Tunisko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Tuniská republika, známá jako populární destinace pro české turisty, je také zemí, kde tzv. Jasmínová revoluce v roce 2011 zahájila proces demokratizace navzdory bezpečnostním a ekonomickým výzvám. Kulturní i geografická blízkost k Evropě a ekonomická provázanost se zeměmi EU z Tuniska činí důležitého partnera v oblasti Severní Afriky.

Tunisko představuje ekonomiku nižšího středního příjmu s vysoce kvalifikovanou pracovní silou s rozšířenou znalostí francouzského jazyka. Pilíři tuniské ekonomiky, jejíž růst na rok 2023 je očekáván ve výši 1,8 %, jsou služby, především turistický ruch, stále rostoucí a exportně orientovaný strojní, elektrotechnický a textilní průmysl. Tunisko je zdravotnickým zazemím a centrem farmaceutického průmyslu pro sousední Libyi a další státy subsaharské Afriky. Relativně přívětivé podmínky pro celoexportní (tzv. offshore) firmy z Tuniska činí zajímavou destinaci pro exportéry do Evropy, Blízkého východu nebo Afriky navzdory silné byrokracii. Pro Evropskou unii, kam směřuje až 70 % tuniského vývozu, je Tunisko prioritním partnerem v jižním Středomoří. Ze členských států EU v Tunisku působí především Itálie, Francie, Belgie nebo Německo. V roce 1995 byla mezi EU a Tuniskem uzavřena Asociační dohoda, která odstranila celní poplatky pro obchod s průmyslově vyráběnými výrobky. Jednání o smlouvě DCFTA (známá pod fr. názvem ALECA) byla pozastavená.

Strategická spolupráce mezi Českou republikou a Tuniskem je delší dobu diskutována v oblasti vodohospodářství, obranném průmyslu nebo ve zdravotnictví. S Tuniskem byly podepsány dohody o hospodářské spolupráci, o zamezení dvojího zdanění a o vzájemné ochraně investic. Bilaterální hospodářská spolupráce je od roku 2009 diskutována v rámci tzv. Smíšené komise v gesci ministerstva průmyslu a obchodu ČR. České firmy, které mají zájem o obchodování s Tuniskem, by měly vzít potaz důležitost osobního kontaktu pro zahájení spolupráce.  

Navzdory svému potenciálu stojí tuniská ekonomika před hrozícím rizikem ekonomického kolapsu zejména ve veřejné sféře. Ruská agrese proti Ukrajině akcentovala strukturální problémy ekonomiky citlivé na zvýšení cen paliva a potravin, které Tunisko plošně dotuje. Země se nyní potýká s omezenými devizovými rezervami kolem 90 dnů dovozu, vysokou inflací, která na začátku roku dosahovala 10,4 %, a nedostatkem základních komodit. Během roku 2023 také musí mobilizoat zhruba 7,3 mld. EUR na splátku zahraničních a domácích finančních závazků, a to za podmínky jen málo pravděpodobné půjčky Mezinárodního měnového fondu ve výši 1,9 mld. USD a omezeného vstupu na mezinárodní trhy se státními obligacemi z důvodu negativního ratingu.

Od 25. července 2021, kdy prezident Kais Saíd vyhlásil aktivaci článku 80 tuniské ústavy posilující pravomoci prezidenta, zmrazil a následně rozpustil zvolený parlament, směřuje Tunisko zpět k centralizovanému prezidentskému režimu za faktického vyřazení politických stran a opozice. Od kritizovaného referenda o nové ústavě v červenci 2022 zastává prakticky nenapadnutelnou výkonnou moc prezident s pomocí vlády premiérky Nažly Buden, která byla prezidentem jmenovaná v říjnu 2021. V lednu 2023 byly dokončeny parlamentí volby na základě nové ústavy, doprovázené bojkotem opozice a nízkou účastí voličů (11,4 %). Příští prezidentské volby by měly proběhnout v roce 2024.

Základní údaje
Hlavní město Tunis
Počet obyvatel 11,8 mil.
Jazyk oficiální jazyk arabština, francouzština široce rozšířená
Náboženství islám, judaismus
Státní zřízení republika
Hlava státu Kais Saíd
Hlava vlády Nažla Buden
Název měny Tuniský dinár (TND)
Cestování
Časový posun GMT +1 (bez změny času)
Kontakty ZÚ
Velvyslanec Mgr. Jan Vyčítal
Ekonomický úsek Mgr. Klára A. Bednářová
Konzulární úsek Mgr. Olga Chojnacka
CzechTrade bez zastoupení
Czechinvest bez zastoupení
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 48,09
Hospodářský růst (%) 2,20
Inflace (%) 8,31
Nezaměstnanost (%) 15,10

Souhrnná teritoriální informace (STI) Tunisko (371.48 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Tunisko (MZV) (65.16 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Po více než deseti letech hybridní parlamentní-prezidentské demokracie Tunisko přešlo 25. července 2021 k centralizovanému, prezidentskému systému pod hlavičkou prezidenta Kaise Saída. V čele tuniské vlády je od října 2021 prezidentem jmenovaná Nažla Buden, původně geoložka bez předchozí politické zkušenosti, a první žena zastávající pozici premiérky v Tunisku. Její vláda má 16 členů, u kterých dochází k častým změnám.

Politické změny z července 2021 byly zpečetěny přijetím nové ústavy v červenci 2022, kritizováné z důvodu netransparentního procesu přípravy jejího textu i obsahu. Nová ústava posílila pravomoce prezidenta, omezila kontrolní mechanismy výkonné moci a oslabila parlament a místní samosprávu s praktickým vyřazením politických stran z volebního procesu. Vytvořila také druhou komoru parlamentu, tzv. Národní shromáždění regionů a okresů a nový systém regionální správy země, který až na rozpuštění zvolených obecních rad v březnu 2023 nebyl doposud realizován. Odborná veřejnost vnímá tyto kroky i doprovodné změny volebního zákona jako zásadní oslabení principu decentralizace. Předčasné, opozicí bojkotované parlamentní volby na základě nové ústavy byly o dvou kolech dokončeny v lednu 2023 za rekordně nízké účasti, dle oficiálních zdrojů 11,4%. Parlament má 154 zvolených, spíše neznámých poslanců z celkového počtu 161, v 7 volebních okrsích totiž nebyli zvoleni žádní kandidáti. 

Přechod k centralizovanému politickému systému doprovází politicky motivavené soudní procesy pod hlavičkou „spiknutí proti státní moci“ a zvýšená perzekuce novinářů za široké kritiky opozice a mezinárodní komunity, vyvolávající negativní reakce z tuniské strany. Tyto politické tendence jsou posilovány v kontextu zhoršující se ekonomické situace a nedostatku základních komodit, za které jsou veřejně obviňováni „spekulátoři“, i když hlavní roli hraje především omezená likvidita státu.

1.2. Zahraniční politika země

Tunisko dlouhodobě uplatňuje zahraniční politiku založenou na neutralitě a ukotvení země v evropsko-středomořském prostoru, i když od převzetí výkonné moci prezidentem 25. července 2021 posilují vazby především s Egyptem, Alžírskem, a stále více se hovoří o sbližování se zeměmi BRICS navzdory hlubokému deficitu obchodní bilance Tuniska s těmito státy.  

Vztahy s EU jsou stálé blízké, nicméně evropská kritika odklonu Tuniska od demokratických hodnot vyvolává animozitu jak na úrovni tuniské vlády, tak místního obyvatelstva. Vedle financování tematických programů totiž EU poskytuje Tunisku štědrou makroekonomickou pomoc, která na rok 2022 dosáhla pouze ze strany EU 300 mil. EUR, nyní se jedná o poskytnutí dalších 900 mil. EUR. Navzdory často ostrému jazyku veřejných prohlášení z obou stran zůstává Tunisko privilegovaným partnerem Evropské unie, která je zároveň pro Tunisko hlavním hospodářským partnerem – směřuje sem kolem 70 % tuniského obchodu. V roce 1995 byla mezi EU a Tuniskem uzavřena Asociační dohoda, posun k DCFTA (známá jako ALECA) však představoval vysoce politizované téma, a jednání byla přerušena. Nárůst nelegální migrace z Tuniska k evropským břehům v současné době dominuje jednáním států EU, EU a Tuniska ve snaze posílit její potírání ze strany Tuniska.

S USA udržuje Tunisko strategické vztahy, aktivní především v oblasti bezpečnosti, ale také regionálního rozvoje. Tunisko a USA provádí např. společná vojenská cvičení, je také realizovaná řada rozvojovývh projektů v regionech.

Regionální stabilita a dobré sousedské vztahy s Libyí a Alžírskem jsou strategickým zájmem tuniské zahraniční politiky, která zůstává jinak spíše pasivní. Přes Tunisko vede plynovod z Alžírska do Itálie, ze kterého Tunisko doplňuje vlastní zásoby zemního plynu. Alžírsko rovnež poskytuje Tunisku ne vždy medializovanou finanční pomoc. Důležitost tunisko-alžírských vztahů dokládá přijetí Brahíma Ghálího, předsedy Fronty Polisario prezidentem Saidem u příležitosti konání japonské investiční konferecne TICAD v sprnu 2022. Vůči Libyi prioritizuje Tunisko mírové řešení politické krize, a především obnovení ekonomické spolupráce. Ekonomické vazby jsou rovněž klíčové pro vztahy Tuniska se státy Arabského zálivu, jejichž finanční pomoc částečně přispívá k udržení tuniské ekonomiky. Tunisko dlouhodobě prosazuje hlasitou pro-palestinskou politiku, kterou však zásadně odděluje od přístupu k vlastní židovské populaci.  

V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině Tunisko zaujalo pozici opatrného kritika. I když Tunisko hlasovalo pro rezoluci odsuzující agresi Ruska, tuniský politický diskurz vyzvedává především neutralitu, naopak veřejné mínění otevřeně odsuzuje roli Západních mocností vůči Rusku nebo Číně. Tuniské soukromé aerolinky zahájily lety s Moskvou s cílem zachovat si příliv ruských turistů do země.  

Tuniské volání po suverenitě a prosazování neutrality v zahraničně politických otázkách doprovází viditelně zvýšený zájem odborné veřejnosti a stoupenců prezidenta Kaise Saída o bližší propojení s uskupením BRICS. Hluboký obchodní deficit s těmito zeměmi uprostřed ekonomické krize země nikterat negativně tyto tendence neovlivňuje.   

V červenci 2020 Tunisko oslavilo 60. výročí své účasti na mírových operacích pod hlavičkou OSN, v současné době se účastní pěti mírových operací.  Africký rozměr tuniské zahraniční politiky v posledních letech nabírá důležitosti s otevřením nových diplomatických zastoupení v Burkině Faso a Keni, nebo rozšířením leteckého spojení. Tuniská síť soukromých vysokých škol a zdravotních zařízení dlouhodobě přitahuje movité klienty z frankofonních zemí Afriky, cílem je nadále rozvíjet ekonomické vztahy v rámci tuniského zapojení do Africké kontinentální zóny volného obchodu (ZLECAF), od ledna 2020 je Tunisko také členem Společného trhu pro východní a jižní Afriku (COMESA). Jistou ránou pro rozvoj těchto vztahů byl projev prezidenta Kaise Saida v únoru 2023, který vyzvedl nebezpečí “usazování“ africké populace na tuniském území, a vedl k útokům na subsahraské Afričany, které v různé intenzitě bohužel přetrvávají.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 11 800 000 (ženy 50,4 %, muži 49,6 %)

Demografické složení: Arabové (98 %), Berbeři (1 %), menšiny Evropanů a Židů (1 %)

Vyznání: muslimské sunnitského typu (99 %), judaismus (1 %)

Diaspora: 1,28 mil. žije převážně ve Francii a v Německu, ženy 26 % , děti a mládež d o 1 6 let tvoří 25 % . Diaspora udržuje hospodářské styky s domovinou a finanční zdroje transferované ze zahraničí do Tuniska představují 8,4 % HDP.

Průměrný počet dětí v rodině: 2,4

Úroveň alfabetizace: 81,8 % (u mužů 89,6 % a u žen 74,2 %)

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Tunisko představuje ekonomiku nižšího středního příjmu s levnou a kvalifikovanou pracovní silou s rozšířenou znalostí francouzského jazyka. Pilíři tuniské ekonomiky jsou služby (45 % HDP), především turismus a exportně zaměřený strojní a elektrotechnický průmysl, textilní a chemický průmysl nebo zemědělství. Hlavními vývozními artikly jsou kabelové svazky a dráty pro sektor automotiv, následuje textil, olivový olej, a deriváty fosfátů, přičemž až 70 % vývozu je cíleno do zemí EU.  Tunisko dováží nejvíce uhlovodíků, následují vozidla a materiál pro elektrotechnickou výrobu nebo elektrické spotřebiče. Export pokrývá zhruba 40 % HDP s dlouhodobě negativní obchodní bilancí, která se podle Světové banky propadla v roce 2022 až na 15 % HDP kvůli zvýšeným cenám energie a potravin. Během první poloviny roku 2023 měl deficit obchodní bilance sestupný trend především díky zvýšenému exportu v strojírenském a elektrotechnickém průmyslu, ale také vývozem oděvů a produktů energetikckého a těžebního průmyslu a fosfátů.

Tuniský rozpočtový zákon na rok 2023 předvídá růst HDP Tuniska na 1,8 %, oproti regionálnímu průměru 2,9 % (zdroj MMF) za snížené průmyslové produkce. Ruská agrese proti Ukrajině a zvýšení cen základních komodit totiž zdůraznily strukturální problémy tuniské ekonomiky spojené s přebujelým státním sektorem a plošnými dotacemi na potraviny a energie. Náklady na státní dotoace se tak skoro zdvojnásobily, a pouze na energie stály rozpočet v roce 2022 5,3 % HDP. Výsledkem bylo také další prohloubení deficitu obchodní bilance s perspektivou mírného zlepšení v roce 2023. Devizové rezervy v červnu 2023 dosáhly hraničních 93 dní dovozu, a to i navzdory zvýšeným ziskům z turistického ruchu. Míra inflace v Tunisku v únoru 2023 dosáhla rekordních 10,4 %, především z důvodu růstu cen energií a potravin. Rámcová dohoda MMF a Tuniska v říjnu 2022 o půjčce ve výši 1,9 mld USD zřehmě pozbyde platnosti, což vyvolává obavy o schopnost státu dostát svých finančních závazků, které dosahují 7 mld. EUR na rok 2023. Ozdravné reformy tuniské ekonomiky, které měly půjčku doprovázet jsou tímto rovněž odloženy, ne-li zcela vyloučeny. Tento negativní vývoj se projevil na mezinárodním ratingu Tuniska, a jeho propadu v hodnocení úvěrové rizikovosti. 

Ukazatel20202021202220232024
Růst HDP (%)-8,824,412,201,802,80
HDP/obyv. (USD/PPP)10 878,0311 740,0012 710,0013 340,0013 840,00
Inflace (%)5,635,718,3110,205,50
Nezaměstnanost (%)16,7017,6015,1014,7014,60
Export zboží (mld. USD)13,7616,7018,5520,4423,08
Import zboží (mld. USD)18,3322,5026,6727,8529,81
Saldo obchodní bilance (mld. USD)-3,54-4,67-7,16-6,28-5,36
Průmyslová produkce (% změna)-5,5010,506,003,304,00
Populace (mil.)11,8211,9212,0112,1112,21
KonkurenceschopnostN/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD6/76/77/77/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance představují Achillovu patu tuniské ekonomiky s vysokou náchylností na externí šoky, jakým byla pandemie COVID-19 nebo ruská agrese proti Ukrajině, která dramaticky zvedla ceny paliva a potravin na mezinárodním trhu.  Následný propad deficitu obchodní bilance o 15 % HDP v roce 2022 měl za výsledek prohloubení deficitu běžného účtu na -3,98 mld. USD (zhruba 8,5 % HDP) , a to navzdory pokračujícímu nárůstu převodů od Tunisanů do zahraničí (+10 % na 3,2 miliardy USD) a oživení příjmů z cestovního ruchu (+83 % na 1,5 miliardy USD). Devizové rezervy tak k červnu 2023 klesly na 91 dní dovozu. 

Rozpočtový zákon na rok 2023 počítá se snížením deficitu státního rozpočtu na 4,9 % HPD oproti 7,6 % v roce 2022, ovšem za podmínek realizace doposud zablokovaných ekonomických reforem a získání půjčky MMF ve výši 1,9 mld. USD, k jejímuž potvrzení bez reforem pravděpodobně nedojde. Očekává se také, že zadluženost státu mírně poklesne z 80 % HDP v roce 2022 na 76,7 % HDP v roce 2023, ale opět s nutností splatit zásadní část státního dluhu ve výši 7,3 mld. EUR. Tuniská vláda přitom v rozpočtovém zákoně počítala s mobilizací 4,5 mld. EUR  ze zahraniční. Absence reforem a půjčky MMF však prodlužují omezený vstup Tuniska na mezinárodní trhy, čímž dochází k oslabení konkurenceschopnost tuniské ekonomiky a vystavení bankovního sektoru dalším tlakům ve snaze uhradit těžce udržitelný státní dluh Tuniska. Prezident republiky Kais Saíd svůj odmítavý postoj k odstranění plošných dotací, které jsou jednou z podmínek získání půjčky, vysvětluje zachováním sociálního smíru.

Veřejné finance 2022
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -7,60
Veřejný dluh (% HDP) 80,00
Bilance běžného účtu (mld. USD) -3,98
Daně 2023
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

2.3. Bankovní systém

Tuniský finanční systém zahrnuje Tuniskou centrální banku (BCT), 23 rezidentních bank, 7 off-shorových bank a 13 finančních zařízení. Tuniská bankovní soustava je rozdělená mezi 4 velké banky spravující 51% aktiv sektoru a každá drží podíl aktiv přesahující 10%; 5 středních bank monopolizujících 34% celkových aktiv sektoru; 11 malých bank sdílejících 15%. V současné době existuje více než 1 905 poboček (přibližně jedna pro 5 775 obyvatel). Tři největší veřejné banky představují 37% celkových aktiv bankovního sektoru: Société Tunisienne de Banque (STB) s 52,5 procenty veřejného kapitálu, Národní zemědělská banka (BNA) se 66,2 procenty veřejného kapitálu a Bank of Habitat (BH) s 57% veřejného kapitálu. Na konci roku 2019 činil kapitál místních bank 3892 mil. TND, který byl rozdělen mezi tuniský stát (33,9%), zahraniční akcionáře (39,5%) a tuniské soukromé akcionáře (26,6%). Podíl tuniského státu postupně klesá (-2,2%) oproti zvýšení podílu zahraničních akcionářů (6,2 %).

Absence půjčky MMF a finanční potřeby státu odhadované na 7,3 mld. EUR na rok 2023 vytváří tlak na likviditu tuniských bank vzhledem ke zvýšené potřebě domácího financování veřejného dluhu. Banky také půjčují ztrátovým státním podnikům. Agentura Moody’s tak v lednu 2023 snížila skóre na Caa2 bankám Amen Bank, Banque de Tunisie (BT), la Banque internationale arabe de Tunisie (BIAT) a STB.

Banky však stále poskytují a proplácí dokumentární akreditivy tuniským importérům, byť za bližšího dohledu Centrální banky a celní správy.

Z důvodu růstu inflace přesahující 10 % zvýšila začátkem roku 2023 centrální banka základní úrokovou sazbu na přetrvávajících 8 %. 

Oběžníkem č. 2019-08 z roku 2019 BCT nově definovala islámské bankovní operace (komerční financování, financování operací „Moucharaka“ a investiční vklady), a stanovila podmínky pro jejich provádění. Islámské bankovnictví si postupně upevňuje svou pozici s téměř 0,9 podílu na trhu aktiv, 1,7 % podílu na trhu vkladů a 1,6 % podílu na trhu úvěrů. 

2.4. Daňový systém

Daňové zatížení v Tunisku je relativně nízké, systém však prochází častými změnami. Informace na oficiálních stránkách úřadů přitom nejsou vždy aktualizované. Doporučuje se tedy využívat široké sítě daňových poradců, kteří mohou poskytnout přesné informace o případných změnách nebo výjimkách.

Standardní daň z příjmu PO je 25% se sníženou sazbou 10 %, zvýšená sazba 35% se týká finančního sektoru, uhlovodíků nebo telekomunikačních služeb. S rokem 2023 se zvýšila sazba z 10% na 15 % pro soukromé školy, univerzity a kliniky, nejnižší 10 % sazba se ponechává u institucí péče o děti, starší lidi, stejně jako pro kulturní průmysl, zemědělských a řemeslných společností, nebo průmyslové podniky v zónách regionálního rozvoje. U plně exportních společností se rovněž ponechává zvýhodněné zdanění ve výši 10 %, jakož i osvobození od cla, DPH a spotřební daně při dovozu a nákupu zařízení a surovin nezbytných pro jejich činnost. 

Daň z příjmu FO je progresivní, a dosahuje až 35 % u příjmů nad 50 tis. TND. Jedno procento se odvádí coby příspěvek do sociálního fondu. Příspěvek na sociální zabezpečení odvádí zaměstnavatelé ve výši 9,18 % za zaměstnance, dalších 16,57 % je odváděno ze strany zaměstnavatele. 

Základní sazba DPH je 19 % se sníženou sazbou 7 %. Odstraněním sazby 13% se tak v roce 2023 zvýšila DPH na 19 % u některých živností, jako jsou architekti, tlumočníci, účetní nebo právníci. 

Rozpočtový zákon na rok 2023 zavedl také novou daň z nemovitého majetku ve výši 0,5 % z reálné hodnoty majetku většího nebo rovného hodnotě 3 mil. TND. Záloha na daň z dovozu se zvýší od začátku roku 2024 na 15 % z 10 % pro dovozce, kteří mají prodlení s daňovým přiznáním nebo platbou daní. Zavádí se také nově 5 % záloha na daň pro distributory alkoholických nápojů. 

Dá se očekávat, že za absence půjčky Mezinárodního měnového fondu bude tuniský stát dále navyšovat zdanění s cílem zvýšit státní příjmy. Výhody pro plně exportní společnosti Tunisko pravděpodobně ponechá vzhledem k významu těchto subjektů pro tuniský export, zaměstnanost a příliv PZI.  

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Tunisko dlouhodobě udržuje kladnou obchodní bilanci s ČR a mírně rostoucí obchodní výměnu. Hlavní složkou tuniského exportu do ČR je elektrotechnika, v Tunisku mj. působí řada mezinárodních výrobců pro automobilový průmysl v EU. Do tohoto sektoru ČR dodává Tunisku součástky a technologie i hotová vozidla, jedná se tedy o vzájemně prospěšný obchod. 


20182019202020212022
Import z ČR (mld. CZK) 3,603,903,604,095,48
Export do ČR (mld. CZK) 5,005,104,606,197,21
Saldo s ČR (mld. CZK) 1,411,141,052,101,72

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
773Prostředky k rozvodu elektrické energie j. n.1 998,4836,00
781Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob875,2916,00
772Přístr. elek. ke spínání ap. obvodů elek., odpory aj.520,9410,00
653Tkaniny z vláken textil. umělých (ne úzké, speciální)162,503,00
571Polymery etylénu v prvotní formě156,233,00

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
773Prostředky k rozvodu elektrické energie j. n.4 593,3463,75
821Nábytek a díly, žíněnky, matrace aj. nábytek čalouněný324,964,51
743Čerpadla (ne na kapaliny), kompresory, ventilátory ap.312,754,34
851Obuv265,763,69
841Oděvy a prádlo pánské, chlapecké (ne pletené, háčk.)261,023,62

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Vzájemný obchod mezi Tuniskem a EU je dlouhodobě vyrovnaný, a až na rok 2022 vykazuje lehce kladné saldo obchodní bilance. Objem vývozu do EU, který představuje až 70 %, je vysvětlitelný přítomností více než 1500 firem z EU, které za zvýhodněných podmínek v Tunisku vyrábí a do EU exportují od eletrotechniky k oděvům. 


20182019202020212022
Import z EU (mil. EUR) 11 448,9010 938,708 788,1010 835,6013 581,90
Export do EU (mil. EUR) 9 649,109 619,208 269,209 734,7012 515,60
Saldo s EU (mil. EUR) 1 480,00919,40150,20569,90-1 066,40

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

V porovnání s EU je obchod se zeměmi mimo EU roztříštěnější, s hlubokým deficitem obchodní bilance u zemí jako je Čína, Turecko nebo Rusko.


20182019202020212022
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) 1 713,601 764,702 909,903 353,60N/A
Export do zemí mimo EU (mil. EUR) 9 302,508 313,906 916,808 860,30N/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Dle údajů UNCTAD dosáhly v roce 2022 PZI 713 mil. USD oproti 660 mil. USD v roce 2021, což je nárůst o 8 %. Tunisku se však zatím nepodařilo dosáhnout úrovně před pandemií COVID-19 (845 mil. USD).  Hlavním investorem byla Francie (více než 1/3 PZI), před SAE, Katarem, Itálií a Německem. V roce 2021 nejvíce investic přilákal zpracovatelský sektor (58,7 %), z toho elektronický sektor 48,3 %, strojní průmysl, kovoprůmysl a hutnictví (14,8 %) a zpracovatelský průmysl plastů (10,4 %). Zbytek přílivu PZI byl rozdělen mezi energetiku (22,2 %), služby (18,7 %) a zemědělství (0,4 %).

V Tunisku působí kolem 3700 zahraničních firem především v sektorech automotiv, letectví, textilu a obuvnictví nebo ICT, 48% představují PZI ze zemí EU. Tuniská vláda nabízí pobídky pro investice, které mají pozitivní dopad především na regionální rozvoj, vývoj technologií a produktů s vysokou přidanou hodnotou, výzkum a vývoj (VaV), inovace, nebo malé a střední podniky. Nový investiční zákon z roku 2017 pracuje se dvěma investičními režimy: onshore, který cílí místní trh, a offshore, který cílí zahraniční trh alespoň ze 70 %, a těší se nižším daním PO ve výši 10 %, osvobození od cla a DPH na nákup surovin k výrobě. Většina offshore společností díky blízkosti Tuniska k Evropě vyváží zboží na trh EU. 

I navzdory řadě pobídek existují v Tunisku bariéry a rizika pro investory. Jsou jimy vládní autorizace jsou vyžadované pro vybrané oblasti (přírodní zdroje, stavebnictví, námořní a letecká doprava, bankovnictví, finance nebo telekomunikace), byrokracie, zdlouhavé dovozní procedury nebo rizika spojená s repatriací zisku vzhledem k tíživé ekonomické situaci. Potlačení těchto a dalších limitací pro investice je nyní cílem firemních sdružení za podpory mezinárodní komunity. 

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Smluvní vztahy EU a Tuniska byly zahájeny rokem 1969, kdy byla uzavřena Obchodní dohoda, na kterou navázala Asociační smlouva v roce 1995 (platnost od 1998). V roce 2008 smluvní strany sjednaly Zónu volné výměny pro průmyslové výrobky, která měla rozhodující vliv na industrializaci země. Další etapou prohloubení spolupráce mělo být sjednání Hloubkové a komplexní dohody o zóně volného obchodu (ALECA), která se začala projednávat v říjnu 2015, jednání však nijak nepokročila, a proto byla v předvolebním období 2019 přerušena a zatím nedošlo k jejich obnově.

Smlouvy s ČR

První bilaterální dohody mezi Českou republiku (tehdy Československem) o vědeckotechnické, kulturní spolupráci byly podepsány již v roce 1963, následovaly dohody o hospodářské spoluprác i a spolupráci v oblasti např. turistického ruchu. ČR má s Tuniskem smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku z roku 1990, a dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic, přičemž obsah doprovodného protokolu je stále v jednání. V roce 2017 byla podepsána smlouva s Tuniskem o sociálním zabezpečení. Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou ČR a vládou Tuniské republiky (16.4.2009) dala nový rámec česko-tuniským vztahům vytvořením Smíšené komise pro česko-tuniskou spolupráci v hospodářské oblasti, v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Další, 5. zasedání smíšené komise se předpokládá uskutečnit v roce 2023 v Praze s větším zaměřením na konkrétní sektory. V říjnu 2016 byla založena Česko-tuniská Rada obchodní spolupráce (Business Council), která však od svého vzniku nevykazuje činnost. Obchodní příležitosti se vytváří spíše na operativní bázi, především v návaznosti na podnikatelské mise nebo zapojení českých firem do rozvojových projektů. Kromě asociace CONECT má velvyslanectví nastaveny i vazby se sdružením UTICA a průmyslovými komorami Tunis CCIT, Sfax CCIS a Bizerte CCINE.

3.4. Rozvojová spolupráce

Tunisko je z pohledu zahraniční rozvojové spolupráce ČR neprioritní zemí, přesto ČR financovala v posledním období transformační a rozvojové projekty, které umožnily i zapojení českého soukromého sektoru. Během let 2019 až 2022 byly podpořeny čtyři rozvojové projekty ve výši 1,68 mil. CZK. Projekty cílí udržitelný rozvoj marginalizovaných regionů a podporu zaměstnanosti místních žen, ale také technologické inovace v zemědělství. Z projektu z roku 2020 byl např. pořízen přístroj pro čištění odpadní vody za účelem jejího použití pro zavlažování. V rámci asistenčního programu pro Afriku, byly v Tunisku identifikovány tři vázané peněžní dary v souhrnné hodnotě 23,74 mil. Kč. Z projektů bylo zajištěno vybavení JIP a infekční jednotky nemocnice Ras Jebel (guvernorát Bizerte), nákup a instalace flotační jednotky na předčištění odpadních vod z jatek v obci Raoued/Tunis, a vybavení dětské nemocnice Bechir Hamza v Tunisu. V roce 2019 rovněž ČR poskytla podporu projektů B2B na rozvoj Smart Cities v Severní Africe nebo plánu k zavedení environmentálních technologií na tuniský trh.

Zapojení českých firem je možné skrze nabídku řešení tuniskému partnerovi v rámci malých lokálních projektů (v max. výši 500 tis. Kč), nástroje B2B České rozvojové agentury, nebo Aid for Trade Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Zapojení firem do vázaných peněžních darů MZV bude možné v případě zajištění dodatečných zdrojů na rok 2024. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetický průmysl

Využití obnovitelných zdrojů energie v Tunisku postupně roste, vláda má ambiciózní cíl dosáhnout až 30% podíl oproti fosilním palivům do roku 2030. Sektor přitahuje zajímavé investice ze strany zahraničních donorů a investorů, a s nimi také místní poptávku po cenově dostupných technologiích. Žádané jsou především technologie koncentrované solární energie (CSP) a koncentrované fotovoltaiky (CPV). Procento elektřiny vyrobené na bázi zemního plynu však stále tvoří 96% veškeré produkce. Potřeby obměny a modernizace technologického zázemí pro zpracování plynu tak zůstávají aktuální.

▶ Obranný průmysl

Bezpečnostní sektor se navzdory tíživé ekonomické situaci v Tunisku těší prioritizaci napříč politickým spektrem, a státní investice jsou tak stabilní. Důvodem je pokračující boj proti terorismu na tuniském území, nestabilní situace v regionu (Libye), ale také angažmá tuniské armády v zahraničních stabilizačních misích.

▶ Strojírenský průmysl

Hlavními tahouny tuniské ekonomiky jsou textilní, elektrotechnický, zemědělský a potravinářský průmysl, důležitou roli hraje také stavebnictví nebo zpracování fosfátů. Na výrobní kapacity jsou přitom kladeny stále vyšší požadavky z důvodu rostoucí poptávky, např. pro libyjský trh, a zavádění norem pro export produktů do zahraničí. Technologický upgrade výrobních linek pro různé průmyslové využití tak představuje potenciál.

▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Příležitosti pro české firmy jsou oblasti technologií na průmyslové čištění odpadních vod, čištění vody pro její znovuvyužití v zemědělství, ale také v oblasti nakládání s komunálním odpadem. Kapacity tuniského odpadního průmyslu zdaleka nepokrývají místní potřeby, což se projevuje především během povodní způsobenými sezónními dešti. Na druhé straně zde postupně narůstá povědomí o nedostatku vodních zdrojů v zemi.

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Tunisko je populární destinací pro zdravotní turismus. Tuniské soukromé kliniky a nemocnice přitahují do Tuniska přes půl milionu pacientů ročně takřka ze všech zemí afrického kontinentu, ale také z Evropy. Obměna vybavení i rozšiřování nabízené péče představují příležitost pro celou škálu českých produktů a technologií. Tuniský farmaceutický průmysl je rovněž perspektivní sektor pro export laboratorního vybavení a léčivých látek na výrobu generických léků, jejichž domácí spotřeba i export mají rostoucí tendenci.


4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Tunisko je součástí středomořského regionu a usiluje o kulturní a sociální blízkost k Evropě, jedná se však také o společnost s pevně zakořeněnou muslimskou kulturou. Na první pohled „sekulární“ Tunisan může dodržovat náboženské tradice (např. držet půst během Ramadánu), je nutné brát tuto možnost ve zřeteli. Na osobní úrovni jsou Tunisané velkorysí, respektují hierarchii a mají občas problém s odmítnutím návrhu, aby neurazili. Vyjádření respektu je totiž základním principem komunikace mezi místními představiteli ať už státních institucí nebo firem. Tuto rovinu jednání doprovází také vysoká byrokratizace procesů, formalizace rozhodnutí a závazků je tak naprosto klíčová. 

4.2. Oslovení

Nejlepší cesta, jak oslovit tuniské partnery, je přímá účast na jednom z tuniských nebo zahraničních veletrhů s tuniskou přítomností, nebo účastí na podnikatelské misi. Osobní kontakt je totiž nejspolehlivější forma pro navazování obchodních vztahů a vyhodnocení příležitostí i případných rizik. Dalším předpokladem zahájení spolupráce je prezentační materiál s nabízeným produktem nebo službou.

Firmy mohou vždy oslovit potenciální partnery formou úvodního emailu, ve kterém prezentují firmu a nabízený produkt. Je vhodné vyžádat si spojení na management firmy, aby komunikace nepůsobila jako „spam“, ale projevení opravdového zájmu na adekvátní úrovni hierarchie firmy. V případě nezodpovězení emailu se doporučuje zopakovat komunikaci formou telefonátu, případně požádat o asistenci ZÚ. 

Pro identifikaci více kontaktů v daném sektoru je možné spojení s místní hospodářskou komorou: UTICA, CONECT, CCI Sfax nebo Bizerte, se kterými má Česká republika již existující partnerské vztahy. Ne vždy se však daří potřebné kontakty získat. O této komunikaci je užitečné informovat obchodní úsek ZÚ pro případnou podporu nebo poskytnutí doplňujících informací.

V případě státních podniků je vhodné s předstihem informovat ZÚ. Státní podniky, které spadají pod sektorová ministerstva, vyžadují oslovení cestou formální korespondence přes tuniské ministerstvo zahraničí.

4.3. Obchodní schůzka

Na obchodní schůzky je vhodnější zvolit termín v pracovním týdnu od pondělí do pátku, pracovní doba obvykle trvá od 8 do 16h. Neděle je v Tunisku den odpočinku, řada firem a škol fungují i v sobotu, i když pracovní den bývá zpravidla kratší. Není vhodné navrhovat schůzky v pátek v poledne, kdy probíhá motliba.

Pro první obchodní schůzku je důležitá formální prezentace obchodního partnera nejlépe v prostředí firmy, jedná-li se o konkrétní nabídku spolupráce. Na takové setkání je vhodné přivézt malý dárek (ne alkohol). Setkání u příležitosti oběda nebo kávy je vhodný coby způsob zjištění, zda bude další pracovní kontakt na místě. Pro oba typy setkání je však vhodné formální oblečení, a je nutné rezervovat dostatečný čas (cca. 2h), s tím, že délka setkání se odvíjí i od jeho „úspěšnosti“, může na něj totiž navazovat návštěva závodu, nebo jiné lokality. Strana, která na oběd nebo večeři zve, se hosta většinou ptá, zda bude pít víno, či jiný alkohol. V takových případech je dobré pít pouze pokud tuniský partner o alkohol vyjádří zájem.

Dochvilnost je základním vyjádřením respektu, i když ji nelze vždy očekávat od místních partnerů, důvodem jsou časté dopravní zácpy nebo nedostatek parkovacích míst, především v hlavním městě Tunis, kde hrozí okamžité odtažení vozidla. Sjednávání schůzek během měsíce Ramadánu je možné, ale doporučuje se jednání domlouvat na dopolední hodiny (pracovní den končí kolem 14h), a z respektu vůči osobě, která může držet půst, vyhnout se během jednání konzumaci vody, kávy nebo potravin. Ve většině případů však etablovaný tuniský partner z vlastní iniciativy nabídne zahraničnímu hostovi občerstvení. Na konferencích nebo větších akcích, které cílí především tuniské publikum, je nutné počítat s nedostupností nápojů a občerstvení. Během měsíce Ramadánu jsou večeře (pro osoby držácí půst snídaně), neboli „iftár“ tráveny většinou s rodinou, nebo se využívají jako příležitost k pohoštění přátel a důležitých pracovních partnerů, pozvání na něj ze strany tuniského partnera je tedy možné brát jako projev vážného zájmu o spolupráci.

Při jednání bude patrná přátelská hrdost místního partnera, kritika ze strany zahraničního hosta např. místních podmínek, dopravy nebo čistoty není vhodná, ale i přílišná sebekritika může být vnímána jako nedostatek respektu. Jednání ať již ve firmě nebo v prostředí restaurace je pro Tunisany příležitostí, jak ukázat to nejlepší z obchodní nabídky, ale také zaujmout společensky.

Pandemie COVID-19 otevřela možnosti on-line konferencí, které se staly přijatelnou formou komunikace i ve fázi „oťukávání“. Nic však nenahradí osobní kontakt, který zároveň vyšle signál o vážném zájmu strany navázat spolupráci. S otevíráním hranic a zjednodušením vstupních podmínek se fyzická absence obchodního partnera stala méně pochopitelnou.

4.4. Komunikace

Tunisané jsou v komunikaci spíše nepřímí – důstojnost je považována za hlavní cnost. Otevřené pochybování, kritika nebo přímá konfrontace je interpretována jako neúcta a může hluboce urazit, s rizikem ukončení profesionálního vztahu. Naopak verbální náznak souhlasu nemusí znamenat konečné stanovisko.

I když je Tunisko muslimskou zemí, není zde ve zvyku používat oslovení „al-Salámu aleikum“, časté pro jiné země regionu Blízkého východu. Naopak přání k muslimskému svátku je vítáno. Při písemné komunikaci je rovněž nutné brát v potaz, že arabská jména žen ne vždy končí příponou „-a“. Jednou z možností, jak v případě nejistoty postupovat, je ověřit si jméno přes internetový vyhledávač, nebo se v písemné komunikaci držet rodově neutrálního oslovení.

Při prvním kontaktu je vhodné zahájit komunikaci formou emailu v doprovodu s telefonátem, není však neobvyklé telefonátem komunikaci ze strany tuniského partnera zahájit. V případě osobních setkání se státními firmami nebo institucemi je písemná komunikace o to více důležitá. Ty mohou vyžadovat tzv. verbální nóty od zastupitelského úřadu, kterými se o schůzku formálně požádá. Tento typ korespondence trvá i několik týdnů, je tedy nutné včas pracovní cestu do země začít plánovat a případně s místním zastupitelským úřadem konzultovat. Doporučuje se vždy vyžádat číslo mobilního telefonu, nebo alespoň pevné linky, na osobu, která by následně mohla pomoci žádost „popotlačovat“, nebo zjistit její stav.

Co se týče znalosti jazyků, dá se říci, že valná většina Tunisanů, kteří pracují v obchodní sféře, ovládají francouzský jazyk alespoň na komunikativní úrovni. To samé se však nedá říci o anglickém jazyce. Je tedy dobré zjistit, v jakém jazyce se bude jednání odehrávat a případně zajistit tlumočení. To samé platí pro jakékoliv písemnosti, především pak samotné smlouvy nebo dokumenty k dodávanému zboží. Není překvapením, vyžádá-li obchodní partner jejich předklad do francouzského nebo arabského jazyka, zejména pokud jde o smlouvy. Jedná se většinou o jeden z mnoha administrativních požadavků tuniských úřadů, je tedy nutné s touto variantou počítat.

4.5. Doporučení

Podle zkušeností českých firem v Tunisku je pro rozvoj podnikání je efektivnější místní zástupce s výpomocí tzv. expert comptable (účetní poradce), kteří zajistí formální správnost transakcí i přístup k informacím a kontaktům mimo „formální“ síť. V prvopočátku je vhodné využít některého z poskytovatelů dovozních služeb, kterých zde působí celá řada a jsou specializovány podle portfolia produktů, například: MJ Honest, CERCO, N.E.W.S., Shirmann International Trade, Tunisia Medicine, STE Chahed International Trade, atd.

4.6. Státní svátky

Tunisko uznává celkem 11 státních svátků, které mají historicko-politický i náboženský původ. V případě náboženských svátků (*) jsou dny určovány v závislosti na pozici měsíce, datum se tedy může lišit o jeden až dva dny. Stejně tak se posunuje i začátek islámského měsíce půstu Ramadán, který trvá 30 dní, a je zakončen svátkem Eid al-Fitr.

Původní svátek 14. ledna oslavující konec režimu prezidenta Zine al-Abidine Ben Alího v roce 2011 byl prezidentem Kaisem Saidem zrušen, a nahrazen dnem revoluce 17. prosince, připomínající den sebeupálení prodejce zeleniny Mohameda Bouazízího a vypuknutí protestů proti režimu Ben Alího v roce 2010.

1. ledna – Nový rok

20. března – Den nezávislosti Tuniska 1956

9. dubna – Den mučedníků (potlačení manifestací za nezávislost francouzskými vojsky v roce 1938)

1. května – Svátek práce

10. dubna* – Eid al-Fitr 2024 (konec Ramadánu, který pravděpodobně začne 12. března 2024)

28.- 29. červen* – Eid al-Kebír, nebo take Eid al-Adhá 2023 (obětování berana)

25. července – Den republiky (vyhlášení Tuniské republiky v roce 1957)

30. července* – Nový rok Hegiry (nový islámský rok)

13. srpna – Den žen (přijetí série zákonů, tzv. Code du statu personnel, kodifikující rovnost žen a může v roce 1956)

15. října – Den evakuace (odchod posledních francouzských vojsk z Tuniska v roce 1963)

27. září* – Mouled 2023 (narození Proroka Mohameda)

17. prosince – Den revoluce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Průmyslové výrobky EU provenience nepodléhají celním poplatkům, a to na základě dohody s Tuniskem z roku 1995. Zákon o státním rozpočtu na rok 2022 rovněž osvobozuje od cla dovoz surovin, polotovarů a jiných předmětů, které nemají místně vyrobený ekvivalent, které jsou určeny ke zpracování, nebo které se používají pro instalaci nebo výrobu dílů, příslušenství a dalších produktů.

Česká firma se může zúčastnit mezinárodních tendrů na veřejné zakázky https://www.tuneps.tn/index.do , nicméně tuniská legislativa dává jasnou preferenci tuniské provenienci nabízeného zboží nebo služby, které musí tvořit alespoň 20 % zahraniční nabídky. Preference tuniského subjektu byla v říjnu 2022 nadále posílena zvednutím možného rozdílu cenové nabídky tuniského a zahraničního subjektu z 10 na 20 %. Ke zvážení je tedy cesta partnerství s tuniskou firmou nebo založení místní pobočky.

Tuniské banky kladou přísná omezení na otevírání akreditivů pro dovoz spotřebních výrobků považovaných za nepodstatné, na jejichž seznam zařadila Tuniská centrální banka seznam produktů, do kterých spadají potraviny, domácí spotřebiče, kosmetiku, textil atd. Místní banky tak nejsou oprávněny otevírat akreditiv na tyto produkty, pokud dovozce nejprve neposkytne záruku ze svých vlastních prostředků pokrývající celou hodnotu dováženého zboží.

Nové celní předpisy pro dovoz produktů do Tuniska ze září 2017 stanoví, že od 30. října 2017 bude celní prohlášení vyvážející země v jazyce francouzštině. U některých produktů z dovozu musí být k souboru celního odbavení přiložena angličtina nebo arabština. Dokument, který má být poskytnut z EU, je EX1.

Bariéry pro vstup na trh

Mimo výše zmíněné vyjímky je nutné brát ohled na další tarifní a administrativní opatření především na import zemědělských produktů, které Tunisko samo vyváží. Finančním zákonem z roku 2022 zavedlo Tunisko zvýšení cel na dovoz určitého zboží, vnímáné jako „zbytné“ a zboží, které je rovněž vyrobeno místně, nespadající pod asociační dohodu s EU. Opatření je předkládáno s cílem omezit dovoz nepodstatných produktů a chránit místní produkci.

V posledních letech byly aplikovány netarifní bariéry pro export do Tuniska ve formě tzv. technických kontrol (cahier des charges), které buď zpomalovaly obchodní operace, nebo je zcela zastavily. Omezení s e týkala marginálních položek českéh o zájmu (kosmetické výrobky, mýdla a čisticí prostředky, textilní výrobky, obuv, sanitární keramika, lustry a sklo, hračky). Na nátlak EU byla tato jednostranná opatření s poukázáním na uzavřenou Asociační dohodu EU-Tunisko na konci července 2019 odlehčena. V praxi se opatření technické kontroly projevuje tak, že celnice rozhodne, zda zboží podléhá technické kontrole, zboží uskladní a počká do doby obdržení výsledku technické kontroly.

Společným tiskovým prohlášením ministerstev obchodu a rozvoje, průmyslu a zdravotnictví zavedlo Tunisko k 17. říjnu 2022 systém předběžné kontroly před dovozem spotřebního zboží pod 130 tarifními kódy s doposud nejasnou podmínkou dovozu zboží přímo od výrobce. Nová pravidla pro dovoz zahrnují stavební materiály, barvy a laky, součástky na traktory a větší dopravní prostředky, pneumatiky, domácí spotřebiče, sušené ovoce a obilniny, čokoládu, kávu, krmiva pro zvířata nebo textilní výrobky a kosmetiku, ale také solární techniku. České firmy přeprodávající zboží především ze zemí mimo EU musí dokazovat původ a kvalitu zboží dodatečnými dokumenty. Opatření doprovází vágnost a nejasnost při jejich aplikaci. Přesný seznam vyžadované dokumentace by tak měl vyjasnit tuniský dovozce ve spolupráci se sektorovým ministerstvem v Tunisku.

Mezi další opatření patří rozšíření seznamu výrobků podléhající záloze na dani a zvýšení její základní hodnoty.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Dovozy se do Tuniska systemizují na neformalizované dovozy, dočasné dovozní povolení a dovoz na dovozní certifikát. Neformalizované dovozy zahrnují poštovní zásilky k profesionálním u použití příjemce, dovozy realizované do plně vývozní společnosti, dovozy do bezcelní zóny, dovozy polotovarů určených k dalšímu zpracování (do 100 000 TD ročně) a reklamace. Do 6 měsíců se jedná o dočasné dovozní povolení, to schvaluje, na základě pro forma faktury, banka. Dovozní certifikát schvaluje Ministerstvo průmyslu/obchodu a je platné 6 měsíců po jeho vystavení, lze jej plnit průběžně nebo po částech. Informace o způsobu jeho vytvoření jsou dostupné na stránkách celního úřadu. 

V případě absence zastoupení firmy v Tunisku se vzhledem k častým legislativním změnám v oblasti zdanění zboží a s ní spojené administrativy doporučují konzultace s místním partnerem nebo poskytovateli dovozních služeb. Založení místní pobočky zvýhodní pozici podniku, co se týče přístupu k veřejným zakázkám, v budování důležité sítě kontaktů pro případné joint ventures, ale i v praktických otázkách dovozu do Tuniska.

Při zakládání pobočky je klíčová spolupráce s účetním poradcem (expert comptable), bez kterého se nedoporučuje proces zahajovat, i když tuniské orgány zřídily tzv. „one-stop shop“ neboli centrum pro administrativní formality umístěné v sídle agentury na podporu průmyslu (API) v Tunisu, Sousse a Sfaxu. Důvodem je nepřehlednost legislativy, především tzv. circulaires (oběžníky) BCT.

Zajištění přítomnosti firmy má několik hlavních forem:

  • Jednočlenná společnost
  • Společnost s ručením omezeným (SARL): min. kapitál 1000 TND, 2-50 společníků
  • Společnost s ručením omezeným s jedním společníkem (SUARL): minální kapitál 1000 TND, 1 společník
  • Akciová společnost (SA): nejméně 7 společníků, min. kapitál 5000 TND
  • Komanditní společnost (SCA): min. kapitál 5000 TND, jeden nebo více společníků

Tunisko používá dva investiční režimy: „offshore“ a „onshore“. Offshore investice obecně podporují zboží a služby určené pouze na vývoz, i když je od roku 2022 možné uplatnit až 50 % hodnoty zboží na domácím trhu. Tato investiční kategorie těží z několika daňových úlev a dalších pobídek. Onshore investice směřují především do obchodu na tuniském trhu.

5.3. Marketing a komunikace

Vhodnou první prezentací produktu představují četné veletrhy. Hlavní veletržní areál leží na předměstí Tunisu v Le Kram, ve druhé nejprůmyslovější aglomeraci Tuniska, ve Sfax je druhé největší výstaviště, veletržní kalendáře obou areálů jsou uvedeny v bodě 5.9. Třetí výstavní areál v Sousse se soustřeďuje na výstavy z oblasti turistického ruchu. Kromě uvedených jsou v Tunisu další veletržní centra jako je Kongresový palác, veletržní areál Charguia 1 nebo výstavní pavilon UTICA. Marketingová strategie by měl a sledovat cílovou skupinu produktu. Například mladí Tunisané jsou velmi aktivní na sociálních médiích (Facebook, Instagram). Televize i rádio stanice jsou velmi populární napříč společností. Tištěné noviny více a více nahrazují online deníky, jsou však stále rozšířené. Mezi nejznámější komunikační agentury v Tunisku patří: Access Content Agency, eDonec, Theway2tech, E Brand Digital, Pulp Ground, Attract Ground Agency.

Nelze podcenit pěstování přímých, také neformálních kontaktů na místě, proto je osobní účast alespoň středního managementu na veletrzích tolik důležitá.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany duševního vlastnictví spadá do působnosti Národního institutu pro normalizaci a ochranu duševního vlastnictví (INNOPRI) pod Ministerstvem průmyslu a obchodu. INNOPRI spolupracuje se Světovou organizací pro ochranu duševního vlastnictví a EU. Právní rámec ochrany duševního vlastnictví je v Tunisku široký, včetně ochrany průmyslového vlastnictví (vynálezy, průmyslové vzory, integrované obvody, ochranná známka, chráněný název a zeměpisný původ). Problematický je v Tunisku stále se rozšiřující paralelní trh, který je založen na pašování a padělatelství, představuje daňovou ztrátu 1,8 mil. TND a postihuje 30-50 % veškerého zboží. V oblasti ochrany duševního vlastnictví se dotýká numerických produktů kultury a padělatelství značek parfémů, oděvů a doplňků. Generální ředitelství celní správy Tuniska si klade za cíl ve spolupráci se Světovou organizací celní správy snížit objem pirátského a padělaného zboží alespoň o 10%.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky v Tunisku představují přibližně 13 % HDP a téměř 35 % státního rozpočtu. Veřejné zakázky spravuje autorita TUNEPS, pracující pod autoritou úřadu vlády. Zakázky jsou uveřejňovány formou inzerátů v novinách a na webu TUNEPS, www.tuneps.tn, detailní přístup s možností stažení zadávacích podmínek je možný až po registraci do TUNEPS. Základním rozlišením je národní a mezinárodní tendr. Zahraniční subjekt se může účastnit jen kategorie mezinárodní tendr. 

Registrace do TUNEPS je dvoufázová, nejprve je třeba získat identitu, kterou poskytne Národní agentura elektronické certifikace TUNTRUST na základ společnosti a cestovního pasu , www.tuntrust.tn TUNTRUST vydá po provedenékontrole dokladů a uhrazení správního poplatku elektronický klíč. Druhým krokem je registrace do TUNEPS, která je rovněž zpoplatněn a a umožňuje bezplatný přístup k veškerým zadáním již vypsaných výběrových řízení po dobu 2 let. Prostřednictvím TUNEPS se předkládá technická část nabídky, administrativní a finanční část se zpravidla předkládá písemně spolu s prokázáním, že byla složena i vratná kauce ve stanovené výši, bez které není účast v tendru možná. Otevírání obálek je veřejné pro všechny, kteří podali nabídku. Podaná nabídka zůstává v platnost i 120 dnů, poté se s vítězem tendru uzavře smluvní vztah a vratná kauce se vrací všem účastníkům. Vítěz tendru skládá definitivní kauci, která je uvolněna po splnění celého rozsahu kontraktu, z vratné kauce se platí penále za zpoždění a další sankce za nesplnění technických parametrů jakož i likvidace reklamací v záruční lhůtě. K uvolnění definitivní záruky dochází po jednání dvoustupňové komise, první komise je na stupni zadavatele a druhá je celostátní komise veřejných zakázek, obě kontrolují řádné splnění předmětu dodávky a na základě řešitelem vystavené faktury ve výši definitivní kauce (po odečtení případného penále) je faktura ve výši definitivní záruky zadavatelem řešiteli proplacena a tím je smluvní vztah vyrovnán a uzavřen.

Zcela samostatnou kapitolou jsou v Tunisku veřejné zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti, které probíhají formou oslovení kompetentního řešitele, proto je užitečné „dát o sobě vědět“ s pomocí zastupitelského úřadu. 

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební morálka se odvíjí od charakteru obchodního partnera. Tíživá ekonomická situace Tuniska způsobuje časté prodlení ve splácení faktur ze strany státních podniků. K platbám nakonec po urgencích dojde, i když často s velkým prodlením. U soukromých dovozců je nejspolehlivější cesta dokumentárního akreditivu. Místní zákony totiž zakazují vývoz cizí měny z Tuniska k platbě za dovoz před předložením bankovních dokumentů potvrzujících, že zboží bylo odesláno do země. Platba zálohy je tak pro místní dovozce omezená, a pokud je možná, podléhá autorizaci ze strany Centrální banky.

Od začátku roku 2023 se objevují dodatečné požadavky tuniské celní správy k prokázání původu zboží a správnosti dokumentace.

Případné spory se řeší mediací s cílem nalezení shody, mediační autoritou je příslušná obchodní komora, další m ožností je arbitrážní mechanismus světové banky ICSID (International Centre for Settlement of Investment Disputes), potom se jedná o institucionalizovanou mezinárodní obchodní arbitráž. Vymahatelnost práva je však Tunisku slabá a státní autority preferují vždy domácí firmu, proto je potřebné velmi dobře vybírat obchodního partnera, protože vyhrát v soudním sporu ještě není zárukou toho, že dojde k nápravě formou finančního plnění. Situaci dále komplikuje nekonvertibilita tuniského dináru a monopol Centrání banky Tuniska, pro devizové transakce.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Pro pobyt občanů ČR do 90 dnů není nutné vízum, při delším pobytu jsou vízum a pobytová karta, kterou vystavuje Ministerstvo vnitra, povinné. Překročení délky povoleného pobytu se trestá pokutou při odjezdu ze země. Doklady potřebné k udělení povolení k pobytu nad 90 dní: http://www.sicad.gov.tn/Fr/Prestation_Octroi-de-la–carte-desejour- pour-etrangers_57_3_D1024 .

V Tunisku platí od teroristického útoku na autobus prezidentské gardy (24.11.2014) mimořádný stav, který je nepřetržitě prodlužován. Cestování je možné bez omezení až na hraniční oblasti s Alžírskem a Libyí, a vojenskou zónu na jihu země. Aktualizované cestovní podmínky jsou dostupné na stránkách ZÚ v Tunisu: https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/tunisko/cestovani/index.html . K přesunu lze využít pronájem vozidla (doporučeno), z veřejné dopravy pak síť mikrobusů (tzv. luáž), autobusů nebo vlaků, případně letecké dopravy do Tozeur nebo na ostrov Džerbu. Taxi služba je široce dostupná (volné taxi jsou označené červeně), v hlavním městě funguje aplikace Bolt s platbou v hotovosti. 

Tuniský dinár (TND) se získává výměnou ve směnárně, potvrzení o směně je nutno uschovat pro směnu nespotřebované měny zpět na valutu, protože vývoz TND není povolen. Dináry lze získat i vyzvednutím z bankomatu, útržek vydaný bankomatem však nenahrazuje potvrzení o směně a nelze  jej proto využít pro zpětnou směnu nespotřebovaných dinárů. Jakýkoli dovoz nebo vývoz cízí měny, jejíž hodnota se rovná nebo je vyšší než 20 000 TND (cca 6 580 USD) podléhá povinnosti celní deklarace při vstupu a během tranzitu. Deklarace měny podléhá daňovému kolku ve výši 10 dinárů. Cestující, kteří nejsou rezidenty v Tunisku, nemohou zpětně vyvézt protihodnotu částky vyšší než 5 000 TND v cizí měně v bankovkách, které dovezli bez deklarace, která je řádně orazítková celními službami. V případě překročení protihodnoty 30 tis. TND musí být reexport proveden oprávněnými finančními a bankovními institucemi. Dovozní prohlášení v cizí měně je platné po dobu 3 měsíců od data vstupu cestujícího, který není rezidentem v Tunisku, a lze jej použít pouze pro jednu cestu. Prohlášení o dovozu měny je osobní s ohledem na osobu, na jejíž jméno je zřízeno, a je nepřenosné.

Používání platebních karet u obchodníků, v restauracích a u čerpacích stanic není rozšířeno mimo větší tuniská města.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Na zaměstnání cizinců v soukromých společnostech existují jistá omezení, především na úrovni mangementu firmy. Například plně exportní společnosti (tzv. režim off-shore) může zaměstnat maximálně 4 osoby cizí státní příslušnosti ve vedoucích pozicích. Cizinci si mohou založit vlastní živnost, nebo získat zaměstnání u nevládní nebo mezinárodní organizace.

Je nutné rozlišovat situace, kde cizinci potřebují pracovní víza. Cizinci nepodléhající povinnosti pracovního víza jsou živnostníci a zaměstnavatelé, a až 30 % zaměstnanců zahraničního podniku nebo podniku se zahraniční účastí, od 4. roku se jejich počet snižuje na 10 %. Další kategorií jsou zaměstnanci v oblasti těžby, zaměstnanci nestátních organizací a zaměstnanci neziskových organizací spolupracujících s tuniskou vládou. Tito cizinci musí požádat o vydání povolení k pobytu a včas vyžadovat jeho prodloužení. Zaměstnanecké vízum se týká jedinečných profesí, které nejsou na místním trhu k dispozici, smíšených manželství, detašovaných pracovníků společných podniků, pracovníků působících ve sportu a umění, průvodců a animátorů cestovních kanceláří. Pro další informace o typech zaměstnání a povinných dokumentech k předložení k získání potřebných povolení je možné konzultovat stránky Ministerstva odborného vzdělávání a zaměstnanosti http://www.emploi.gov.tn/fr/131/emploi-des-etrangers-en-tunisie

Další cestou k zaměstnání je založení společnosti, zřízení kanceláře – reprezentace nebo společného podniku.

5.9. Veletrhy a akce

SIAMAP

Zaměření: zemědělství a zemědělská technika

Termín: říjen 2023

Místo: Tunis, Le Kram

ELEK ENER 2023

Zaměření: setkání profesionálů v oblasti elektrického průmyslu a obnovitelných zdrojů

Místo: Tunis, Le Kram

Termín: 11. – 15.10.2023


SENA – Security Expo North Africa 2023

Zaměření: bezpečnostní systémy pro komerční objekty a domy, ICT 

Místo: Tunis, Le Kram

Termín: říjen 2023


SIAT – Salon International de l’Investissement Agricole et de la Technologie

Zaměření: Zemědělské stroje, potravinářský průmysl

Termín: říjen 2023

Místo: Tunis, Le Kram


EXPO House 2023

Zaměření: nábytek a interiérový design

Termín: 14.-23.10.2023

Místo: Tunis, La Charguia


SIB TELECOM 2023

Zaměření: telekomunikace, informační technologie

Termín: 11/2023

Místo: Tunis, La Charguia


SIET

Zaměření: vybavení a technologie pro textilní průmysl

Termín: listopad 2023

Místo: Tunis, Le Kram


SALON INTERNATIONAL DES COMPOSANTS AUTOMOBILES 2023

Zaměření: technologie pro automotiv, náhradní díly

Termín: 21.-25.12.2023

Místo: Tunis, Le Kram Tunisie


DAR DECO – SALON DE LA DÉCORATION ET DU DESIGN 2023

Zaměření: interiér design, osvětlení, dekorace

Termín: 15. -24.12.2023

Místo: Tunis, Le Kram

IMPRESSION PACK, PLASTIC EXPO

Zaměření: Plasty, guma, kompozity

Termín: 11/2023

Místo: Tunis, Le Kram


SALON PROFESSIONNEL DE LA CONSTRUCTION ET DU BÂTIMENT « CARTHAGE » 2024

Zaměření: stavebnictví 

Termín: 20. – 26.5.2023

Místo: Tunis, Le Kram


SIEL EXPO 2024

Zaměření: eletrotechnika, automatizace

Termín: únor 2024 

Místo: Tunis, La Charguia


LAB EXPO TUNISIA 2025

Zaměření: laboratorní technologie, potravinářství, ropa a plyn, technologie pro chemický průmysl

Termín: únor 2025

Místo: Tunis, Le Kram


MEDIBAT

Zaměření: stavebnictví, konstruční materiály a zařízení

Termín: 10/2023

Místo: Sfax SIB


6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Tunisu (pro Tunisko a Libyi)

Velvyslanec ČR v Tunisku: Mgr. Jan Vyčítal (od 7.2.2019)

98, Rue de Palestine, 1002 Tunis Belvédère, Tunisie

Telefon: +216 71 78 19 16, +216 71 78 04 56

Fax: +216 71 79 32 28

Nouzová linka: +216 98464617

E-mail na obchodní úsek: commerce_tunis@mzv.cz

Pracovní doba: pondělí – pátek 7.45 – 16.15

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  •  +216 mezinárodní předvolba
  • 193 – Národní garda
  • 197 – Policie
  • 198 – Hasiči
  • 190 – Záchranka
  • 1200 – Infolinka

Rychlá lékařská pomoc v Tunisu:

  • SOS lékař – 71 744 215
  • SOS sanitka – 71 725 555, 71 599 900
  • Ministerstvo zdravotnictví: zelená linka 80 10 19 19
  • ShocRoom operační centrum 71 567 500
  • Národní stanice pro nové nemoci 71 284 547, 560, 561
  • Kontakty pro případ rizika nakažení vzteklinou: http://www.rage.tn//Fr/nos-centres-veterinaires_8_295_R1  nebo se informovat v nejbližší klinice nebo lékarně pro zajištění včasné vakcinace

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Celní regulace: https://import-export.societegenerale.fr

API Agence de promotion industriel: www.tunisieindustrie.nat.tn

Výstaviště Tunis Le Kram: www.fkram.com.tn 

Výstaviště SFAX: www.foiredesfax.com

Veřejné zakázky: www.tuneps.tn

Zakládání společností: www.tunisia-societe.com, www.tunisie-sat.com,

Clo: www.douane.tn

Referenční pracoviště pro nové a neznámé nemoci Ministerstva zdravotnictví: www.onmne.tn (ONMNE – Observatoire National des Maladies Nouvelles et Emergentes)

• Teritorium: Afrika | Tunisko | Zahraničí

Doporučujeme