniska v roce 1963)

17. prosince – Den revoluce a mládeže

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Průmyslové výrobky EU provenience nepodléhají celním poplatkům, a to na základě dohody s Tuniskem z roku 1995. Zákon o státním rozpočtu na rok 2022 rovněž osvobozuje od cla dovoz surovin, polotovarů a jiných předmětů, které nemají místně vyrobený ekvivalent, které jsou určeny ke zpracování, nebo které se používají pro instalaci nebo výrobu dílů, příslušenství a dalších produktů. Pravidla se však poměrně často upravují a doporučuje se si aktuální situaci vždy ověřit.

Česká firma se může z účastnit mezinárodních tendrů na veřejné zakázky TUNEPS, nicméně tuniská legislativa dává jasnou preferenci tuniské provenienci nabízeného zboží nebo služby, které musí tvořit alespoň 20 % zahraniční nabídky. Preference tuniského subjektu byla v říjnu 2022 nadále posílena zvednutím možného rozdílu cenové nabídky tuniského a zahraničního subjektu z 10 na 20 %. Ke zvážení je tedy cesta partnerství s tuniskou firmou nebo založení místní pobočky.

Tuniské banky kladou přísná omezení na otevírání akreditivů pro dovoz spotřebních výrobků považovaných za nepodstatné, na jejichž seznam zařadila Tuniská centrální banka seznam produktů, do kterých spadají potraviny, domácí spotřebiče, kosmetika, textil atd. Místní banky tak nejsou oprávněny otevírat akreditiv na tyto produkty, pokud dovozce nejprve neposkytne záruku ze svých vlastních prostředků pokrývající celou hodnotu dováženého zboží.

Nové celní předpisy pro dovoz produktů do Tuniska ze září 2017 stanoví, že od 30. října 2017 bude celní prohlášení vyvážející země v jazyce francouzštině. U některých produktů z dovozu musí být k souboru celního odbavení přiložena angličtina nebo arabština. Dokument, který má být poskytnut z EU, je EX1.

Bariéry pro vstup na trh

Mimo výše zmíněné výjimky je nutné brát ohled na další tarifní a administrativní opatření především na import zemědělských produktů, které Tunisko samo vyváží. Finančním zákonem z roku 2022 zavedlo Tunisko zvýšení cel na dovoz určitého zboží, vnímané jako „zbytné“ a zboží, které je rovněž vyrobeno místně, nespadající pod asociační dohodu s EU. Opatření je předkládáno s cílem omezit dovoz nepodstatných produktů a chránit místní produkci.

V posledních letech byly aplikovány netarifní bariéry pro export do Tuniska ve formě tzv. technických kontrol (cahier des charges), které buď zpomalovaly obchodní operace, nebo je zcela zastavily. Omezení se týkala marginálních položek českého zájmu (kosmetické výrobky, mýdla a čisticí prostředky, textilní výrobky, obuv, sanitární keramika, lustry a sklo, hračky). Na nátlak EU byla tato jednostranná opatření s poukázáním na uzavřenou Asociační dohodu EU-Tunisko na konci července 2019 odlehčena. V praxi se opatření technické kontroly projevuje tak, že celnice rozhodne, zda zboží podléhá technické kontrole, zboží uskladní a počká do doby obdržení výsledku technické kontroly.

Společným tiskovým prohlášením ministerstev obchodu a rozvoje, průmyslu a zdravotnictví zavedlo Tunisko k 17. říjnu 2022 systém předběžné kontroly před dovozem spotřebního zboží pod 130 tarifními kódy s doposud nejasnou podmínkou dovozu zboží přímo od výrobce. Nová pravidla pro dovoz zahrnují stavební materiály, barvy a laky, součástky na traktory a větší dopravní prostředky, pneumatiky, domácí spotřebiče, sušené ovoce a obilniny, čokoládu, kávu, krmiva pro zvířata nebo textilní výrobky a kosmetiku, ale také solární techniku. České firmy přeprodávající zboží ze zemí mimo EU musí dokazovat původ a kvalitu zboží dodatečnými dokumenty. Opatření doprovází vágnost a nejasnost při jejich aplikaci. Přesný seznam vyžadované dokumentace by tak měl vyjasnit tuniský dovozce ve spolupráci se sektorovým ministerstvem v Tunisku.

Mezi další opatření patří rozšíření seznamu výrobků podléhající záloze na dani a zvýšení její základní hodnoty.

Konkrétní podmínky se však relativně často mění, je proto vhodné si před zahájením závazných kroků ověřit jejich aktuální znění.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Dovozy se do Tuniska systemizují na neformalizované dovozy, dočasné dovozní povolení a dovoz na dovozní certifikát. Neformalizované dovozy zahrnují poštovní zásilky k profesionálnímu použití příjemce, dovozy realizované do plně vývozní společnosti, dovozy do bezcelní zóny, dovozy polotovarů určených k dalšímu zpracování (do 100 000 TD ročně) a reklamace. Do 6 měsíců se jedná o dočasné dovozní povolení, to schvaluje, na základě pro forma faktury, banka. Dovozní certifikát schvaluje Ministerstvo průmyslu/obchodu a je platné 6 měsíců po jeho vystavení, lze jej plnit průběžně nebo po částech. Informace o způsobu jeho vytvoření jsou dostupné na stránkách celního úřadu.

V případě absence zastoupení firmy v Tunisku se, vzhledem k častým legislativním změnám v oblasti zdanění zboží a s ní spojené administrativy, doporučují konzultace s místním partnerem nebo poskytovateli dovozních služeb. Založení místní pobočky zvýhodní pozici podniku, co se týče přístupu k veřejným zakázkám, v budování důležité sítě kontaktů pro případné joint ventures, ale i v praktických otázkách dovozu do Tuniska.

Při zakládání pobočky je klíčová spolupráce s účetním poradcem (expert comptable), bez kterého se nedoporučuje proces zahajovat, i když tuniské orgány zřídily tzv. „one-stop shop“ neboli centrum pro administrativní formality umístěné v sídle agentury na podporu průmyslu (API) v Tunisu, Sousse a Sfaxu. Důvodem je nepřehlednost legislativy, především tzv. circulaires (oběžníky) BCT.

Zajištění přítomnosti firmy má několik hlavních forem: 

• Jednočlenná společnost
• Společnost s ručením omezeným (SARL): min. kapitál 1000 TND, 2-50 společníků
• Společnost s ručením omezeným s jedním společníkem (SUARL): min. kapitál 1000 TND, 1 společník
• Akciová společnost (SA): nejméně 7 společníků, min. kapitál 5000 TND
• Komanditní společnost (SCA): min. kapitál 5000 TND, jeden nebo více společníků

Tunisko používá dva investiční režimy: „offshore“ a „onshore“. Offshore investice obecně podporují zboží a služby určené pouze na vývoz, i když je od roku 2022 možné uplatnit až 50 % hodnoty zboží na domácím trhu. Tato investiční kategorie těží z několika daňových úlev a dalších pobídek. Onshore investice směřují především do obchodu na tuniském trhu. Konkrétní podmínky pro vstup a fungování na trhu (vč. daňových podmínek) se však relativně často mění, je proto vhodné si před zahájením závazných kroků ověřit jejich aktuální znění. Důležitým subjektem, který může pomoci se vstupem na tuniský trh je mj. FIPA, coby místní analogie CzechInvest, ve spolupráci se zastupitelským úřadem ČR v Tunisu.

5.3. Marketing a komunikace

Vhodnou první prezentací produktu představují četné veletrhy. Hlavní veletržní areál leží na předměstí Tunisu v Le Kram, ve druhé nejprůmyslovější aglomeraci Tuniska, ve Sfax je druhé největší výstaviště, veletržní kalendáře obou areálů jsou uvedeny v bodě 5.9. Třetí výstavní areál v Sousse se soustřeďuje na výstavy z oblasti turistického ruchu. Kromě uvedených jsou v Tunisu další veletržní centra jako je Kongresový palác, veletržní areál Charguia 1 nebo výstavní pavilon UTICA. Marketingová strategie by měla sledovat cílovou skupinu produktu. Například mladí Tunisané jsou velmi aktivní na sociálních sítích (Facebook, Instagram). Televize i rádio stanice jsou velmi populární napříč společností. Tištěné noviny postupně ustupují online deníkům, jsou však stále rozšířené. Mezi nejznámější komunikační agentury v Tunisku patří: Access Content Agency, eDonec, Theway2tech, E Brand Digital, Pulp Ground, Attract Ground Agency.

Nelze podcenit pěstování přímých, vč. neformálních kontaktů na místě, proto je osobní účast alespoň středního managementu na veletrzích tolik důležitá.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany duševního vlastnictví spadá do působnosti Národního institutu pro normalizaci a ochranu duševního vlastnictví (INNOPRI) pod Ministerstvem průmyslu a obchodu. INNOPRI spolupracuje se Světovou organizací pro ochranu duševního vlastnictví a EU. Právní rámec ochrany duševního vlastnictví je v Tunisku široký, včetně ochrany průmyslového vlastnictví (vynálezy, průmyslové vzory, integrované obvody, ochranná známka, chráněný název a zeměpisný původ). Problematický je v Tunisku stále se rozšiřující paralelní trh, který je založen na pašování a padělatelství, představuje daňovou ztrátu 1,8 mil. TND a postihuje 30- 50 % veškerého zboží. V oblasti ochrany duševního vlastnictví se dotýká numerických produktů kultury a padělatelství značek parfémů, oděvů a doplňků. Generální ředitelství celní správy Tuniska si klade za cíl ve spolupráci se Světovou organizací celní správy snížit objem pirátského a padělaného zboží alespoň o 10%.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Tunisku představují přibližně 17 % HDP a téměř 40 % státního rozpočtu. Veřejné zakázky dohlíží komise (CSCAMP – Commision Supérieure de Controle a d´Audit des Marchés Publics), která je podřízená vládě, funguje však mimo přímý vládní aparát. Provádí kontrolu, audit a schvalování veřejných zakázek. Zakázky jsou uveřejňovány formou inzerátů v novinách a na webu TUNEPS (Tunisian Online E-Procurement System), který obsahuje databázi všech veřejných zakázek nad určitý práh (cca 17 tis. USD pro zboží a služby/cca 70 tis. USD na stavební práce) a je povinný pro ministerstva, veřejné instituce i podniky. Jde o technickou a provozní platformu spravovanou Ministerstvem financí, resp. jemu podřízenou jednotkou (Direction Général des Marchés Publics). Detailní přístup s možností stažení zadávacích podmínek je možný až po registraci do TUNEPS. Základním rozlišením je národní a mezinárodní tendr. Zahraniční subjekt se může účastnit jen kategorie mezinárodní tendr.

Registrace do TUNEPS je dvoufázová, nejprve je třeba získat identitu, kterou poskytne Národní agentura elektronické certifikace TUNTRUST na základ společnosti a cestovního pasu. TUNTRUST vydá po provedené kontrole dokladů a uhrazení správního poplatku elektronický klíč. Druhým krokem je registrace do TUNEPS, která je rovněž zpoplatněn a a umožňuje bezplatný přístup k veškerým zadáním již vypsaných výběrových řízení po dobu 2 let. Prostřednictvím TUNEPS se předkládá technická část nabídky, administrativní a finanční část se zpravidla předkládá písemně spolu s prokázáním, že byla složena i vratná kauce ve stanovené výši, bez které není účast v tendru možná. Otevírání obálek je veřejné pro všechny, kteří podali nabídku. Podaná nabídka zůstává v platnost i 120 dnů, poté se s vítězem tendru uzavře smluvní vztah a vratná kauce se vrací všem účastníkům. Vítěz tendru skládá definitivní kauci, která je uvolněna po splnění celého rozsahu kontraktu, z vratné kauce se platí penále za zpoždění a další sankce za nesplnění technických parametrů, jakož i likvidace reklamací v záruční lhůtě. K uvolnění definitivní záruky dochází po jednání dvoustupňové komise, první komise je na stupni zadavatele a druhá je celostátní komise veřejných zakázek, obě kontrolují řádné splnění předmětu dodávky a na základě řešitelem vystavené faktury ve výši definitivní kauce (po odečtení případného penále) je faktura ve výši definitivní záruky zadavatelem řešiteli proplacena, čímž je smluvní vztah vyrovnán a uzavřen.

Zakázky malého rozsahu jsou zadávány ve speciálním modulu E-Shopping Mall v rámci systému TUNEPS a mohou být realizovány jednodušší formou elektronické soutěže bez standardních formálních procedur. Proces zahrnuje publikaci „consultation“, sběr nabídek a závěrečný „otevírací zápis“ (PV), vše elektronicky prostřednictvím TUNEPS. Dodavatelé musí být registrovaní v systému a disponovat elektronickým certifikátem ANCE pro přihlášení. Touto cestou bývá zadáváno cca 30-40 % zboží/služeb a cca 15-20% stavebních prací.

Zcela samostatnou kapitolou jsou v Tunisku veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti, které probíhají formou oslovení kompetentního řešitele, proto je užitečné „dát o sobě vědět“ s pomocí zastupitelského úřadu, nejlépe pak účastí na veletrzích s mezinárodní účastí, např. na veletrhu letecké a vojenské techniky IADE. 

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební morálka se odvíjí od charakteru obchodního partnera. Tíživá ekonomická situace Tuniska způsobuje časté prodlení ve splácení faktur i ze strany státních podniků. K platbám nakonec po urgencích dojde, i když často s velkým prodlením. U soukromých dovozců je nejspolehlivější cesta dokumentárního akreditivu. Místní zákony totiž zakazují vývoz cizí měny z Tuniska k platbě za dovoz před předložením bankovních dokumentů potvrzujících, že zboží bylo odesláno do země. Platba zálohy je tak pro místní dovozce omezená, a pokud je možná, podléhá autorizaci ze strany Centrální banky.

Od začátku roku 2023 se objevují dodatečné požadavky tuniské celní správy k prokázání původu zboží a správnosti dokumentace.

Případné spory se řeší mediací s cílem nalezení shody, mediační autoritou je příslušná obchodní komora, další možností je arbitrážní mechanismus světové banky ICSID (International Centre for Settlement of Investment Disputes), potom se jedná o institucionalizovanou mezinárodní obchodní arbitráž. Vymahatelnost práva je však Tunisku slabá a státní autority preferují vždy domácí firmu, proto je potřebné velmi dobře vybírat obchodního partnera, protože vyhrát v soudním sporu ještě není zárukou toho, že dojde k nápravě formou finančního plnění. Situaci dále komplikuje nekonvertibilita tuniského dináru a monopol Centrální banky Tuniska pro devizové transakce.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro pobyt občanů ČR do 90 dnů není nutné vízum, při delším pobytu jsou vízum a pobytová karta, kterou vystavuje Ministerstvo vnitra, povinné. Překročení délky povoleného pobytu se trestá pokutou při odjezdu ze země. Doklady potřebné k udělení povolení k pobytu nad 90 dní Octroi de la carte de séjour pour étrangers.

V Tunisku platí od teroristického útoku na autobus prezidentské gardy (24.11.2014) mimořádný stav, který je nepřetržitě prodlužován. Cestování je možné bez omezení až na hraniční oblasti s Alžírskem a Libyí, a vojenskou zónu na jihu země.

Průběžně aktualizované cestovní podmínky jsou dostupné na stránkách Ministerstva zahraničních věcí: Cestování | Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.

K přesunu lze využít pronájem vozidla (doporučeno pro zkušenější řidiče), z veřejné dopravy pak síť mikrobusů (tzv. luáž), autobusů nebo vlaků, případně letecké dopravy do Tozeur nebo na ostrov Džerbu. Taxi služba je široce dostupná (žluté vozy, volné taxi jsou označené červeně, zatímco obsazené zeleně).

Tuniský dinár (TND) se získává výměnou ve směnárně, potvrzení o směně je nutno uschovat pro směnu nespotřebované měny zpět na valutu, protože vývoz TND není povolen (a nelze je využít ani za bezpečnostní kontrolou na letišti). Dináry lze získat i vyzvednutím z bankomatu, útržek vydaný bankomatem však nenahrazuje potvrzení o směně a nelze jej proto využít pro zpětnou směnu nespotřebovaných dinárů. Jakýkoli dovoz nebo vývoz cizí měny, jejíž hodnota se rovná nebo je vyšší než 20 000 TND (cca 6 580 USD) podléhá povinnosti celní deklarace při vstupu a během tranzitu. Deklarace měny podléhá daňovému kolku ve výši 10 dinárů. Cestující, kteří nejsou rezidenty v Tunisku, nemohou zpětně vyvézt protihodnotu částky vyšší než 5 000 TND v cizí měně v bankovkách, které dovezli bez deklarace, která je řádně orazítková celními službami. V případě překročení protihodnoty 30 tis. TND musí být reexport proveden oprávněnými finančními a bankovními institucemi. Dovozní prohlášení v cizí měně je platné po dobu 3 měsíců od data vstupu cestujícího, který není rezidentem v Tunisku, a lze jej použít pouze pro jednu cestu. Prohlášení o dovozu měny je osobní s ohledem na osobu, na jejíž jméno je zřízeno, a je nepřenosné.

Používání platebních karet u obchodníků, v restauracích a u čerpacích stanic není rozšířeno mimo větší tuniská města.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Na zaměstnání cizinců v soukromých společnostech existují jistá omezení, především na úrovni managementu firmy. Například plně exportní společnosti (tzv. režim off-shore) může zaměstnat maximálně 4 osoby cizí státní příslušnosti ve vedoucích pozicích. Cizinci si mohou založit vlastní živnost, nebo získat zaměstnání u nevládní nebo mezinárodní organizace.

Je nutné rozlišovat situace, kde cizinci potřebují pracovní víza. Cizinci nepodléhající povinnosti pracovního víza jsou živnostníci a zaměstnavatelé, a až 30 % zaměstnanců zahraničního podniku nebo podniku se zahraniční účastí, od 4. roku se jejich počet snižuje na 10 %. Další kategorií jsou zaměstnanci v oblasti těžby, zaměstnanci nestátních organizací a zaměstnanci neziskových organizací spolupracujících s tuniskou vládou. Tito cizinci musí požádat o vydání povolení k pobytu a včas vyžadovat jeho prodloužení. Zaměstnanecké vízum se týká jedinečných profesí, které nejsou na místním trhu k dispozici, smíšených manželství, detašovaných pracovníků společných podniků, pracovníků působících ve sportu a umění, průvodců a animátorů cestovních kanceláří. Pro další informace o typech zaměstnání a povinných dokumentech k předložení k získání potřebných povolení je možné konzultovat stránky Ministerstva odborného vzdělávání a zaměstnanosti.

Další cestou k zaměstnání je založení společnosti, zřízení kanceláře – reprezentace nebo společného podniku.

5.9. Veletrhy a akce

Klíčové veletrhy v druhé polovině roku 2025

ELEK ENER

Zaměření: Elektřina, obnovitelná energie

Místo : Výstaviště Kram, Tunis

Datum: 15.-19.10.2025

SENA – Security Expo North Africa

Zaměření: Bezpečnostní technologie a služby

Místo : Výstaviště Kram, Tunis

Datum: 15.-19.10.2025

ITF Interfex Tunisia (Interfex Machinery Tunisia)

Zaměření: Textilní technologie a stroje

Místo: Foire Internationale de Sousse (Sousse)

Datum: 16.-18.10.2025

PETROGAZ-ENER

Zaměření: Ropa, plyn, energetika

Místo: Foire Internationale de Gabes

Datum: 26.-29.11.2025

DarDéco Decoration and Design Show

Zaměření: Interiérový design, dekorace a domácí textil

Místo: Výstaviště Kram, Tunis

Datum: 19.-28.12.2025

Významné akce roku 2026 (vč. předpokládaných)

Plastic Expo Tunisia

Zaměření: Plastový průmysl

Místo: Výstaviště Kram, Tunis

Datum: 11.-14.1.2026

Salon du Meuble de Tunis

Zaměření: Nábytek a interiérový design

Místo: Výstaviště Kram, Tunis

Datum: 29.1.-8.2.2026

HR Expo Tunis

Zaměření: Lidské zdroje, firemní služby, vzdělávání

Místo: Cité de la Culture, Tunis

Datum: únor 2026 (předběžně)

PAMED

Zaměření: Zemědělství, živočišná výroba

Místo: Hammamext Expo Center Médina

Datum: duben 2026 (předběžné)

SMA MEDFOOD

Zaměření: Zemědělství, potravinářský průmysl

Místo: Parc des Expositons de Sfax, Sfax

Datum: květen 2026 (předběžně)

Salon de la Création Artisanale

Zaměření: Řemesla, design, umělecké výrobky

Místo: Výstaviště Kram, Tunis

Datum: květen 2026 (předběžně)

Carthage Expo

Zaměření: Stavebnictví, infrastruktura

Místo: Výstaviště Kram, Tunis

Datum: 26.-31.5.2026

IADE Tunisia 2026

Zaměření: Obrana, letectví, bezpečnostní technologie

Místo: Djerba-Zarzis Int. Airport

Datum: 29.5.-1.6.2026 /pravděpodobně

PetroAfrica Tunisia

Zaměření: Ropa, plyn, energetika

Místo: Výstaviště Kram, Tunis

Datum: 16.-19.6.2026

SIAT (International Agri-Investment & Tech. Fair)

Zaměření: Zemědělské investice, technologie

Místo: Výstaviště Kram, Tunis

Datum: říjen 2026

Tunisia Automotive Expo

Zaměření: Automotive komponenty, servis

Místo: Výstaviště Kram, Tunis

Datum: listopad 2026 (bienále)

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Tunisu (pro Tunisko a Libyi)
Velvyslanec ČR v Tunisku: Mgr. Richard Kadlčák
98, Rue de Palestine, 1002 Tunis Belvédère, Tunisie
Telefon: +216 71 78 19 16, +216 71 78 04 56
Fax: +216 71 79 32 28
Nouzová linka: + 420 222 420 222 (jen pro české občany v nouzi)
E-mail na obchodní úsek: Tunis.Commerce@mzv.gov.cz
Web: mzv.gov.cz/tunis
Pracovní doba: pondělí – pátek 7.45 – 16.15

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• +216 mezinárodní předvolba
• 193 – Národní garda (Garde nationale)
• 197 – Policie (Police)
• 198 – Hasiči (tzv. Protection civile)
• 190 – Záchranka (Ambulance)
• 1200 – Infolinka

Rychlá lékařská pomoc v Tunisku:

• SOS lékař – 71 744 215 
• SOS sanitka – 71 725 555, 71 599 900 
• Ministerstvo zdravotnictví: zelená linka 80 10 19 19
• ShocRoom operační centrum 71 567 500
• Národní stanice pro nové nemoci 71 284 547, 560, 561 
• Kontakty pro případ rizika nakažení vzteklinou: Nos Centres Vétérinaires | Lutte contre la rage nebo se informovat v nejbližší klinice nebo lékarně pro zajištění včasné vakcinace po kontaktu s nakaženým zvířetem

Soukromé kliniky a nemocnice :

• AMEN (Tunis, Beja, Gafsa, Bizerte, Nabeul)
• přehled nemocnic a klinik: Cliniques en Tunisie

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

• Celní úřad: Portail web officiel de la Douane Tunisienne
• Celní regulace: Société Générale
• Ministerstvo průmyslu, těžby a energií a agentura na podporu průmyslu Tuniska: Portail de l’industrie Tunisienne
• Ministerstvo obchodu a exportu: commerce.gov.tn
• Ministerstvo zemědělství a rybolovu: www.agriculture.tn
• Ministerstvo financí: www.finances.gov.tn
• Ministerstvo životního prostředí: www.environnement.gov.tn
• Stránky tuniské vlády: pm.gov.tn
• Řád autorizovaných účetních Tuniska OECT: oect.org.tn
• Tuniská agentura na podporu zahraničních investic FIPA: investintunisia.tn
• Národní agentura na podporu životního prostředí ANPE: www.anpe.nat.tn
• Národní agentura pro obnovitelné zdroje energie ANME: anme.tn
• Národní zemědělský svaz UTAP: www.utap.org.tn
• Tuniský svaz průmyslu, obchodu a řemesel UTICA: www.utica.org.tn
• Konfederace občanských podniků Tuniska CONECT: www.conect.org.tn
• Obchodní a průmyslová komora Sfax: www.ccis.org.tn 
• Obchodní a průmyslová komora Bizerte: www.ccibizerte.org
• Obchodní a průmyslová komora Tunis: www.facebook.com/CCITunis.Tunisie
• Tuniská státní tisková agentura TAP: www.tap.info.tn
• Výstaviště Tunis Le Kram: www.fkram.com.tn 
• Výstaviště SFAX: www.foiredesfax.com
• Veřejné zakázky: www.tuneps.tn
• Informace o zakládání společností: www.tunisie-societe.com, www.tunisie-sat.com
• Referenční pracoviště pro nové a neznámé nemoci Ministerstva zdravotnictví: www.onmne.tn (ONMNE – Observatoire National des Maladies Nouvelles et Emergentes)