Tunisko

Rozcestník informací o Tunisku:

MZV: Strategické příležitosti pro české exportéry

Desáté výročí pádu režimu prezidenta Ben Alího 14. ledna 2021 zastihlo Tunisko uprostřed největšího propadu ekonomiky od nezávislosti země v roce 1956. MMF však na rok 2021 předvídá obnovení ekonomického růstu 3,8 % HDP a oživení ekonomiky za podmínky přijetí dlouho odkládaných strukturálních reforem.

Omezení přeshraniční mobility z důvodu sanitárních opatření proti šíření covidu-19 a pokles poptávky měly nejhorší dopad na klíčový turistický sektor s 60% ztrátou příjmů, a na exportně orientovaný mechanický a textilní průmysl, jehož výnosy klesly o 20 a 25 % oproti prvnímu kvartálu 2020. Strategickými odvětvími zůstaly farmaceutický průmysl a potravinové zemědělství, které zaznamenaly mírný růst.

Nezaměstnanost narostla skoro o dvě procenta na 17,4 % a nejvíce zasáhla skupinu vysokoškolsky vzdělaných s 31,2% nezaměstnaností. Ztráty se dotkly také tzv. šedé ekonomiky, která zaměstnává dle odhadů až 40 % ekonomicky činných Tunisanů v oblasti turistiky, zemědělství nebo gastronomie.

Koncem prvního čtvrtletí dosáhl státní dluh 86,1 % HDP, zahraniční dluh již přesáhl 100 % HDP. Agentura Moody’s snížila celkové hodnocení Tuniska na B3 s negativním výhledem z důvodu nejisté kapacity Tuniska plnit své finanční závazky.

S cílem snížit dopad covidu-19 na ekonomickou situaci tuniská vláda investovala do tzv. havarijního plánu ekonomiky 0,93 mld. USD (2,3 % HDP) na roky 2020 a 2021. Zavedla opatření ve formě zrychleného navrácení DPH nebo odložení daňových nedoplatků, byl zřízen „Fond 1818 na boj proti koronaviru“ na podporu zdravotnického systému, který k říjnu 2020 dosáhl zhruba 71 mil. USD.

Zákon o rozpočtu na rok 2021 obsahuje další kroky na podporu nejvíce postižených podniků a odvětví, zejména cestovního ruchu. Centrální banka prodloužila odklad splátek půjček tohoto odvětví do září 2021. Z mezinárodních zdrojů Tunisko získalo například půjčku od Světové banky na 300 mil. USD na sociální ochranu nejzranitelnějších vrstev populace.

Další finanční pomoc ze strany MMF je v jednání, a bude se odvíjet od vůle tuniské strany zavést klíčové reformy. Jedná se především o restrukturalizaci státních firem a snížení počtu státních zaměstnanců, jejichž výplaty v roce 2020 představovaly rekordních 17 % HDP.

Post-covid-19 příležitosti pro české exportéry

Energetický průmysl

Energetická bilance je dlouhodobě v Tunisku negativní, přičemž poptávka po energii roste. Okolo 97 % energie je získáváno z plynu pomocí parních a spalovacích turbín nebo jejich kombinací.

Obnovitelné zdroje energie zatím představují pouze okolo 3 % elektrické produkce oproti fosilním palivům, jejich využití nicméně postupně roste, a vláda má ambiciózní cíl dosáhnout až 30 % do roku 2030.

Z obnovitelných zdrojů má nejčastější využití větrná a vodní energie, solární energie však zaznamenává nejrychlejší růst v souladu s tuniským Solárním plánem, který vedle větrné energie předpokládá využití především technologií koncentrované solární energie (CSP) a koncentrované fotovoltaiky (CPV).

O obnovitelné zdroje energie mají často zájem jak soukromí uživatelé, tak například obecní úřady, které disponují vlastními rozpočty nebo mají přístup k zahraničním grantům. Jedná se v současné době o programovou prioritu řady mezinárodních donorů.

ICT

Digitalizace, informační a komunikační technologie si během sanitární krize získaly v Tunisku plnou pozornost, i když se země již delší dobu prezentuje jako lídr kontinentu v této oblasti. Vláda má ambiciózní cíl digitalizovat alespoň 70 % státní administrativy do konce roku 2021.

Aktuální je rozvoj v oblasti e-commerce a tzv. decashing, který doprovází i legislativní změny. Bezhotovostní operace jsou vnímané jako přitažlivé oblasti pro zahraniční investice i jako cesta k omezení šedé ekonomiky.

Příležitosti pro české subjekty se nacházejí v několika rovinách. Internetová penetrace v zemi je stále nedostatečná s 52 %, dá se tedy očekávat, že Tunisko bude posilovat internetovou infrastrukturu. Klíčovou oblastí je digitální bezpečnost, ať už online transakcí, nebo skladovaných dat.

Značnou dynamiku do oblasti ICT dodala legislativa z roku 2018 na podporu vzniku inovativních firem, tzv. Start up zákon. Zhruba 450 registrovaných firem má zájem jak o investory, tak partnery pro činnost v Tunisku, v zemích afrického kontinentu i mimo něj.

Textilní a obuvnický průmysl

Textil čítá 31 % zaměstnanosti v průmyslu s 1 600 firmami, a představuje tak druhé nejdůležitější odvětví pro tuniský export a zaměstnanost. Po hlubokém propadu během krize covidu-19 se očekává znovuoživení tohoto odvětví, kolem 87 % firem se podařilo zachovat aktivity i po druhé vlně infekce.

Aby mohlo Tunisko čelit rostoucí konkurenci z dalších severoafrických zemí, textilní průmysl musí rozšířit a zefektivnit své výrobní kapacity. K tomu bude země potřebovat investice, technologie a stroje. V současné době využívá auto průmysl řemeslnou zručnost tuniských šičů pro výrobu kožených sedadel.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Tunisko se nachází v situaci hydrického stresu, přičemž hojné zdroje na jihu území jsou nadměrně využívány, a dochází v nich ke kvalitativnímu zhoršování kvůli jejich zasolení a znečištění chemickými doplňky používanými v průmyslu a zemědělství.

Na druhé straně severní oblasti, včetně hlavního města Tunisu, pravidelně čelí povodním z přívalových dešťů, kterým se státní úřady snaží zamezit čištěním potrubí a přítoků, nebo údržbou hydraulických konstrukcí.

S rozšiřováním urbanistických center a zvyšováním zátěže na stávající infrastrukturu je však třeba posílit kapacity v této oblasti, například pomocí inovativních a cenově dostupných technologií v rámci řešení „Smart Cities“. Zajímavou oblast rozvoje představuje dočišťování odpadních vod coby využitelný zdroj pro zálivku zemědělských kultur.

V turistickém sektoru se může uplatnit automatizace řízení kvality vody v bazénech hotelových komplexů, což v postcoronavirovém období pomůže pomoci obnovit důvěru hotelových hostů v jejich sanitární bezpečnost.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Státní zdravotnický sektor se sice potýká s rozsáhlými problémy strukturálního charakteru, zato soukromé kliniky a nemocnice jsou frekventované pacienty ze sousední Libye a dalších zemí afrického kontinentu.

Krize covidu-19, která odhalila slabosti státního zdravotnictví globálně, vede i v Tunisku k plánům na jeho posílení.

Poptávka po dodávkách lékařského materiálu tedy existuje, je však nutné počítat s podmínkou technického ověření. Tuniský farmaceutický průmysl, který jako jeden z mála sektorů zaznamenal během roku 2020 mírný růst, se rovněž situuje jako regionálně dominantní, s vizí většího zapojení na libyjském trhu.

Velvyslanectví ČR v Tunisu
e-mail: tunis@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/tunis




• Teritorium: Afrika | Tunisko | Zahraničí